Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.
Letošní festival zastřešuje téma Rondo Festivo odkazující na jméno rezidenčního umělce, jímž je cembalista, varhaník, klavírista a skladatel Jean Rondeau, zároveň však poodhalující celkový charakter dramaturgie, který vychází z cyklické hudební formy jménem rondo: opakující se refrén má v případě festivalu francouzský nádech, zatímco jednotlivé sloky budou vlámské a české. Dramaturgie se ujal tentokrát belgický muzikolog a básník Jelle Dierickx. I pro něj je to ostatně jubileum – svoji první dramaturgii pro Concentus Moraviae připravil přesně před deseti lety na téma Pojďme slavit! pro 20. ročník festivalu.
Hudební soubor Graindelavoix patří mezi nejskloňovanější ansámbly věnující se tzv. staré hudbě v současné době. Své renomé a posluchačskou přitažlivost vystavěl na experimentálním přístupu k hudební interpretaci, čímž přímo navázal na hudební odkaz legendárního souboru Ensemble Organum pod vedením francouzského muzikologa Marcela Pérèse. (Je třeba dodat, že i Ensemble Organum vystoupil na Concentu Moraviae, a to na 22. ročníku s tématem La voce.)
Právě srovnání s Pérèsovou interpretací mše Guillaume de Machauta (resp. mešního ordinária) Messe de Nostre Dame se soubor Graindelavoix, jakožto pokračovatel experimentální tradice, nemohl vyhnout. Večer zahájila část Sanctus. Ačkoliv se mezi oběma přístupy objevovaly styčné body – především užití mikrotonálních postupů na některých místech a výrazná ornamentika – výsledný zvuk byl diametrálně odlišný. Kde Ensemble Organum zní jasně a energicky (někdy až úmyslně „neotesaně“), tam volí Graindelavoix spíše lyričtější a meditativnější způsob interpretace. Všudypřítomná – ale přesto velmi delikátní – ornamentika ještě více čeří Machautovu polyfonii a komplikuje rytmické plynutí skladby. Obě podoby stojí tak trochu na opačných pólech interpretačních přístupů, přičemž tuto „jemnost“ si Graindelavoix přenesl také do dalších skladeb večera.
Dobrým příkladem toho, že se soubor nebojí pracovat s atypickým uchopením skladeb se stalo hned následující rondeau Fumeux fume (Kuřák kouří). Björn Schmelzer zvolil při nastudování extrémně pomalé tempo – inspirované pravděpodobně líně se vlnícím dýmem kuřákovy fajfky – a potlačil tak jinak výrazný rytmus skladby, přičemž však nechal posluchače důkladněji pozorovat proplétání jednotlivých melodií a vznikajících disonancí. Opět však ve velmi delikátním střihu.
Mezi nejpovedenější interpretace patřily bezesporu Le ray au soleyl (Sluneční paprsek) skladatele Johannese Ciconia a závěrečná dvojice Homo mortalis a Hodie puer nascitur od Jeana Hanelle. Současně se jednalo o nejenergičtější díla večera, a právě zde předvedl soubor výtečnou práci s dynamikou a klenutím melodie. Obzvláště působivá byla crescenda, která na poslední slabice skokově přistála na jemném pianissimu, to vše při působivé a pečlivě odstupňované dynamické pulsaci ostatních hlasů.
Graindelavoix mají osobitý rukopis, který tvoří velkou část jejich hudební přitažlivosti, a souboru pochopitelně nelze upřít ani bezchybnou interpretační zdatnost. Nabízí se však otázka, zda by – alespoň při některých skladbách – nebyla energičtější a „neučesanější“ verze nezbytným oživením koncertu. Jakkoliv totiž výsledný program hudebně skvěle fungoval, ostřejší hrany by některým z děl dle mého neuškodily a mohly by odvrátit určitý pocit „statičnosti“, který se v průběhu večera do interpretace vkrádal. Jak však působila hudba na konkrétní posluchače je nepochybně dáno především jeho estetickým cítěním. Některým bude více vyhovovat interpretační styl Marcela Pérèse, jiným Björna Schmelzera, důležité však je, že oba tyto póly představují kvalitní, hudebně působivé, stimulující a emočně nabité podoby hudby.
Graindelavoix s nepopiratelným úspěchem zahájil 30. ročník festivalu Concentus Moraviae a posluchače čeká téměř měsíc s pozoruhodnými koncerty a bohatým doprovodným programem. Především však plný podnětných interpretací a svěžích hudebních přístupů, které posouvají hudbu stále k novým a neotřelým podobám.
Graindelavoix:
Teodora Tommasi
Florencia Menconi
Andrew Hallock
Albert Riera
Marius Peterson
Tomàs Maxé
Arnout Malfliet
Björn Schmelzer / umělecký vedoucí
Program:
Guillaume de Machaut
Sanctus (Messe de Nostre Dame)
Solage
Fumeux fume
Matteo da Perugia
Hélas Avril
Mattheus de Sancto Johanne
Science na nul annemi
Guillaume de Machaut
Agnus Dei (Messe de Nostre Dame)
Phillipot de Caserta
Espoir dont tu m’a fayt partir
Johannes Ciconia
Le ray au soleyl
Galiot (Giangaleazzo Visconti?)
En atendant d’amer
Jean Hanelle
Hodie puer nascitur/Homo Mortalis
Porta coeli, Předklášteří,
31. května, 19:30
Zatím nebyl přidán žádný komentář..