Dennis Russell Davies: první setkání se šéfdirigentem-klavíristou

Dennis Russell Davies: první setkání se šéfdirigentem-klavíristou

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.

Zatímco dramaturgii očekávaných Daviesových koncertů z větší částí tvoří hudba 20. století, pro úvodní seznámení s interpretačním uměním nového šéfdirigenta byla volena díla klasičtějšího rázu. Koncert zahájila orchestrální úprava Dvořákova díla Maličkosti (Bagatelles). Dennis Russell Davies ponechal většinu houslových partů smyčcové sekci a rozdělil pasáže harmonia do skupin jednotlivých nástrojů. Osobně považuji aranžmá původně komorních děl do orchestrální podoby za příslovečnou chůzi po tenkém ledu – může to být vzrušující zážitek, ale neustále hrozí, že šlápnete vedle a začnete tonout. Komorní intimitu a ryzí subjektivnost hudebního sdělení, kterou orchestr nemůže už z principu napodobit, musí hráči v čele s dirigentem nahradit čistě orchestrálními prvky. Tam kde byl jedinečný výraz sólové melodické linky, může být výraznější práce s barvami jednotlivých nástrojů. Tam kde se do ticha komorního sálu zařezávají expresivní tóny houslí, mohou být burácející pasáže orchestru podepřené žesťovými nástroji, tympány a cíleně vyhrocenou dynamikou.

Daviesova úprava však jako by se snažila sloužit dvěma pánům naráz a chtěla skloubit měkkou hravost a laskavost původní verze s důstojným zvukem malého orchestru. Výsledek nicméně působil unyle a bez života. Nepříliš využité barevné spektrum hudebního tělesa a především absence dynamických změn způsobila, že ačkoliv hrál orchestr kvalitně a bez větších intonačních nebo rytmických potíží, dílo jako takové nedokázalo vyložit všechny trumfy na stůl. Jistě by se dalo namítat, že se Davies snažil zachovat původní atmosféru, to však jde v orchestrálních úpravách skutečně jen velmi těžko. Některé instrumentační postupy mají svůj půvab a při několika drobných změnách by výsledek vyzněl o mnoho lépe. Stačilo by třeba začít dynamikou…

Co scházelo Dvořákově Maličkostem v úpravě šéfdirigenta brněnské filharmonie, se bohatě nacházelo v Symfonii D dur Jana Václava Huga Voříška. Přestože se jedná o dílo relativně mladého skladatele, je pozoruhodné, s jakou technickou a kompoziční brilancí zachází skladatel se samotnými hudebními motivy, jednotlivými nástroji i formou. Voříšek nejenže zasypává posluchače stále novými a nečekanými podněty, ale navíc tak činí s až bezprostřední elegancí a samozřejmostí. Právě tato nenucenost se příznivě projevila také v interpretaci Filharmonie Brno. Přitom se nejedná o jednoduché dílo – časté změny smyků, rychlé figurativní běhy a působivé dynamické změny se vyskytují v hojné míře v každé z vět. Voříšek navíc věnuje nezvyklou péči orchestrálním skupinám, ze kterých tu a tam vystupují s krátkými mezihrami sólisté. Přestože nebyla úroveň sólových partů u všech interpretů zcela shodná, jednalo se ve výsledku o povedený celek pouze s drobnými intonačními nedostatky.

Poněkud nešťastně uzavíral večer Mozartův Klavírní koncert č. 24 c moll. Ačkoliv měla být skladba uvedena ještě před přestávkou, z pochopitelných technických důvodů zazněla až na samotném závěru. Je to škoda, neboť po výbojném a energickém Voříškovi působilo nevyhnutelné zklidnění až příliš násilně. Mozartův Klavírní koncert bývá často interpretován s romantickým přesahem a nejinak tomu bylo i včera. Měkký a zasněný začátek Davisova partu šel ruku v ruce s až zbytečně mírnou dynamikou orchestru – ani ve vyhrocenějších částech se totiž nijak zásadně neměnila. Klavírní hra samotného Daviese byla kultivovaná a na vysoké technické úrovni. Přesto výsledná interpretace – i vzhledem k poměrně výrazné pedalizaci a časté agogice – připomínala místy více díla Chopinova než Mozartova. Nelze opomenout povedené kadence z per Balduina Sulzera a Philipa Glass, který napsal svoji kadenci pro Rudolfa Firkušného a není známo, zda ten ji kdy hrál, o druhou kadenci požádal osobně Dennis Russell Davies katolického duchovního a skladatele Balduina Sulzera. Obzvláště Sulzerova kadence se stala vzhledem k modernímu kompozičnímu jazyku nečekaným hudebním ozvláštněním, které navíc mírně poodhalilo, jak by mohlo vypadat Daviesovo uchopení soudobých klavírních skladeb. Orchestr si zachoval kvalitní zvuk i v tomto případě, přesto je třeba přiznat, že hudebníkům sluší mnohem více dramatičtější a výrazově pestřejší skladby.

První večer s šéfdirigentem za klavírem nabídl tradiční hudební díla, která přinesla několik premiér. První z nich bylo samotné uvedení nové orchestrální úpravy Dvořákovy skladby Maličkosti, těmi druhými a na první pohled méně zřejmými premiérami byly právě klavírní kadence v Mozartově koncertu. Již v prvním večeru s šéfdirigentem za klaviaturou se tak podařilo vetkat do jinak tradičních děl nitku novosti. Škoda však nešťastného pořadí skladeb a nezvykle ploché dynamiky.

ANTONÍN DVOŘÁK / arr. DENNIS RUSSELL DAVIES Maličkosti op. 47, česká premiéra
WOLFGANG AMADEUS MOZART Klavírní koncert č. 24 c moll KV 491
JAN VÁCLAV HUGO VOŘÍŠEK Symfonie D dur op. 23
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies klavír

Foto Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více