Craig Taborn a Shai Maestro spustili klávesovou smršť JazzFestuBrno

17. březen 2015, 6:42

Craig Taborn a Shai Maestro spustili klávesovou smršť JazzFestuBrno

V solidně zaplněném Sono Centru se představili dva typově naprosto odlišní hráči. O sedmnáct let mladší Maestro překvapivě předvedl hudbu srozumitelnější a pro neškoleného posluchače přístupnější než Taborn.

Čtrnáctý ročník festivalu JazzFestBrno nabízí opět vkusně a kvalitně namíchaný mix hudebníků tuzemských i světových, hvězd první kategorie i nadějí, tradicionalistů i inovátorů. V programu najdeme prvotřídní zpěváky a zpěvačky (Bobby McFerrin, Dianne Reeves, Miriam Bayle, Peter Lipa), tuzemské i zahraniční basisty (Jaromír Honzák, Tomáš Liška, Ben Williams) i saxofonisty (Petr Kalfus, Mihály Borbély, Ondřej Štveráček). Přesto mám pocit, že co do pestrosti jazzového jazyka si letos na své přijdou především milovníci klavíru a klávesových nástrojů obecně. V následujících týdnech nás čekají vystoupení Freda Hersche, Geralda Claytona, Briana Charetta nebo mladého Rakušana Davida Helbocka a vše vygraduje v červnu s návratem Chicka Corey.

Ostrou přípravou na jarní smršť pohybu prstů po klávesách byl už úvodní koncert festivalu. Během večera v solidně zaplněném Sono Centru se představili dva typově naprosto odlišní hráči – jako zástupce střední generace Američan Craig Taborn a jako jeho kolega z progresivní mladé školy izraelský hráč Shai Maestro. Už v této stručné charakteristice se však skrývá paradox. O sedmnáct let mladší Maestro totiž předvedl hudbu srozumitelnější a pro neškoleného posluchače přístupnější než Taborn, libující si v experimentech se zvukem, s nástrojem i s formami. Obě – nestejně dlouhé – části večera však měly své kouzlo a každá z nich byla důstojným úvodem k velkému svátku hudby.

Craig Taborn v Brně hrál už potřetí. Poprvé se představil v triu kontrabasisty Michaela Formanka. Podruhé přijel zahrát do brněnské Reduty s vlastním triem a už tehdy měl možnost uvést se jako nevšední hráč, průkopník nových forem. V rozhovoru pro Harmonii mi tehdy řekl: „Nejsem žádný velký radikál, ale mohu přece použít stejnou instrumentaci a přitom hrát úplně jiné věci. Je snadné dělat něco, co nedělali ti přede mnou. Na druhou stranu ne vše, co se dá použít, zní ve skutečnosti dobře. […] Mým cílem není dělat za každou cenu něco nového, ale nechci ani opakovat to, co už tady bylo přede mnou.“ Tato slova lze velmi jednoduše aplikovat na letošní Tabornův výkon v Sono Centru. Pianista se posadil za nástroj značky Steinway a bez zbytečných řečí odehrál hodinový recitál. Zdálo se, že hru přerušuje pouze v okamžiku, kdy má potřebu se napít – poprvé dokonce sáhl po láhvi s vodou nečekaně, jakoby uprostřed taktu. Jeho hra však byla od prvních tónů nevšední a koncert nakonec budil zdání celistvého díla. Pět skladeb (či spíše úseků, oddělených „občerstvovací pauzou“) – pět variant či stylů klavírní hry. Zatímco v úvodu překvapil impresionistickým minimalismem, následovaným jakoby těžkopádnými údery prokládanými zajímavou prací s basovou linkou, v dalších momentech střídal svěží rytmickou hru, náznak lyrické balady, odlehčené momenty a opět zdůraznění rytmu. Posluchači tak měli možnost se ve zkratce seznámit s různými možnostmi sólového jazzového piana, přičemž jazz zde můžeme brát jako synonymum pro svobodu.

maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-006 maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-014 maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-016 maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-028 maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-029 maestro-taborn-sono-centrum-2015-03-jan-prenosil-032

„Vedle samotného aspektu hry na nástroj si můžeme klást otázku, co nám má hudba sdělit, jaký prostor pro naše další uvažování může vytvořit,“ řekl mi Taborn v už zmíněném rozhovoru. Bylo zajímavé těsně po doznění posledních tónů sledovat, jak jeho recitál zapůsobil na diváky v sále. Zaznamenal jsem naprosté nadšení (včetně sdělování, který moment z koncertu dotyčné nejvíce oslovil) i nepochopení (jistý posluchač sděloval známému, že během hodiny byly možná tři krátké momenty, kdy se mu to líbilo).

Mezi ty, kteří na adresu Craiga Taborna nešetřili chválou, patřil i jeho mladší kolega Shai Maestro. Ani on nebyl v Brně poprvé. Se svým mezinárodním (izraelsko-peruánským triem) vydal už tři alba a v Sono Centru se opět představil nejen jako na svůj věk opravdu skvělý pianista, ale především jako součást velmi silné kapely. A třebaže se Maestro jako skladatel snaží zaměřit především na lidské nitro („Chci podniknout cestu co nejhlouběji do nitra mé duše, abych sám poznal, co tam někde v hloubce je, a abych to dostal na povrch pomocí hudby,“ řekl mi při své minulé návštěvě Brna), jeho hra je v dobrém slova smyslu expresivní. Jeho jazyk je tradičněji jazzový než Tabornův. Více pracuje s melodií a s variacemi na ni, zaujme smyslem pro gradaci. Současně však v sobě nezapře blízkovýchodní kořeny ani oblibu ve flamencu či afrokubánské hudbě nebo fakt, že studoval i hru na tabla. Mimochodem právě smysl pro rytmus je v Maestrově kapele určující – sóla bubeníka Ziva Ravitze jsou úžasná (člověk by hádal, že právě on pochází z Jižní Ameriky) a nezaostává ani Jorge Roeder, jehož kontrabas jako by během večera čím dál víc nabýval na významu.

Oproti Tabornovi Shai Maestro více komunikoval s publikem, což korespondovalo i s jeho sdílnější hudbou. Součástí „hry“ byl i moment, kdy muzikanti přiznali, že nemají domluvené pořadí a „neprofesionálně“ se na pódiu chvíli radili. Improvizace však na jazzový festival jaksi přirozeně patří…

Několikerý přídavek Maestrova tria byl dobrým znamením. Na JazzFestuBrno se i letos sešli skvělí muzikanti a neméně dobré a vnímavé publikum. O tom, že to nebude platit jen pro první večer, jsem už teď přesvědčen.

Craig Taborn (solo) + Shai Maestro Trio (v rámci festivalu JazzFestBrno), 15. března 2015, Sono Centrum, Brno

Foto Jan Přenosil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brad Mehldau se svým triem včera okouzlil publikum v Janáčkově divadle a dostál vynikající pověsti, která ho předcházela. JazzFestBrno začal po všech stránkách skvěle.  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více

V roce 2012 obdržel Jaromír Honzák na v rámci JazzFestuBrno Cenu Gustava Broma. Letos se kontrabasista, skladatel a pedagog na brněnský festival vrací. Své nové album Uncertainty představí 9. dubna na Flédě. O pouhé dva dny dříve se budou v Praze rozdávat žánrové ceny Anděl. Jaromír Honzák je se svou novinkou mezi nominovanými v jazzové kategorii.  více




Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více