Ensemble Opera Diversa, pozoruhodná flétna i premiéra

Ensemble Opera Diversa, pozoruhodná flétna i premiéra

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.

Koncert zahájil orchestr skladbou Henryka Góreckiho Trzy utwory w dawnym stylu (Tři útvary ve starém stylu). Jak název napovídá, autor v tomto desetiminutovém díle poněkud vybočil ze svého avantgardního hudebního smýšlení a tři tempově odlišné části postavil na základech renesančního stylu. První mírná část započala tajemným pianem, které nad legatovými prodlevami gradovalo až k úsečnému závěru, nahrazenému svižnou druhou částí. S podporou pravidelného pulzu v pozadí si orchestr umně vyhrál s výraznými dynamickými kontrasty a třetí, ponurá část dala vyniknout melodiím nesoucím náznaky renesančního stylu, avšak skrytého v moderním, disonantním pojetí.

Napjatým pianem ve vysoké poloze zahájil orchestr druhou skladbu, Landscape Andrzeje Panufnika. Zaznívající disonance by se mohly zdát skoro až chybné, kdyby však nebyly zahrány s takovou pečlivostí a jistotou celého tělesa, kterou nebylo možno nepostřehnout. Ve shluku táhlých tónu ve výsledku vygradovala ve své podstatě harmonická struktura, kterou se autor snažil ztvárnit krajinu zachycenou ve svých představách.

EOD_a_michaela_koudelkova_2019_vit_kobza_02

Večer ozdobný původní premiéru oživil také příchod dvou zmiňovaných sólistek. Za přítomnosti autorky Petry Čtveráčkové zazněla její skladba Quasi lontano, v níž se úloha smyčcového orchestru omezila spíše na barevnou funkci a nechala vyznít dialogickou práci sólových nástrojů. Výraznějšího flétnového partu se Michaela Koudelková ujala s přesností a lehkostí, neméně kvalitně ji ve společné i střídavé hře doplňovala Dominika Kvardová na harfu. Orchestr však nebyl nijak upozaděný, s pečlivostí patrnou v průběhu celého koncertu ovládal všechny nelehké nástupy i techniky hry a přispíval tak k propracovanému provedení. Svou proměnlivostí napjatých disharmonických pasáží a formově přehledných úseků skladba zcela vhodně zapadla do konceptu celého večera a byla zaslouženě odměněna dlouhým potleskem.

Po přestávce se představila sama flétnistka v sólové skladbě Voci, Voci Willema Wandera van Nieuwkerka. Již od prvních tónů zůstával rozum stát nad tím, co lze z tohoto jednoduchého nástroje dostat. Zobcová flétna přitom mnohým nejspíše splývá jen s prvním nástrojem, na který v dětství hráli. Ve virtuózní fantazii v neutuchajícím tempu však nebylo slyšet jediné zaváhání či nejistotu, vynikla především fascinující hra v extrémních polohách a rovněž hra prokládaná hlasovými vstupy, které se následně rozšířily až do legatového zpěvu skrz útroby flétny. To na flétnistku zároveň kladlo také pěvecké a intonační nároky, které jí však nečinily potíže, stejně jako hbité přechody mezi hrou a hlasovým projevem.

Zvukomalebností se následně vyznačovala skladba Pelimannit Einojuhaniho Rautavaary. Původní klavírní suita napsaná jako skladatelovo první dílo byla v neúplnosti přepracována také pro smyčcový orchestr jako řada volných fantazií. Všech šest částí pak pojí námět lidových melodií sepsaných v 18. století. Ty byly při poslechu poměrně jasně patrné, zejména pak druhá, tajemná část, znázorňující podivná světla severské svatojánské noci. Stručný cyklus zakončila rozverně laděná část, jasně vyznívající jako veselá slavnost, avšak podkreslená nezvyklými basovými hloubkami.

EOD_a_michaela_koudelkova_2019_vit_kobza_03

Propojení moderního se staršími kompozičními tendencemi dovršila také poslední, nejrozsáhlejší skladba programu. Gordon Jacob ve své Suitě pro zobcovou flétnu klade na sólový nástroj ještě větší nároky než předchozí autoři večera, i proto se jednalo o brilantní vyvrcholení večera. Virtuozitu dokládá rovněž fakt, že skladba byla složena na popud jednoho z prvních flétnových virtuózů 20. století Carla Dolmetsche, který skladbu premiéroval. Složení suity z tempově kontrastních tanců po vzoru suity barokní umožnilo flétnistce „oddechnout si“ v klidných částech rámující ty svižné. V těchto nároky na hru vystoupaly do extrémů, kterými se však zkušená sólistka nenechala rozhodit a její výkon umocnila navíc hra zpaměti. S živelnou podporou orchestru zakončila večer sedmá část Tarantella, umocněná sehraným accelerandem, která byla pro velký aplaus publika ve stejných kvalitách provedena znovu.

V přívětivé akustice jmenovaného sálu, která nechávala hudbu zaznít v její pravé a nezkreslené podobě s příjemným dozvukem, se tak odehrál velmi povedený koncertní večer.

HENRYK GÓRECKI

Trzy utwory w dawnym stylu

ANDRZEJ PANUFNIK

Landscape 

PETRA ČTVERÁČKOVÁ

Quasi lontano

WILLEM WANDER VAN NIEUWKERK

Voci, voci

EINOJUHANI RAUTAVAARA

Pelimannit

GORDON JACOB

Suita pro zobcovou flétnu a smyčce

Michaela Koudelková – flétna

Dominika Kvardová – harfa

Gabriela Tardonová – dirigentka

Ensemble Opera Diversa

Konvent Milosrdných bratří

Úterý 22. října 2019

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněným hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více