Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

20. listopad 2018, 11:17
Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018, který v sobotu začal ve znovuotevřené brněnské opeře, nabídne kompletní jevištní dílo Leoše Janáčka v pozoruhodných produkcích. Opera Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a se scénou a kostýmy Patricka Kinmontha tento požadavek nejen splňuje, ale navíc zapůsobila na brněnské publikum již během minulého janáčkovského festivalového bienále. Její včerejší festivalový návrat je tedy logickou volbou. Vedle režiséra a scénografa je třeba zmínit choreografa Philippea Giraudeaua a světelného designéra Petera van Praeta.

Titulní postavu nastudovala domácí Pavla Vykopalová, sekundoval jí Magnus Vigilius v roli Borise Grigorjeviče, role Kátina manžela Tichona Ivanyče Kabanova se ujal Gianluca Zampieri, Varvaru ztvárnila Lenka Schallenberger, Savěje Prokofjeviče Dikoje Jiří Sulženko, Kabanichu Eva Urbanová, Váňu Kudrjáše Jaroslav Březina, Kulgina Igor Loškár, Glašu Jitka Klečanská, Feklušu Jitka Zerhauová a Ženu z lidu Hana Procházková. Sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno řídil Ondrej Olos. Oproti původnímu nastudování opery z roku 2016 se obsazení změnilo minimálně.

Jak jsem často zaslechnul o přestávce, většina pořítomných tuto druhou operu festivalu Janáček Brno už Káťu Kabanovou v režii Roberta Carsena viděla. A není se čemu divit. Když přede dvěma lety uvádělo Národní divadlo Brno tuto inscenaci poprvé, jednalo se o technický i uměleckých klenot, který přilákal do budovy před velkou rekonstrukcí davy. Je pochopitelné, že organizátoři festivalu neměli nejmenší zájem riskovat uvedení jiné verze, když tu Carsenovu brněnské publikum tak vřele přijalo.

Estetika Carsenovy režie je zřejmá hned po zdvižení opony – vodou pokryté jeviště divadla se stává dějištěm tragického osudu ženy uvězněné nejen v nešťastném manželství, ale také v sobě samé. Právě vodní hladina tvořící středobod scény je jedinou stálou a přitom proměnlivou kulisou příběhu – vodní žínky tedy tanečnice Národního divadla Brno přestavují dřevěné lávky tak, aby zapadly do sdělení příběhu; zbytek scény tvoří pouze vodní hladina. S tímto málem pracuje Carsen s maximální efektivitou, ať už se jedná o vratké mostky někde za vesnicí, pevný půdorys domu nebo dvě odlehlé a vzdálené lávky. Toto všechno vlivem výtečné vizuální kompozice a účelné práce se světlem poskytuje dostatek prostoru pro komorní lidské drama, kterým Janáčkova opera ve skutečnosti je. Také užití kamery snímající scénu seshora a projekce na plátno za scénou pomáhá dotvářet výsledné vyznění díla. Pravděpodobně nejpoetičtější se tato technika stává ve chvíli, kdy si milenci navzájem posílají vlnky zčeřené hladiny ze dvou vzdálených lávek.

Pěvecké výkony tvoří druhý pevný pilíř operního představení. Zpěváci mají své party dobře nacvičené již z minula, u mnohých byla jistota interpretace patrná hned od počátku. Výtečný výkon Magnuse Vigiliuse v roli Kátina milého dokázal oslnit nejen vášnivou sugestivností a živočišností, ale také jistou hluboce ukrytou, avšak stále přítomnou něhou, kterou se zpěvákovi podařilo v postavě nalézt a oživit. Také Gianluca Zampieri jako Kátin manžel Tichon dokázal vzbudit sympatie nad kvalitním výkonem. Postava sličné a rozpustilé Varvary v podání Lenky Schallenberger okouzlila nejen roztomilým hereckým, ale především výborným pěveckým výkonem. Její lehký a vzdušný hlas se výtečně hodil k dovádivé a frivolní svůdnici, kterou představovala. Královnou večera však byla nepochybně zpěvačka Pavla Vykopalová. Zpěvaččin bohatý výrazový a emoční fond dokázal vynést na světlo veškerou něhu, touhu, smutek, pokání i radost, kterou by mohla postava Káti Kabanové skutečně zažívat. Zpěvaččino jímavé „Varjo! Nemohu spát“ bylo natolik křehké, že se až tajil dech nad tímto výmluvným chvilkovým záchvěvem duše. Také orchestr odvedl více než dobrou práci. Pod vedením Ondreje Olose se hudebníkům podařilo proniknout do netradičně lyrické povahy Janáčkovy opery a přesto si zachovat jistý odstup, který nesváděl k přílišné romantizaci předlohy. Přestože se zřejmá citlivost v hudbě vyskytovala, zůstala pevně v otěžích Ondreje Olose a nepřerostla tak v karikaturu sebe sama.

Hudební festival Janáček Brno nabídl po novém režijním zpracování Příhod lišky Bystroušky titul, který se právem stal jednou z nejoceňovanějších inscenací posledních let zdejšího operního života. Noví zájemci se bohužel na žádnou chystanou reprízutohoto intimního vyprávění o boji lidského svědomí a milenecké touhy prozatím těšit nemohou. Jsem si téměř jistý, že zájem by byl stále enormní.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více