Bobby McFerrin zůstává šamanem hlasů

Bobby McFerrin zůstává šamanem hlasů

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.

Patrně vinou indispozice se do představení nezapojila zpěvačka Judi Vinar, takže avizovaný projekt Gimme5 se rázem překlopil v jinou, neméně osvědčenou koncertní variantu Bobby McFerrin & WeBe3. Aniž by ovšem někdo uznal za vhodné diváky informovat, proč se tak stalo. Ti ovšem o tradiční průběh představení ochuzeni nebyli. Ač je Bobby na pódiu už mnohém méně dominantní, než jak jsme bývali zvyklí, charisma, hlas ani výrazové dovednosti neztratil.

Jeho příznivci o něm už znají vše: zpěvák s obrovským rozsahem a hlasovou technikou, aranžér, komponista, hlasový pedagog, dirigent. Od každé z této jeho dovedností mohlo zcela zaplněné auditorium Sona ochutnat. Mnohem více však zapojoval své (protentokrát) tři souputníky, s nimiž spolupracuje od roku 1986. Všichni patří do zakladatelské sestavy a capellového  sdružení Voicestra, se kterým McFerrin objížděl svět a nahrál album Circlesongs (1997). K tomuto projektu se nedávno vrátil s užší sestavou (i když Voicestru mu na část představení supluje liberecký vokální ansámbl Akcent, pro tuto příležitost zúžený na tucet hlasů), kdy jeho blízká suita – Rhiannon, Joey Blake a David Worm – rozehrává předzpěvy nápěvů i ostinátních motivů pro sbor spolu s ním nebo místo něj. Tato trojice je, jak ostatně předvedli v samostatném minirecitálu v rámci představení, sezpívaná i jako trio WeBe3. To si založili jako vedlejšák paralelně s Voicestrou v roce 1986. Rhiannon je McFerrinovi věkově i naturelem nejbližší jazzová zpěvačka s uměleckým jménem odkazujícím k postavě z velšského mýtu Mabinogi. Je vyznavačkou a mnohaletou aktivní lektorkou stylu „sharing of song“ a vokální improvizace. Tato někdejší studentka a později vyučující jazzového zpěvu na univerzitě v Berkeley si pořídila (funkční) farmu na Havaji. Zde si vedle chovu kachen a hus či pěstování zeleniny vybudovala art centrum, v němž pořádá lekce, setkání i muzikantské festivaly.

mcferrin_bobby_2019_sono_foto_Bretfeldova_03

Joey Blake (v sestavě zastává roli basisty) o sobě říká: „Jsem to já, kdo je zodpovědný za nastavení hudebního stylu, harmonické struktury, rytmu a timingu, aby to ostatní nemuseli hlídat.“ Jeho vášní je improvizace ve všemožných stylech, od latiny, blues, funku, hiphopu až k jazzu a gospelu (jak ostatně v Brně předvedl na pódiu).

Jeho parťák David Worm, v sestavě zastávající vocal percussion a beatbox, je rovněž výborným zpěvákem-tenoristou. Blízkost k McFerrinově hudební filosofii dokládá jeho krédo: „Práce s různými technikami vokálních perkusí, s jazykem, rty, hrudníkem, dechem, je skvělý způsob, jak poznat řadu kulturních i hudebních identit celého světa a prostřednictvím jejich rytmů se spojit s tepem jejich společenství.“ Doprovodný sbor Akcent se trvalejší spoluprací se špičkovými improvizátory vyprofiloval ve tvárné hudební těleso, s nímž Bobby McFerrin pracuje s chutí. Potřebuje totiž nejen sbor schopný čtyřhlasého zpěvu, ale flexibilní, bohatě strukturovaný nástroj pro velmi niterně laděné improvizace.

