Dandelion u cesty s Milanem Paľou

Dandelion u cesty s Milanem Paľou

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.

Sólové recitály již ze své podstaty vybízejí k nevšední hudební zkušenosti – umělecké projevy se zde objevují své nejobnaženější formě a vyvěrá z nich ve vší přímosti nejen individualita skladatele, ale především samotného interpreta a do velké míry i inherentní charakter prostředí, do kterého je dílo zasazeno. Sál Místodržitelského paláce s uhrančivým výhledem na Janáčkovo divadlo plnila nejen hudba Lindy Catlin Smith, ale do velké míry také ruchy města se svojí osobitou poetikou a zpěvy ptáků vítajících první skutečné jarní dny. Sirény sanitek se mísily se zvukomalebnými tóny Dandelionu, na které živě odpovídal ptačí zpěv. Této kontextualizaci se u sólového koncertu nejenže nedá vyhnout, ale mnohdy je i vítaným spolu-interpretem večera, jako tomu bylo i u pondělního koncertu Milana Paľy.

Jak sama skladatelka v programovém textu dodává, její skladby jsou „často pomalé a tiché, někdy popisované jako introspektivní, a vždy založené na zkoumání barev, harmonie a textury“. Ze stejné estetiky vyrůstá také její „pampeliška“ – dlouhé plochy s jemně odstupňovanou dynamikou a pouze velmi křehkými gradacemi vytváří zcela záměrně dojem určité bezčasovosti, která akcentuje spíše skladbu jako celek než konkrétní hudební detaily. Patrně nejnápadnějším hudebním prvkem je ona až takřka absolutní rezignace na hudební gradaci. Ačkoliv totiž Dandelion obsahuje i rytmicky či melodicky dramatičtější prvky, jejich zapojení a užití je stále spíše krotké a něžné jako ostatně i inspirace samotné skladby. Nekonečně klokotající ruchy města, pak tento pocit bezčasí a věčnosti ještě zdůrazňují a z Dandelionu se tak stává skutečná pampeliška u cesty. Hudebně působivá je také skladatelčina práce s harmonií. Ta se projevovala především u akordických rozkladů, které byly vítanou kompoziční změnou po spíše lyrické a rozvleklé melodice. Určitou výtku si zaslouží nejspíše (a to zcela dle estetiky každého z posluchačů) délka díla samotného – ačkoliv celovečerní sólová díla nejsou problematická sama o sobě, Dandelion je v tomto ohledu spíše řízenou meditací, od které se (možná) ani zcela bezpodmínečná pozornost neočekává než uhrančivým hudebním dílem. To je nicméně zcela v intencích skladatelky samotné, neboť jak dále o svých skladbách dodává: „Mají být jemné, zaměřené spíše na drobné změny než na velká a dramatická gesta. Dramatičnost vnitřního, tichého druhu se smyslem pro rozvíjející se příběh ale nepostrádají.“ Což Dandelion bezpodmínečně splnil.

Interpretační výkon i emoční hloubka hudebního nastudování Milana Paľy však nezasluhují ani tu nejmenší kritiku – houslista pracoval s barvou tónu i frázováním s maximálním pochopením skladatelčina záměru, což se projevovalo především na drobných změnách při opakování frází i při (takřka) závěrečné rekapitulaci motivů, které zazněly v průběhu díla. Výraznou pochvalu si zaslouží i Paľovo uchopení vnitřní rytmiky díla s ohledem na „dýchání“ hudebních frází. Je třeba mj. dodat, že ačkoliv Dandelion není na první poslech virtuózní skladbou, nároky, které klade na techniku interpreta jsou (především z hlediska kontroly nad smyčcem) nemalé. I zde nelze než chválit – i v těch nejvypjatějších okamžicích či nejtišších plochách zůstával Paľův tón bezchybný a pevný.

Pondělní večer s houslistou Milanem Paľou a dílem Dandelion nabídl osobitý, barvitý a intimní vhled do skladatelského světa Lindy Catlin Smith. Ačkoliv by dílu zřejmě pomohlo určité zeštíhlení, nelze pochybovat o tom, že obsahuje celou řadou kouzelných míst plných jemné jarní lyriky. Nutno také říci, že oproti vyhroceným a k ryzí expresivitě vybičovaným dramatickým sólovým dílům jiných skladatelů, je Dandelion vítaným pohledem z „opačné“ strany.

Linda Catlin Smith: Dandelion pro sólové housle (2022) PREMIÉRA

Milan Paľa – housle

pondělí 17. dubna, Místodržitelský palác, 19:00

Foto FB EOD

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce