Deník Anny Frankové na vězeňském seřadišti

8. prosinec 2015, 0:28

Deník Anny Frankové na vězeňském seřadišti

Je to jedna z nejznámějších tragédií holokaustu: zápisky židovské dívky, která strávila se svou rodinou dva roky druhé světové války v úkrytu, a přesto se nakonec stejně dostala do rukou německé policie a zahynula v koncentračním táboře. Deník Anny Frankové po vydání obletěl svět, byl několikrát zfilmovaný, jednou i jako japonské anime, vznikly divadelní i rozhlasové adaptace a Grigorij Frid na jeho základě napsal v roce 1968 operu. Tu uvedl v Brně ve verzi pro komorní trio Ensemble opera povera.

Inscenace drastického příběhu nabitého emocemi se odehrála v kapli Kounicových kolejí. Ty sloužily během druhé světové války jako věznice, v kapli bylo seřadiště vězňů pro transporty do koncentračních táborů. Dnes je tam studovna, ale autenticita místa sehrála v účinku představení nezanedbatelnou roli. Divák mohl pocítit až fyzickou blízkost neustálého strachu ze smrti, zvlášť když se při odchodu rodiny do tajného bytu spustilo zatemnění oken. Bývalo za nimi popraviště, které nezmizelo jen proto, že na něj najednou nebylo vidět. Anna Franková si také prožívala velmi intenzivně svůj strach z vnějšího ohrožení, i když před ním byla ukrytá. Grigorij Frid její deník upravil na 21 krátkých, kontrastních scén, v nichž se střídají běžné události s chvílemi depresí i marných nadějí. Naléhavost díla vyvrcholí v předposlední Passacaglii.

Operní monodrama Deník Anny Frankové se v Brně nehrálo poprvé, uvedlo jej Národní divadlo v roce 2010 v Redutě s Terezou Merklovou Kyzlinkovou v roli hlavní a jediné hrdinky příběhu. Slovo hrdinka tu není pouhým technickým označením, Anna Franková prožila a vlastně i zvládla život plný nebezpečí, i když o to nijak nestála. Hrdinný výkon musí podat i její představitelka ve Fridově opeře: být hodinu sama na jevišti jen se svým zpěvem a herectvím není úkol pro někoho, kdo se bojí. Michaela Jančaříková svůj úkol zvládla výborně: vydržela s hlasem i energií po celou dobu představení, její projev byl místy až veristicky afektovaný. K emocionálně vybičovanému tématu se ale hodil a nepřekřikoval je. Jenom v nejvypjatějších momentech se pěvkyni poněkud ztrácela výslovnost.

Sdružení Opera povera – tedy chudá opera – zůstalo věrné svému názvu především v použití minimálních provozovacích prostředků. Stejně jako při loňském provedení monodramatu Martin Středa z nich ale vytěžil maximum. Deník Anny Frankové byl proveden s minimálním hudebním doprovodem tria Jitka Houfová (klavír), Anežka Moravčíková (kontrabas) a Hana Pavelková (bicí nástroje), představení řídila dirigentka Anne Randine Øverby. Trio podalo výborný, spolehlivý výkon, komorní verze se zdá být působivější než orchestrální – je ráznější a přímočařejší. Kompletně ženská interpretace dívčího deníku byla záměrná.

Režisér Rocc nechal Michaelu Jančaříkovou na pódiu jen se stolem, židlí, deníkem, fotografií Anny Frankové a baterkou. Důležitá byla práce se světlem (Petr Kačírek), byť osvětlovací prostředky byly rovněž skromné – opět se tu z minima těžil velký účinek. Michaela Jančaříková se pod Roccovým vedením rychle přeorientovávala z bezstarostné do tragické polohy, skvělá byla scéna, v níž interpretovala hádku svých rodičů: zpívala za oba a svítila na sebe baterkou střídavě ze dvou stran. Přesvědčivé byly i její afektované záchvaty – ovšem v rámci operního herectví, které si s civilností příliš netyká. Hudba Grigorije Frida koneckonců také ne, v jejím rámci působila i velká gesta přiměřeně.

Deník Anny Frankové je silná příležitost pro silný autorský a interpretační tým. Obojí se sešlo v místě, které schopnosti účastníků ještě umocnilo a nebylo by špatné, dočkat se ještě nějaké reprízy.

Grigorij Frid: Deník Anny Frankové. Ensemble opera povera. Michaela Jančaříková – soprán, Anne Randine Øverby – dirigentka, Rocc – režie. Opera povera trio (Jitka Houfová – hudební nastudování a klavír, Anežka Moravčíková – kontrabas, Hana Pavelková – bicí nástroje). 5. a 6. prosince 2015, Kounicovy studentské koleje, Brno, premiéra.

Foto Majda Slámová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Je těžké jakkoliv hodnotit nebo snad dokonce analyzovat operní monodrama, které člověk slyšel poprvé a s žádným jiným dílem skladatele nepřišel nikdy předtím do styku. Zůstává jen první dojem a emoce, ale nebylo jich zrovna málo. Námět z komunistického lágru si o naléhavé ztvárnění sám říká a v opeře Martin Středa se mu ho dostalo vrchovatě.  více

Možná nežijeme jen jeden život a možná bychom se měli držet osvědčených postupů, pokud nám záleží na okamžitém úspěchu. Jaké to je vytvářet nové reality, několik jich prožívat, vyrovnávat se s nimi a najít mezi nimi tu snesitelnou. Jak zlikvidovat impulzivního umělce, který nás zevnitř nutí bourat stereotypy i konvence a žene nás do nepředvídatelných situací i existenčního rizika. Přinejmenším tyto úvahy nám předkládají Ivo MedekMarkéta Dvořáková ve svém operním thrilleru Alice in Bedvíce

Světovou premiéru Alice in Bed chystá tento týden Národní divadlo Brno, jako režisér a výtvarník na ní pracuje bývalý ředitel brněnské opery Rocc. Ten odešel po svém brněnském angažmá do pražského Národního divadla a nyní působí jako ředitel opery v Lublani. Mluvili jsme spolu o tom, zda Ivo Medek s Markétou Dvořákovou napsali multimediální kompozici, nebo operu. Jestli je lepší mít funkci, nebo být na volné noze. Jestli je lepší stará opera, nová opera a jakou má operní divadlo budoucnost. A dotkli jsme se i Daniela Dvořáka.  více





Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více