Brilantní Čtyři elementy baletu NdB

11. březen 2018, 10:00
Brilantní Čtyři elementy baletu NdB

Předloňský leden byl pro balet Národního divadla Brno jedním ze zásadních mezníků. V programu se objevil skvostný kus jednoho z nejvýraznějších světových choreografů Jiřího Kyliána. Jeho Petite Mort se stal pro brněnský soubor pomyslným vstupem mezi elitu padesáti nejlepších světových souborů, které získaly výsadu Kyliánovy choreografie uvádět. Tuto etablovanost podtrhla páteční premiéra, v níž soubor uvedl další dvě ikonické Kyliánovy choreografie spolu s dvěma kusy autorů s ním spjatými – Lukáše Timuláka a Nacho Duata.

Lukáš Timulák, jeden ze členů Kyliánovy taneční i choreografické líhně jeho domovského Netherlands Dance Theater, vytvořil pro premiéru choreografii Hidden Order/Skrytý řád. Striktní řád drží především scéna Petera Biľaka využívající geometrickou přesnost, čisté linie, pruhy, kontrasty černé a bílé. Zato Timulákův pohybový slovník překračuje všechna pravidla. Jestliže Kylián přeformuloval všechno dosavadní chápání tance, pak Timulák zachází ještě dál. Formuje tanečníka přes myslitelnou podobu možného a zejména v sólových miniaturách dosahuje absolutní divergence. Právě v těchto částech vynikali sólisté a demisólisté souboru jako Ivona Jeličová vytrvale obhajující svou taneční vyspělost v bilancích mezi klasickými baletními kánony a neoklasikou. Vedle ní ale zářili také členové souboru jako je Martin Segeťa, který předvedl neobyčejnou tvárnost. Závěrečné pas de deux bylo hrou se světlem a stínem. Ve válcovité proděravělé konstrukci projíždí ostrý zdroj světla, který tak vrhal stíny na tančící dvojici i hlediště. Spolu se světelným efektem a klidně plynoucí křišťálovou plochou hudby Briana Eno, ztvárnili něžnou choreografii v nesmírně citlivém podání Emilie Vuorio a Martin Svobodník. Oba dle mne jsou nejsvébytnějšími tanečníky souboru a nabídli dílo hluboce působivé.

Vnitřní část komponovaného večera tvořila Kyliánova Sarabande a Falling Angels. Obě choreografie si pohrávají se striktně mužským a ženským elementem. Sarabanda je jakousi hříčkou s otázkou Proč?, na niž hledáte odpověď po celou čtvrthodinu inscenace. Šest mužů, jež se vyloupnou zpod šesti krinolín choreograf postupně obnažuje, nechává růst jejich mužskou sílu a  hledat významy. Vše za hlasitého křiku prolamujícího Bachovu druhou partitu d moll, která tvoří k živelné choreografii zcela nepochopitelný kontrast. Tento Kyliánův part má zčásti ilustrovat čtrnáctou kapitolu knihy Jób. Zračí člověka narozeného z ženy, jež má krátký život, avšak utrpení do sytosti. Podobá se květu, rozkvétá, a stejně tak uvadá, zmizí jako stín. To se však divák dozví jen při hlubším hledání faktické souvislosti. Takto troufalá choreografie, nastiňující jen velmi kusou představu o obsahu, by možná zasluhovala většího vysvětlení, než se v programovém textu dostává. Široká paleta možných interpretací by si žádala alespoň drobné vodítko.

Kontrastní a ryze ženský element představoval titul Falling Angels. Složitá choreografie žen v prostoru ohraničeném světlem je hudebně dotvářena pouze rytmem perkusové skladby Drumming od Steva Reicha. Stejně jako je Reichova hudba založena na fázování, vychází choreografie z postupného vrstvení pohybu. Sám autor o díle prohlásil (což se bohužel divák také nedozví), že v ní jde o taneční povolání. Kompozice dbá přísné synchronizace tanečnic, žádá si značnou míru pohybového chápání i pohybové paměti, čistotu kontinuity pohybu. A mužský i ženský soubor brněnského baletu v těchto číslech opět obhájil elasticitu svých možností.

Nacho Duato v choreografii Gnawa sleduje kořeny svých předků a jejich sounáležitost s oblastí Středozemního moře. Užívá v něm arabské rytmy, rituál a marocký folklór. Autor využil na jevišti velmi silného efektu skupinového tance i tance párového. V něm zářili Arthur Abram a opět Emilia Vuorio. Ta má neobyčejný dar se zcela vyloupnout z tělesné schránky a propůjčit se čistě tančící entitě. Zobrazená exotika, brilantně vybroušená choreografie, pohybová vytříbenost a naturální verva každého z tanečníků investovaly do díla silnou emocí, která v hledišti ještě dlouze rezonovala nejen při opravdu dlouhotrvajícím potlesku.

