Dvořákova Svatá Ludmila jako připomínka sametové revoluce

Dvořákova Svatá Ludmila jako připomínka sametové revoluce

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas). 

Monumentální, téměř tříhodinové Dvořákovo oratorium na slova Jaroslava Vrchlického, jehož námět z české historie si musel skladatel u svého objednavatele nejdříve prosadit, je oslavou vzmáhajícího se národa a přijetí křesťanství na území českého knížectví. Děj líčí život svaté Ludmily (Pavla Vykopalová), její obrácení na křesťanskou víru pod vlivem svatého Ivana (Richard Novák) a následný křest, který spolu s ní přijal kníže Bořivoj (Michal Lehotský) a také symbolicky celý národ. Dílo bylo premiérováno v anglickém Leedsu v říjnu roku 1886 a dodnes nezaznívá z koncertních sálů nijak často: loňské uvedení nezkrácené verze na festivalu Dvořákova Praha bylo ojedinělou událostí.

svata_ludmila_FB_17_11_2019_foto_jiri_jelinek_03

Večer zahájila trojice proslovů, ke kterým přispěl svým nestereotypním projevem i kněz a spisovatel Marek Orko Vácha. První tóny pak patřily instrumentální předehře skvělých filharmoniků, při níž až překvapil příjemný dozvuk, který umocňoval snový a pohádkový dojem mýty opředených pohanských Čech. Do posledního místa zaplněný chrám svatých Petra a Pavla tak měl možnost se po příchodu ztišit pod dojmy sametového zvuku. Sbory vládly od prvního nástupu subtilní dynamikou a sehraností, orchestr duchapřítomně udržoval hlasitost přátelskou ke zpěvním partům. Při prvním forte se však již objevily nedostatky chrámové akustiky, zvláště když zněly současně orchestr a sbory. Preciznost jednotlivých těles byla vyplácena špatně srozumitelnou koncentrací hlasů a nástrojů. Přestože bylo provedení bezchybné, byli o něco zvýhodněni ti, kdo Dvořákovu Svatou Ludmilu neslyšeli tento večer poprvé. Na dlouhý dozvuk doplácely především unisona a akustika chrámu vytvářela nezáměrný plastický, při troše benevolentnosti i poutavý efekt. Polyfonní úseky byly na druhou stranu umocněny a dosáhly velkolepého vyznění. Nezbytné je na tomto místě dodat, že autorka textu se při koncertu nacházela při levém okraji chrámové zdi a z jiných míst by byl výsledný dojem nutně rozdílný.

V nastolených zvukových podmínkách nebylo snadné dostát potřebné dynamice a průraznosti. Nejlépe se s tímto úkolem vyrovnali Pavla Vykopalová, Richard Novák a Martin Lehotský. Roli Bořivoje ale rušilo nejednoznačné artikulování nižších vokálů. Nesentimentální, rovný soprán Pavly Vykopalové, který šetřil vibratem, až scénicky vystihl náladu textu, včetně recitativních nižších poloh, přednášených s osvěžující dávkou pragmatismu. První árii Ludmily opět znesnadnil dozvuk, ve kterém se ztratil efekt echa – dialogu dechů a hlasu – a tečkovaný rytmus. Máloco ale mohlo zastínit celkově výtečnou interpretaci. Snad zásluhou dirigenta Dennise Russella Daviese se podařilo bezmála dvouhodinovou, interpretačně náročnou skladbu funkčně vyklenout a vypointovat k závěrečným sborům druhého dílu a především zakončující písni Hospodine pomiluj ny, která zněla v působivé fuze orchestru, sborů i všech sólistů. 

svata_ludmila_FB_17_11_2019_foto_jiri_jelinek_01

Od povahy ostatních připomínek a oslav 17. listopadu se volba Filharmonie Brno něčím lišila. Hudba Antonína Dvořáka – výpravná, hybná, majestátní i duchovní – byla velmi příhodná a vybrána pro pravý čas, svou úlohu sehrálo také kvalitní libreto, se kterým mělo smysl držet krok. Vedle duchovního významu je v oratoriu důležitá a dominantní obecně pronárodní rovina. Večer proto navozoval spíše přemýšlivou atmosféru prostou sentimentu, konkrétních vzpomínek a emblémů revoluce a obracel pozornost bez dalšího komentáře k historii, k samotné hudbě a jejímu provedení.

17. listopad se svatou Ludmilou (Slavnostní koncert ke 30. výročí nabytí svobody našeho národa)

ANTONÍN DVOŘÁK: Svatá Ludmila, oratorium pro sóla, sbor a orchestr op. 71, B 144 na slova Jaroslava Vrchlického 

Pavla Vykopalová (soprán) – Ludmila 

Jana Sýkorová (alt) – Svatava

Michal Lehotský (tenor) – Bořivoj

Martin Šrejma (tenor) – Rolník

Richard Novák (bas) – Ivan

Vox Iuvenalis

Smíšený sbor Kantiléna

Pěvecký sbor Masarykovy univerzity

sbormistr Jan Ocetek

Filharmonie Brno

dirigent Dennis Russell Davies

Musia, umělecká agentura 

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více