Domácí hašteření a planetka B 612 v soudobých operách

Domácí hašteření a planetka B 612 v soudobých operách

Téměř šedesát studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně spojilo síly při uvedení dvou oper ve svém kmenovém Divadle na Orlí. Večer patřil dvojici komorních operních děl. Premiérově byla uvedena krátká opera Mistrová aneb Když Bolševici zrušili Vánoce Petra Haly. A po téměř čtyřiceti letech zazněla opera Malý princ od Miroslava Háby.

Režisérce Kristýně Kopřivové, pro kterou premiéra stejně jako pro některé sólisty byla absolventským představení, byla svěřena kombinace rozverně satirické Mistrové a dílo na motivy Saint-Exupéryho existenciální pohádky. Mistrová byla dokončena v roce 2015 a nyní premiérově uvedena. Malý princ se na jeviště vrátil poprvé od svého uvedení v roce 1979 v Redutě, kdy jej kvůli idealistickému námětu záhy po premiéře z politických důvodů stáhli z repertoáru.Obě opery jsou vzájemně tak kontrastní, jak jen lze pomyslet.

Až ladovský charakter scénografie první opery podtrhovala i Halova instrumentace a roztržitá melodika. Spolu s Mistrem Dratvičkou (Vojtěch Šembera) výstup zahájila Marie Mičánová v roli uklízející uvaděčky. Na její hlasivky se part zdál příliš nízko a některé pasáže tak nevyzněly s dostatečnou plností. Vojtěchu Šemberovi však - zdá se - role sedla velmi dobře a v Mistrové byl jednoznačně dominujícím hlasem. Z pohledu frázování zpěváci neměli své party jednoduché. Zejména Barbora Ďubeková v roli Mistrové poněkud zápasila se srozumitelností.

mistrova:maly_princ_foto_zbynek_maderic_02V programu avizovaná politická satira, čerpající z textů Jaroslava Haška, jakoby zůstala jen na papíře – opera působila spíše civilním dojmem a sexuální narážky celkovému dramatickému vyznění také příliš nepomáhaly. Mistrová jako celek tak budila přinejmenším rozpaky. Za vydařený lze však rozhodně označit výkon orchestru, ze kterého barvou a přednesem příjemně vyčníval hoboj. Po rytmické stránce byla partitura bohatá na záludnosti, které však dirigent Joel Hána svým vedením překlenul.

Po přestávce na jevišti došlo k absolutnímu obratu. Scénografie hostujícího Jaroslava Záděry  se posunula ke střídmému a vycentrovanému provedení, v němž se účelně pracovalo s jevištní technikou, což zasvěcené upomnělo na původní profesi autora výpravy. Pozornost upoutala i výprava, kostýmy hostující Lenky Černé byly kouzelné.

mistrova:maly_princ_foto_vojtech_haba_03Hábův Malý princ, místy atonálnější a abstraktnější než Mistrová, střídal mluvené slovo se zpěvem. Od samého počátku podávala pozoruhodný výkon Zuzana Barochová v hlavní roli. Kupříkladu její dialog s Letcem v podání Tomáše Krejčího, který se pedagogicky podílel na hudebním nastudování opery, byl milý a uvěřitelný. Barochové celkově nechyběl dětsky naivní výraz a mimika, po celou dobu trvání se jí dařilo. Zpívala výrazně, čistě a srozumitelně. Tomáš Krejčí nemusí zpívat, aby byla radost ho poslouchat, jeho mírný (avšak výrazný) herecký přednes byl jedním z klíčových elementů, které utvářely atmosféru i výraz inscenace. Michaelu Robotkovi se pak výborně povedla grotesknost roztěkaného Finančníka počítajícího hvězdy, jeho úsměvná parlandová pasáž neměla daleko k rapu. Podruhé se po přestávce na jevišti objevila Barbora Ďubeková v roli Květiny a Marie Mičánová  jako Liška. Oběma se dařilo mnohem lépe než v první polovině večera, v rozhovorech s Malým princem byly přirozenější, bylo jim lépe rozumět a jejich postavy měly jasnější kontury. Potěšil také Ondřej Musil v roli Opilce, která de facto představovala jedinou vizuální spojnici mezi Mistrovou (s až podezřele autentickým alkoholovým deliriem) a Malým princem, v němž jako Pijan přestavoval beznadějnou neschopnost čelit svému osudu. Nasazenou laťku z Mistrové si udržel Vojtěch Šembera, který se zhostil role Krále s patřičným patosem a zvučností. Umělcům na jevišti se podařilo obrousit hrany smutného konce literární předlohy, divák odcházel s vírou, že duše zemřelého Malého prince žije dál.

V celém nastudování se orchestr držel statně, velmi pěkně ladil v táhlých plochách. Co ujelo houslím v rychlých laufech v intonaci, to vynahradily precizním frázováním. Opět příjemně vynikaly dřevěné dechové nástroje a nelze opomenout dobře šlapající perkuse.

Zatímco Mistrová zjevně ještě potřebuje trochu usadit a najít si správnou polohu, Malého prince lze jen doporučit jako hotové nastudování, které má co říct a dokáže to nejdůležitější – vzbudit v divákovi alespoň náznak emoce. V průběhu nacházejícího týdne proběhnouv Divadle na Orlí ještě čtyři reprízy.

Foto Zbyněk Maděryč a Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.  více

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů).    více

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.  více

Unikátní akce ZUŠ Open představí v úterý 30. května na tisícovku hudebních, tanečních, divadelních a výtvarných prezentací v 280 českých, moravských a slezských městech. Také Brno chystá na zítřek mimořádně bohatý program, jehož vrcholy bude společné pěvecké vystoupení dětí a Magdaleny Kožené na Moravském náměstí či slavnostní koncert festivalu Mozartovy děti v Besedním domě společně s Filharmonií Brno. Brněnská akce je součástí kandidatury města Brna do sítě kreativních měst UNESCO v oboru hudba.  více

Rossiniho předposlední opera Hrabě Ory byla ve své době značně nemravnou taškařicí. V nové brněnské inscenaci, dávané v historické budově Mahenova divadla, je to taškařice skutečně povedená. Za její režijní i výtvarnou podobou stojí Lenka Flory, která dala příběhu nejen potřebný vtip a spád, ale díky svému zázemí ve světě současného tance i nevšední pohyb.  více

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více