Bobby McFerrin a Chick Corea: Hmyz v oku a další hrátky

19. červen 2015, 7:49

Bobby McFerrin a Chick Corea: Hmyz v oku a další hrátky

V roce 2011 vystoupil v Brně v rámci JazzFestuBrno sólově Bobby McFerrin. O dva roky později přijel na Moravu Chick Corea se svou tehdy novou kapelou The Vigil. A o další dva roky později se v hale Vodova oba velikáni jazzu a improvizované hudby setkali. Přestože si právě připomínáme 25 let od natočení jejich společného alba Play, u nás se pánové na pódiu sešli poprvé.

Bylo tedy nač se těšit a také co očekávat. Zvlášť když minulý McFerrinův koncert v Brně přinesl pestrou škálu pěveckých a improvizačních technik, neustávající komunikaci s publikem a hudební humor v kombinaci se špičkovými výkony. A Corea předloni, přestože se zaměřil spíše na elektrickou část své tvorby, nadchl Brňany i svou hrou na akustické piano. Že jeho brilantní hra a muzikantský nadhled může ve spojení s McFerrinovým komediantstvím a smyslem pro improvizaci fungovat výtečně, dobře víme právě z alba Play. Například notoricky známá Coreova skladba Spain v desetiminutové verzi i o minutu delší standard Autumn Leaves znějí skvěle. Obě melodie se dostaly i na playlist brněnského koncertu a z různých důvodů patřily k vrcholům hodinu a půl dlouhého recitálu.

Ve Spain, která zazněla těsně před přídavkem, mohl Chick Corea naplno projevit svůj hráčský talent, přičemž McFerrin mu zdatně sekundoval a naprosto přirozeně přebíral iniciativu. U slavné skladby budapešťského rodáka Josepha Kosmy se zpěvák naopak snažil předat mikrofonu zájemcům z publika. Dobrovolníci se našli dva – jeden odzpíval jednu sloku a druhý, zkušený Michal Žáček, nadchl publikum i samotného McFerrina flétnovým sólem. Zopakoval si tak podobně improvizovaný výstup z roku 2011, kdy ke zpěvákovi přiběhl pro změnu se saxofonem.

Ostatně improvizace si diváci užili spoustu, i když se po skončení koncertu nesly odcházejícím davem debaty o tom, co asi bylo připravené a kdy šlo skutečně o spontánní reakci na dění v hale. Předpokládám, že hmyz, který na úplném začátku programu vletěl McFerrinovi do oka, ve scénáři nebyl. Ze slibné v reálném čase vytvářené písně „There is a bug in my eye“ však nakonec nebylo nic, protože protagonista musel odběhnout do zákulisí odstranit bezobratlého tvora z oka. Kolega za pianem se však iniciativy chopil mistrně a ihned navázal komunikaci s diváky. Vůbec během celého večera to byl spíše Chick Corea, kdo udržoval bezprostřední kontakt s publikem, předehrával pasáže, které diváci měli zpívat, a po celou hodinu se očividně bavil. Bobby McFerrin se – ve srovnání s minulým brněnským koncertem – držel spíše stranou. Tentokrát nedošlo na žádné poskakování po pomyslné klaviatuře, neměl potřebu rozčlenit halu na jednotlivé sbory, a dokonce i jeho hlasový rejstřík byl tentokrát jaksi chudší – jednak co do rozsahu (ve výškách si byl méně jistý), tak co do pestrosti. Scatování s bušením do hrudi se po hodině zdálo být přece jen trochu ohrané.

Nicméně na oblíbenou McFerrinovu komunikaci s publikem přece jen došlo. Vybral si k tomu postupně dvě děti, na jejichž jména – Alice a Dan – zaimprovizoval krátké písně. V Danově případě do hry zapojil i tatínka Vladimíra, jehož jméno dunělo brněnskou městskou halou, jako by McFerrina pěvecky jistili všichni Alexandrovci. Zvukomalebná věta „Vladimír is Dan’s dad“ by mohla aspirovat na hitový slogan, který však zřejmě na žádném dalším koncertě znít nebude.

Brněnské setkání dvou výrazných osobností současného jazzu bylo vlastně předvídatelné. Zazněly standardy (vedle Autumn Leaves to byla například velmi rozvolněná verze I’ve Got The World On A String) i vokální improvizace, momenty, kdy to mezi oběma hudebníky jiskřilo, i prázdnější místa, která jen díky zkušenostem obou protagonistů nevyzněla rozpačitě. Zvlášť pro toho, kdo viděl McFerrina a/nebo Coreu naživo poprvé, mohl být večer opravdu obrovským zážitkem. Ze srovnání s předchozím účinkováním obou mistrů v Brně mi však letošní večer vychází jako o něco slabší. Jako by – možná ve snaze nahrávat kolegovi a reagovat na jeho nápady – ani jeden nestíhal naplno rozvinout své umění. A přestože o téměř deset let starší Chick Corea působil vitálněji, ani on neměl dostatek prostoru k tomu, aby se mistrně rozehrál jako před dvěma lety. To samozřejmě neznamená, že bych litoval návštěvy koncertu. Naopak, byl to velký zážitek, už kvůli spoustě McFerrinových vtipů a gest a kvůli pohodě, kterou kolem sebe šířil mistr Corea, a samozřejmě kvůli skvělé Spain. Jen mám pocit, že když jsou na pódiu každý sám za sebe, dokážou pánové více překvapovat, udržet napětí a především dotahovat nápady do konce. Vždyť jsme se ani nedozvěděli, jak skončila píseň o hmyzu v oku.

Bobby McFerrin & Chick Corea. 17. června 2015, hala Vodova, Brno, JazzFestBrno 2015.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více

V solidně zaplněném Sono Centru se představili dva typově naprosto odlišní hráči. O sedmnáct let mladší Maestro překvapivě předvedl hudbu srozumitelnější a pro neškoleného posluchače přístupnější než Taborn.  více

V roce 2012 obdržel Jaromír Honzák na v rámci JazzFestuBrno Cenu Gustava Broma. Letos se kontrabasista, skladatel a pedagog na brněnský festival vrací. Své nové album Uncertainty představí 9. dubna na Flédě. O pouhé dva dny dříve se budou v Praze rozdávat žánrové ceny Anděl. Jaromír Honzák je se svou novinkou mezi nominovanými v jazzové kategorii.  více




K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více