Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.

Večer zahájila světová premiéra rozverného díla Coffee with Ennio M. kytaristy a skladatele Lukáše Sommera. Jak název napovídá, inspirací se autorovi stalo setkání se skladatelem filmové hudby Enniem Morriconem. Mistrův zápal (líčený v úvodním slovu Sommerem) při hovoru o jídle, vínu a kávě dal vzniknout lehkostí naplněné skladbě s řadou barevně pestrých ploch – tonální jazyk okořenil skladatel například výraznými glissandy violoncella, která později převzala i ostatní nástroje, hrou col legno, užíváním smyčce na marimbě, nebo také dýcháním do basklarinetu. Skladatel zvolil relativně prostší sazbu, která umožnila povedeným barveným kombinacím vyniknout. Hudebníci v tomto rozšířeném složení neměli nejmenší problémy se souhrou a klavírista Karel Košárek, basklarinetista Petr Valášek a perkusista Oleg Sokolov působili dojmem, že do Epoque Quartet vždy patřili.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_04

Mnohem vážněji laděné hudební sdělení pocházelo od skladatele a muzikologa Aleše Březiny, jehož skladba Falling Leaves v úpravě pro klavír, basklarinet, melodické bicí a smyčcové kvarteto navázala na Sommerovu jednohubku. I v tomto případě byl autor přítomný a zasvětil posluchače do geneze díla, které originálním a nevykonstruovaným způsobem představuje jednotlivá roční období na dvorku skladatelova domu. Pro svůj záměr užil skladatel převážně neotřelých onomatopoických prostředků. V části Jaro tak vyhrocené trylky připomínaly povšechné hemžení drobné i velké zvířeny, parné dusno Léta s jeho úmornou strnulostí naopak skladatel vyobrazil dlouhými vysokými tóny přeznívajícími v ostrých disonancích. Podobně také listí Podzimu se snášelo k pomyslné zemi v dlouhých imitačně nastupujících klesajících glissandech.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_03

Po odeznělých tónech nového jara představili interpreti skladbu Zrození autora Jana Kučery. Přestože v podstatě všichni uvedení skladatelé jsou do jisté míry ovlivněni hudebním minimalismem, v případě tvorby Jana Kučery byl tento vliv nejzřetelnější. Skladba Zrození je součástí scénické hudby k představení 13. měsíc, kterou skladatel vytvořil pro soubor Spitfire Company. Dlouhé opakující se tonální struktury s občasnou táhlou melodickou linkou byly po mnohem prokomponovanějším díle Aleše Březiny nečekaným a z hlediska dramaturgie i možná ne zcela ideálním zvolněním tempa. Tam, kde Kučerova hudba funguje ve svazku s divadelní scénou, náhle chyběl tento dřívější předpoklad skladby a to i přesto, že roku 2016 vznikla úprava pro smyčcové kvarteto a orchestr, která s vizuálním propojením nejspíš nepočítala. Naopak druhá skladba z pera Jana Kučery Pljeskavica žádný vizuální doprovod nepotřebovala. Oscilování mezi hřejivým popěvkem a dravou slovanskou mollovou melodikou s charakteristickými přiznávkami pobavilo značnou část publika, a především manifestovalo skladatelovu formální a tektonickou kompoziční dovednost.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_02

V tu dobu již bylo zřejmé, že jednou z největších předností tělesa Epoque Quartet je stylová pestrost, na kterou jsou hudebníci zvyklí. Skladba EQ 172 Alexeye Aslamase stavěla totiž na typickém jazzovém zvuku. Členové kvarteta prokázali nesmírný cit pro jazzovou synkopickou rytmiku i pro charakteristický glissandový zvuk sólových výstupů. Právě ona rytmika totiž bývá pro tradičně zaměřená kvarteta častým kamenem úrazu, Epoque Quartet se zde však cítí jako doma a jeho uchopení Aslamasovy skladby zvýrazňovalo veškerá jazzová specifika díla. Z hlediska samotné kompozice bylo také pozoruhodné vedení houslových partů, které ve svorném pohybu stejným směrem skutečně připomínaly zvuk žesťových nástrojů z jazzových big bandů. Také skladba Tuitytuityutyu song od Petra Wajsara stavěla částečně na jazzových hudebních postupech. Zatímco však EQ 172 bylo nefalšovanou jazzovou kompozicí, dílo Petra Wajsara se bluesem a jazzem spíše inspirovalo a lovilo svůj hudební jazyk také ve studnici minimalismu a baroka. I zde je třeba vyzdvihnout výkon členů smyčcového kvarteta, kteří zůstávali stylově věrohodní ve všech těchto protichůdných polohách autorovy skladby.

Koncert tělesa Epoque Quartet vystavil posluchače netypickému kvartetnímu repertoáru, který však zaslouženě tvoří důležitý a pestrý segment hudební produkce. Neutuchající rozmach minimalismu rezonuje dobře nejen se skladateli, ale také s návštěvníky koncertů a jazzové manýry již od dob Stravinského pomáhají překračovat hranice mezi hudebními žánry a sbližovat dříve nesmiřitelné hudební tábory. Pestrost hudební tvorby nezná mezí a Epoque Quartet se nebojí zabrousit i do pro tradiční smyčcová kvarteta netypických vod, a to vše k radosti milovníků hudby.

Karel Košárek / klavír

Petr Valášek / basklarinet

Oleg Sokolov / marimba, perkuse

Epoque Quartet

Program:

Lukáš Sommer: Coffee with Ennio M. - světová premiéra

Aleš Březina: Falling Leaves

Jan Kučera: Zrození

Jan Kučera: Pljeskavica

Alexey Aslamas: EQ 172

Petr Wajsar: Tuitytuityutyu song

8. června 2019, foyer divadla Pasáž, Třebíč

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více