Dva světy začátku Velikonočního festivalu duchovní hudby

Dva světy začátku Velikonočního festivalu duchovní hudby

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.

Ačkoliv je brněnská katedrála svatých Petra a Pavla bezpochyby impozantní dominantou města, nelze přehlédnout její charakteristické akustické dispozice a indispozice. Táhnoucí se dozvuk je sice milostivý k chorálním zpěvům, velkým orchestrálním dílům však hrozí, že jemné nuance instrumentace stejně jako celé melodické úseky zaniknou v nesrozumitelné hradbě zvuku. Je chvályhodné, že organizátoři Velikonočního festivalu duchovní hudby na tuto problematickou provozovací praxi pamatovali a snažili se katedrále i posluchačům vyjít vstříc. Gregoriánský chorál, který zazněl v podání Scholy Gregoriany Pragensis pod vedením Davida Ebena, je zde totiž jako doma. A se záměrem naplno využít akustický potenciál katedrály oslovil festival estonského skladatele Toiva Tuleva, který chrám několikrát navštívil pro hlubší pochopení jeho akustických možností. Dramaturgie tak proti sobě postavila nejstarší, stále aktivní vrstvu křesťanské hudební tradice a premiéru duchovní skladby promlouvající k posluchačům současným hudebním jazykem.

Gregoriánský chorál do katedrály na Petrově nepochybně patří – dlouhý dozvuk zde nepůsobí jako rušivý element, který by slil hlasy zpěváků do nesrozumitelné masy, ale naopak pomáhá propojit jednotlivé melodie do pokojného souznění s meditativním vyzněním. Schola Gregoriana Pragensis byla schopna naplnit celý prostor katedrály, aniž by ztratila cokoliv ze své srozumitelnosti nebo svého pokojného hudebního a duchovního kontextu. Přestože by se mohlo zdát, že pouhý gregoriánský chorál nemůže dosahovat pestrosti jiných hudebních žánrů a stylů, výběrem rozdílných liturgický prvků se ansámblu podařilo udržet si jedinečnost každé skladby, a to nejen v ryze chorálním kontextu.

Zatímco u gregoriánského chorálu se dalo předpokládat, že prostory katedrály svatého Petra a Pavla nebudou klást pomyslný odpor, premiérovaná skladba Toiva Tuleva byla díky okolnostem svého vzniku terčem pozornosti. Vzhledem k důkladnému studiu akustiky chrámu se dala předpokládat výraznější práce s prostorem a instrumentací, která by vyšla vstříc svérázné akustice kostela. Bylo pro mne překvapením, že až na drobnou výjimku nastoupili všichni interpreti do přední části chrámu jako na každém jiném koncertě a žádní zpěváci nebo instrumentalisté nevystoupili na zdejší kůr. Tulev svůj boj s dlouhým dozvukem válčil na jiném poli – valná většina skladby zaznívala v asketické instrumentaci sestávající z pouhých několika nástrojů hrajících společně. Samotné sólové vstupy jednotlivých nástrojů tak neměly žádný výraznější problém. Tempo bylo uměřené a žádné rychlejší pasáže se ve skladbě v podstatě neobjevovaly. Z hlediska srozumitelnosti zahájil skladatel své dílo relativně povedeně – sólové nástroje byly doprovázeny dlouhou basovou prodlevou a rytmická stránka skladby respektovala možnosti chrámu. S postupem díla se však objevily prazvláštní instrumentační kroky, které srozumitelnost hlasů přinejmenším rozmazaly. Do zpěvu sboru občas zaznívaly zdivočelé dechové nástroje, které se nešťastně pohybovaly v podobném rejstříku jako zpěvní hlasy, což mělo za následek sníženou melodickou i rytmickou čitelnost. Podobně problematické úseky se vyskytovaly také při zpěvu sólistů, který vlivem instrumentace částečně zanikal, což byl problém především tenoristy Jaroslava Březiny a barytonisty Jiřího Hájka. Potemnělá a místy operní barva hlasu mezzosopranistky Bettiny Schneebeli by také vynikla mnohem lépe v jiném kontextu. Sopranistka Ivana Rusko byla díky přirozené průraznosti sopránových částí tohoto nešvaru uchráněna. Problém dichotomie a nespojitosti zpěvní a instrumentální složky vystrkoval růžky sice jen občas, ale logicky v neprospěch skladby. Nástupy sboru Ars Brunensis mohly být přesnější, přesto byla v tomhle ohledu akustika paradoxně ku prospěchu věci. Samotné provedení Filharmonie Brno nebylo špatné, přesto by dirigent Denis Russell Davies mohl přidat na pestrosti dynamické složky, větší rozdílnost by dílu pomohla. V tomto nastudování působila zvolna se linoucí hudba oproštěná o dynamické a rytmické zvraty jako Wagner na anesteticích. Bylo by rozhodně zajímavé zjistit, jak by skladba obstála v jiném chrámu a zda jsou její problematická místa vinou skladatele nebo akustiky brněnského sakrálního prostoru.

Zahajovací koncert 28. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby vedle sebe postavil dva zcela odlišné světy – ten první do katedrály na Petrově právoplatně patří, ten druhý si v ní stále hledá své místo. Jsou to nepochybně kroky správným směrem a je třeba pochválit dramaturgii za snahu nabídnout na Petrově skladbu, která by naplno využila zdejší prostory. Přesto bude nejspíš ještě chvíli trvat, než se nová hudba v brněnské katedrále nadobro zabydlí.

Schola Gregoriana Pragensis:

Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Jan Kukal, Ondřej Maňour, Ondřej Múčka, Stanislav Předota, Michal Medek, umělecký vedoucí David Eben

 

Tulev: So Shall He Descend

sólisté Ivana Rusko, Bettina Schneebeli, Jaroslav Březina, Jiří Hájek zpěv

malý sbor Aneta Bendová Podracká, Jana Vondrů, Pavla Radostová

Ars Brunensis / Dan Kalousek

Filharmonie Brno / Dennis Russell Davies

Katedrála sv. Petra a Pavla, Petrov

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více