Hidden Order/skrytý řád – Lukáš Timulák; Sarabande – Jiří Kylián; Falling Angels – Jiří Kylián; Gnawa – Nacho Duato. 4 Elements. Soubor baletu Národního divadla Brno. Premiéra 9. března 2018.  

Komentáře

Reagovat
  • Jolana Němcová

    12. březen 2018, 15:41
    Škoda, že autorka recenze nezmínila, že hudba ke třem (ze čtyř) choreografiím byla z nahrávky a jen Kyliánův titul Falling Angels byl hrán živě na perkuse čtyřmi členy DAMA DAMA (Dan Dlouhý, Ctibor Bártek, Jan Řihák a Martin Švec) z pravého boku zvýšeného orchestřiště...

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Koncert uspořádaný k výjimečné události se ve čtvrtek odehrál v ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v brněnských Židenicích. Akce nesla název Cimbálový kolaudační koncert. Co vlastně bylo kolaudováno? Z titulu večera bylo patrné, že hlavní hvězdou programu se stane cimbál. Tento velký instrument se sametovým zvukem nestál v centru pozornosti náhodou. Kolaudován byl totiž nový cimbálový přírůstek do hudebního inventáře jmenované základní umělecké školy. Výrobcem nástroje, který zde pořídili, byla brněnská firma Všianský. Samotný výrobce Pavel Všianský, který je také známým hudebníkem se osobně zúčastnil, aby k zúčastněným pronesl něco slov o konstrukci a stavbě tohoto instrumentu.  více

Dlouhých patnáct let po svém debutu Rock’s Groove vydala brněnská Kulturní úderka své druhé album. Z původní sestavy zůstali zpěvák a kytarista Štěpán Dokoupil a baskytarista Mojmir Sabolovič, které na novince doplňují další tři zajímaví hráči – je to jednak zdvojená rytmika Daniel Prýgl (bicí) a Nedim Zlatar (perkuse) a dále Omer Blentić, který hraje na Hammondovy varhany, elektrický klavír, syntezátor, ale také na perský drnkací nástroj saz. Moravsko-bosenská sestava na svém novém albu nabízí mimořádně barevnou hudbu, která nezapomíná na své bluesové kořeny.  více

Nejnovější inscenací opery Národního divadla Brno se stalo dílo Don Carlos skladatele Giuseppe Verdiho a básníka Friedricha Schillera. Titul, který režíroval ředitel jmenované instituce Martin Glaser, měl premiéru v sobotu 2. února 2019 v Janáčkově divadle. Scénu navrhl Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková-Oslzlá. O světelný design se postaral Martin Špetlík. Představení řídil Jaroslav Kyzlink, který se Sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB představení také nastudoval. V hlavních rolích se představili Luciano Mastro jako Don Carlos, Federico Sacchi v roli krále Filipa II., Carlosova otce; Jiří Brückler ztvárnil přítele titulní postavy a králova důvěrníka markýze Rodriga z Posy. Linda Ballová vystoupila jako mladá královna a milostně poblouzněná Alžběta z Valois; postavy pomstychtivé princezny Eboli, která tajně miluje králova syna, se ujala Veronika Hajnová-Fialová. Hrůzu nahánějícího inkvizitora představil Ondrej Mráz. Dále vystoupili také Andrea Široká, Martina Mádlová, Zdeněk Nečas a David Szendiuch.  více

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.  více

Přesně na den 89. výročí úmrtí české národní a pěvecké ikony Emy Destinnové sdružení ProART Company připravilo multižánrový projekt. V příhodném prostoru vily Tugendhat umělci rozehráli hudebně-taneční drama pod titulem Ema Destinn – Bouře a klid, které vzniklo za účasti umělců z Brna, Vídně a Cottbusu.  více

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.  více

Díla soudobých skladatelů spjatých s Brnem občas slýcháme při produkcích zdejších souborů, které tuto tvorbu prezentují. Málokdy se ale dostanou k širší hudební veřejnosti. Poměrně nenápadně se včera v konventu Milosrdných bratří uskutečnil recitál věnovaný právě dílům brněnských skladatelů. O to více pozornosti by měl vzbudit jejich interpret Milan Paľa. Ten se dle svých slov „rozhodl udělat něco pro moravskou hudbu“ a pořídit v průběhu následujících let několik CD mapujících literaturu pro housle či violu z tvorby skladatelů s Moravou spjatých. Projekt Cantus Moraviae má už nyní své první dvoj CD, které se při včerejším večeru dočkalo křtu.  více

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více