Děti kapitána Morgana a rozkoš ze zbytků

Děti kapitána Morgana a rozkoš ze zbytků

Děti kapitána Morgana natočily své druhé album S rozkoší vylizuju omáčku a svůj styl na obalu označují jako autsajdr pop. Pokud už se chceme vůbec bavit o nějakých žánrech, asi by to mohlo vyhovovat, ale proč se tím vůbec zabývat. Myslím, že i ze strany kapely je to spíš ironie, ať už jakkoliv trefná. Škatulka, do které je potřeba se vtěsnat, se tady rozhodně neřeší.

Děti kapitána Morgana, jejich hudba i texty vylézají z kanálů a jiných podzemních prostor, ale neulpívají v nich. Dívat se na hudbu a věci kolem sebe zespodu je pro ně spíš úhel pohledu než životní styl. To ale neznamená, že by s ním alespoň někteří členové neměli autentickou zkušenost, přinejmenším zpívající Jaroslav Záděra hrával na bicí v kapelách Černá vdova a především Idiot Crusoe. Především říkám proto, že s touto kapelou jsou Děti propojené skrze texty básníka Pavla Ambrože (1964–2011), obecně známého jako Homér. Jeho básně mi někdy přišly trošku banální, když jsem je měl číst, jako písničkové texty ale fungují dokonale.

Děti kapitána Morgana – respektive autor hudby Ivan Manolov – s nimi nakládají pestřejším způsobem než mnohem přímočařejší Idiot Crusoe. Na jejich základě vytvářejí hudbu, která se víc blíží k písničkářskému pojetí, i když z tohoto hlediska musím říct, že se mi z celého alba překvapivě nevyděluje potenciální hit. Nejblíž by k tomu asi měly Sestřičky, ale pořád to není samozřejmost, s jakou se třeba z Waitsových Rain Dogs vyloupne Downtown Train. Toma Waitse samozřejmě nezmiňuji náhodou, spřízněnost s jeho typem písničkářství je zcela zřetelná. Hudba si bere prostředky z každého žánru, který se zrovna hodí, a sjednocuje ji garážově-jazzový zvuk. Ten není nikdy příliš uhlazený, ale taky neklouže k agresivitě, dokonce ani v punkově našlapané S prostě. Do jednotného zvukového kabátu se ale vejde jak country (Sestřičky), tak dechovka (Svatba).

Jaroslav Záděra má u svého jména na bookletu uveden alibisticky pouze hlas, a ne zpěv – zůstává opravdu někde na půli cesty mezi zpěvem a výraznou recitací. Připomene tím dávná Homérova vystoupení, ale zároveň se dostáváme k věcem, které nás z waitsovského světa poněkud vytrhují a obracejí zpět k našemu undergroundu. Záděrův projev je zcela přesvědčivý, to je celkem mimo pochybnosti, ale má svoje hudební meze a dost možná s nimi souvisí i zmíněná absence hitu. Kapela s takovým nezpěvákem se pochopitelně nesoustřeďuje na výrazné melodie, ale nebylo by vůbec od věci tento problém nějak vyřešit. Za absolutní vrchol alba pokládám předposlední píseň Tiše s jemně proaranžovanými perkusivními zvuky a opravdu tichou recitací textu. Bylo by ale fajn, kdyby měla někde na albu svůj melodický protipól.

Kromě Homérových textů se na albu objevují tři zhudebněné básně Milana Kozelky, jejichž osamělý a svérázný svět se s Homérovým v mnohém myšlenkově stýká. Jestli by případně stačily na celé album, je jiná otázka, ale je potřeba si ji položit. Využívat Homérovu pozůstalost nebude možné donekonečna a hledat stejně kvalitního textaře může kapelu v budoucnosti dostat do nepříjemné situace. Závěrečná Záděrova koláž z erotických inzerátů Privát je v centru, dá se parkovat... je zcela nebulvárně vtipná, ale problém budoucích textů by podobné postupy asi celkově nevyřešily.

Obal digipaku se pěkně schází s hudbou alba – nakreslil jej Marian Palla a mám (fakticky nepodložené) podezření na jeho vliv i při vymýšlení titulu S rozkoší vylizuju omáčku (jedná se o verš z písně Špinavej). Booklet obsahuje texty – část jako naskenované strojopisy z Homérova archivu, část je dosázená v grafickém studiu. Použití různých písem a celkové zpracování zřejmě úmyslně evokují domácí grafické kutilství, dojem autenticity posilují ručně dopisované poznámky, akordy a podobně.

Děti kapitána Morgana natočily album písniček, které si sami asi nezazpíváte. Poslouchat se ale bez problémů dají i několikrát po sobě.

Děti kapitána Morgana: S rozkoší vylizuju omáčku. Guerilla Records, 2013. Celkový čas 47:54

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Ciment se zcela otevřeně hlásí k obskurnímu světu metalových tancovaček, ale zároveň je schopen jej pozorovat a ironicky komentovat.  více

Fru Fru si berou inspirace ze všech možných hudebních koutů, album je písničkově chytlavé a pohromadě jej drží především zvuk a zpěv.  více

Při zachování skupinového soundu je tu zřetelná snaha přiřadit každé písni hudební balení, které vychází z jejího obsahu a reflektuje náladu textu. K víře se Oboroh hlásí otevřeně a současným jazykem, ale bez naivity a bez hysterie – to je přinejmenším velmi sympatická kombinace.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Nejčtenější

Kritika

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více