Ensemble Opera Diversa, pozoruhodná flétna i premiéra

Ensemble Opera Diversa, pozoruhodná flétna i premiéra

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.

Koncert zahájil orchestr skladbou Henryka Góreckiho Trzy utwory w dawnym stylu (Tři útvary ve starém stylu). Jak název napovídá, autor v tomto desetiminutovém díle poněkud vybočil ze svého avantgardního hudebního smýšlení a tři tempově odlišné části postavil na základech renesančního stylu. První mírná část započala tajemným pianem, které nad legatovými prodlevami gradovalo až k úsečnému závěru, nahrazenému svižnou druhou částí. S podporou pravidelného pulzu v pozadí si orchestr umně vyhrál s výraznými dynamickými kontrasty a třetí, ponurá část dala vyniknout melodiím nesoucím náznaky renesančního stylu, avšak skrytého v moderním, disonantním pojetí.

Napjatým pianem ve vysoké poloze zahájil orchestr druhou skladbu, Landscape Andrzeje Panufnika. Zaznívající disonance by se mohly zdát skoro až chybné, kdyby však nebyly zahrány s takovou pečlivostí a jistotou celého tělesa, kterou nebylo možno nepostřehnout. Ve shluku táhlých tónu ve výsledku vygradovala ve své podstatě harmonická struktura, kterou se autor snažil ztvárnit krajinu zachycenou ve svých představách.

EOD_a_michaela_koudelkova_2019_vit_kobza_02

Večer ozdobný původní premiéru oživil také příchod dvou zmiňovaných sólistek. Za přítomnosti autorky Petry Čtveráčkové zazněla její skladba Quasi lontano, v níž se úloha smyčcového orchestru omezila spíše na barevnou funkci a nechala vyznít dialogickou práci sólových nástrojů. Výraznějšího flétnového partu se Michaela Koudelková ujala s přesností a lehkostí, neméně kvalitně ji ve společné i střídavé hře doplňovala Dominika Kvardová na harfu. Orchestr však nebyl nijak upozaděný, s pečlivostí patrnou v průběhu celého koncertu ovládal všechny nelehké nástupy i techniky hry a přispíval tak k propracovanému provedení. Svou proměnlivostí napjatých disharmonických pasáží a formově přehledných úseků skladba zcela vhodně zapadla do konceptu celého večera a byla zaslouženě odměněna dlouhým potleskem.

Po přestávce se představila sama flétnistka v sólové skladbě Voci, Voci Willema Wandera van Nieuwkerka. Již od prvních tónů zůstával rozum stát nad tím, co lze z tohoto jednoduchého nástroje dostat. Zobcová flétna přitom mnohým nejspíše splývá jen s prvním nástrojem, na který v dětství hráli. Ve virtuózní fantazii v neutuchajícím tempu však nebylo slyšet jediné zaváhání či nejistotu, vynikla především fascinující hra v extrémních polohách a rovněž hra prokládaná hlasovými vstupy, které se následně rozšířily až do legatového zpěvu skrz útroby flétny. To na flétnistku zároveň kladlo také pěvecké a intonační nároky, které jí však nečinily potíže, stejně jako hbité přechody mezi hrou a hlasovým projevem.

Zvukomalebností se následně vyznačovala skladba Pelimannit Einojuhaniho Rautavaary. Původní klavírní suita napsaná jako skladatelovo první dílo byla v neúplnosti přepracována také pro smyčcový orchestr jako řada volných fantazií. Všech šest částí pak pojí námět lidových melodií sepsaných v 18. století. Ty byly při poslechu poměrně jasně patrné, zejména pak druhá, tajemná část, znázorňující podivná světla severské svatojánské noci. Stručný cyklus zakončila rozverně laděná část, jasně vyznívající jako veselá slavnost, avšak podkreslená nezvyklými basovými hloubkami.

EOD_a_michaela_koudelkova_2019_vit_kobza_03

Propojení moderního se staršími kompozičními tendencemi dovršila také poslední, nejrozsáhlejší skladba programu. Gordon Jacob ve své Suitě pro zobcovou flétnu klade na sólový nástroj ještě větší nároky než předchozí autoři večera, i proto se jednalo o brilantní vyvrcholení večera. Virtuozitu dokládá rovněž fakt, že skladba byla složena na popud jednoho z prvních flétnových virtuózů 20. století Carla Dolmetsche, který skladbu premiéroval. Složení suity z tempově kontrastních tanců po vzoru suity barokní umožnilo flétnistce „oddechnout si“ v klidných částech rámující ty svižné. V těchto nároky na hru vystoupaly do extrémů, kterými se však zkušená sólistka nenechala rozhodit a její výkon umocnila navíc hra zpaměti. S živelnou podporou orchestru zakončila večer sedmá část Tarantella, umocněná sehraným accelerandem, která byla pro velký aplaus publika ve stejných kvalitách provedena znovu.

V přívětivé akustice jmenovaného sálu, která nechávala hudbu zaznít v její pravé a nezkreslené podobě s příjemným dozvukem, se tak odehrál velmi povedený koncertní večer.

HENRYK GÓRECKI

Trzy utwory w dawnym stylu

ANDRZEJ PANUFNIK

Landscape 

PETRA ČTVERÁČKOVÁ

Quasi lontano

WILLEM WANDER VAN NIEUWKERK

Voci, voci

EINOJUHANI RAUTAVAARA

Pelimannit

GORDON JACOB

Suita pro zobcovou flétnu a smyčce

Michaela Koudelková – flétna

Dominika Kvardová – harfa

Gabriela Tardonová – dirigentka

Ensemble Opera Diversa

Konvent Milosrdných bratří

Úterý 22. října 2019

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce