Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Jediným zahraničním účastníkem letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně byl Ensemble Discantus. Ženský pěvecký soubor z Paříže provedl zpěvy ze středověkých rukopisů, mezi nimi také z jednoho domácího.

Ensemble Discantus je soubor zaměřený především na provozování středověké hudby. Jeho obsazení kolísá podle potřeby mezi šesti a deseti členkami, do Brna jich včera přijelo sedm. Repertoár souboru se pohybuje v čase přibližně mezi 9. a 15. stoletím a stylově mezi gregoriánským chorálem a raným vícehlasem – ať už se jedná o zdobený chorál nebo ranou polyfonii. Objevují se tedy formy jako konduktus, organum, moteto a rondeau ve tvaru, který měly v období označovaném jako ars antiqua. To spadá do druhé poloviny 13. století a počátku 14. a zmíněné vícehlasé formy směřují od chorálu téměř k písňovému charakteru. Vedoucí souboru Brigitte Lesne často vytváří koncertní programy v součinnosti s muzikoložkou Marie-Noël Colette, bývá za nimi vidět jasná myšlenková linie. Z tohoto hlediska včerejší koncert zapadal do způsobu práce, jaký je pro Ensemble Discantus charakteristický.

Repertoár včerejšího koncertu se zaměřoval na zpěvy popisující a oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Kombinoval přitom francouzské rukopisy, které tvoří základ repertoáru Ensemble Discantus, s antifonářem Elišky Rejčky z počátku 14. století. Tady je nutné pochválit dramaturgii Velikonočního festivalu duchovní hudby, která se nespokojila s dovozem kvalitního souboru, ale navíc se s ním ještě dohodla na provozování specifického materiálu. Na koncertě zazněly v několika provázaných blocích zpěvy z Codexu Tours, Graduálu z Nevers, Pařížského misálu a dalších sbírek. Francouzský materiál byl až na několik výjimek vícehlasý, celým programem se ale prolínaly právě jednohlasé chorály z antifonáře Elišky Rejčky. Ty vytvářely nejen zklidňující předěly v toku vícehlasů, ale také odkazovaly k domácímu prostředí.

Včerejší koncert se konal v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně a nebyla to náhoda. Bazilika dnes patří ke klášteru augustiniánů, ale ti přišli na Staré Brno až v čase josefinských reforem. Původně se jednalo o klášter cisterciaček, jehož zakladatelkou byla právě Eliška Rejčka. Ta také nechala vytvořit potřebné liturgické knihy, jejichž součástí byl i dvoudílný antifonář. Jeho rukopisy se dnes nacházejí v Moravském zemském archivu a v knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě.

Dramaturg Vladimír Maňas vytvářel letos podobu festivalu již po páté a zatímco minulé čtyři ročníky byly věnovány jednotlivým světovým stranám, letošním tématem byl návrat domů – k srdci. Zpěvy z Antifonáře Elišky Rejčky tedy nejen znovu zazněly v prostředí, pro které byly původně určeny, ale uzavřely také myšlenkový oblouk, který spojoval posledních pět ročníků velikonočního festivalu. Navíc zafungovaly jako nenápadná připomínka, že klášter na Starém Brně se na vývoji hudebního života města podílel mnohem dříve, než v něm působil Pavel Křížkovský a jeho nejslavnější žák Leoš Janáček.

Ensemble Discantus je soubor nejen vynikající pověsti, ale i úrovně. Všechny jeho zpěvačky disponují charakteristickými, objemnými a dobře ovládanými hlasy. Ty jsou především výborně sjednocené stylově, vícehlas zní jednotně, celý soubor jako by společně myslel a zpěv se nesl na jedné vlně dechu. V tom je největší síla ansámblu, jakkoliv si říká o pozornost snadno rozeznatelný projev jednotlivých interpretek při sólech.

Koncerty středověké hudby nesou pro dnešního posluchače vždy jisté riziko jednotvárnosti. Současné vnímání emocí a jejich hudební vyjadřování je úplně jiné. Ensemble Discantus čelil tomuto riziku mimo jiné používáním zvonků – ty jsou pro něj něco jako zvukový podpis a slouží kromě vytváření kratičkých meziher zároveň jako ladičky. Proud hudby je tedy prakticky nepřetržitý a nepřerušují ho obvyklé technické pauzy na chycení výchozího tónu. Také celkový pořad byl promyšlený jako paralela třívětého koncertu s energickým začátkem, klidnější střední částí, návratem živějšího charakteru hudby ve třetí části a efektním závěrem. Ten vytvořila zpívaná výzva Benedicamus Domino (Dobrořečme Pánu) – bohaté zdobení vytvořilo z každé slabiky samostatnou sloku. Všechny tyto zpestřující prvky ale byly použité s ohromným citem pro míru a ponechávaly první místo výborně provedené i vybrané hudbě.

Velikonoční festival duchovní hudby má před sebou ještě dva večery. Zítra, tedy v pátek 1. dubna čeká posluchače koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské. Kompozici Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce provede na varhany Ivana Chřibková, recitovat bude Marek Eben. Závěrečný koncert festivalu se koná v katedrále sv. Petra a Pavla, kde orchestr pořádající Filharmonie Brno provede Symfonii č. 4 c moll „Veliká noc“ Josefa Bohuslava FoersteraTe Deum Antonína Dvořáka. Zpívat budou Pavla Vykopalová, Jiří BrücklerČeský filharmonický sbor Brno, diriguje Libor Pešek.

Ženy u prázdného hrobu. Akvitánská a notredamská polyfonie a velikonoční zpěvy z antifonáře Elišky Rejčky. Ensemble Discantus (ženský pěvecký soubor) – Brigitte Lesne (umělecká vedoucí), Christel Boiron, Hélène Decarpignies, Emilie Fleury, Lucie Jolivet, Brigitte Lesne, Caroline Magalhaes, Catherine Sergent (zpěv a zvonky). Program: Custodi nos, Domine – konduktus, rukopis ze Saint Victor, Sexta passusferia – sekvence, Adam de Saint-Victor, Mors vite propitia, sexta passusferia – rondeau, rukopis z Tours. Angelus Domini descendit – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ Angelus Domini descendit – aleluja, rukopis Chartres. Surgens Iesus Dominus – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Resurgentis Domini – konduktus, rukopis Las Huelgas. Ecce manu forti – epištola, rukopis ze Saint Martial de Limoges, Expurgate vetus fermentum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Laus, honor, virtus – tropus z communia Pascha nostrum, rukopis z Nevers, In Domino confidite, pascha nostrum recolite – rondeau, rukopis Florencie. Hec dies leticie celebris memorie / Hec – moteto, rukopis Wolfenbüttel2, Hec dies V/ Confitemini – graduale, Pařížský misál, Deo confitemini / Domino – moteto, rukopis Wolfenbüttel2. Dum transisset sabatum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ SurrexitChristus – aleluja, rukopis Chartres, Surrexit de tumulo – konduktus, rukopis Las Huelgas. In hoc ortus occidente – konduktus, rukopis Florencie, Victime pascali laudes – sekvence, rukopis Las Huelgas, Mors a primipatris / Mors que stimulo / Mors morsu / Mors – moteto, rukopis Montpellier. Si conresurrexistis cum Christo – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Benedicamus Domino – organum, rukopis Florencie. 30. března 2016, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.  více





Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více