Dvořák a Grieg na podporu svobodné Ukrajiny

Dvořák a Grieg na podporu svobodné Ukrajiny

Původní program třetího abonentního koncertu Filharmonie Brno z řady Filharmonie v divadle II sliboval pokračování načrtnuté dramaturgické linie Dvořák-Brahms v interpretaci Elisabeth Leonské. Ze zamýšleného programu pro večer Dvořák & Brahms II však zůstala pouze Dvořákova Symfonie č. 4. Nemocnou Elisabeth Leonskou totiž na koncertech 25. a 26. února v Janáčkově divadle zastoupil klavírista Alexander Ullman s provedením Koncertu pro klavír a orchestr a moll Edvarda Hagerupa Griega. Orchestr řídil šéfdirigent brněnské filharmonie Dennis Russell Davies.

Ještě předtím, než zazněl Griegův klavírní koncert, vyjádřila Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno, jménem celé organizace podporu okupované Ukrajině. Za klavírního doprovodu Dennise Russella Daviese vystoupil basbarytonista Tomáš Šelc s písní Sbohem, světe, sbohem, země… (Прощай, світе, прощай, земле…) z cyklu Tiché písně ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova. Není vhodné hodnotit toto gesto z hlediska kvality interpretace, i když byla skutečně vysoká a Šelcův křehký a srdceryvný projev dojímal každičkou svojí větou. Děkuji Filharmonii Brno za toto gesto a za vyjádření nesouhlasu s barbarskými činy, které by již dávno neměly mít v dnešním světě své místo.

Griegův Koncert pro klavír a orchestr a moll představuje nejen jedno z nejznámějších děl norského skladatele, ale také jeden z nejoblíbenějších klavírních koncertů vůbec. Nezřídka bývá přirovnáván ke Klavírnímu koncertu Roberta Schumanna, se kterým sdílí nejen tóninu, ale také podobný kompoziční styl. Zajímavostí rovněž je, že oba skladatelé zkomponovali pouze jeden klavírní koncert. Skladatel dílo od jeho vzniku nicméně podrobil řadě úprav a muzikologové uvádějí až na tři sta rozdílů mezi finální verzí a původní instrumentací. Klavírista Alexander Ullman se skladby chopil energicky a s výrazným smyslem pro diverzitu výrazu. Jeho práce s úhozem a tempem opisovala pestrou paletu protichůdných emocí. Na jednom místě interpret takřka laškovně akcentoval úsečné staccato na notách v pianissimu, jinde zase rozprostřel pozvolna zpomalující lyrickou plochu jen proto, aby ji následně zburcoval v takřka vojensky pravidelný rytmus. Rubato a variabilita úhozu patřily k nejsilnějším stránkám pianisty, a právě s jejich pomocí se Ullmanovi dařilo vytvářet ony jemné (ale mnohdy také drsné) hudební odstíny. Orchestr pod Daviesovým vedením byl homogenní, rytmický i intonačně spolehlivý a dynamicky vyvážený. Trochu paradoxně však samotné spojení sólisty a orchestru nefungovalo vždy úplně bez problémů. Jednalo se nicméně pouze o okamžiky, kdy si orchestr s klavírem předávali „vůdčí“ roli. Nepochybila dle mého nicméně ani jedna strana – orchestr byl skvěle sehraný a sólista expresivní a hudebně pestrý. Jediné, co samotnému provedení k pomyslné dokonalosti scházelo, bylo důkladnější sehrání orchestru a sólisty. Nicméně vzhledem k tomu, že záskok za Elisabeth Leonskou vznikl pouhých pár dnů před plánovaným koncertem, tak je výkon nejen všech hudebníků, ale také Dennise Russella Daviese, naprosto obdivuhodný.

Druhou polovinu večera tvořila Symfonie č. 4 d moll Antonína Dvořáka, která zůstala z původní podoby programu. Tvorba Antonína Dvořáka představuje jeden z interpretačních cílů, které si Davies pro své brněnské působení vytyčil. Čtvrtá symfonie se sice ještě řadí k autorovým raným dílům, ale přesto již dává tušit, že to bude právě symfonická tvorba, která Dvořáka proslaví nejen u nás, ale i v zahraničí. I toto provedení Dvořáka respektuje obecný interpretační rámec tohoto díla, ale podobně jako u předchozích skladatelových symfonií v Daviesově nastudování, některé aspekty se této tradici vzdalují. Právě čtvrtá symfonie byla dle mého až atypicky „objektivní“ a například právě ve III. větě Scherzo možná málo vypjatá a vyhrocená. Osobně bych preferoval ostřejší „záseky“ především ve čtvrté větě. Z hlediska technického zvládnutí a kvality nastudování se jednalo bezesporu o kvalitní práci – orchestr byl dynamicky pestrý, přesto byly jednotlivé sekce vždy patřičně vyvážené. Výsledný zvuk tak byl barvitý, ale srozumitelný. Dechová sekce (žestě i dřeva) zazářila nejen v úvodu druhé věty Andante sostenuto e molto cantabile, kde dostávají dechy výrazný prostor, ale rovněž ve větě čtvrté Allegro con brio.

Přestože druhá část původně zamyšleného programu se neuskutečnila, podařilo se Filharmonii Brno připravit neméně působivou dramaturgii, která nedávala znát, že vznikla z náhlé potřeby. Věřím, že i tak se Brahmsova Klavírního koncertu č. 2 B dur v interpretaci Elisabeth Leonské dočkáme a včerejší koncert tedy byl nejen ukázkou příkladné organizační pohotovosti, ale především výrazným obohacením původního programu a plnohodnotným a hudebně povedeným večerem.

VALENTIN SILVESTROV

Прощай, світе, прощай, земле... (Sbohem, světe, sbohem, země...) z cyklu Tiché písně 

EDVARD GRIEG

Klavírní koncert a moll op. 16

ANTONÍN DVOŘÁK

Symfonie č. 4 d moll op. 13

Alexander Ullman klavír

Filharmonie Brno

dirigent Dennis Russell Davies

Janáčkovo divadlo, 25. února 2022

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více