Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.

Večer zahájila světová premiéra rozverného díla Coffee with Ennio M. kytaristy a skladatele Lukáše Sommera. Jak název napovídá, inspirací se autorovi stalo setkání se skladatelem filmové hudby Enniem Morriconem. Mistrův zápal (líčený v úvodním slovu Sommerem) při hovoru o jídle, vínu a kávě dal vzniknout lehkostí naplněné skladbě s řadou barevně pestrých ploch – tonální jazyk okořenil skladatel například výraznými glissandy violoncella, která později převzala i ostatní nástroje, hrou col legno, užíváním smyčce na marimbě, nebo také dýcháním do basklarinetu. Skladatel zvolil relativně prostší sazbu, která umožnila povedeným barveným kombinacím vyniknout. Hudebníci v tomto rozšířeném složení neměli nejmenší problémy se souhrou a klavírista Karel Košárek, basklarinetista Petr Valášek a perkusista Oleg Sokolov působili dojmem, že do Epoque Quartet vždy patřili.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_04

Mnohem vážněji laděné hudební sdělení pocházelo od skladatele a muzikologa Aleše Březiny, jehož skladba Falling Leaves v úpravě pro klavír, basklarinet, melodické bicí a smyčcové kvarteto navázala na Sommerovu jednohubku. I v tomto případě byl autor přítomný a zasvětil posluchače do geneze díla, které originálním a nevykonstruovaným způsobem představuje jednotlivá roční období na dvorku skladatelova domu. Pro svůj záměr užil skladatel převážně neotřelých onomatopoických prostředků. V části Jaro tak vyhrocené trylky připomínaly povšechné hemžení drobné i velké zvířeny, parné dusno Léta s jeho úmornou strnulostí naopak skladatel vyobrazil dlouhými vysokými tóny přeznívajícími v ostrých disonancích. Podobně také listí Podzimu se snášelo k pomyslné zemi v dlouhých imitačně nastupujících klesajících glissandech.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_03

Po odeznělých tónech nového jara představili interpreti skladbu Zrození autora Jana Kučery. Přestože v podstatě všichni uvedení skladatelé jsou do jisté míry ovlivněni hudebním minimalismem, v případě tvorby Jana Kučery byl tento vliv nejzřetelnější. Skladba Zrození je součástí scénické hudby k představení 13. měsíc, kterou skladatel vytvořil pro soubor Spitfire Company. Dlouhé opakující se tonální struktury s občasnou táhlou melodickou linkou byly po mnohem prokomponovanějším díle Aleše Březiny nečekaným a z hlediska dramaturgie i možná ne zcela ideálním zvolněním tempa. Tam, kde Kučerova hudba funguje ve svazku s divadelní scénou, náhle chyběl tento dřívější předpoklad skladby a to i přesto, že roku 2016 vznikla úprava pro smyčcové kvarteto a orchestr, která s vizuálním propojením nejspíš nepočítala. Naopak druhá skladba z pera Jana Kučery Pljeskavica žádný vizuální doprovod nepotřebovala. Oscilování mezi hřejivým popěvkem a dravou slovanskou mollovou melodikou s charakteristickými přiznávkami pobavilo značnou část publika, a především manifestovalo skladatelovu formální a tektonickou kompoziční dovednost.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_02

V tu dobu již bylo zřejmé, že jednou z největších předností tělesa Epoque Quartet je stylová pestrost, na kterou jsou hudebníci zvyklí. Skladba EQ 172 Alexeye Aslamase stavěla totiž na typickém jazzovém zvuku. Členové kvarteta prokázali nesmírný cit pro jazzovou synkopickou rytmiku i pro charakteristický glissandový zvuk sólových výstupů. Právě ona rytmika totiž bývá pro tradičně zaměřená kvarteta častým kamenem úrazu, Epoque Quartet se zde však cítí jako doma a jeho uchopení Aslamasovy skladby zvýrazňovalo veškerá jazzová specifika díla. Z hlediska samotné kompozice bylo také pozoruhodné vedení houslových partů, které ve svorném pohybu stejným směrem skutečně připomínaly zvuk žesťových nástrojů z jazzových big bandů. Také skladba Tuitytuityutyu song od Petra Wajsara stavěla částečně na jazzových hudebních postupech. Zatímco však EQ 172 bylo nefalšovanou jazzovou kompozicí, dílo Petra Wajsara se bluesem a jazzem spíše inspirovalo a lovilo svůj hudební jazyk také ve studnici minimalismu a baroka. I zde je třeba vyzdvihnout výkon členů smyčcového kvarteta, kteří zůstávali stylově věrohodní ve všech těchto protichůdných polohách autorovy skladby.

Koncert tělesa Epoque Quartet vystavil posluchače netypickému kvartetnímu repertoáru, který však zaslouženě tvoří důležitý a pestrý segment hudební produkce. Neutuchající rozmach minimalismu rezonuje dobře nejen se skladateli, ale také s návštěvníky koncertů a jazzové manýry již od dob Stravinského pomáhají překračovat hranice mezi hudebními žánry a sbližovat dříve nesmiřitelné hudební tábory. Pestrost hudební tvorby nezná mezí a Epoque Quartet se nebojí zabrousit i do pro tradiční smyčcová kvarteta netypických vod, a to vše k radosti milovníků hudby.

Karel Košárek / klavír

Petr Valášek / basklarinet

Oleg Sokolov / marimba, perkuse

Epoque Quartet

Program:

Lukáš Sommer: Coffee with Ennio M. - světová premiéra

Aleš Březina: Falling Leaves

Jan Kučera: Zrození

Jan Kučera: Pljeskavica

Alexey Aslamas: EQ 172

Petr Wajsar: Tuitytuityutyu song

8. června 2019, foyer divadla Pasáž, Třebíč

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Nejčtenější

Kritika

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více