Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

V brněnském Janáčkově divadle si předali pomyslnou štafetu dva dlouholetí souputníci a přátelé. Goran Bregović a jeho The Wedding and Funeral Band zde koncertoval loni v únoru, Emir Kusturica & The No Smoking Orchestra únorový program koncertů letos uzavíral – a tam, kde Bregović loni skončil, Kusturica letos úspěšně pokračoval.

Formální prostředí brněnského operního domu nebylo ani v jednom případě na překážku bezprostřední komunikaci s publikem. Kdo by ovšem čekal nářez v podobě třeskuté balkánské dechovky, jaký předváděl loni Bregović se svým ansámblem, byl by zklamán. The No Smoking Orchestra je mnohem víc mainstreamový a stylově eklektický, jeho nakažlivý tah na bránu s příslovečným balkánským temperamentem si ovšem s natěšeným publikem hravě poradil. V současné devítičlenné sestavě bandu nezůstal už žádný ze zakládajících členů sarajevské punkrockové kapely Zabranjeno pušenje z 80. let minulého století (jako poslední odešel zpěvák Nenad Janković aka dr. Nele Karajlić v roce 2012, který pro jejich osobitý styl vytvořil i výstižný název „new primitivism“).

Dříve převažující rebelský tvrdý punkrock s příchodem dnešních členů kapely vychovaných dalšími hudebními žánry postupně změkčilo reggae i jazz. A pod Kusturicovým vlivem, pochopitelně také balkánský gipsy style a po několikerém úspěšném turné na jihoamerický kontinent i latinskoamerické rytmy. Zdánlivě nesourodá hudební směs se srovnala do kompaktního celku temperamentní taneční hudby postavené na výborném backsidu levého křídla nástrojové sestavy baskytara-bicí-klávesy.

Sám Emir Kusturica jako průměrný doprovodný kytarista a zpěvák rozhodně není muzikantským pilířem bandu, spíše tím správným „jménem na plakát“. Jeho role na pódiu coby průvodce a entertainera je ovšem dominantní. Frotmanem se po odchodu Nele Karajliće (jehož nosný hlas kapela výrazně postrádá) stal skladatel, houslista a zpěvák Dejan „Leopold“ Sparavalo (mj. spoluautor hudby Kusturicových filmů Černá kočka, bílý kocourŽivot je zázrak). S houslemi, které občas pizzicatem promění na mandolínu, zachází suverénně a je pódiovým hybatelem. Zdatně mu sekundují kytarista Ivica Maximović, baskytarista a hráč na tubu Goran Popović a bubeník Zoran „Čeda“ Marjanović spolu se saxofonistou Nešo Petrovićem. Dechovou sekci na pravém křídle pódia (na brněnském koncertě bohužel pouze dvoučlennou, trubka-saxofon) podporuje akordeonem Zoki Milošević.

Jestliže v tiskovém prohlášení před koncertem Kusturica sliboval explozi a „rozhýbání mrtvol“, jeho zdánlivě nadsazená slova se brzy naplnila. Po dvou-třech úvodních kouscích na rozehřátí se momentální koncertní sestava rychle sladila na stejnou vlnu a vyslala první signál směrem k publiku: podesty a uličky kolem sedadel se brzy zaplnily tančícími diváky, několik divaček ochotně vytvořilo i obvyklé „křoví“ na pódiu. Samotný Kusturica, jenž má jako absolvent pražské FAMU (1978 ve třídě profesora Otakara Vávry) k českému prostředí blízko, provázel chvílemi koncert i dobrou češtinou a vzpomenul na své návštěvy v Brně během studií před čtyřiceti lety.

Bezmála dvouhodinová smršť filmových i písňových melodii prošpikovaná hudebními citacemi a provázaná předěly v podobě hlavního motivu z Růžového pantera nabídla srbštinu, romštinu, samozřejmě angličtinu, ale i němčinu (Meine Stadt) a španělštinu. Zazněly moldavské, rumunské i maďarské melodie (Karakaj, Furja Djildje). Nechyběl ani ironický výpad proti komerci (Fuck You MTV). The No Smoking Orchestra nahrál soundtrack ke třem Kusturicovým filmům – Černá kočka bílý kocour, Život je zázrakPřísaha (Zavet, autorem hudby je Emirův syn Stribor Kusturica). Písně z nich zazněly spolu s melodiemi Gorana Bregoviće z ceněných a u nás oblíbených filmů UndergroundDům k pověšení. Hity Pitbull Terrier, Unza Unza TimeDjinji Djinji Bubamara si s kapelou notoval a ke konci i tancoval celý sál bez rozdílu věku. Odnášet si z Janáčkova divadla energetickou nálož našlapané balkánské muziky od vitálního Emira Kusturici a jeho bandu rozhodně potěšilo.

Emir Kusturica & No Smoking Orchestra. 29. února, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Jiří

    3. březen 2016, 18:23
    Recenze přesná, koncert byl výborný. Vůbec nelituju cesty do Brna, i když po pravdě jsem se bál, jak dopadne Kusturica před těmi plyšovými sedadly. A byla to krása, moc jsme si to s kamarády užili, holky si dokonce zatancovaly. Byl to zážitek, ještě po cestě domů jsme si ho pouštěli. Škoda jen, že nebyly v prodeji nějaká CD nebo fotky k podpisu. Díky!
  • Jaroslav

    3. březen 2016, 12:53
    Nevím, na jakém koncertě jste byla. Na tomto asi sotva. Žádná politická proklamace od Kusturici ani od kohokoliv z kapely neproběhla. Byla to perfektní zábava, nářez, zážitek, díky za něj. Kusturicovy politické názory mě neberou, jeho filmy a hudba ano. Bavil jsem se, článek dokonale vystihuje atmosféru v divadle. Ani jsem to nečekal, lidi se super bavili a kapela s nimi. Jděte do háje s politikou, mám jí dost všude kolem.
  • Jana Kaas

    2. březen 2016, 23:11
    Gejzír ubohého nacionalizmu a lásky k ruským okupantům. To je dnes Kusturica.

Dále si přečtěte

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více





Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více