Brno Contemporary Orchestra mezi hracími strojky a turbínami

Brno Contemporary Orchestra mezi hracími strojky a turbínami

Koncertní provoz roku 2022 zahájil ansámbl Brno Contemporary Orchestra s dirigentem a uměleckým vedoucím Pavlem Šnajdrem na netradičním místě: hudebním sálem, ve kterém v pondělí 24. ledna zazněl program Stroje a strojky, se totiž stala pádová zkušebna Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. Koncert se měl původně odehrát v hlavních výstavních prostorách Technického muzea, a to hned vedle Kaplanovy turbíny, kvůli prosincovému poškození střechy však musel být přesunutý právě do pádové zkušebny. Orchestr však nenechal nic náhodě, a kromě přesunu celého večera „vyzdobil“ hracími strojky, které zapůjčilo Technické muzeum v Brně, a turbínami od VUT svůj nově vzniklý hudební sál. Návštěvníci měli dokonce možnost si na ně zahrát a jak s úsměvem uvedl Pavel Rudolf z Energetického ústavu: „Máme vybrána nádherně na poklep znějící oběžná kola vírových turbín. Patent profesora Pochylého nalezl další aplikační oblast.“ V souladu s tématem tvořily dramaturgii večera skladby, které jsou ve svých konceptech (zadáních) mechanické, fyzikální či matematické.

Koncert zahájilo dílo Pět polydynamických skladeb poněkud pozapomenutého představitele hudební avantgardy dvacátých let Miroslava Ponce. Skladatel přirozeně tíhnul k moderní kompozici. Kromě hudebních experimentů živených mj. studiem u Aloise Háby nalezl zalíbení také v kresbě, kolážích a matematice. Poncova inklinace k uměleckým dílům stojícím na žánrových pomezích hnala vodu na mlýn jeho vlastním intermediálním a mezižánrovým pokusům. Jeho Pět polydynamických skladeb je postaveno na horizontálních a vertikálních kombinacích vybraných tónů z chromatické stupnice. Jak nicméně napovídá název, středobodem pětice skladeb jsou především dynamické odstíny. Ponc se nezaměřuje pouze na šířku dynamického spektra, ale každému z nástrojů dává jeho vlastní a na ostatních nástrojích často nezávislý dynamický průběh. Je nicméně důležité uvědomit si, že Pět polydynamických skladeb je ve skutečnosti souborem pěti hudebních studií, které si kladou za cíl prozkoumat na zvoleném hudebním materiálu všemožné (a to i ne zcela hudebně funkční) dynamické kombinace. Umělecké dílo se zde stává akademickou prací a zdánlivě nekonečné řady variací a permutací vznikají jen a pouze „za účelem výzkumu“. Poncova skladba tento fakt bere s hlavou vztyčenou. Nejde totiž o suchou dřinu, ale o intelektuální zábavu. Nastudování Pavla Šnajdra studijní charakter díla navíc povedeně akcentovalo a dirigentovo objektivní uchopení hudby, ve které se přirozená lyrika snoubí s akademickým odstupem, skvěle podtrhlo skladatelský záměr.

