Domácí hašteření a planetka B 612 v soudobých operách

Domácí hašteření a planetka B 612 v soudobých operách

Téměř šedesát studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně spojilo síly při uvedení dvou oper ve svém kmenovém Divadle na Orlí. Večer patřil dvojici komorních operních děl. Premiérově byla uvedena krátká opera Mistrová aneb Když Bolševici zrušili Vánoce Petra Haly. A po téměř čtyřiceti letech zazněla opera Malý princ od Miroslava Háby.

Režisérce Kristýně Kopřivové, pro kterou premiéra stejně jako pro některé sólisty byla absolventským představení, byla svěřena kombinace rozverně satirické Mistrové a dílo na motivy Saint-Exupéryho existenciální pohádky. Mistrová byla dokončena v roce 2015 a nyní premiérově uvedena. Malý princ se na jeviště vrátil poprvé od svého uvedení v roce 1979 v Redutě, kdy jej kvůli idealistickému námětu záhy po premiéře z politických důvodů stáhli z repertoáru.Obě opery jsou vzájemně tak kontrastní, jak jen lze pomyslet.

Až ladovský charakter scénografie první opery podtrhovala i Halova instrumentace a roztržitá melodika. Spolu s Mistrem Dratvičkou (Vojtěch Šembera) výstup zahájila Marie Mičánová v roli uklízející uvaděčky. Na její hlasivky se part zdál příliš nízko a některé pasáže tak nevyzněly s dostatečnou plností. Vojtěchu Šemberovi však - zdá se - role sedla velmi dobře a v Mistrové byl jednoznačně dominujícím hlasem. Z pohledu frázování zpěváci neměli své party jednoduché. Zejména Barbora Ďubeková v roli Mistrové poněkud zápasila se srozumitelností.

mistrova:maly_princ_foto_zbynek_maderic_02V programu avizovaná politická satira, čerpající z textů Jaroslava Haška, jakoby zůstala jen na papíře – opera působila spíše civilním dojmem a sexuální narážky celkovému dramatickému vyznění také příliš nepomáhaly. Mistrová jako celek tak budila přinejmenším rozpaky. Za vydařený lze však rozhodně označit výkon orchestru, ze kterého barvou a přednesem příjemně vyčníval hoboj. Po rytmické stránce byla partitura bohatá na záludnosti, které však dirigent Joel Hána svým vedením překlenul.

Po přestávce na jevišti došlo k absolutnímu obratu. Scénografie hostujícího Jaroslava Záděry  se posunula ke střídmému a vycentrovanému provedení, v němž se účelně pracovalo s jevištní technikou, což zasvěcené upomnělo na původní profesi autora výpravy. Pozornost upoutala i výprava, kostýmy hostující Lenky Černé byly kouzelné.

mistrova:maly_princ_foto_vojtech_haba_03Hábův Malý princ, místy atonálnější a abstraktnější než Mistrová, střídal mluvené slovo se zpěvem. Od samého počátku podávala pozoruhodný výkon Zuzana Barochová v hlavní roli. Kupříkladu její dialog s Letcem v podání Tomáše Krejčího, který se pedagogicky podílel na hudebním nastudování opery, byl milý a uvěřitelný. Barochové celkově nechyběl dětsky naivní výraz a mimika, po celou dobu trvání se jí dařilo. Zpívala výrazně, čistě a srozumitelně. Tomáš Krejčí nemusí zpívat, aby byla radost ho poslouchat, jeho mírný (avšak výrazný) herecký přednes byl jedním z klíčových elementů, které utvářely atmosféru i výraz inscenace. Michaelu Robotkovi se pak výborně povedla grotesknost roztěkaného Finančníka počítajícího hvězdy, jeho úsměvná parlandová pasáž neměla daleko k rapu. Podruhé se po přestávce na jevišti objevila Barbora Ďubeková v roli Květiny a Marie Mičánová  jako Liška. Oběma se dařilo mnohem lépe než v první polovině večera, v rozhovorech s Malým princem byly přirozenější, bylo jim lépe rozumět a jejich postavy měly jasnější kontury. Potěšil také Ondřej Musil v roli Opilce, která de facto představovala jedinou vizuální spojnici mezi Mistrovou (s až podezřele autentickým alkoholovým deliriem) a Malým princem, v němž jako Pijan přestavoval beznadějnou neschopnost čelit svému osudu. Nasazenou laťku z Mistrové si udržel Vojtěch Šembera, který se zhostil role Krále s patřičným patosem a zvučností. Umělcům na jevišti se podařilo obrousit hrany smutného konce literární předlohy, divák odcházel s vírou, že duše zemřelého Malého prince žije dál.

V celém nastudování se orchestr držel statně, velmi pěkně ladil v táhlých plochách. Co ujelo houslím v rychlých laufech v intonaci, to vynahradily precizním frázováním. Opět příjemně vynikaly dřevěné dechové nástroje a nelze opomenout dobře šlapající perkuse.

Zatímco Mistrová zjevně ještě potřebuje trochu usadit a najít si správnou polohu, Malého prince lze jen doporučit jako hotové nastudování, které má co říct a dokáže to nejdůležitější – vzbudit v divákovi alespoň náznak emoce. V průběhu nacházejícího týdne proběhnouv Divadle na Orlí ještě čtyři reprízy.

Foto Zbyněk Maděryč a Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více