Dvakrát pět jazzmanů v Sono Centru

27. listopad 2018, 8:00

Dvakrát pět jazzmanů v Sono Centru

Dvakrát hudební mistrovství prvotřídní kvality a pokaždé jinak. Jednou jako posluchačsky náročná hudební show, kterou jen poučení posluchači vnímali jako připomínku tragických událostí. A podruhé jako odlehčený a roztančený večer s písněmi, které si mohl zpívat celý sál Sono Centra. Pořadatelé JazzFestu Brno ukázali, že není jazzové kvinteto jako jazzové kvinteto. Oba lídři posledních dvou koncertů letošního ročníku festivalu si právem vysloužili bouřlivý potlesk. Přitom by člověk na scéně stěží pohledal dva tak rozdílné typy hudebníků, jako jsou Terence Blanchard a Richard Bona.

Možná tomu chtěla náhoda, že v obou případech se zaplněnému sálu Sono Centra předvedla pětice hudebníků ve složení trubka, klávesy, kytara, baskytara a bicí. Frontmanem byl v jednom případě trumpetista z kolébky jazzu New Orleans, v případě druhém baskytarista, který jako malý kluk hrál v rodné vesnici v Kamerunu na balafon a k jazzu se dostal skrze africkou hudbu. To však není hlavní rozdíl mezi Blanchardem a Bonou. První z nich se Brňanům představil jako mlčenlivý mistr, který promlouvá téměř výhradně skrze různě zkreslené a zdeformované tóny své trubky, případně svou hudbu dokresluje pomocí kláves laptopu. Posluchače, kteří soustředěně poslouchali jeho náročné skladby o délce patnáct i více minut, pozdravil až hodinu a půl po začátku koncertu. Bona se naopak předvedl jako komik, který si pohrával se slovem BRRRRno (malá osobní vzpomínka: jednou jsem se náhodou ocitl s tímto mimořádným baskytaristou v jednom letadle; povedlo se mi prohodit s ním pár slov ještě na letišti, pochválil jsem jeden z minulých brněnských koncertů a Bona si ještě v letadle chrčivé BRRRRno několikrát opakoval), varoval před „mafií“ (v souvislosti s italským spoluhráčem Cirem Mannou), podivili se, že v neděli Brňané místo do kostela přišli „na Bonu“ a zpíval si s vděčným publikem Vyletěla holubička ze skály.

blanchard_terence_2018_echoes_foto_martin_zeman

Terence Blanchard věnoval dvě alba své současné skupiny E-Collective tématu násilí v současných Spojených státech. Letošní CD Live dokonce nahrál na místech, kde policisté „nedopatřením“ usmrtili nevinné Afroameričany nebo kde naopak při nepokojích zahynuli policisté tmavé pleti. Na toto téma (jak sdělil autorovi článku v telefonickém rozhovoru) sice neupozorňuje přímo během koncertní produkce, ale osvětu šíří prostřednictvím besed, rozhovorů nebo videí. Bona má také své velké téma (v rozhovoru pro náš web si posteskl, jak málo vysílají africké rozhlasové stanice písně v tradičních jazycích), ale bojovat za ně nehodlá („Ale já jsem se přece nenarodil, abych bojoval. Narodil jsem se, abych žil. Proti komu bych měl bojovat? Chci žít s ostatními lidmi v míru, chci se s nimi sdílet,“ říká). Zatímco Blanchardova aktuální tvorba je tedy ze své podstaty aktivistická a bojovná (zvlášť pro toho, kdo dobře zná kontext), Bona chce především bavit. Ovšem tím, jak dovedně propojuje hudbu africkou, kubánskou, indickou nebo americkou, evokuje život v míru a sdílení s ostatními, a je tím pádem vlastně také aktivistický. Ve skutečnosti tedy Blanchard i Bona nastavují dnešní době zrcadlo, a i když používají jiné prostředky a jinou formu, cíl – mírové soužití mezi rasami, resp. národy – je svým způsobem stejný.

bona_richard_2018_JFB_foto_martin_zeman

Oba koncerty byly samozřejmě mimořádné i tehdy, když se posluchač zcela oprostil od zmíněného kontextu, případně když o žádném kontextu nevěděl. Blanchardova energická a místy záměrně „ušpiněná“ hra na trubku si od první skladby Hannibal konkurovala s několika klávesovými nástroji a především se sóly elektrické kytary Charlese Altury. Bonův kytarista Ciro Manna se naopak první dvě skladby držel v pozadí, ale v hitové Please Don’t Stop se projevil naplno. I Bona využíval jako „doplněk“ mistrně ovládané basy klávesové party svého kolegy Michaela Le Coqa a naprosto klíčovým nástrojem byla i v případě jeho kapely trubka Kubánce Dennise Hernandeze, která chvílemi zněla téměř jako celá dechová sekce.

blanchard_terence_2018_JFB_foto_martin_zeman

Zatímco Blanchardův koncert stál zcela na abstraktním jazyce hudby, podpořeném hrou světel, a pracoval s dlouhými plochami i fragmentovanými pasážemi, Bona se nepředstavil pouze jako virtuózní baskytarista, ale také jako zpěvák ovládající několik hlasových rejstříků. Zatímco Blanchardův E-Collective byl velkou oslavou elektrického a elektronického jazzu, Bona zaujal i čistě vokálním číslem s použitím smyčkovače.

Oba listopadové večery měly mnoho společného (a nejen sestavu pěti nástrojů), ale současně nabídly dva téměř antagonistické pohledy na současný jazz s přesahy k jiným žánrům. Oba představily výrazné kapelníky, ale současně byly zprávou o důležité roli sidemanů. Oba koncerty byly zprávou o tom, že k současnému jazzu patří přesahy mimo hudební sféru. A také ukázkou toho, že špičkový jazz je v Brně jako doma a že hudebníci z první ligy se zde jako doma také cítí.

JazzFestBrno, poslední dva koncerty ročníku 2018: Terence Blanchard & the E-Colletive (Sono Centrum, 23. 11. 2018); Richard Bona Group (Sono Centrum, 25. 11. 2018).

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více