Děti kapitána Morgana a rozkoš ze zbytků

Děti kapitána Morgana a rozkoš ze zbytků

Děti kapitána Morgana natočily své druhé album S rozkoší vylizuju omáčku a svůj styl na obalu označují jako autsajdr pop. Pokud už se chceme vůbec bavit o nějakých žánrech, asi by to mohlo vyhovovat, ale proč se tím vůbec zabývat. Myslím, že i ze strany kapely je to spíš ironie, ať už jakkoliv trefná. Škatulka, do které je potřeba se vtěsnat, se tady rozhodně neřeší.

Děti kapitána Morgana, jejich hudba i texty vylézají z kanálů a jiných podzemních prostor, ale neulpívají v nich. Dívat se na hudbu a věci kolem sebe zespodu je pro ně spíš úhel pohledu než životní styl. To ale neznamená, že by s ním alespoň někteří členové neměli autentickou zkušenost, přinejmenším zpívající Jaroslav Záděra hrával na bicí v kapelách Černá vdova a především Idiot Crusoe. Především říkám proto, že s touto kapelou jsou Děti propojené skrze texty básníka Pavla Ambrože (1964–2011), obecně známého jako Homér. Jeho básně mi někdy přišly trošku banální, když jsem je měl číst, jako písničkové texty ale fungují dokonale.

Děti kapitána Morgana – respektive autor hudby Ivan Manolov – s nimi nakládají pestřejším způsobem než mnohem přímočařejší Idiot Crusoe. Na jejich základě vytvářejí hudbu, která se víc blíží k písničkářskému pojetí, i když z tohoto hlediska musím říct, že se mi z celého alba překvapivě nevyděluje potenciální hit. Nejblíž by k tomu asi měly Sestřičky, ale pořád to není samozřejmost, s jakou se třeba z Waitsových Rain Dogs vyloupne Downtown Train. Toma Waitse samozřejmě nezmiňuji náhodou, spřízněnost s jeho typem písničkářství je zcela zřetelná. Hudba si bere prostředky z každého žánru, který se zrovna hodí, a sjednocuje ji garážově-jazzový zvuk. Ten není nikdy příliš uhlazený, ale taky neklouže k agresivitě, dokonce ani v punkově našlapané S prostě. Do jednotného zvukového kabátu se ale vejde jak country (Sestřičky), tak dechovka (Svatba).

Jaroslav Záděra má u svého jména na bookletu uveden alibisticky pouze hlas, a ne zpěv – zůstává opravdu někde na půli cesty mezi zpěvem a výraznou recitací. Připomene tím dávná Homérova vystoupení, ale zároveň se dostáváme k věcem, které nás z waitsovského světa poněkud vytrhují a obracejí zpět k našemu undergroundu. Záděrův projev je zcela přesvědčivý, to je celkem mimo pochybnosti, ale má svoje hudební meze a dost možná s nimi souvisí i zmíněná absence hitu. Kapela s takovým nezpěvákem se pochopitelně nesoustřeďuje na výrazné melodie, ale nebylo by vůbec od věci tento problém nějak vyřešit. Za absolutní vrchol alba pokládám předposlední píseň Tiše s jemně proaranžovanými perkusivními zvuky a opravdu tichou recitací textu. Bylo by ale fajn, kdyby měla někde na albu svůj melodický protipól.

Kromě Homérových textů se na albu objevují tři zhudebněné básně Milana Kozelky, jejichž osamělý a svérázný svět se s Homérovým v mnohém myšlenkově stýká. Jestli by případně stačily na celé album, je jiná otázka, ale je potřeba si ji položit. Využívat Homérovu pozůstalost nebude možné donekonečna a hledat stejně kvalitního textaře může kapelu v budoucnosti dostat do nepříjemné situace. Závěrečná Záděrova koláž z erotických inzerátů Privát je v centru, dá se parkovat... je zcela nebulvárně vtipná, ale problém budoucích textů by podobné postupy asi celkově nevyřešily.

Obal digipaku se pěkně schází s hudbou alba – nakreslil jej Marian Palla a mám (fakticky nepodložené) podezření na jeho vliv i při vymýšlení titulu S rozkoší vylizuju omáčku (jedná se o verš z písně Špinavej). Booklet obsahuje texty – část jako naskenované strojopisy z Homérova archivu, část je dosázená v grafickém studiu. Použití různých písem a celkové zpracování zřejmě úmyslně evokují domácí grafické kutilství, dojem autenticity posilují ručně dopisované poznámky, akordy a podobně.

Děti kapitána Morgana natočily album písniček, které si sami asi nezazpíváte. Poslouchat se ale bez problémů dají i několikrát po sobě.

Děti kapitána Morgana: S rozkoší vylizuju omáčku. Guerilla Records, 2013. Celkový čas 47:54

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Ciment se zcela otevřeně hlásí k obskurnímu světu metalových tancovaček, ale zároveň je schopen jej pozorovat a ironicky komentovat.  více

Fru Fru si berou inspirace ze všech možných hudebních koutů, album je písničkově chytlavé a pohromadě jej drží především zvuk a zpěv.  více

Při zachování skupinového soundu je tu zřetelná snaha přiřadit každé písni hudební balení, které vychází z jejího obsahu a reflektuje náladu textu. K víře se Oboroh hlásí otevřeně a současným jazykem, ale bez naivity a bez hysterie – to je přinejmenším velmi sympatická kombinace.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více