Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

20. listopad 2018, 11:17
Carsenova Káťa Kabanová zpět v Brně

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018, který v sobotu začal ve znovuotevřené brněnské opeře, nabídne kompletní jevištní dílo Leoše Janáčka v pozoruhodných produkcích. Opera Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a se scénou a kostýmy Patricka Kinmontha tento požadavek nejen splňuje, ale navíc zapůsobila na brněnské publikum již během minulého janáčkovského festivalového bienále. Její včerejší festivalový návrat je tedy logickou volbou. Vedle režiséra a scénografa je třeba zmínit choreografa Philippea Giraudeaua a světelného designéra Petera van Praeta.

Titulní postavu nastudovala domácí Pavla Vykopalová, sekundoval jí Magnus Vigilius v roli Borise Grigorjeviče, role Kátina manžela Tichona Ivanyče Kabanova se ujal Gianluca Zampieri, Varvaru ztvárnila Lenka Schallenberger, Savěje Prokofjeviče Dikoje Jiří Sulženko, Kabanichu Eva Urbanová, Váňu Kudrjáše Jaroslav Březina, Kulgina Igor Loškár, Glašu Jitka Klečanská, Feklušu Jitka Zerhauová a Ženu z lidu Hana Procházková. Sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno řídil Ondrej Olos. Oproti původnímu nastudování opery z roku 2016 se obsazení změnilo minimálně.

Jak jsem často zaslechnul o přestávce, většina pořítomných tuto druhou operu festivalu Janáček Brno už Káťu Kabanovou v režii Roberta Carsena viděla. A není se čemu divit. Když přede dvěma lety uvádělo Národní divadlo Brno tuto inscenaci poprvé, jednalo se o technický i uměleckých klenot, který přilákal do budovy před velkou rekonstrukcí davy. Je pochopitelné, že organizátoři festivalu neměli nejmenší zájem riskovat uvedení jiné verze, když tu Carsenovu brněnské publikum tak vřele přijalo.

Estetika Carsenovy režie je zřejmá hned po zdvižení opony – vodou pokryté jeviště divadla se stává dějištěm tragického osudu ženy uvězněné nejen v nešťastném manželství, ale také v sobě samé. Právě vodní hladina tvořící středobod scény je jedinou stálou a přitom proměnlivou kulisou příběhu – vodní žínky tedy tanečnice Národního divadla Brno přestavují dřevěné lávky tak, aby zapadly do sdělení příběhu; zbytek scény tvoří pouze vodní hladina. S tímto málem pracuje Carsen s maximální efektivitou, ať už se jedná o vratké mostky někde za vesnicí, pevný půdorys domu nebo dvě odlehlé a vzdálené lávky. Toto všechno vlivem výtečné vizuální kompozice a účelné práce se světlem poskytuje dostatek prostoru pro komorní lidské drama, kterým Janáčkova opera ve skutečnosti je. Také užití kamery snímající scénu seshora a projekce na plátno za scénou pomáhá dotvářet výsledné vyznění díla. Pravděpodobně nejpoetičtější se tato technika stává ve chvíli, kdy si milenci navzájem posílají vlnky zčeřené hladiny ze dvou vzdálených lávek.

Pěvecké výkony tvoří druhý pevný pilíř operního představení. Zpěváci mají své party dobře nacvičené již z minula, u mnohých byla jistota interpretace patrná hned od počátku. Výtečný výkon Magnuse Vigiliuse v roli Kátina milého dokázal oslnit nejen vášnivou sugestivností a živočišností, ale také jistou hluboce ukrytou, avšak stále přítomnou něhou, kterou se zpěvákovi podařilo v postavě nalézt a oživit. Také Gianluca Zampieri jako Kátin manžel Tichon dokázal vzbudit sympatie nad kvalitním výkonem. Postava sličné a rozpustilé Varvary v podání Lenky Schallenberger okouzlila nejen roztomilým hereckým, ale především výborným pěveckým výkonem. Její lehký a vzdušný hlas se výtečně hodil k dovádivé a frivolní svůdnici, kterou představovala. Královnou večera však byla nepochybně zpěvačka Pavla Vykopalová. Zpěvaččin bohatý výrazový a emoční fond dokázal vynést na světlo veškerou něhu, touhu, smutek, pokání i radost, kterou by mohla postava Káti Kabanové skutečně zažívat. Zpěvaččino jímavé „Varjo! Nemohu spát“ bylo natolik křehké, že se až tajil dech nad tímto výmluvným chvilkovým záchvěvem duše. Také orchestr odvedl více než dobrou práci. Pod vedením Ondreje Olose se hudebníkům podařilo proniknout do netradičně lyrické povahy Janáčkovy opery a přesto si zachovat jistý odstup, který nesváděl k přílišné romantizaci předlohy. Přestože se zřejmá citlivost v hudbě vyskytovala, zůstala pevně v otěžích Ondreje Olose a nepřerostla tak v karikaturu sebe sama.

Hudební festival Janáček Brno nabídl po novém režijním zpracování Příhod lišky Bystroušky titul, který se právem stal jednou z nejoceňovanějších inscenací posledních let zdejšího operního života. Noví zájemci se bohužel na žádnou chystanou reprízutohoto intimního vyprávění o boji lidského svědomí a milenecké touhy prozatím těšit nemohou. Jsem si téměř jistý, že zájem by byl stále enormní.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Uplynulý týden plný hudebních akcí završilo finálové kolo soutěže Central European Jazz Competition pořádané dvojicí „sousedících“ jazzových festivalů –  JazzFestBrno a Poysdorf Jazz & Wine. Přeshraniční hudební projekt  našlápl ke slibné budoucnosti: už první ročník jazzového klání ve svém finálovém odpoledni nabídl šest půlhodinových bloků finalistů, kteří překvapili šíří hudebního záběru i muzikantskou kvalitou.  více

Předposledním divadelním dílem vrcholícího hudebního festivalu Janáček Brno 2018 se včera stala mistrova poslední dokončená opera Z mrtvého domu, kterou inspiroval Dostojevského román. Inscenaci připravila Velšská národní opera v koprodukci se Skotskou operou, představení režíroval David Pountney, scénu navrhnula Maria Bjornson a orchestr řídil Tomáš Hanus. V hlavních rolích se představili Mark Le Brocq, Alan Oke, Simon Bailey, Ben McAteer a Paula Greenwood. Posluchači měli jedinečnou možnost poslechnout si Janáčkovo dílo v kritické edici Sira Charlese Mackerrase a nedávno zesnulého janáčkovského badatele a muzikologa Johna Tyrrella. Poněkud atypické pro mnoho posluchačů mohlo být uvedení v anglickém jazyce s českými titulky.  více

Hlavním dramaturgickým záměrem letošního Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2018 je uvedení kompletního hudebně-dramatického autorova díla. Po divácky úspěšné Káti Kabanové a precizním provedení Věci Makropulos včera přišel na řadu polský soubor Teatr Wielki z Poznani s uvedením Její pastorkyně tedy díla, které dvanáct let po své Brněnské premiéře v roce 1904 otevřelo Leoši Janáčkovi dveře na mezinárodní hudební scénu.  více

Na mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno 2018 zaznělo mnoho rozličných a kvalitativně rozdílných operních představen. Jednou za čas se objeví inscenace, které rozdělí brněnské publikum na dva nesmiřitelné tábory, jedni jsou nadšeni novátorstvím, množstvím mimohudebních odkazů a smělou režií, druzí hořekují nad nelogickým symbolismem, odklonem od operního libreta a konečně políčkem do tváře skladatele. Písňový cyklus Zápisník zmizelého od belgického tělesa Muziektheater Transparant v režii Iva van Hoveho a se skladatelskými přípisky Annelies Van Parys kontroverzní v naznačeném slova smyslu byl. Na novém jevištním tvaru se podílel také scénograf Jan Versweyveld, kostymérka An D’Huys a dramaturg Krystian Lada. V sólových rolích se představili Ed Lyon, Marie Hamard a Hugo Koolschijn, na klavír doprovázena Lada Valešová a za scénou účinkovaly členky sborové akademie De Munt/La Monnaie. Zápisník zmizelého včera zazněl v sále Mahenova divadla.  více

Druhý z doprovodných folklorních koncertů festivalu Janáček Brno se uskutečnil v divadle Reduta. Dle všeho laťka, kterou nastavil ten první, zůstává stále vysoko. Pořad nazvaný Chodníčky k lidové písni měl představit divákům jeden z Janáčkových nejoblíbenějších slováckých regionů – Horňácko. Tohoto úkolu se svědomitě ujala cimbálová kapela s výstižným názvem Musica Folklorica.  více

Dvakrát hudební mistrovství prvotřídní kvality a pokaždé jinak. Jednou jako posluchačsky náročná hudební show, kterou jen poučení posluchači vnímali jako připomínku tragických událostí. A podruhé jako odlehčený a roztančený večer s písněmi, které si mohl zpívat celý sál Sono Centra. Pořadatelé JazzFestu Brno ukázali, že není jazzové kvinteto jako jazzové kvinteto. Oba lídři posledních dvou koncertů letošního ročníku festivalu si právem vysloužili bouřlivý potlesk. Přitom by člověk na scéně stěží pohledal dva tak rozdílné typy hudebníků, jako jsou Terence Blanchard a Richard Bona.  více

Brněnský Slovácký krúžek oslavil v sobotu 110. výročí svého vzniku. A díky velkému zájmu diváků si je připomněl hned dvěma odpoledními koncerty v kulturním centru Rubín.  více

Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy se na hlavním programu festivalu Janáček Brno podílelo již několikrát. Včera soubor zavítal do brněnského Mahenova divadla se zcela novou inscenací nepříliš často uváděné opery Osud v režii svého ředitele Jiřího Nekvasila, se scénou Daniela Dvořáka, kostýmy Simony Rybákové a v hudebním nastudování hudebního ředitele Jakuba Kleckera. Moravskoslezské divadlo se tak v tuzemsku stalo teprve druhým divadelním domem, který za dobu své existence uvedl všechny opery Leoše Janáčka. V hlavních rolích se představili Martin Šrejma jako skladatel Živný, Veronika Holbová jako Míla Válková a Petra Alvarez Šimková jako její matka, ve vedlejších pak Roman Hoza v roli malíře Lhotského a Tomáš Kořínek jako doktor Suda, dále účinkoval Sbor a orchestr Národního divadla moravskoslezského.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno je v plném proudu, posluchači si ještě nestačili vychutnat povedenou instrumentaci Ondřeje Kyase v novém scénickém nastudování Šárky a už se na ně valí další produkce. Jednoaktová opera Počátek románu a balet Rákoš Rákoczy zazněly v provedení studentů Konzervatoře Brno s Orchestrem a sborem studentů téže instituce. Vystoupil také umělecký soubor Hradišťan. Režie se chopila Kristiana Belcredi, scénu a kostýmy navrhla Sylva Marková. Obě působí v tělese Ensemble Opera Diversa. Choreografie se ujala umělecká vedoucí souboru Hradišťan Ladislava Košíková. Představení řídil Tomáš Krejčí.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více