Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

V brněnském Blahoslavově domě se  uskutečnil koncert čerpající z odkazu Jana Garbarka a The Hilliard Ensemble. Spíše než o kopírování projektu z devadesátých let předvedl soubor Cantar Lontano a Gavino Murgia autentickou interpretaci a vesměs velmi zdařilou.

V roce 1994 nahrál norský saxofonista Jan Garbarek ve spolupráci s The Hilliard Ensemble úspěšné album Officium, které smělým způsobem vytvořilo fúzi raně renesančních vokálních kompozic a jazzu. Ukončení činnosti souboru před třemi lety přimělo Marca Mencoboniho, cembalistu a varhaníka se zvláštním zaujetím pro starou hudbu, k nastudování větší části Officia ve spolupráci se souborem Cantar Lontano a Gavinem Murgiou, hráčem na sopránsaxofon. Bylo mu zkrátka líto, že repertoár, ke kterému si sám vytvořil silný vztah, by už nikdo živě neuváděl.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_02Sérii skladeb, která je fakticky přehlídkou nejvlivnějších skladatelů raně renesanční Evropy, na rozdíl od Garbarkovy předlohy, předcházel gregoriánský Introitus, což bylo logickou reminiscencí na tradici západní křesťanské liturgie. Zatímco kvartet pěvců pomalu nastoupil do čelní části sálu, Murgia jim kontroval ze zádveří. Efekt nevyšel na sto procent - intonace souboru nebyla zpočátku nejlepší, stejně tak i celková soudržnost.

Ansámbl plynule přešel do skladby Parce Mihi Domine Cristóbala de Morales, při níž se poprvé svojí barvou hlasu zaskvěl kontratenorista Alessandro Carmignani. Murgia se staral o pojítko mezi jednotlivými skladbami. Jeho improvizované vstupy si místy držely určitou modálnost korespondující s charakterem vokálních kompozic. Prosakování jazzových figur a ornamentace byly však velmi patrné. Oproti Garbarkovi byl Murgiův přednes zahuštěnější a s výraznějšími dynamickými zvraty. Rozdíl mezi norským a italským naturelem byl tak více než patrný. Murgia navíc v několika momentech přidal hrdelní alikvótní zpěv, což výrazně rozšířilo efekt již tak výrazného spojení dvou zdánlivě neslučitelných světů.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_03Vztah sólového nástroje a vokálního kvarteta se během provedení cyklu organicky proměňoval. Zatímco někde řeč saxofonu jen citlivě komentovala probíhající zpěv, jinde Murgia vstupoval s vervou a téměř free-jazzovou roztržitostí. Šlo tak o neustálé střídání souznění a protikladů.

Ve skladbě Pulcherima Rosa neznámého autora se poprvé prosadil basista Guglielmo Buonsanti, což bylo však spíše výjimkou, protože nižší hlasy po celou dobu koncertu spíše zanikaly. V gregoriánské sekvenci Regnantem Sempiterna došlo opět na Murgiův alikvótní zpěv. