Cesta Michala Horáčka za kvalitním popovým písničkářstvím

25. duben 2016, 0:57
Cesta Michala Horáčka za kvalitním popovým písničkářstvím

Michal Horáček se svou „kočovnou společností“ slavil v brněnském Sono Centru zasloužený úspěch. Pětice špičkových muzikantů, tři zpěváci, zvukař plus autor všech odzpívaných textů nabídli reprezentativní průřez Horáčkovou tvorbou za bezmála třicetiletí jeho tvorby.

Už podruhé ve stejném sále, ale s obměněnou sestavou, představil v Brně svůj další cestovní projekt textař a vydavatel Michal Horáček. Pořad Na cestěuváděl minulý rok cestovní podobu debutového alba Františka Segrada s jeho hosty. Letošní verze s totožným názvem představila trojici zpěváků svázanou s několika Horáčkovými projekty. Tradiční oporu písňového recitálu Františka Segrada a dva rodáky z Brna: Lenku Novou a Jana Sklenáře.

Horáčkovy sázky na koně jsou příslovečné a daří se mu sázet i na ty muzikantské: trojice zpěváckých osobností se na jevišti výborně doplňovala, empaticky doprovázená pětičlenným ansámblem snů. Od různých kytar (ale i banja) minibandu šéfuje univerzální multiinstrumentalista, aranžér a vyhledávaný studiový hráč Josef Štěpánek. Doplňuje ho skvělá cellistka Petra Malíšková a tři výteční jazzmani: pianista Jan Steindorfer, kontrabasista Jan Tengler a bubeník Pavel Bady Zbořil.

Skromná sestava si troufá na třicetiletou retrospektivu tvorby textaře Michala Horáčka počínaje prvním společným albem s Petrem Hapkou pro Hanu Hegerovou Potměšilý host z roku 1987 až k písním na chystané album Lenky Nové 40, které by mělo vyjít na konci roku (Poslední noc, Čtyřicet, Zabijte ji tiše, Postrádám), ze kterých v rámci pořadu pro Lenku vznikl malý kompaktní ochutnávkový recitál.

Dominantní pro pořad Na cestě je pochopitelně společná Horáčkova tvorba s Petrem Hapkou, už ale zdaleka není výlučná. Právě Lenka Nová se autorsky (i pěvecky, samozřejmě) prosadila už na album Ohrožený druh a zhudebnila i některé písně na své chystané třetí album. Spolu s Janou Amrichovou nejcharismatičtější „Laura“ s vizáží femme fatale ke krásnému tmavému hlasovému témbru postupně přidává výrazovou pevnost a probarvující valéry hlasu s reflexí prožitých zkušeností.

K Horáčkovým „úlovkům“ ostatně patří i původem a vzděláním brněnský herec a klasicky školený zpěvák Jan Sklenář; představitel Štamgasta v muzikálu Kudykam se bez naděje na alternaci naučil titulní roli – a Horáček umí respekt a píli ocenit, takže se své šance na scéně dočkal a zazpíval si později i v Českém kalendáři. Jeho projev je herecky civilní, přesto se ctí zvládl přezpívat i part Richarda Müllera v písni Pod plynárnou z CD Citová investice i Kocábova SebastiánaStáří. Po svém, s respektem, ale bez zbytečných úliteb svým slavným předchůdcům.

Nejhotovějším (myšleno nejdůvěryhodnějším) zpěvákem z trojice je František Segrado. Od první chvíle spolupráce s Michalem Horáčkem na albu Tak to chodí (2003) jedou na společné vlně pochopení textu do nejmenších nuancí a Segradova sdělnost a neokázalost projevu Horáčkově poetice pokorně slouží. Titulní píseň z alba Strážce plamene je mu psaná na míru – zasloužila by si empatičtější videoklip, Segrado je navíc dobrý herec. Za oněch třináct let se vypracoval především jako suverénní zpěvák se širokým výrazovým rejstříkem a potvrdil Horáčkovu úspěšnost i na poli sázek na starší koně: jeho předloňské album Segrado je platinové a Horáčkovy texty na písně Paola Conteho, Peppe Voltarelliho, Toma Waitse a Billy Joela (na koncertě zazněl Piano Man s textem Se štěstím mohly by být) patří k tomu nejlepšímu z Horáčkovy éry „po Hapkovi“.

Výborný nápad byl na albu zachovat v nových aranžích oba nadčasové texty s hudbou Jaroslava „Trabanda“ Svobody: Prahua Něco hezkého; obě písně také na koncertě sklidily největší ovace, a nejen kvůli aktuálním politickým konotacím. U Segrada navíc nehrozí nápodoba kohokoliv ani náhodou, prostě to neumí a především nechce. Po svém si zfrázoval druhdy Müllerovo Štěstí je krásná věc, do Stáří vysyčel povedený pendant recitativu Josefa Kemra, věrohodně podal i píseň pro Hanu Hegerovou Žít a nechat žít. Naprosto nečekaně se ovšem vypořádal s dvouoktávovou, kantilénově vystavěnou finální skladbou z Kudykama Tante cose da veder’s náročnou gradací. Slušela mu právě pro onu empatii, patrnost prožitků a zkušeností let, které sděluje text.

Na kvalitě hudebních úprav starších i novějších skladeb mají výrazný společný podíl dva nejméně nápadní členové koncertního týmu: již zmíněný kytarista Josef Štěpánek a mistr zvuku Michal Pekárek, Horáčkův dlouholetý souputník.

Zkušenost a empatii projevil – last but not least – i průvodce večerem Michal Horáček, který oproti dřívějším projektům ku prospěchu věci významně zredukoval svůj slovní příspěvek. Mluvené slovo v jeho podání provázelo večerem nejen životními moudry, ale především humorem s nádechem sebeironie.

Na cestě. Michal Horáček a hosté – František Segrado, Lenka Nová, Jan Sklenář. 21. dubna 2016, Sono Centrum, Brno.

Foto Ilona Pavlátová a Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat
  • Eva a Míťa Flajšmannovi

    30. duben 2016, 15:38
    Vážený pane Horáčku, velmi jsme se těšili na koncert do SONO,21.4.2016.Ale byli jsme velice zklamaní,že nepřijel Ondřej Ruml a vůbec nebyl omluven.Slouží Vám jeho jméno pouze jako reklama?Také se nám nelíbilo zpolitizování.(Narážky na současnou vládu).Pan František Segrado má velmi dobrý hlas,jediný, který se nám líbil.Avšak píseň o Praze a narážka na Hrad také nebyla dost fér.Obzvláště nás urazilo zaznění melodie Státní hymny,vůbec se to nehodilo do zábavného programu.Vás jsme si vždy vážili jako filosofa, ale to co jste předvedl (Skákal pes přes oves a Měla babka čtyři jabka) byly bláboly.Snad to způsobilo víno,kterého jste vypili až na scéně přespříliš.A to se nebudeme vyjadřovat o zpěvačce Lence Nové, která by ve svých 42 letech mohla být více vyzpívaná. Moc nás mrzí to,co jsme Vám museli upřímně sdělit. Zdraví Eva a Míťa Flajšmannovi P.S.Jsme lidé, kteří navštěvují divadla a koncerty a to, co jsme shlédli nás zklamalo.
    • Sam

      10. květen 2016, 23:30
      To jsou kecy jezis maria. Lenka bola hodne dobra a politicke narazky byli asi az prilis na miste a aktualni.




Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více