Brněnské vystoupení nemělo úplně pevný rámec (i když pouze o živelnou improvizaci nešlo ani náhodou). Zůstalo schéma, v němž se každá skladba rozehrává pod taktovkou jednoho ze čtveřice vokalistů Ten sbor „naučí“ hlavní ostinátní motiv, který pak podbarvuje celou skladbu a do nějž pak sám nebo s někým ze zbylé trojice improvizuje v určitém stylu (významnou roli má dvojice sidemanů Blake a Worm, kteří logicky suplují basu a bicí). Předností takového koncertu je symbolická lekce z řady hudebních stylů (mnohdy z několika v jediné písni), které se posluchači dostává: od afrických kultovních zpěvů Zuluů, súfijských chorálů a indických rág až k extatickým gospelovým sborovým modlitbám. V těch nejzdařilejších momentech šlo i díky bezprostřední blízkosti s publikem o téměř mystický zážitek, oslavu hudební sounáležitosti a spontánnosti.

mcferrin_bobby_2019_sono_foto_Bretfeldova_02

Jindy se ovšem Bobby McFerrin držel stranou a dění na pódiu pozoroval jakoby s odstupem, jako demiurg přehlížející, co sám stvořil.  Obvyklé hlavní téma opakované v podkresu evokuje společnou modlitbu, do níž předzpěvák vnáší improvizovaná sdělení v tajemném jazyce (muzikanti tomu říkají svahilština), z něhož občas probleskne anglické slovo či víceslovné sdělení. Toto se pak opakuje jako mantra. Naléhavostí i jistou manipulativností to připomíná kultovní vzývání či obřad jakéhosi očistného rituálu, zvláště pokud se podaří vtáhnout a zapojit publikum.  Už od první skladby zpívaného dialogu Bobbyho s Rhiannon, který podbarvovaly basa a bicí, rozehrál McFerrin škálu svých dovedností od krásně znělého falzetového zpěvu s basovými přídechy evokujícího dvojhlas až k používání vlastního hrudníku jako ozvučnice doprovodného bubnu, který rozezníval rytmickými údery do prsou. Další, tentokrát bezeslovný vášnivý až hádavý dialog s Rhiannon vyústil do kňouravé kakofonie, aby se vzápětí zklidnil a spolu se sborem vyústil do srozumitelné zpívané mantry Here We Are. Vzápětí se McFerrin stáhl do role pozorovatele a exhibovali jiní. V ukázce nácviku gospelu si Joey Blake sbor za sebou rozezpíval po sekcích a své vlastní sólo podepřené sborovým ostinátem vystupňoval až extatickému závěru ve stylu filmu Sestra v akci. Poněkud jinak modifikovaný gospel nabídl i David Worm, jenž zapojil do rytmu tleskající publikum a jehož mantrou byl Life in Peace. Příležitost k samostatné prezentaci dostali i sbor Akcent v krásném harmonickém čtyřhlasu – a následně i WeBe3 v ukázce z vlastního repertoáru. Rhiannon v ukázce svého jedinečného hlasového rozsahu v bezeslovném sólu provázená basou a beatboxem Joeyho a Davida vrcholící společnými mantrami Don´t Go Alone, Try to Find A Way a (společně s Bobbym) Eyes Open Wide.

V několika závěrečných číslech se opět vrátil do popředí Bobby McFerrin, aby rozehrál škálu svých hlasových dovedností v dialogu s auditoriem. Očekávanými hříčkami, z nichž dříve sestával celý program koncertu, tentokrát ovšem hlavní protagonista poměrně šetřil. A tak došlo na simulaci rytmu jedoucího vlaku, řízenou improvizaci střídáním dvou melodických nápěvů, které naučil publikum. Hrou s melodií i rytmem navodil pocit sounáležitosti s každým v sále, kdo byl ochoten a schopen si alespoň pobrukovat.  Větší plochu rozehrál nad starozákonním příběhem muže, který se nebyl schopen rozhodnout – Double Minded Man, tentokrát se skutečným textem, příběhem s poselstvím ve stylu starých country recitativů. Podobně až mystickou atmosféru navodil další gospel Who´s Riding My Car. Pak přišlo zpívané poděkování publiku a spoluhráčům – a po nadšených standing ovations i tradiční (stejný jako před osmi lety na JazzFestu) subtilní, procítěný přídavek na dobrou noc: Somewhere Over the Rainbow.  Pro ty, kteří docenili i filosofický přesah McFerrinova projektu, byl koncert zážitkem.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více