Čtyřikrát a pokaždé poprvé s Milanem Paľou

Čtyřikrát a pokaždé poprvé s Milanem Paľou

Jednou za čas na koncertních programech objeví i skladby, které posluchači ještě nemohli ocenit. Ve většině případů tyto premiéry slouží především k okořenění jinak standardního repertoáru večera. Ať už se jedná o zbrusu nové hudební dílo nebo o novodobou premiéru, které předcházelo dlouhé badatelské úsilí v archivu, vše je povětšinou nasazeno po boku letitých klasik. Zazní-li tak například rekonstruovaná symfonie neznámého skladatele období klasicismu, je téměř jisté, že si k ní poslechneme určitě i Mozarta, Beethovena nebo Haydna. Program koncertu brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa s houslovým virtuózem Milanem Paľou, kterým těleso zahájilo svůj koncertní cyklus Slovensko v Brně, však sestával pouze z premiér soudobé hudby.

eod_koncert_pro_milanolo_2018_01

Je smutnou ironií, že ačkoliv právě koncerty prezentující současná hudební díla by měla požívat největší vážnosti, bojují pořadatelé ve většině případů s nízkou návštěvností a nezájmem. Koncert pro Milanolo, jak těleso Ensemble Opera Diversa hudební večer pojmenovalo, však s nízkou návštěvností naštěstí nezápasil. Velkým lákadlem pro mnoho posluchačů mohla být právě osobnost Milana Paľy, který s orchestrem již několikrát vystupoval. V tomto případě však houslista nejen každé z děl interpretoval, ona mu byla napsána přímo na tělo. Respektive na housle – Milanolo je totiž název sólistových pětistrunných houslí.

Koncert zahájila skladba Struny: steny, zhluky, sny skladatele Adriána Demoče. Přestože orchestr pod vedením Mariána Lejavy podal výtečný výkon, jednalo se v porovnání s ostatními skladbami o nejslabší dílo večera. Ani precizní výkon Milana Paľy nedokázal postavit výsledek na roveň zbývajícím třem skladbám. Monotónní štěkání orchestru připomínalo po delší době zdegenerované Psycho Bernarda Herrmanna.  Expresivně brutální zářezy smyčců mohly být dramaticky nosné, pokud by obsahovaly alespoň stopu vývoje. Ani v lyričtějších částech nevystoupila skladba z šedi banality. Nad barevnou skvrnou orchestru se nezúčastněně nesla sterilní melodie sólových houslí. Tento kompoziční princip se v hudbě 20. a 21. století vyskytuje poměrně často, a přestože nezřídka působí jako prvek stagnační, může sloužit k prezentaci skladatelova barevného myšlení. V případě skladby Adriána Demoče se nezvyklé barevné skvrny neobjevovaly. Přesto se v díle vyskytla i řada dobrých nápadů. Za nejpůsobivější lze považovat rychlý a stále naléhavější sled agresivních tahů smyčce. Při takřka okamžité rytmické i melodické imitaci, která zaznívala z různých koutů orchestru, vzrůstalo hudební napětí takřka geometrickou řadou. A v těchto momentech byla skladba Adriána Demoče nejsilnější.

eod_koncert_pro_milanolo_2018_03

Na Struny: steny, zhluky, sny navázala skladba Alef Pascala Manoliose. Dílo srší melodickými i rytmickými nápady. Časté změny faktury, skoky z nejhlubších poloh do těch nejvyšších, dramatické střídání rytmů nebo i pokroucené a zlověstné přiznávky takřka tanečního charakteru – všechny tyto aspekty, ačkoliv zabaleny do jazyka veskrze moderního, skloubil autor do díla vnitřně konzistentního a srozumitelného. Skladbě prospívá také vývoj nálady, která se pohybuje od agrese až po temnou tesknotu. Naopak náhlé mručení kontrabasu představuje prvek z opačného kompozičního tábora moderního hudebního jazyka. Snad jen konečný dovětek za výtečnou gradací, kterou mohlo dílo klidně skončit, byl poněkud zbytečný.

Druhou polovinu koncertu zahájila skladba EmFraGre autora Jevgenije Iršaie. Zatímco Manolisova skladba budovala většinu svého hudebního efektu na příkrých kontrastech a exponovaném dramatu, dílo Jevgenije Iršaie dávalo největší prostor především lyrickým sólovým houslím. Zvuk orchestru byl v podstatě většinu času kultivovaný a plný. V podobném duchu následovala i poslední skladba Omayra skladatele a dirigenta koncertu Mariána Lejavy. Zde však kromě kultivace zvuku byly do jisté míry zahlazeny i kontrastní přechody mezi jednotlivými hudebními plochami. Po dramatickém vstupu se hudba spíše přelévala z extrému do extrému, než že by násilně stavěla jednotlivé hudební faktury proti sobě. Samozřejmě netvrdím, že by díla postrádala dramatické momenty, pouze k nim zaujímala mírně odlišné stanovisko.

eod_koncert_pro_milanolo_2018_04

Koncert Ensemble Opera Diversa nabídl skladby současných autorů v kvalitní a energické interpretaci. Všechna díla představovala z hlediska techniky hraní výzvu jak pro orchestr, tak pro sólistu Milana Paľu. Houslista bez problémů zvládal i ty nejnáročnější pasáže a se zapálením sobě vlastním hleděl na kvalitu interpretace i u něžnějších a éteričtějších pasáží. Pokud jste tedy chtěli poznat současnou slovenskou hudby či hudbu o Slovensku, nemohli jste být na lepším místě.

