Cat: Ve vlasech

Cat: Ve vlasech

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.

O přerodu někdejší regulérní kapely Cat Dogs’ Band ve zpěvaččin sólový projekt s doprovodnou kapelou jsem psal už v souvislosti s minulým albem. Jana se od akustického folku postupně posouvala k náladovému popu či folkpopu s prvky dalších stylů a já jsem ji tehdy srovnával například s kapelou Lanugo, která se k podobně znějící hudbě dostala odjinud, od jazzu.

Album Ve vlasech jeho autorka natočila jako Cat. Své psí (a tedy mužské) přátele tentokrát z názvu projektu vymazala. Je to paradox, protože na novince hrají muži výraznější roli než na dvou předchozích deskách. Vůbec nejde o to, že s výjimkou harfenistky Ivany Švestkové a violoncellistky Alžběty Poukarové jsou všichni doprovodní muzikanti muži. Důležitější je, že jeden z těchto mužů – basista Jakub Šimáně – byl současně spoluproducentem a hudebním režisérem alba. Že důležitým aktérem, pokud jde o vytváření nálad a barev, je Petr Uvira z opavské skupiny Ladě. A že několik pozoruhodných duetů Jana nazpívala s nepřeslechnutelným Jaroslavem Záděrou ze skupiny Děti kapitána Morgana. K tomu přidejme bubeníka Pospeho (Šimáněho kolega z kapely Tranzan) a v jedné skladbě na perkuse Víta Halšku (pro změnu Uvirův kolega z Ladě) a na akustickou kytaru Jaroslava Vitekera, se kterým Jana Jun Šrámková ještě nedávno hrála v čistě folkové kapele Tři masa. I když je tedy Ve vlasech sólovou nahrávkou zpívající skladatelky, mužský element je na něm stále velmi výrazný.

Jana Šrámková se jako autorka nikdy nedrala dopředu za každou cenu. V souvislosti s aktuálním albem říká, že by si je ráda třeba dvakrát zahrála naživo a pak je odložila.

Přestože na novém albu Jana/Cat opakuje své osvědčené postupy a elementy (zasněný hlas a už zmíněné náladové texty ve stylu raných nahrávek skupiny Oceán), došlo zde k nikoli nepodstatnému posunu. Na jedné straně jako by se autorka zkoušela vrátit k akustickému folku a na straně druhou svůj zpěv, klavír a nástroje dalších muzikantů doplňuje samply. Výsledek se tentokrát neblíží modernímu popu, nemluvil bych ani o nu jazzu, ale o nejsoučasnějším vyjádření folku. Ambientnímu folku, v němž rytmus připomínající kapky vody i zamlžené kontury jednotlivých tónu vyprávějí své příběhy stejně vydatně jako slabiky a slova. K umělcům, k nimž Janu Šrámkovou přirovnávám dlouhodobě, na tomto místě přidávám Lenku Dusilovou, jejíž barvě hlasu se brněnská zpěvačka v některých momentech blíží. Dále například Enyu, jejíž náladotvorné písně mi Janin vokál občas připomíná. A pochopitelně znovu Oceán jako skupinu sice jiného žánru, ale podobné práce s jazykem.

Janě Jun Šrámkové a jejím hostům se v nových písních podařilo vybalancovat roli akustických a elektronických zvuků. Cítím, že autorka pečlivě volila nejen jednotlivé nástroje, ale především konkrétní barvy a jejich intenzitu. Rozhodnutí pozvat si na desku právě Petra Uviru, skvělého kytaristu, který však s brněnskou scénou nemá nic společného, chválím. Zajímavý je také podíl Jaroslava Záděry v několika písních (v titulní Ve vlasech jako bych slyšel Michaela Kocába v pomalejších písních Pražského výběru) a především role Jakuba Šimáněho. Jeho basa v celé své kráse vypluje na povrch například v písni Dům, velmi příjemný doprovod má úvodní píseň Obří srdce a práci s perkusemi oceňuji například ve skladbě V lodi. Sama zpěvačka a pianistka (viz pěkná práce s tóny v písni Kousek tíhy) se občas nedokáže zbavit manýry v podobně natahování původně krátkých slabik („prósákúje“ nebo „hlúbóko“), ale i to je vlastně součástí její práce se zvukomalbou a náladami. I zde platí to, co jsem zmiňoval už před lety v souvislosti s albem Intimně, že totiž Janiny skladby nejsou hitové či snadno zapamatovatelné. Poslouchají se však velmi příjemně a nejen to. Jsem přesvědčen, že na albu Ve vlasech autorka došla zatím nejdéle v hledání sebe sama a že tento obraz její tvorby je zatím nejryzejší. Takhle si představuji sólovou Cat, která se však ani tentokrát neobešla bez svých Dogs.

Cat – Ve vlasech. Vydáno vlastním nákladem 2016. 10 skladeb, celková stopáž: 36:00

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více