Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

20. listopad 2018, 11:17
Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018, který v sobotu začal ve znovuotevřené brněnské opeře, nabídne kompletní jevištní dílo Leoše Janáčka v pozoruhodných produkcích. Opera Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a se scénou a kostýmy Patricka Kinmontha tento požadavek nejen splňuje, ale navíc zapůsobila na brněnské publikum již během minulého janáčkovského festivalového bienále. Její včerejší festivalový návrat je tedy logickou volbou. Vedle režiséra a scénografa je třeba zmínit choreografa Philippea Giraudeaua a světelného designéra Petera van Praeta.

Titulní postavu nastudovala domácí Pavla Vykopalová, sekundoval jí Magnus Vigilius v roli Borise Grigorjeviče, role Kátina manžela Tichona Ivanyče Kabanova se ujal Gianluca Zampieri, Varvaru ztvárnila Lenka Schallenberger, Savěje Prokofjeviče Dikoje Jiří Sulženko, Kabanichu Eva Urbanová, Váňu Kudrjáše Jaroslav Březina, Kulgina Igor Loškár, Glašu Jitka Klečanská, Feklušu Jitka Zerhauová a Ženu z lidu Hana Procházková. Sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno řídil Ondrej Olos. Oproti původnímu nastudování opery z roku 2016 se obsazení změnilo minimálně.

Jak jsem často zaslechnul o přestávce, většina pořítomných tuto druhou operu festivalu Janáček Brno už Káťu Kabanovou v režii Roberta Carsena viděla. A není se čemu divit. Když přede dvěma lety uvádělo Národní divadlo Brno tuto inscenaci poprvé, jednalo se o technický i uměleckých klenot, který přilákal do budovy před velkou rekonstrukcí davy. Je pochopitelné, že organizátoři festivalu neměli nejmenší zájem riskovat uvedení jiné verze, když tu Carsenovu brněnské publikum tak vřele přijalo.

Estetika Carsenovy režie je zřejmá hned po zdvižení opony – vodou pokryté jeviště divadla se stává dějištěm tragického osudu ženy uvězněné nejen v nešťastném manželství, ale také v sobě samé. Právě vodní hladina tvořící středobod scény je jedinou stálou a přitom proměnlivou kulisou příběhu – vodní žínky tedy tanečnice Národního divadla Brno přestavují dřevěné lávky tak, aby zapadly do sdělení příběhu; zbytek scény tvoří pouze vodní hladina. S tímto málem pracuje Carsen s maximální efektivitou, ať už se jedná o vratké mostky někde za vesnicí, pevný půdorys domu nebo dvě odlehlé a vzdálené lávky. Toto všechno vlivem výtečné vizuální kompozice a účelné práce se světlem poskytuje dostatek prostoru pro komorní lidské drama, kterým Janáčkova opera ve skutečnosti je. Také užití kamery snímající scénu seshora a projekce na plátno za scénou pomáhá dotvářet výsledné vyznění díla. Pravděpodobně nejpoetičtější se tato technika stává ve chvíli, kdy si milenci navzájem posílají vlnky zčeřené hladiny ze dvou vzdálených lávek.

Pěvecké výkony tvoří druhý pevný pilíř operního představení. Zpěváci mají své party dobře nacvičené již z minula, u mnohých byla jistota interpretace patrná hned od počátku. Výtečný výkon Magnuse Vigiliuse v roli Kátina milého dokázal oslnit nejen vášnivou sugestivností a živočišností, ale také jistou hluboce ukrytou, avšak stále přítomnou něhou, kterou se zpěvákovi podařilo v postavě nalézt a oživit. Také Gianluca Zampieri jako Kátin manžel Tichon dokázal vzbudit sympatie nad kvalitním výkonem. Postava sličné a rozpustilé Varvary v podání Lenky Schallenberger okouzlila nejen roztomilým hereckým, ale především výborným pěveckým výkonem. Její lehký a vzdušný hlas se výtečně hodil k dovádivé a frivolní svůdnici, kterou představovala. Královnou večera však byla nepochybně zpěvačka Pavla Vykopalová. Zpěvaččin bohatý výrazový a emoční fond dokázal vynést na světlo veškerou něhu, touhu, smutek, pokání i radost, kterou by mohla postava Káti Kabanové skutečně zažívat. Zpěvaččino jímavé „Varjo! Nemohu spát“ bylo natolik křehké, že se až tajil dech nad tímto výmluvným chvilkovým záchvěvem duše. Také orchestr odvedl více než dobrou práci. Pod vedením Ondreje Olose se hudebníkům podařilo proniknout do netradičně lyrické povahy Janáčkovy opery a přesto si zachovat jistý odstup, který nesváděl k přílišné romantizaci předlohy. Přestože se zřejmá citlivost v hudbě vyskytovala, zůstala pevně v otěžích Ondreje Olose a nepřerostla tak v karikaturu sebe sama.

Hudební festival Janáček Brno nabídl po novém režijním zpracování Příhod lišky Bystroušky titul, který se právem stal jednou z nejoceňovanějších inscenací posledních let zdejšího operního života. Noví zájemci se bohužel na žádnou chystanou reprízutohoto intimního vyprávění o boji lidského svědomí a milenecké touhy prozatím těšit nemohou. Jsem si téměř jistý, že zájem by byl stále enormní.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více