Jevgenij Iršai: EmFraGre – koncert pro pětistrunné housle milanolo a smyčce, Marián Lejava: Omayra – Requiem concerto op. 20 pro milanolo a smyčcový orchestr, Adrián Demoč: Struny: steny, zhluky, sny – koncert pro milanolo a smyčce, Pascal Manolios: Alef – koncert pro milanolo a smyčce. Psáno z koncertu 20. února 2018 v Konventu Milosrdných bratří.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Koncert uspořádaný k výjimečné události se ve čtvrtek odehrál v ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v brněnských Židenicích. Akce nesla název Cimbálový kolaudační koncert. Co vlastně bylo kolaudováno? Z titulu večera bylo patrné, že hlavní hvězdou programu se stane cimbál. Tento velký instrument se sametovým zvukem nestál v centru pozornosti náhodou. Kolaudován byl totiž nový cimbálový přírůstek do hudebního inventáře jmenované základní umělecké školy. Výrobcem nástroje, který zde pořídili, byla brněnská firma Všianský. Samotný výrobce Pavel Všianský, který je také známým hudebníkem se osobně zúčastnil, aby k zúčastněným pronesl něco slov o konstrukci a stavbě tohoto instrumentu.  více

Dlouhých patnáct let po svém debutu Rock’s Groove vydala brněnská Kulturní úderka své druhé album. Z původní sestavy zůstali zpěvák a kytarista Štěpán Dokoupil a baskytarista Mojmir Sabolovič, které na novince doplňují další tři zajímaví hráči – je to jednak zdvojená rytmika Daniel Prýgl (bicí) a Nedim Zlatar (perkuse) a dále Omer Blentić, který hraje na Hammondovy varhany, elektrický klavír, syntezátor, ale také na perský drnkací nástroj saz. Moravsko-bosenská sestava na svém novém albu nabízí mimořádně barevnou hudbu, která nezapomíná na své bluesové kořeny.  více

Nejnovější inscenací opery Národního divadla Brno se stalo dílo Don Carlos skladatele Giuseppe Verdiho a básníka Friedricha Schillera. Titul, který režíroval ředitel jmenované instituce Martin Glaser, měl premiéru v sobotu 2. února 2019 v Janáčkově divadle. Scénu navrhl Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková-Oslzlá. O světelný design se postaral Martin Špetlík. Představení řídil Jaroslav Kyzlink, který se Sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB představení také nastudoval. V hlavních rolích se představili Luciano Mastro jako Don Carlos, Federico Sacchi v roli krále Filipa II., Carlosova otce; Jiří Brückler ztvárnil přítele titulní postavy a králova důvěrníka markýze Rodriga z Posy. Linda Ballová vystoupila jako mladá královna a milostně poblouzněná Alžběta z Valois; postavy pomstychtivé princezny Eboli, která tajně miluje králova syna, se ujala Veronika Hajnová-Fialová. Hrůzu nahánějícího inkvizitora představil Ondrej Mráz. Dále vystoupili také Andrea Široká, Martina Mádlová, Zdeněk Nečas a David Szendiuch.  více

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.  více

Přesně na den 89. výročí úmrtí české národní a pěvecké ikony Emy Destinnové sdružení ProART Company připravilo multižánrový projekt. V příhodném prostoru vily Tugendhat umělci rozehráli hudebně-taneční drama pod titulem Ema Destinn – Bouře a klid, které vzniklo za účasti umělců z Brna, Vídně a Cottbusu.  více

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.  více

Díla soudobých skladatelů spjatých s Brnem občas slýcháme při produkcích zdejších souborů, které tuto tvorbu prezentují. Málokdy se ale dostanou k širší hudební veřejnosti. Poměrně nenápadně se včera v konventu Milosrdných bratří uskutečnil recitál věnovaný právě dílům brněnských skladatelů. O to více pozornosti by měl vzbudit jejich interpret Milan Paľa. Ten se dle svých slov „rozhodl udělat něco pro moravskou hudbu“ a pořídit v průběhu následujících let několik CD mapujících literaturu pro housle či violu z tvorby skladatelů s Moravou spjatých. Projekt Cantus Moraviae má už nyní své první dvoj CD, které se při včerejším večeru dočkalo křtu.  více

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více