Famózní Orlando jako poslední premiéra sezony

Famózní Orlando jako poslední premiéra sezony

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichta.

Uchopení námětu Orlanda pro jakékoliv scénické provedení není vůbec jednoduché, neboť se děj odehrává na několika místech a v průběhu několika století. V opeře samotné navíc není děj vyprávěn chronologicky. Hlavní dějová linka se odehrává u soudu, ze kterého příběh pomocí svědectví a vzpomínek přeskakuje do různých časových období. Scénografie Dragana Stojčevského ale dokázala vytvořit perfektní podklad pro režii Jiřího Heřmana a společně se s těmito nástrahami vypořádali více než výborně. Monumentální scéna, kterou ve svém základu tvořil velký kvádr ohraničený ze zadní a bočních stran, se rozprostírala na celé přední ploše jeviště. Její vnitřní strany byly za pomoci náznaku sloupů, obdélníkových „oken“ a dalších prvků laděny neoklasicistně. Zadní stěnu bylo možné vysunout. Její spodní část se tak stala průchozí a z oken se stal další prostor pro hraní. Navíc se tímto vysunutím divákům otevřel pohled na plátno, na které byly promítány různé motivy, které dokreslovaly konkrétní scény. Videoart Dominika Žižky k promítání využíval i samotný prostor scény, kdy na zdi byly promítány různé ornamenty nebo sněhové vločky.

Prostor soudu, ve kterém se děj z velké části odehrával, byl vyřešen pomocí stolu a několika zábradlí na kolečkách. Právě jejich mobilita umožnila svižné přestavby, které byly v rámci celého představení vyřešeny až geniálně. Když bylo potřeba dostat do prostoru naráz větší množství rekvizit, které se u soudu nenacházely, byla k tomu využita pojízdná plošina - do středu jeviště dojela z otevřené zadní stěny.

Svižným proměnám napomohl také fakt, že účinkující obecenstvo soudu ze scény často neodcházelo, i když se děj odehrával jinde. Jedním z nejdůležitějších prvků režijního konceptu byla digitální cedule zobrazující konkrétní místo a čas, ve kterém se právě děj odehrával. Toto řešení divákům usnadnilo orientaci v častých proměnách místa i časového období. Digitální cedule byla umístěna na předním straně stolu zavěšeném na lanech. Když byl spuštěn dolů, sloužil také jako soudní lavice.

Nádhernou vizuální stránku inscenace dokreslovaly kostýmy Alexandry Gruskové. Nebyly žádným způsobem výstřední a k opeře se perfektně hodily. Hlavní postavy byly barevně i stylově zvýrazněny. Odděleny byly vždycky tak, že to korelovalo s jejich povoláním nebo společenským postavením. Velice originálně a funkčně byly vyřešeny kostýmy Orlandy a Orlanda. Na začátku byl Orlando oblečen jasně jako muž a Orlanda jako žena. Během představení se však drobnými změnami kostýmů tyto rozdíly mazaly, čímž se zmenšoval i rozdíl mezi Orlandovou mužskou a ženskou stránkou.

Výtečné režijní uchopení, skvěle vytvořená scéna a krásné kostýmy pomohly tomu, aby naplno vyzněla okouzlující hudba Ľubice Čekovské. Autorka sama podotkla, že se v kompozici nesnažila jít stylově vpřed, ale spíše konfrontovala hudební dějiny. A tak to přesně bylo. V opeře zazněly části barokní a klasicistní a byly v ní slyšet i renesanční a středověké prvky. „Okořeněný“ vídeňský valčík střídaly vlivy Pařížské šestky nebo impresionismu a v několika místech Čekovská lehce zavadila o sféru hudby filmové. Zejména v instrumentálních mezihrách, které doplňovaly rychlé přestavby, pak mohli diváci zaslechnout výraznou inspiraci dílem Sergeje Prokofjeva. To vše ale skladatelka dokázala výtečně zkombinovat se soudobými postupy. Občas plynule, občas tak, že se snažily spojit dvě naprosto rozdílné hudební plochy, až se v určitý moment ukázalo, že do sebe zapadají naprosto perfektně.

