Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

26. březen 2015, 0:52

Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

Hudebních alb zaměřených na tvorbu jednoho textaře, který svá slova svěřuje různým interpretům, nevychází mnoho. Nové album, které představuje textařku Evu Černou, tak můžeme brát jako další z nemnoha kamínků do zatím spíše skrovné mozaiky.

Známe samozřejmě projekty Michala Horáčka (od společných alb s Petrem Hapkou až po monumentální projekt Český kalendář). Vycházejí kompilace starých písní s texty autorů už zesnulých (Zdeněk Borovec, Jiří Grossmann) i žijících (Jiřina Fikejzová). A před několika lety vyšlo profilové album zatím nedoceněného textaře Emanuela Míška (ve spolupráci se skladatelem Josefem Fojtou). Na rozdíl od strukturou a procesem vzniku dokonale připraveného Horáčkova Českého kalendáře nebo koncepčního projektu pánů Fojty a Míška (Všechno má svůj čas) vypadá Mozaika pocitů jako dílo nahodilejší, méně plánované. „Vzala jsem svoje dosud nepublikované texty a nabídla je ke zhudebnění. A pak jsem čekala, jestli si najdou své skladatele a interprety,“ líčí autorka v bookletu. Výsledek rozhodně stojí za poslech. Záleží, s čím srovnáváme a co očekáváme, ale pro brněnskou folkovou scénu je Mozaika pocitů obohacením.

„Každý skladatel a interpret viděl text svým pohledem – a tak vznikly skladby beat-rockové, folkové, šansonové, jazzové,“ pokračuje textařka, a částečně tak předjímá charakter alba. Výsledkem však není neposlouchatelný žánrový mix. Naopak, z alba je slyšet jednotná produkce, kterou měl vedle Evy Černé na starosti Jiří Kubowský, kapelník brněnské rockové skupiny Biomassa. Právě on nakonec zhudebnil dvě třetiny textů na albu a řadu z nich i – sám nebo se svou domovskou kapelou – nazpíval. Aby však mozaika byla přece jen barevnější, účastnili se projektu i další hudebníci – skupina Lee Banda v čele s autorkou a zpěvačkou Mijou Peterkovou nebo členové skupiny Jen tak tak, především pak její „brněnská sekce“, tedy zpěvačka Nela Mládková. Na třech písních se jako interpret a spoluautor podílel vyhledávaný brněnský baskytarista Jakub Šimáně. A závěrečnou – trochu kontroverzní – skladbu Tak si mě najdi zhudebnila a zpívá Tereza Malá.

Převažujícím stylem je folk či folkrock s odbočkami k blues (Ospalé blues), šansonu (Lazy Girl, Do tmy padá déšť) nebo jazzu (Zavírám v podání Kateřiny Rakovčíkové). Všichni autoři hudby splnili možná nevyslovené zadání – jde o textařský projekt, a textům by tím pádem mělo být rozumět a hudba by je neměla přehlušovat. To ovšem neznamená, že by se po hudební stránce na albu nic nedělo. Za pozornost stojí jak některé melodie (Kubowského Skořápky), tak aranžérské detaily – housle Jiřího Salajky v Do tmy padá déšť, rocková kytara Michala Ševčíka v Plameňácích nebo akordeon Ondřeje Váchy v titulní Mozaice pocitů. A samozřejmě v Zavírám saxofon Jana Vašiny, osvědčené jistoty brněnských hudebních projektů.

Eva Černá je skutečně textařka a nikoli básnířka (v tom se liší například od Michala Horáčka, jehož texty-básně obstojí i bez hudby). Její slova mají hlavu a patu, verše jsou rytmicky většinou v pořádku a zpěvákům jdou dobře do úst. Spíše než příběhy se v nich odrážejí pocity, vztahy a náznaky dějů. Jinde neslyšené téma zde nenajdeme, zaujme spíše hra s vizemi (mozaika a motýlí křídla v Mozaice pocitů) se zvukem slov (kapky nenechavky v Do tmy padá déšť) nebo s metaforami („dlaně jsou plameňáci“). V textech se bohužel vyskytuje mnoho gramatických rýmů (padají/sténají, toulavá/šedavá, medoviny/slonoviny), případně asonancí na místě očekávaného rýmu (ke kapce/mozaice, motýla/je jen hra). Vyloženě škoda je neopravených kostrbatostí typu „díky tvojí nevěře“ (Zavírám). Největší chybou je pak zařazení francouzské verze písně Tak si mě najdi. Především překlad názvu – Alors trouve te moi – vůbec není francouzsky (autor recenze, sám francouzštinář, větu pro jistotu konzultoval s rodilým mluvčím – odborníkem-lingvistou –, který mu pochybnosti potvrdil). V celé písni lze pak najít řadu nekorektně vyslovovaných pasáží v čele se slovem chanson (nesprávně vysloveno se [z]). Stylové a rytmické oživení à la Zaz na konci alba by nemuselo být špatné, ale tyto do uší bijící chyby celku bohužel ubližují.

I negativní pocity však do mozaiky patří. A pominu-li závěrečnou píseň a některé výše zmíněné drobnosti, obsahuje Mozaika pocitů příjemný, nadprůměrný a v některých momentech dobrý i velmi dobrý folk. Eva Černá jako textařka je spíše řemeslnice než básnířka. Ale to vůbec není na škodu. Ve spojení s dobrými autory hudby a interprety se kamínky její mozaiky třpytí a vybízejí k opakovanému poslechu.

Mozaika pocitů – na texty Evy Černé. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celkový čas: 39:26

Foto zdroj www.mozaikapocitu.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Písně Lee Bandy neoslní neslýchanými aranžérskými postupy nebo alternativními cestami. Jde vlastně o folkrockový střední proud. Co je však důležitější – zatímco mnohé jiné kapely roubují na podobnou hudbu texty plné klišé, Peterková nabízí pestrou škálu témat, od abstraktních pocitů a filosofických úvah až po dobře napsané příběhy.  více

Tomáš Kočko vyrostl z folklorních a folkových kořenů a z „docela zajímavého“ písničkáře se zrodil nadžánrový muzikant. I naživo se spoluhráči předvádí to, co známe ze studiových desek, tedy suverénní zpěv, originální fúzi lidových a autorských prvků a především nadhled i pokoru.  více

Jana Jun Šrámková má široký záběr, ale asi nejdéle a nejhlouběji rozvíjí své představy o písních ve svém autorském projektu Cat & Dogs. Přestože její nové album Nahá obsahuje nemálo energičtějších pasáží, nakonec po poslechu v hlavě převažuje melancholická nálada a rozevlátost.  více


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Nejčtenější

Kritika

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce