Druhá tráva. Ve výborné formě, zblízka a bez zbytečného přikrašlování

Druhá tráva. Ve výborné formě, zblízka a bez zbytečného přikrašlování

Svým příznivcům k Vánocům a sobě k pětadvacátým narozeninám vyprodukovala Druhá tráva s Robertem Křesťanem svoje první DVD. Záznam koncertu s několika hosty představuje průřez tvorbou naší špičkové bluegrassové kapely, stejně jako zásadní vlivy, které na ni od začátku působily.

Označit Druhou trávu za bluegrassovou skupinu je značně zavádějící, jedná se spíš o mechanické zařazení kapely na místo, z něhož vzešla a kde ji publikum tradičně vnímá. Obsazení dobro, pětistrunné banjo, kytara, mandolína, kontrabas a bicí sice do žánru patří, ale kapelu z něj permanentně vyděluje aranžérský přístup, uměřený hráčský projev obvykle prostý veškerého předvádění a především specifický autorský rukopis Roberta Křesťana. Ten kdysi „zlobil“ už v ryze bluegrassových Poutnících, které svým stylově neuzavřeným přístupem dovedl v 80. letech na vrchol jejich umělecké dráhy. Už tehdy se i přes instrumentální suverenitu kapely prosazovaly jeho mimořádné písničky a rozhled, který přes country viděl i k hudbě, která z něj čerpala nebo s ním měla společné zdroje. V repertoáru se začaly objevovat i cover verze písní Jethro Tull nebo Dire Straits – Telegraph Road našla své místo i na DVD, které zkompletovala Druhá tráva ke svým pětadvacetinám a vydala u labelu Indies Happy Trails.

Jedná se o záznam koncertu z divadla Stará střelnice – sálu pro necelých pět set lidí, který je součástí areálu mezi Teplicemi nad Bečvou a Hranicemi. Místo je dobře zvolené: má dostatečnou kapacitu a svým uspořádáním navozuje komorní a přátelskou atmosféru, která celý záznam charakterizuje. Natočit koncert Druhé trávy patrně není velký problém po hudební stránce, tady může být pravděpodobně největším zádrhelem perfekcionismus samotných muzikantů. Jiná věc ovšem je, že Druhá tráva je zcela netelevizní kapela – nehoní image, nedělá žádné pódiové show, nepředvádí se, nepózuje, zkrátka stojí a hraje. Jak je takový přístup na koncertě sympatický, tak představuje pro natáčení více než dvouhodinového záznamu problém, který je nutné vyřešit.

Režisér Roman Vávra si s ním poradil výborně a uchopil kapelu jakoby zevnitř. Kamera se prochází mezi hudebníky, střídají se záběry, časté polodetaily a detaily zvou diváka na koncert tak, jak ho ani v tom nejmenším sále nemůže prožít. DVD získává smysl i pro pravidelného návštěvníka živých vystoupení, který kapelu dobře zná. Při sledování záznamu snadno získá pocit, že je s Druhou trávou na pódiu a na jednotlivé hudebníky si může takřka sáhnout. I při statičnosti samotných hudebníků nikdy nevzniká dojem statické podívané na „zpívající hlavy“. Jakkoli může věc z popisu působit rutinérsky, režie společně s kamerou (Tomáš Kobolka) a střihem (Jiří Mikula) odvedly výbornou práci. Záznam přitom kapelu nijak nepatřičně nepřikrašluje včetně minimálního průvodního slova Roberta Křesťana. Zvuk (Filip Mošner) vyvažuje přímočarý charakter živého záznamu s komfortem domácího poslechu.

Výběr písní je překvapivý snad především z toho hlediska, jak skromně se tu jako autor hudby představuje Robert Křesťan. Časově se divák projde od začátků až prehistorie Druhé trávy k dnešku, samozřejmě si užije Křesťana jako zpěváka, ale jako autor hudby stojí poněkud stranou. Jako by se chtěl ukázat především jako textař, ale také tak souzní s uměřeným hudebním projevem celé kapely. Technicky výborně vybavení hráči zvažují každý tón a jejich sóla jsou školou střídmosti. Na koncertě se také podílelo několik hostů a prvním z nich – byť v nepřítomnosti – je Bob Dylan. Z celkových pětadvaceti písní nahrazujících počtem narozeninové svíčky se jich od něj na záznamu objeví sedm, tedy víc než čtvrtina – to je hodně silná pocta.

Přibližně v polovině záznamu má svůj blok Peter Rowan, s nímž se Druhá tráva poprvé setkala už v roce 1994 a který ztělesňuje to, co je pro kapelu pořád nejdůležitější: bluegrassové kořeny. Koncert také příznačně začíná jeho písní Ossian. Kytarista a producent Steve Walsh se objeví v několika písních a jeho střídání sól s dobrem v Dívce ze severu přinese ojedinělý náznak pódiového soutěžení „kdo zahraje líp a výš“. Svůj prostor dostává také Katka García, jejíž čistý zpěv vyniká s doprovodem samotného dobra i s celou kapelou. Nejnenápadnějším a nemálo vytíženým hostem koncertu je houslista Josef Malina.

Druhá tráva se samozřejmě neskládá z hostů, ale má své pevné, tvůrčí a hudebně suverénní jádro. Robert Křesťan samozřejmě nejen jako autor hudby a textů, ale také jako charakteristický i charismatický zpěvák a občasný hráč na mandolínu. Melodicky mu z kapely nejsilněji sekunduje dobro Luboše Novotného. Nenápadně pestré banjo Luboše Maliny tvoří spojnici mezi melodiemi a rytmikou tvořenou kytarou Emila Formánka, kontrabasisem či baskytarou Tomáše Lišky a bicími Kamila Slezáka. Celá sestava individualit hraje jednotně a uvolněně zároveň, z koncertu je cítit vnitřní napětí i energie, ale také klid. I tempa jsou mírná, snad místy i pomalejší než na studiových nahrávkách – tedy naopak, než tomu u živých záznamů bývá.

Záznam koncertu Druhé trávy je hlavní, ale nikoli jednou součástí narozeninového setu. Přiložené je rovněž živé CD, které je ovšem vzhledem ke kapacitě média o deset písní chudší, omezuje účast hostů a je koncentrovanějším pohledem na Druhou trávu samotnou. Přiložený je také zpěvník s pětadvaceti písněmi – tady je škoda, že kapela neopustila lpění na své jubilejní pětadvacítce a nevypravila ke svým příznivcům obsažnější materiál, podklady by se jistě našly. To ovšem patří ke klasickým „vadám“ Druhé trávy – snad je nejlepší to brát jako připomínku umění jak ze záplavy dobrých tónů vybrat několik nejlepších.

Druhá tráva In Concert. DVD – 25 písní, režie Roman Vávra, natočeno na koncertě v divadle Stará střelnice 23. listopadu 2012, celková stopáž 132:12. CD – 15 písní, celková stopáž 68 min. Vydali Indies Happy Trails.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Robertu Křesťanovi je dnes padesát pět let – k blahopřání přidáváme i krátké zastavení nad jeho tvorbou od dob skupin Trapeři a Poutníci až po dnešek.  více




Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více