Nad těmito montážemi se pak často klenuly půvabné melodie jednotlivých nástrojů. Výrazná melodika ale provázela dílo celé. Na zpěvních partech bylo slyšet, ač nebyly ani zdaleka jednoduché, že Čekovská moc dobře ví, jak pro lidský hlas psát. Hudba velice dobře pracovala s libretem Viktorie Knotkové, které je také opravdu zdařilé. Děj měl příjemně rychlý spád a celý příběh obsahoval i jasné poselství, které samozřejmě vychází částečně z původního námětu, které je i dnes stále aktuální. V mnohých aspektech snad ještě aktuálnější než v době vzniku literární předlohy. V libretu se navíc objevovaly i vtipné pasáže: i přes spíše vážnější polohy se diváci na několika místech upřímně zasmáli. Dobrou volbou bylo ponechání původního anglického jazyka i pro libreto (v některých částech se objevily i krátké pasáže v ruštině či francouzštině). V českém překladu vyzněly některé fráze poněkud toporněji, protože je to jazyk genderově mnohem méně neutrální (toto je samozřejmě zjednodušeně řečeno). Šlo především o pasáže, kdy se o Orlandovi/Orlandě mluvilo neurčitě a nebylo požadováno jeho/její zařazení do škatulky pohlaví.

Pěveckým výkonům představitelů hlavních rolí nelze nic vytknout, a to i přesto, že skladatelka interprety nešetřila a jejich party byly velmi obtížné. V opeře se objevilo několik „epizodních“ rolí, které sice nebyly na scéně dlouho, přesto ale dostaly dostatečný prostor na ukázku svého umu. Někteří pěvci se objevili v rolích svědků u soudu, jejichž svědectví často přerostla ve scénickou vzpomínku nebo se ve vzpomínce jen mihli. Ti všichni podali velice dobré pěvecké výkony, které navíc doplnili i výborným hraním. Druhé půli naprosto vévodila představitelka Saši Monika Jägerová, která kromě perfektní intonace zaujala i nádhernou barvou hlasu. Téměř po celou dobu byli na scéně David Nykl v roli soudce a soudní zapisovatelka Daniela Straková-Šedrlová. I pro ně platí výše zmíněné pochvaly. Oba dokázali výtečně herecky zvládnout vyhrocené situace u soudu a ke zpěvu přidali i kýženou dávku expresivity. Nejvíce prostoru logicky dostali představitelé titulních rolí Orlanda/y Markéta Cukrová a Maayan Licht. Ti nejen že se bez sebemenšího zaváhání vypořádali s náročnými pěveckými party a herecky výborně vystihli vnitřní pochody Orlanda/y, také byla až uchvacující podobnost jejich hlasů a celkového projevu, což jen přispělo k režisérskému záměru, že šlo opravdu pouze o jednu postavu, byť hranou dvěma herci.

Orchestr po vedením Roberta Kružíka podal taktéž velice dobrý výkon a dokázal vystihnout jak ty nejintimnější lyrické části, tak úderné forte pasáže. Nu a podobná slova chvály konečně patří také sboru pod vedením Martina Buchty. K výborné intonaci se navíc přidala i skvělá výslovnost a textu tak bylo velmi dobře rozumět. Zde je potřeba podotknout, že hudba Ľubice Čekovské nebyla ani pro sbor ani pro orchestr jednoduchá, celý ansámbl zpěváků i muzikantů se svých partů ale zhostil s grácií.

Opera Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské na libreto Viktorie Knotkové je krásným hudebním dílem. V kombinaci s famózní režií, nádhernou scénou a kostýmy a naprosto suverénním provedením ze strany všech sólistů, sboristů i muzikantů, se divákům naskytla možnost vidět naprosto uchvacující inscenaci výtečného díla ve světové premiéře. Novinka ukazuje, že dávat prostor moderním, žijícím autorům, je krok naprosto správnou cestou.

Ľubica Čekovská: Here I am, Orlando

libreto: Viktorie Knotková na motivy románu Orlando od Virginie Woolfové 

dirigent a hudební nastudování: Robert Kružík

režie a světelný design: Jiří Heřman

scéna: Dragan Stojčevski

kostýmy: Alexandra Grusková

dramaturgie: Patricie Částková

choreografie: Jan Kodet

sbormistr: Martin Buchta

videoart: Dominik Žižka

obsazení:

Orlanda: Markéta Cukrová

Orlando: Maayan Licht

soudce: David Nykl

soudní zapisovatelka: Daniela Straková–Šedrlová

kapitán: Richard Šveda

arcivévoda Harry: Tadeáš Hoza

Green, kritik: Ondřej Koplík

básník I: Vít Nosek

básník II: Josef Škarka

Shelmerdine: Lukáš Bařák

starý kněz: Josef Škarka

Rosita Pepita: Jana Hrochová

Saša: Monika Jägerová

královna Alžběta: Magdaléna Vášáryová

dítě Orlandy a Shelmerdina: Tadeáš Mikulášek

hlas společnosti a dvorní dámy: Hana Kopřivová

služebná: Veronika Zaplatilová

světová premiéra 14. června 2024 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

 

 

 

 

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více