Brněnský Beatfest Live

Brněnský Beatfest Live

Hudba živá a hudba reprodukovaná jsou dvě různé disciplíny. „Koncert nepřepálíš!“ slýcháme v době krize nahrávacího průmyslu od muzikantů, kteří začali CD realisticky vnímat jen jako reklamní předmět, který přiláká návštěvníky na živá vystoupení. Koncert zprostředkuje neopakovatelné kouzlo okamžiku spojené s bezprostřední výměnou energie mezi hudebníky a fanoušky. Oproti vycizelované studiové nahrávce však může zklamat kolísavým zvukem nebo nečekanými technickými potížemi. Záznamy koncertů na CD pak v sobě často spojují spíše negativa živého i reprodukovaného muzicírování. Do stop sterea se dostane jen zlomek skutečné koncertní energie, pro plnohodnotný zážitek chybí obraz, zvuk je zpravidla horší než na studiové nahrávce. Když navíc vydavatel vybere ze tří ročníků jednoho festivalu většinou jen po jedné skladbě od každé kapely, ztrácí se i ten náznak dramaturgie, o kterou se muzikanti v krátkých festivalových blocích snaží. Komu pak takové album může sloužit, pomineme-li pár nadšenců, kteří všechny tři ročníky festivalu navštívili a chtějí na ně do smrti vzpomínat?

Přes veškeré výhrady – které jsou ostatně spíše obecného rázu – je dobře, že CD Brněnský Beatfest Live vyšlo. Beatfesty, které vznikly jako společná iniciativa šéfa vydavatelství FT Records a kapelníka Folk Teamu Pavla Kopřivy a Rádia Beat, jsou na brněnské scéně poměrně ojedinělou událostí, na níž se představují legendy (nejen) brněnského rocku, pozapomenuté nebo jednorázově vzkříšené kapely, novější jména a dokonce i superskupiny, složené ze zasloužilých muzikantů a zpěváků z různých souborů. Úctyhodný je i žánrový rozptyl. Rock v pojetí Beatfestu sahá od folkrocku Folk Teamu přes stále skvěle sezpívané vokály Synkop 61 a artrock Progresu až po elektrifikované blues nové kapely Miloše Makovského nebo hardrock Lidopopu. Co naopak zcela chybí, je brněnská alternativa (kapely kolem Petra Váši nebo Pavla Fajta se přece jen pohybovaly jinými cestičkami než Progres či Synkopy) a interpreti, kteří píšou historii brněnského rocku a příbuzných žánrů dnes (Květy, Budoár staré dámy, ale také Čankišou, ať jmenuji ty nejdůležitější).

„Klíčem pro výběr kapel na CD byla brněnská nebo alespoň moravská příslušnost interpretů,“ vysvětluje Pavel Kopřiva v bookletu alba. A tak vedle brněnských legend, jako jsou Synkopy, Progres či Folk Team, zazní východomoravský Symfonik Rumpál v čele s bývalým zpěvákem Fleretu Pavlem Kačesem Husárem. Roman Dragoun, písecký rodák spojený s brněnskou scénou, se představí nejen jako člen Progresu a Futura, ale také jako lídr nadregionální sestavy T4 (mj. se dvěma dlouholetými spoluhráči Vladimíra Mišíka, Kláskem a Gumou). Brněnská scéna však převažuje a představuje příznačný propletenec. Pavel Váně zpívá s Progresem i Bronzem, Roman Jež (klávesy) hraje ve Folk Teamu a Špilberku, Jakub Michálek (baskytara) ve Špilberku a Futuru, Dalibor Dunovský (baskytara) ve Veselého €-bandu, v Taxi a Folk Teamu a mohli bychom pokračovat… Sám Olda Veselý si zazpíval s vlastní kapelou, ale Synkopy hrají jeho píseň. Logickým vyústěním této personální provázanosti, a současně tím hlavním důvodem, proč mají Beatfesty a album z nich sestavené smysl, je několik skladeb v podání BBB neboli Beat Bandu Brno. V uměle sestavené kapele se sešli přední instrumentalisté (Pospíšil, Dunovský, Jež, Nedorost, Bříza) a za mikrofonem se střídají Zdeněk Kluka, Oldřich Veselý, Roman Dragoun a Jaroslav Albert Kronek, tedy muži spojení s různými hudebními přístupy a různými hlasovými technikami (stačí srovnat Dragounův naléhavý vokál s oběma polohami – klidnější i silovou – Kronkova hlasu). Pánové si promíchali své hity, a tak Černého Racka slyšíme překvapivě v Dragounově podání, zatímco někdejší zpěvák Kernu pěje, že „Nám vládne král, má jméno heroin“. Škoda že například Pavel Váně nepřidal tu o explozi snů, co mě na prach rozmetá…

Dramaturgie alba, poznamenaná průniky sestav a střídáním žánrů a nálad a gradující v popsané výměně rolí, dopadla až překvapivě dobře. Kvalita písní samotných je však nutně proměnlivá. Těžko se srovnávají skladby, které prověřil čas (Píseň o jablku, Juliet, Černý racek), například s Plánem skupiny Lidopop, která album z kdovíjakého důvodu otevírá. Některé skladby, díky účasti špičkových textařů, nemohly dopadnout špatně (Opilej anděl Folk Teamu, Šedý pán T4 s textem Marka Ebena), naopak Umělci na šňůře zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co napsal Vlasta Redl (zde v podání Symfonik Rumpálu). Více než ke skladbám samotným mám pochopitelně výhrady ke zvuku a ke konkrétním výkonům na pódiu. „Zvuk nosiče nebyl nijak následně dotáčen,“ vysvětluje Pavel Kopřiva. To je na jednu stranu dobře, záznam je autentický. Zpěv se však místy utápí, ne všechny hlasitosti jsou vyrovnané. Když navíc sólista chvílemi ujede (potkalo to například Synkopy, jakkoli jejich sbory znějí stále impozantně) nebo polyká koncovky (Olda Veselý v Muži, který se podobá…), technika s tím stejně nic nespraví. Větší část písní však zní relativně slušně. Dobře se poslouchá Futurum, skvěle zní Folk Team (mj. i díky Kopřivovým houslím, které jsou příjemným osvěžením), zajímavou změnu přinese Špilberk s jedinou ženou-sólistkou alba (Daria Hrubá), dobrý zvuk nástrojů (méně už zpěvu) nabídne Symfonik Rumpál. O něco hůře se povedlo sejmout zvuk Taxi nebo některých momentů závěrečného BBB.

Přes všechny výhrady, které mohu mít ke koncertním albům a ještě víc ke koncertním kompilacím, musím Brněnský Beatfest Live považovat za zajímavý počin, který si zaslouží pozornost. V bookletu je vzorně uvedeno složení jednotlivých kapel a odkazy na jejich weby, nescházejí fotografie z koncertů a samozřejmě údaje o autorství písní nebo jména mistrů zvuku. A přesto vydavatel jeden zdánlivý detail podcenil. Má-li album mít i dokumentární hodnotu (a já tvrdím, že album tohoto typu je dokumentem v první řadě), je velká škoda, ba řekl bych neodpustitelná chyba, že je údaj o vzniku nahrávek odbyt větou „Nahráno live v KC Semilasso, Brno (2010, 2011, 2012)“. Přesná data a především přičlenění písní k jednotlivým ročníkům citelně chybí.

CD Brněnský Beat Fest Live, vydal: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records 2013. 17 skladeb, celková stopáž: 79:26

Foto Oldřich Veselý na beatfestu, zdroj www.oldrichvesely.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více