Zatímco úvodní skladbu ukolébal orchestr do mírného pianissima, následující For Large Ensemble, part C Luboše Mrkvičky vpadlo do nastalého ticha přímo dynamickým vrcholem. Právě část C, která na pondělním koncertu zazněla, zkomponoval autor roku 2017 přímo pro Brno Contemporary Orchestra. Zatímco pro Ponce byla středobodem díla dynamika, pro Mrkvičku to je barva. Sazba jí totiž doslova hýří: v rychle za sebou jdoucích úsecích se napříč všemi orchestrálními nástroji objevují drobné melodické útvary, které mizí stejně rychle jako se vynořily. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se jedná o středověký hoquetus aplikovaný na současnou tvorbu a vystupňovaný k maximálnímu využití techniky střídání hlasů a barev. Provedení orchestru bylo i v tomto případě na vysoké úrovni a hudebníci zůstávali rytmicky pevní i v náročných polyrytmických plochách. Druhá polovina díla naopak představovala výrazné uklidnění a skoro by se chtělo hledat paralelu opět ve středověké tvorbě – charakteristický zvuk druhé poloviny skladby totiž pramenil především ze hry nad dlouze položenou prodlevou. Tato technika představovala ve středověku důležitý mezistupeň mezi jednohlasem a polyfonií; pro její zřejmé zvukové kvality se k ní však skladatelé obracejí nadále. Mrkvička navíc využil bohatě obsazeného orchestru a tuto prodlevu postupně předával různým nástrojům, čímž povedeně měnil celkové vyznění skladby. Pavel Šnajdr zvládl s orchestrem výtečně i druhou polovinu díla, kde musel pečlivě sledovat a odstupňovat dynamiky jednotlivých nástrojů tak, aby zvuk i zvolené kompoziční a instrumentační techniky fungovaly tak, jak bylo třeba.

Premiérovaná Musica anima mechanica od Petra Hromádky, která také vznikla na objednávku Brno Contemporary Orchestra, představila ještě zcela odlišný kompoziční svět – na rozdíl od předcházejících děl použila skladba spíše tradičnější tonální hudební jazyk, tento nicméně obohatila o nahrávku různých mechanických zvuků, které s orchestrem tvořily živý dialog. Výsledná kombinace jako by vypadla z filmů Tima Burtona či z kabaretu – temná, rytmická, melodická, svůdná, místy mechanická a přiměřeně opulentní. V dobrém smyslu! Ostatně původním dramaturgickým záměrem bylo, aby skladatel zaranžoval a zvarioval některý z hracích strojků uložených v Technickém muzeu v Brně. Nakonec však vznikla zcela svébytná kompozice, která tuto estetiku využívá k dosažení vlastních uměleckých cílů. Provedení bylo taktéž velmi dobré, ačkoliv jej zpočátku trápily jisté rytmické nesrovnalosti mezi tepem orchestru a strojů a strojků z nahrávky. Dirigent nicméně reagoval okamžitě a naznačil zvukaři, aby odposlechy s nahrávkou zesílil. Po zbytek skladby si pak hudebníci udrželi rytmickou přesnost důležitou k adekvátnímu provedení Hromádkovy skladby.

Mezi skladby vycházející z racionálního konstruktu lze bezpochyby zařadit také Jalons (Milníky) Iannise Xenakise. Dílo vzniklo roku 1986 u příležitosti desátého výročí Ensemble intercontemporain, jehož vedoucímu a zakladateli Pierru Boulezovi byla věnována. Skladba dokazuje, že matematické modely mohou u hudební kompozice nejen fungovat, ale být stejně dechberoucí jako tradiční metody. Xenakisova skladba v sobě skýtá fascinující dynamické i melodické vrcholy, které umocnilo provedení Brno Contemporary Orchestra a obzvláště „ševelení“ v pianissimu bylo velmi působivé.

Závěrečné Dreams of Machines pro pianolu a ansámbl skladatele Trevora Grahla bylo poslední premiérou večera a současně jistým vyvrcholením všeho předešlého. Hudba byla tonálnější, ale současně „roztěkaná“, proměnlivá, polyrytmická, pravidelná i minimalistická. A to vše bylo korunováno bohatou barevností faktury. Za pianolu, která stála většinu času v opozici proti orchestru, usedl klavírista a skladatel Wolfgang Heisig. Kromě hudebníků zazněla také hrací skřínka, po které měl Heisig možnost vyměnit si váleček na poslední část skladby. Expresivní hudba, která jako by se vždy na chvíli poddala nějakému extrému, byla výtečnou tečkou za povedeným večerem. Spojením neotřelého prostředí, do kterého se člověk mimo profesi jen tak nedostane, pestré dramaturgie i skvělých hudebních výkonů vznikl večer, kterým Brno Contemporary Orchestra skutečně vkročila do roku 2022 tou správnou nohou.

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Nejčtenější

Kritika

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce