Ciment: metal, intelektuálové a valašská slivovice

Ciment: metal, intelektuálové a valašská slivovice

První album skupiny Ciment vyšlo v roce 1992 u firmy Monitor. Spojení svérázných ogarů z Valašska a chameleona českého popu Vladimíra Kočandrleho je do značné míry obrázkem polistopadového chaosu, z nějž vzešly privatizační aféry stejně jako vydavatelské počiny, které dnes působí naprosto bláznivým dojmem. Kočandrle prošel od původně novovlnného OK Bandu přes obhajobu režimního zátahu proti novovlnným kapelám až k založení vydavatelské firmy, která přišla v roce 1990 na trh s albem Punk’n’Oi Rebelie. Na této kompilaci se setkali naci-rasistický Orlík třeba s punkovým Šanovem a hospodskými Třemi sestrami. Na jedné straně v tom byl pozůstatek ohrožení společným nepřítelem – komunistická totalita pankáče i skinheady svým způsobem sjednocovala, nebo se aspoň mezi sebou nervali tak otevřeně. Na druhé straně v tom byla ukázka Kočandrleho čichu na to, co se bude prodávat. Orlík byl komerčně neskutečně úspěšný, což by se dnes už z různých důvodů sotva podařilo, Tři sestry také. Ostatně oba frontmani – Daniel Landa a Lou Fanánek Hagen – hýbou českou pop music celkem úspěšně dodnes. Monitor byl časem pohlcen firmou EMI, alba u něj vydaly mimo jiné Iveta Bartošová a Ilona Csáková.

Co v této společnosti dělá Ciment, je z dnešního hlediska zcela nepochopitelné, ale jejich zemitý metal prolezlý skrz naskrz folklorními prvky v sobě měl vždy něco přitažlivého. Co vedlo k tomu, že je Vladimír Kočandrle oslovil a nabídl jim vydání alba, o tom samozřejmě můžu jen spekulovat. Je ale dobré si uvědomit, že na začátku devadesátých let byla společnost hladová po novinkách a zvláštnostech, které dřív oficiálně nebyly k mání. Odbyli jsme si tehdy ve zkratce svoje obnovená šedesátá léta s jejich důrazem na neotřelost a třeba i velmi bizarní originalitu. Do takových měřítek už Ciment zapadá zcela bez problémů. Jeho první album Na srazu intelektuálů v Poteči nikomu néni do řeči vyšlo nedávno v reedici u Indies Happy Trails a působí jako skvělý katalyzátor vzpomínek.

Kolem folkloru se v době komunistické vlády nadělalo mnoho opiček, zaštiťovat se lidem a jeho spontánní kulturou patřilo k oficiální propagandě zcela neodmyslitelně. Zároveň to také vrhalo poněkud podezřelé světlo na každého, kdo si s folklorními inspiracemi něco začínal. Někdy nemuselo být jasně patrné, jestli to dotyčný myslí vážně, nebo se jedná o pouhý kalkul, aby na něj byly úřady hodnější (ve slovenských krojích tehdy vystupovala i Tublatanka). Myslím, že Ciment patřil k těm, kdo do takových rozpaků nikdy nikoho neuvedli. Jeho image uhlazeností pohrdajících mužů nebyla vymyšlená a s hudbou souzněla naprosto dokonale.

Pokud je komerčním výbleskem naší metalové tancovačky Kabát, Ciment tuto opovrhovanou kulturu reflektuje zespodu. Ožralí venkovští chasníci si sice zatřepali vlasatou hlavou u Breaking the Law, ale nakonec stejně skončili u zpěvu-řevu něčeho, co znali od svých babiček. Ciment to všechno kombinuje najednou, vlastně se k tomuto obskurnímu světu zcela otevřeně hlásí, ale zároveň je schopen jej pozorovat a ironicky komentovat. Pokud mluvíme o metalu, je dobré si říct, že se nejedná o žádnou kytarovou virtuozitu a kulometné bicí. Zpěvák Petr Zezulka sice říká, že má rád Blue Öyster Cult, ale já v Cimentu a jeho syrovosti i přímočarosti nejvíc ze všeho slyším Motörhead. Jenom tu není cítit Jack Daniel’s, ale slivovice (což je mimochodem mnohem lepší pití).

Reedice prvního alba Cimentu obsahuje kromě čtrnácti původních písní ještě čtyři bonusy. Kromě jednoho studiového jsou to tři živé rarity, které určitě udělaly radost skalním fanouškům. Zároveň je z nich ale poznat, že se studiový a živý projev kapely vlastně nijak výrazně neliší. V Indies Happy Trails CD nevydali v jejich typickém digipaku, ale pro reediční účely sáhli ke klasické umělohmotné krabičce, která umocňuje dojem dokumentu. Samotné médium imitující povrchem vinylovou desku pokládám za zbytečné – původní placka byla nejspíš normálně lesklá. Titulní stránka pochopitelně kopíruje originální obal, uvnitř bookletu najdeme texty písní, ale především rozhovory se členy Cimentu i Skupiny z Luhu, která mu předcházela. Škoda, že se nedostalo také na pěkný a zasvěcený doprovodný text od někoho mimo kapelu samotnou.

Reálie textů jsou často silně dobové. Policejní dohled nad fiktivním koncertem Metallicy ve Francovej lhotě nebo nutnost jezdit na Iron Maiden do Budapešti jsou už spíš součásti legend z nedávné doby. Není ale žádný důvod, proč by se i dnes nemohli pobít ogaři v Bečvě, a aby vám zase neučarovala Tereza z Valmeza.

Ciment: Na srazu intelektuálů v Poteči nikomu néni do řeči. Monitor 1992, reedice Indies Happy Trails 2013. Celkový čas 52:36

Foto zdroj www.ciment.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jitce Šuranské se podařil výborný sólový debut. Bylo by ale fantastické, kdyby dokázala na této hudební úrovni přejít k autorskému repertoáru.  více


Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Nejčtenější

Kritika

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více