Eggnoise: 4 ze Svaté čtveřice

22. listopad 2013, 0:09

Eggnoise: 4 ze Svaté čtveřice

Pražskou kapelu Eggnoise spojuje s Brnem nejen vydavatel jejího nejnovějšího alba (Indies Scope), ale také fakt, že na jihu Moravy má skupina silnou fanouškovskou základnu. Ne náhodou se jeden ze tří křtů nového CD 4 koná v Brně – ve Staré Pekárně v pátek 22. listopadu.

Eggnoise už vlastně neměli existovat. Skupina, která se vyznačovala bohatými aranžemi na pomezí popu, jazzu, rocku a alternativy, ohlásila před dvěma lety konec aktivní činnosti. Ondřej Galuška, jeden z jejích lídrů, loni představil svůj sólový projekt s krkolomným názvem O. G. & The Odd Gifts a zdálo se, že osvědčená značka skutečně patří do historie. Jenže Ondřej s druhým Ondřejem (Kopičkou) mezitím složili písně k filmu Svatá čtveřice. A protože byla škoda tento repertoár nevyzkoušet v klubech na fanoušcích, obklopili se novými spoluhráči, a vytvořili novou verzi Eggnoise. Je ovšem otázka, zda se pod staronovým názvem skrývá stále tatáž kapela…

V nových Eggnoise najdeme vedle zakladatelského dua mimo jiné dvě známé osobnosti – baskytaristu Jaryna Janka (člen několik žánrově různorodých kapel vydal předloni u Indies Scope autorské album Ty lidi) a hráče na dechové nástroje (zde trumpetistu) Bharatu Rajnoška (vyhledávaný host a sideman, který letos vydal svou sólovou prvotinu For You). Dalšími muzikanty na albu jsou kytarista Jan Mizler, bubeníci Emil Frátrik a Michael Nosek a – Lenka Dusilová. Tento výčet – všichni jsou v bookletu alba skutečně uvedeni v jednom jediném odstavci – svědčí o tom, že současní Eggnoise příliš nerozlišují mezi členem kapely a hostem. Podobně mimochodem na starším albu Albumen Eggnoise neuváděli složení skupiny, nýbrž pouze nástrojové obsazení každé písně zvlášť. Na koncertech sice zakladatelské duo doprovázejí pánové Mizler, Nosek a Janek, ale berme to třeba tak, že dnes jsou Eggnoise oba Ondrové (z nichž každý hraje na několik nástrojů) plus hosté.

Noví Eggnoise se od původní verze kapely liší především ve dvou ohledech. Jednak poprvé na jejich albu zazní několik písní v češtině: Pilotní singl Něco se s vokálem Lenky Dusilové sice neoslní bohatým textem, ale zaujme energií, a připomene tak starší hity skupiny. Mucha je naopak po textové stránce velmi zajímavá propojením témat hmyzu, smrti a pochmurné, až kafkovské imaginace. Zajímavými obraty zaujme i skvěle frázovaná píseň Houpacího koně („Dneska jsem vyšel ven před dům / a zapomněl psa, kterého nemám“). Všechny tři skladby pak spojuje jeden detail, který s českými texty nemá nic společného – zajímavá práce bubeníka.

Je to možná nečekané, ale kapelu, na níž jsem vždy obdivoval práci dechové sekce, vnímám na její nové desce především přes bicí. Dechy jako by ustoupily do pozadí (což neznamená, že by zmizely úplně). Naopak v každé jednotlivé písni si všímám, jak zajímavě, nervózně, plně, přesně, rozvolněně… se pracuje s bubny. A právě díky bicím – ve spojení s charakteristickými hlasy obou Ondřejů – nezní noví Eggnoise jako nápodoba Kryštofa nebo dokonce Chinaski. V některých momentech (např. při zmíněné Houpacího koně) mám totiž skutečně pocit, že Eggnoise svou novou hudbu tlačí víc do popu. Na druhou stranu píseň PAT jako nepopsatelná směs jazzu a indie-elektra táhne celek na druhou stranu, k alternativní klubové scéně. Mimochodem i v ní hrají bicí výraznou roli.

Právě na ne zcela zřetelné hraně mezi hudbou komerční a alternativní se Eggnoise se svou čtvrtou deskou ocitli. Jako jedni z mála u nás dokazují, že pop není vulgární slovo a že hitová píseň se dá zazpívat důvěryhodně (čímž myslím i velmi slušnou výslovnost angličtiny). Současně však dokážou naservírovat hezkých pár taktů, při jejichž poslechu se posluchač ztrácí v moři akustických i elektrických zvuků. I v tomto ohledu jde o stále stejné Eggnoise jako kdysi. Pojítkem mezi jednotlivými sestavami je navíc nejen energie, ale také optimistický styl zpěvu (připomíná mi anglické skupiny Chumbawamba a The Beautiful South). Nové jsou důrazy na některé složky písně, jiný byl také start nové sestavy. Zatímco původní Eggnoise se naprosto přirozeně vyvinuli ze studentské rockové skupiny, nový model vznikl původně jako studiový projekt pro realizaci už hotových filmových písní. Že z tohoto projektu oba Ondřejové dokázali vykouzlit regulérní kapelu, je jen logickým vyústěním příběhu.

Foto Klára Víznerová, archiv Eggnoise

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Letošní ročník JazzFestuBrno se chýlí ke konci. Minulou středu hrály v Divadle Husa na provázku kvartety saxofonistů Luboše Soukupa a Willa Vinsona.  více

Rez Abbasi zahrál se svým triem v Semilassu špičkový koncert. Indická a americká hudba se spojily do osobitého a vyrovnaného tvaru.  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více