Carpet Cabinet: Be Good, Stay Strong, Live Long

9. leden 2017, 2:00

Carpet Cabinet: Be Good, Stay Strong, Live Long

Svěží čerstvý vítr přinesla na brněnskou scénu svým debutovým albem slovensko-česká skupina Carpet Cabinet. Sedmičlenná formace působí v jihomoravské metropoli od roku 2013 a spolu s několika zajímavými hosty přináší ve dvanácti skladbách profesionálně zahranou a nahranou směs moderních i tradičních žánrů, smršť rytmů a kaleidoskop barev. V oficiální tiskové zprávě hudebníci hovoří o inspiraci „od hiphopu po soul a R&B až k například drum’n’bassu a elektru“, ale pod všemi těmito žánry a jejich kombinacemi zurčí a bublá jazzový základ. Carpet Cabinet sice není čistě jazzová skupina, ale svou tvorbou ukazuje na jednu z cest, kterými se dnes jazz ve světě ubírá. Podobně jako Robert Glasper se svým nadžánrovým elektro-koktejlem loni zazářil na festivalu JazzFestBrno, září Carpet Cabinet na domácí scéně. Září pochopitelně zatím skromněji, ale k jakýmkoli náznakům provinčnosti má jejich album daleko.

Skupina zdůrazňuje, že album pojala podobně pestře jako své koncerty, na které si také zve hosty. Zatímco v jednom rozhovoru hudebníci prozradili, že sami poslouchají zhruba z 60 % instrumentální hudbu, na CD najdeme přesně polovinu písní s hostujícími vokalisty a polovinu instrumentálek (po šesti). Přitom písně jsou střídavě zpívané a rapované. Ve spojení s nástrojovým obsazením kapely (dva saxofony, trubka, piano, kytara, baskytara, bicí) vzniká pestrý živý tvar, do nějž i hiphopové prvky přistupují naprosto organicky bez sebemenšího prvku nepřístojné syntetičnosti. Elektronické zvuky – syntezátory i mašinky pro zkreslení hlasu – jsou sice samozřejmou součástí celku, ale živá hudba se stále přítomným napětím mezi průzračnými dechy a hutnými basovými linkami je základem.

Možná nejméně typickou a přitom pro album velmi důležitou skladbou je Thug Life s hostujícím slovenským raperem Hawkym. Jeho text (bohužel místy zbytečně vulgární a silácký) postupně dochází k pointě, že základním posláním (tím, „čo mám rád“) je „robiť hudbu“. Jako by slovy svého hosta chtěla kapela naznačit, že o hudbu, tedy o formu, jí jde víc, než o obsah (texty) písní. Proto i barvy hlasů přizvaných zpěvaček vnímám především jako další hudební nástroje, které skvěle zapadají do hudebního puzzle kapely. Krásným příkladem je hned úvodní píseň Strenght to Listen, v níž Sisa Fehérová působí úplně jinak než na svém aktuálním albu Cirrus. Ne náhodou Carpet Cabinet jako jeden ze svých inspiračních zdrojů uvádějí Sisinu starší kapelu Pitch Bender. Běžnému (jazz/soul)popu se z celého alba nejvíce blíží skladba Podoby se Zuzanou Mikulcovou, nicméně i ona klame. Krásně zazpívaná píseň se slovenským textem se totiž rozvine do osmiminutové skladby s dlouhou jazzovou instrumentální pasáží, aniž by jen na okamžik ztratila něco ze svého napětí. Další barvu na pomyslné plátno přináší se skladbou Smoke It! keňská raperka Tina Mweni, jejíž projev – nebýt poučeného doprovodu se zdůrazněním spodních proudů – jako by evokoval evropské taneční kapely počátku 90. let.

Z instrumentálních skladeb stojí za pozornost například lehce stravitelná Rebirth, v níž se jazzové prvky naprosto přirozeně prolínají s popovým základem. Pět minut v tomto případě uběhne tak rychle, že si povrchní posluchač nemá šanci všimnout členitosti skladby. Zcela jiným způsobem, na ploše sedmi minut, se rozvíjí kompozice God’s Sake, v níž mezi rozjezdovou pasáží s lehce načrtnutými dechy a energickým závěrem celokapelovým závěrem zaujme ambientní střední pasáž. Konec alba pak představuje příjemné finále s vyzrálým zpěvem a rapem Ashley Abrman a saxofonovými sóly (F. E. T.), s další směsí živého a elektro funku Magic Bloom a konečně s rytmickou rozlučkovou Hmm… Not Bad!, skladbou někde na pomezí mezi brazilským karnevalem a letními písněmi skupiny Midi Lidi.

Význam skupiny Carpet Cabinet netkví v hudební originalitě. Původnost zde vzniká pouze jako dobře vymyšlená kombinace už známých prvků a kapela samotná nic zásadně nového nepřináší. Nová je však cesta, kterou se tito jazzoví muzikanti vydali. Současná česká jazzová scéna zažívá už několik let obrovský rozmach, což se odráží v množství výborných muzikantů a kapel. Je tedy třeba se odlišit a ne každý je kompozičně nebo aranžérsky tak zdatný jako David Dorůžka, Luboš Soukup, Tomáš Liška, Martin Brunner nebo pánové a dáma z Vertiga. Hudebníci z Carpet Cabinet se rozhodli propojit své umění se světem popu, soulu, funku a elektronické taneční hudby, což u nás – počítáme-li stále s jazzovým základem – ještě není příliš obvyklé. Ve spojení s hosty a také s výtečným zvukem (Lukáš Martinek ze studia Svárov a následný mix a mastering ve studiuEcsona Waldese) to přineslo ovoce a album je nejen na brněnské scéně velkou  událostí.

Carpet Cabinet – Be Good, Stay Strong, Live Long. Vydáno vlastním nákladem, 2016. 12 skladeb, celkový čas: 62:29

Carpet Cabinet/ foto archiv skupiny

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.  více

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů).    více

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.  více

Unikátní akce ZUŠ Open představí v úterý 30. května na tisícovku hudebních, tanečních, divadelních a výtvarných prezentací v 280 českých, moravských a slezských městech. Také Brno chystá na zítřek mimořádně bohatý program, jehož vrcholy bude společné pěvecké vystoupení dětí a Magdaleny Kožené na Moravském náměstí či slavnostní koncert festivalu Mozartovy děti v Besedním domě společně s Filharmonií Brno. Brněnská akce je součástí kandidatury města Brna do sítě kreativních měst UNESCO v oboru hudba.  více

Rossiniho předposlední opera Hrabě Ory byla ve své době značně nemravnou taškařicí. V nové brněnské inscenaci, dávané v historické budově Mahenova divadla, je to taškařice skutečně povedená. Za její režijní i výtvarnou podobou stojí Lenka Flory, která dala příběhu nejen potřebný vtip a spád, ale díky svému zázemí ve světě současného tance i nevšední pohyb.  více

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více