Dramata lásky, manželství, zklamání a pomsty. Magdalena Kožená a Emmanuelle Haïm ve Valticích

Dramata lásky, manželství, zklamání a pomsty. Magdalena Kožená a Emmanuelle Haïm ve Valticích

„Úžasné a úžasnoucnější,“ vydechla by možná Alenka, kdyby se místo v kraji divů nebo za zrcadlem ocitla v jízdárně zámku ve Valticích. Nově zrekonstruovaný sál impozantních rozměrů včera slavnostně otevřel závěrečný koncert festivalu Concentus Moraviae. S Emanuelle Haïm a jejím souborem Le Concert d’Astrée vystoupila patronka festivalu Magdalena Kožená.

O koncerty Magdaleny Kožené je vždy obrovský zájem a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Pravděpodobně se jednalo o nejrychleji vyprodanou událost letošního ročníku festivalu, lístky se pořizovaly s půlročním předstihem. K zájmu o samotnou pěvkyni ale tentokrát jistě přistupovala i zvědavost, kterou vzbuzovalo samotné místo konání. Jízdárna valtického zámku byla součástí obsáhlé rekonstrukce, spolu s ní se jí dočkalo i zámecké barokní divadlo a zahradníkův domek. Divadlo na oficiální otevření ještě čeká, všechny tři objekty jsou součástí Národního centra divadla a tance, které s nimi získává ve Valticích mimořádné zázemí. Sama jízdárna ohromí už svými rozměry, sál má na délku nějakých 80 metrů, šířku odhaduji na 35. Bez stupňovitého hlediště a s nízkým pódiem její velikost ještě víc vyniká, působí dojmem malého uzavřeného náměstí. Jak bude v takové hale zaplněné publikem znít komorní soubor starých nástrojů a jeden lidský hlas? Tuto otázku si kladli zřejmě všichni, kdo se na včerejším koncertu jakýmkoliv způsobem podíleli.

Během vystoupení samozřejmě nebylo možné přecházet z místa na místo, ale tentokrát mě to mrzelo. Vyzkoušet si poslech z různých částí sálu bylo neobyčejně lákavé a občas jsem při koncertu – navzdory jeho skvělé úrovni – v myšlenkách zabíhal k posluchačům v zadních řadách a zkoušel si představit, co asi slyší oni. Ke mně doléhal srozumitelný, čistý zvuk s minimálním dozvukem a v přiměřené intenzitě odpovídající níže naladěným a proti dnešku méně zvučným nástrojům minulosti. Dotazováním jsem zjistil, že tomu tak prý bylo i vzadu, což mě příjemně překvapilo. Po příchodu do poloprázdného sálu, v němž se tloukl ode zdi ke zdi hovor přítomných posluchačů, jsem měl dojem, že vzadu musí vzniknout jen málo srozumitelná zvuková koule. Pokud můj nereprezentativní vzorek respondentů nelhal, nestalo se tak.

Emmanuelle Haïm založila svůj soubor Le Concert d’Astrée v roce 2000. Vyváženost emocionálního a intelektuálního přístupu k hudbě možná načerpala od Williama Christieho a Simona Rattlea, s nimiž předtím spolupracovala jako hráčka continua a asistentka. S Magdalenou Koženou přivezli program z francouzské hudby 17. až 18. století, tedy od raného po pozdní baroko. Tématika byla milostná, dívala se na lásku a vztahy z mnoha úhlů – dovedu si představit, jak by z mnohostranného nahlížení na jedno téma dokázali postavit album Bob Dylan nebo Joni Mitchell ve svých nejlepších obdobích. Nicméně v našem barokním nahlížení byla mnohost podob lásky nakonec zkoncentrovaná do příběhu Médey, která si ve vztahu s Iásónem prožila vlastně úplně všechno – od prudkého zamilování, přes manželství a děti až po zradu, opuštění a pomstu. Program byl sestaven z několika bloků, které postupně směřovaly ke svému zastřešujícímu tématu.

Le Concert d’Astrée přijeli v komorním obsazení, dvoje housle a flétnu podporovalo tříčlenné kontinuo sestávající z loutny, violy da gamba a cembala, od nějž provedení vedla Emanuelle Haïm. Soubor hrál energicky, s důrazem na střídání afektů, do popředí se mi ale stále dralo především melodické cítění, krásné legato a smysl pro frázování. Dlužno říci, že si v tomto směru hudebníci dobře rozuměli s projevem Magdaleny Kožené a proplétání jejího hlasu v áriích s obligátními nástroji bylo prostě okouzlující. Právě tyto vypracované detaily ve výrazu bývají závažím, které překlopí úroveň interpretace od dobré k mimořádné. A včera jsme si ji užili zcela bez kompromisů.

Program zahájila trojice skladeb Jeana-Baptisty BésardaMichela Lamberta. Jejich tituly Má drahá, když tvá duše (Bésard) – Každodenní pohrdání – Stín mého milence (Lambert) už samy o sobě nastiňují jakýsi příběh od okouzlení ke zklamání. Magdalena Kožená zpívala „divadelně“, gesta a mimika se přidávaly k pěveckému výrazu, s nímž vytvářely komplexní a konzistentní celek. První instrumentální intermezzo tvořily Tatarský pochodSarabanda Marina Maraise. Le Concert d’Astrée se ukázali jako svébytný a soběstačný soubor, koncert na náboji a přitažlivosti neztrácel vůbec nic. Magdalena Kožená do ansámblu při svých výstupech vlastně zapadala jako další člen navzdory tomu, že jí publikum pochopitelně věnovalo zvýšenou pozornost. Árie z Rameauovy opery Castor et Pollux navázala na Maraise prakticky bez přerušení a vytvořila s ním druhý uzavřený blok programu. V následující Passacaille (opět Marais) vystoupila do popředí vyrovnaná kvalita prvních a druhých houslí.

Vrcholnou část programu nazvaného Zrazená Médea zahájila árie Co stojí má láska. Pochází z opery Médea Marca-Antoina Charpentiera, s nímž jsme dospěli k titulní hrdince večera. Árie ji zastihuje ve chvíli klidnějšího, byť neradostného uvažování, které jako by bylo přípravou pro uvedení celého příběhu. Napětí vystupňovala ještě instrumentální Chaconne Jeana-Marie Leclaira, příležitost v ní dostala především příčná flétna. Po ní následovala sólová kantáta Médea Louise-Nicolase Clérambaulta, v níž se do patnácti minut zkoncentroval celý příběh, který k nám dosud přicházel v útržcích pocitů a malých, jednotlivých dramatech. Čtyři recitativy a čtyři árie gradovaly od dramatického setkání Médey s Iásónem v Kolchidě, přes něžnou, láskyplnou část až k exaltovanému vzývání podsvětí a zběsilou pomstu. Ve čtvrthodině se nakumulovalo nejen velké drama jednoho mytického života, ale také výrazově všestranné pěvecké umění Magdaleny Kožené završené efektními koloraturami, kterými francouzské baroko proti italskému přece jen poněkud šetří – více si všímá textu a deklamace. Výslovnost a práce s textem ovšem také patří k silným stránkám pěvkyně, program byl sestavený bezvadně.

Koncertu předcházelo několik slavnostních proslovů a zdravic, ať už pro zrekonstruovanou jízdárnu nebo pro festival. Všichni řečníci byli uměření, ceremonie proběhly svižně a neproměnily začátek v otravné čekání, kdy už koncert konečně začne – díky za to. Vlastně za celý ten zážitek díky, takových koncertních večerů si posluchač mimo kulturní metropole příliš mnoho neužije.

Zrazená Médea – Médée trahie. Francouzské dvorské písně, kantáty a instrumentální skladby 17. a 18. století. Jean-Baptiste Bésard: Ma belle, si ton âme, Michel Lambert: Vos mespris chaque jour, Ombre de mon amant, Marin Marais: Svita na cizokrajný způsob (Marche Tartare – Sarabande – La Tartarine), Jean-Philippe Rameau: Tristes apprêts (árie Télaïre z opery Castor et Pollux), Marin Marais: 2. suita g moll (Prélude – Sarabande – Gigue – Gavotte – Plainte – Passacaille), Marc Antoine Charpentier: Quel prix de mon amour (árie z opery Médée), Jean-Marie Leclair: 2. hudební osvěžení (Ouverture – Sarabande – Badinage – Chaconne –Tambourins), Louis-Nicolas Clérambault: Kantáta Médée. Le Concert d’Astrée, umělecká vedoucí Emmanuelle Haïm, Magdalena Kožená – mezzosoprán. 25. června 2015, Valtice, zámek, jízdárna. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Magdalena Kožená se na našem serveru zatím objevila především jako autorka fejetonů. Ohlédněme se za jejím pondělním koncertem ve Španělském sále Pražského hradu.  více

Pokus přetvořit hudbu Johanna Sebastiana Bacha k obrazu lidových hudebníků ze Švédska a vybroušená interpretace Stabat Mater Arvo Pärta. Concentus Moraviae provedl své publikum ve dvou dnech dvěma hudebními světy. Zcela odlišnými a blízkými zároveň.  více

V Doubravníku se před několika lety podařilo dát dohromady čtyři a půl milionu korun na opravu unikátních varhan těsně před úplným zničením. Teď se městys s 808 obyvateli dočkal koncertu, jaký by mu mohla závidět kterákoliv světová metropole.  více





Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více