Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

V brněnském Blahoslavově domě se  uskutečnil koncert čerpající z odkazu Jana Garbarka a The Hilliard Ensemble. Spíše než o kopírování projektu z devadesátých let předvedl soubor Cantar Lontano a Gavino Murgia autentickou interpretaci a vesměs velmi zdařilou.

V roce 1994 nahrál norský saxofonista Jan Garbarek ve spolupráci s The Hilliard Ensemble úspěšné album Officium, které smělým způsobem vytvořilo fúzi raně renesančních vokálních kompozic a jazzu. Ukončení činnosti souboru před třemi lety přimělo Marca Mencoboniho, cembalistu a varhaníka se zvláštním zaujetím pro starou hudbu, k nastudování větší části Officia ve spolupráci se souborem Cantar Lontano a Gavinem Murgiou, hráčem na sopránsaxofon. Bylo mu zkrátka líto, že repertoár, ke kterému si sám vytvořil silný vztah, by už nikdo živě neuváděl.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_02Sérii skladeb, která je fakticky přehlídkou nejvlivnějších skladatelů raně renesanční Evropy, na rozdíl od Garbarkovy předlohy, předcházel gregoriánský Introitus, což bylo logickou reminiscencí na tradici západní křesťanské liturgie. Zatímco kvartet pěvců pomalu nastoupil do čelní části sálu, Murgia jim kontroval ze zádveří. Efekt nevyšel na sto procent - intonace souboru nebyla zpočátku nejlepší, stejně tak i celková soudržnost.

Ansámbl plynule přešel do skladby Parce Mihi Domine Cristóbala de Morales, při níž se poprvé svojí barvou hlasu zaskvěl kontratenorista Alessandro Carmignani. Murgia se staral o pojítko mezi jednotlivými skladbami. Jeho improvizované vstupy si místy držely určitou modálnost korespondující s charakterem vokálních kompozic. Prosakování jazzových figur a ornamentace byly však velmi patrné. Oproti Garbarkovi byl Murgiův přednes zahuštěnější a s výraznějšími dynamickými zvraty. Rozdíl mezi norským a italským naturelem byl tak více než patrný. Murgia navíc v několika momentech přidal hrdelní alikvótní zpěv, což výrazně rozšířilo efekt již tak výrazného spojení dvou zdánlivě neslučitelných světů.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_03Vztah sólového nástroje a vokálního kvarteta se během provedení cyklu organicky proměňoval. Zatímco někde řeč saxofonu jen citlivě komentovala probíhající zpěv, jinde Murgia vstupoval s vervou a téměř free-jazzovou roztržitostí. Šlo tak o neustálé střídání souznění a protikladů.

Ve skladbě Pulcherima Rosa neznámého autora se poprvé prosadil basista Guglielmo Buonsanti, což bylo však spíše výjimkou, protože nižší hlasy po celou dobu koncertu spíše zanikaly. V gregoriánské sekvenci Regnantem Sempiterna došlo opět na Murgiův alikvótní zpěv. Ten tak coby primitivistický, tribální prvek maximálně kontrastoval s kultivovaným chorálem. Závěrečný souzvuk v amen byl pak nesporným vrcholem první poloviny večera.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_04Beata viscera Magistera Perotina, kapelníka z Notre Dame, dala zazářit kontratenoru. Alessandro Carmignani skrze pozici vedoucího hlasu plně rozvinul svůj potenciál, který v kvartetu vyniknout nemohl. Jeho citlivé vibrato, pěkná barva a dynamická pestrost tak dopomohly k jednomu z nejpůsobivějších momentů večera.

V Josquinově chansonu Mille regrets kvartet z počátečního sóla vystavěl povedenou ansámblovku, interpreti navíc pracovali s prostorem, ve kterém měnili svoje pozice. Patrně nejznámější skladbou večera bylo mariánské Ave, maris stella od Guillauma Dufay. V ní si posluchači užili téměř kakofonní momenty, které střídaly průzračný chorál.

Původnímu projektu, jak je z nahrávky patrné, evidentně velmi prospěla plná klášterní akustika. Delší ozvy nejsou však doménou kostelního prostoru v Blahoslavově domě, nevelká místnost však za kratší dozvuk na oplátku nabízela vyšší intenzitu a žádný tón se tak neztratil. To jsou na druhou stranu podmínky pro hudebníky poněkud nemilosrdné. Kvartetu to sice během koncertu párkrát intonačně ustřelilo a vrzající židličky, na kterých seděli posluchači, celkovému vyznění rovněž příliš nepomáhaly. Interpreti nicméně slepě nekopírovali předešlý projekt, ale nechali ho volně dýchat a převedli své nesporné kvality. Jednalo se tak o zážitek v kategorii Výborný.

Galakoncert pro Concentus Moraviae. CANTAR LONTANO (Alessandro Carmignani – kontratenor, Paolo Borgonovo – tenor, Riccardo Pisani – tenor, Guglielmo Buonsanti – bas) GAVINO MURGIA – saxofon, MARCO MENCOBONI – umělecký vedoucí. Officium Divinum – Introito Gregoriano: Requiem Aeternam, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine, Pierre de La Rue: O Salutaris Hostia, Anonimo: Pulcherrima Rosa, Sequenza Gregoriano: Regnantem Sempiterna, Magister Perotinus: Beata Viscera, Josquin Desprez: Mille Regrets, Guillaume Dufay: Ave Maris Stella, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine. Úterý 4. dubna 2017, Blahoslavův dům, Brno.

Galakoncert pro Concentus Moraviae/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více