Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

26. březen 2015, 0:52

Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

Hudebních alb zaměřených na tvorbu jednoho textaře, který svá slova svěřuje různým interpretům, nevychází mnoho. Nové album, které představuje textařku Evu Černou, tak můžeme brát jako další z nemnoha kamínků do zatím spíše skrovné mozaiky.

Známe samozřejmě projekty Michala Horáčka (od společných alb s Petrem Hapkou až po monumentální projekt Český kalendář). Vycházejí kompilace starých písní s texty autorů už zesnulých (Zdeněk Borovec, Jiří Grossmann) i žijících (Jiřina Fikejzová). A před několika lety vyšlo profilové album zatím nedoceněného textaře Emanuela Míška (ve spolupráci se skladatelem Josefem Fojtou). Na rozdíl od strukturou a procesem vzniku dokonale připraveného Horáčkova Českého kalendáře nebo koncepčního projektu pánů Fojty a Míška (Všechno má svůj čas) vypadá Mozaika pocitů jako dílo nahodilejší, méně plánované. „Vzala jsem svoje dosud nepublikované texty a nabídla je ke zhudebnění. A pak jsem čekala, jestli si najdou své skladatele a interprety,“ líčí autorka v bookletu. Výsledek rozhodně stojí za poslech. Záleží, s čím srovnáváme a co očekáváme, ale pro brněnskou folkovou scénu je Mozaika pocitů obohacením.

„Každý skladatel a interpret viděl text svým pohledem – a tak vznikly skladby beat-rockové, folkové, šansonové, jazzové,“ pokračuje textařka, a částečně tak předjímá charakter alba. Výsledkem však není neposlouchatelný žánrový mix. Naopak, z alba je slyšet jednotná produkce, kterou měl vedle Evy Černé na starosti Jiří Kubowský, kapelník brněnské rockové skupiny Biomassa. Právě on nakonec zhudebnil dvě třetiny textů na albu a řadu z nich i – sám nebo se svou domovskou kapelou – nazpíval. Aby však mozaika byla přece jen barevnější, účastnili se projektu i další hudebníci – skupina Lee Banda v čele s autorkou a zpěvačkou Mijou Peterkovou nebo členové skupiny Jen tak tak, především pak její „brněnská sekce“, tedy zpěvačka Nela Mládková. Na třech písních se jako interpret a spoluautor podílel vyhledávaný brněnský baskytarista Jakub Šimáně. A závěrečnou – trochu kontroverzní – skladbu Tak si mě najdi zhudebnila a zpívá Tereza Malá.

Převažujícím stylem je folk či folkrock s odbočkami k blues (Ospalé blues), šansonu (Lazy Girl, Do tmy padá déšť) nebo jazzu (Zavírám v podání Kateřiny Rakovčíkové). Všichni autoři hudby splnili možná nevyslovené zadání – jde o textařský projekt, a textům by tím pádem mělo být rozumět a hudba by je neměla přehlušovat. To ovšem neznamená, že by se po hudební stránce na albu nic nedělo. Za pozornost stojí jak některé melodie (Kubowského Skořápky), tak aranžérské detaily – housle Jiřího Salajky v Do tmy padá déšť, rocková kytara Michala Ševčíka v Plameňácích nebo akordeon Ondřeje Váchy v titulní Mozaice pocitů. A samozřejmě v Zavírám saxofon Jana Vašiny, osvědčené jistoty brněnských hudebních projektů.

Eva Černá je skutečně textařka a nikoli básnířka (v tom se liší například od Michala Horáčka, jehož texty-básně obstojí i bez hudby). Její slova mají hlavu a patu, verše jsou rytmicky většinou v pořádku a zpěvákům jdou dobře do úst. Spíše než příběhy se v nich odrážejí pocity, vztahy a náznaky dějů. Jinde neslyšené téma zde nenajdeme, zaujme spíše hra s vizemi (mozaika a motýlí křídla v Mozaice pocitů) se zvukem slov (kapky nenechavky v Do tmy padá déšť) nebo s metaforami („dlaně jsou plameňáci“). V textech se bohužel vyskytuje mnoho gramatických rýmů (padají/sténají, toulavá/šedavá, medoviny/slonoviny), případně asonancí na místě očekávaného rýmu (ke kapce/mozaice, motýla/je jen hra). Vyloženě škoda je neopravených kostrbatostí typu „díky tvojí nevěře“ (Zavírám). Největší chybou je pak zařazení francouzské verze písně Tak si mě najdi. Především překlad názvu – Alors trouve te moi – vůbec není francouzsky (autor recenze, sám francouzštinář, větu pro jistotu konzultoval s rodilým mluvčím – odborníkem-lingvistou –, který mu pochybnosti potvrdil). V celé písni lze pak najít řadu nekorektně vyslovovaných pasáží v čele se slovem chanson (nesprávně vysloveno se [z]). Stylové a rytmické oživení à la Zaz na konci alba by nemuselo být špatné, ale tyto do uší bijící chyby celku bohužel ubližují.

I negativní pocity však do mozaiky patří. A pominu-li závěrečnou píseň a některé výše zmíněné drobnosti, obsahuje Mozaika pocitů příjemný, nadprůměrný a v některých momentech dobrý i velmi dobrý folk. Eva Černá jako textařka je spíše řemeslnice než básnířka. Ale to vůbec není na škodu. Ve spojení s dobrými autory hudby a interprety se kamínky její mozaiky třpytí a vybízejí k opakovanému poslechu.

Mozaika pocitů – na texty Evy Černé. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celkový čas: 39:26

Foto zdroj www.mozaikapocitu.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Písně Lee Bandy neoslní neslýchanými aranžérskými postupy nebo alternativními cestami. Jde vlastně o folkrockový střední proud. Co je však důležitější – zatímco mnohé jiné kapely roubují na podobnou hudbu texty plné klišé, Peterková nabízí pestrou škálu témat, od abstraktních pocitů a filosofických úvah až po dobře napsané příběhy.  více

Tomáš Kočko vyrostl z folklorních a folkových kořenů a z „docela zajímavého“ písničkáře se zrodil nadžánrový muzikant. I naživo se spoluhráči předvádí to, co známe ze studiových desek, tedy suverénní zpěv, originální fúzi lidových a autorských prvků a především nadhled i pokoru.  více

Jana Jun Šrámková má široký záběr, ale asi nejdéle a nejhlouběji rozvíjí své představy o písních ve svém autorském projektu Cat & Dogs. Přestože její nové album Nahá obsahuje nemálo energičtějších pasáží, nakonec po poslechu v hlavě převažuje melancholická nálada a rozevlátost.  více


Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více