Brněnský Beatfest Live

Brněnský Beatfest Live

Hudba živá a hudba reprodukovaná jsou dvě různé disciplíny. „Koncert nepřepálíš!“ slýcháme v době krize nahrávacího průmyslu od muzikantů, kteří začali CD realisticky vnímat jen jako reklamní předmět, který přiláká návštěvníky na živá vystoupení. Koncert zprostředkuje neopakovatelné kouzlo okamžiku spojené s bezprostřední výměnou energie mezi hudebníky a fanoušky. Oproti vycizelované studiové nahrávce však může zklamat kolísavým zvukem nebo nečekanými technickými potížemi. Záznamy koncertů na CD pak v sobě často spojují spíše negativa živého i reprodukovaného muzicírování. Do stop sterea se dostane jen zlomek skutečné koncertní energie, pro plnohodnotný zážitek chybí obraz, zvuk je zpravidla horší než na studiové nahrávce. Když navíc vydavatel vybere ze tří ročníků jednoho festivalu většinou jen po jedné skladbě od každé kapely, ztrácí se i ten náznak dramaturgie, o kterou se muzikanti v krátkých festivalových blocích snaží. Komu pak takové album může sloužit, pomineme-li pár nadšenců, kteří všechny tři ročníky festivalu navštívili a chtějí na ně do smrti vzpomínat?

Přes veškeré výhrady – které jsou ostatně spíše obecného rázu – je dobře, že CD Brněnský Beatfest Live vyšlo. Beatfesty, které vznikly jako společná iniciativa šéfa vydavatelství FT Records a kapelníka Folk Teamu Pavla Kopřivy a Rádia Beat, jsou na brněnské scéně poměrně ojedinělou událostí, na níž se představují legendy (nejen) brněnského rocku, pozapomenuté nebo jednorázově vzkříšené kapely, novější jména a dokonce i superskupiny, složené ze zasloužilých muzikantů a zpěváků z různých souborů. Úctyhodný je i žánrový rozptyl. Rock v pojetí Beatfestu sahá od folkrocku Folk Teamu přes stále skvěle sezpívané vokály Synkop 61 a artrock Progresu až po elektrifikované blues nové kapely Miloše Makovského nebo hardrock Lidopopu. Co naopak zcela chybí, je brněnská alternativa (kapely kolem Petra Váši nebo Pavla Fajta se přece jen pohybovaly jinými cestičkami než Progres či Synkopy) a interpreti, kteří píšou historii brněnského rocku a příbuzných žánrů dnes (Květy, Budoár staré dámy, ale také Čankišou, ať jmenuji ty nejdůležitější).

„Klíčem pro výběr kapel na CD byla brněnská nebo alespoň moravská příslušnost interpretů,“ vysvětluje Pavel Kopřiva v bookletu alba. A tak vedle brněnských legend, jako jsou Synkopy, Progres či Folk Team, zazní východomoravský Symfonik Rumpál v čele s bývalým zpěvákem Fleretu Pavlem Kačesem Husárem. Roman Dragoun, písecký rodák spojený s brněnskou scénou, se představí nejen jako člen Progresu a Futura, ale také jako lídr nadregionální sestavy T4 (mj. se dvěma dlouholetými spoluhráči Vladimíra Mišíka, Kláskem a Gumou). Brněnská scéna však převažuje a představuje příznačný propletenec. Pavel Váně zpívá s Progresem i Bronzem, Roman Jež (klávesy) hraje ve Folk Teamu a Špilberku, Jakub Michálek (baskytara) ve Špilberku a Futuru, Dalibor Dunovský (baskytara) ve Veselého €-bandu, v Taxi a Folk Teamu a mohli bychom pokračovat… Sám Olda Veselý si zazpíval s vlastní kapelou, ale Synkopy hrají jeho píseň. Logickým vyústěním této personální provázanosti, a současně tím hlavním důvodem, proč mají Beatfesty a album z nich sestavené smysl, je několik skladeb v podání BBB neboli Beat Bandu Brno. V uměle sestavené kapele se sešli přední instrumentalisté (Pospíšil, Dunovský, Jež, Nedorost, Bříza) a za mikrofonem se střídají Zdeněk Kluka, Oldřich Veselý, Roman Dragoun a Jaroslav Albert Kronek, tedy muži spojení s různými hudebními přístupy a různými hlasovými technikami (stačí srovnat Dragounův naléhavý vokál s oběma polohami – klidnější i silovou – Kronkova hlasu). Pánové si promíchali své hity, a tak Černého Racka slyšíme překvapivě v Dragounově podání, zatímco někdejší zpěvák Kernu pěje, že „Nám vládne král, má jméno heroin“. Škoda že například Pavel Váně nepřidal tu o explozi snů, co mě na prach rozmetá…

Dramaturgie alba, poznamenaná průniky sestav a střídáním žánrů a nálad a gradující v popsané výměně rolí, dopadla až překvapivě dobře. Kvalita písní samotných je však nutně proměnlivá. Těžko se srovnávají skladby, které prověřil čas (Píseň o jablku, Juliet, Černý racek), například s Plánem skupiny Lidopop, která album z kdovíjakého důvodu otevírá. Některé skladby, díky účasti špičkových textařů, nemohly dopadnout špatně (Opilej anděl Folk Teamu, Šedý pán T4 s textem Marka Ebena), naopak Umělci na šňůře zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co napsal Vlasta Redl (zde v podání Symfonik Rumpálu). Více než ke skladbám samotným mám pochopitelně výhrady ke zvuku a ke konkrétním výkonům na pódiu. „Zvuk nosiče nebyl nijak následně dotáčen,“ vysvětluje Pavel Kopřiva. To je na jednu stranu dobře, záznam je autentický. Zpěv se však místy utápí, ne všechny hlasitosti jsou vyrovnané. Když navíc sólista chvílemi ujede (potkalo to například Synkopy, jakkoli jejich sbory znějí stále impozantně) nebo polyká koncovky (Olda Veselý v Muži, který se podobá…), technika s tím stejně nic nespraví. Větší část písní však zní relativně slušně. Dobře se poslouchá Futurum, skvěle zní Folk Team (mj. i díky Kopřivovým houslím, které jsou příjemným osvěžením), zajímavou změnu přinese Špilberk s jedinou ženou-sólistkou alba (Daria Hrubá), dobrý zvuk nástrojů (méně už zpěvu) nabídne Symfonik Rumpál. O něco hůře se povedlo sejmout zvuk Taxi nebo některých momentů závěrečného BBB.

Přes všechny výhrady, které mohu mít ke koncertním albům a ještě víc ke koncertním kompilacím, musím Brněnský Beatfest Live považovat za zajímavý počin, který si zaslouží pozornost. V bookletu je vzorně uvedeno složení jednotlivých kapel a odkazy na jejich weby, nescházejí fotografie z koncertů a samozřejmě údaje o autorství písní nebo jména mistrů zvuku. A přesto vydavatel jeden zdánlivý detail podcenil. Má-li album mít i dokumentární hodnotu (a já tvrdím, že album tohoto typu je dokumentem v první řadě), je velká škoda, ba řekl bych neodpustitelná chyba, že je údaj o vzniku nahrávek odbyt větou „Nahráno live v KC Semilasso, Brno (2010, 2011, 2012)“. Přesná data a především přičlenění písní k jednotlivým ročníkům citelně chybí.

CD Brněnský Beat Fest Live, vydal: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records 2013. 17 skladeb, celková stopáž: 79:26

Foto Oldřich Veselý na beatfestu, zdroj www.oldrichvesely.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více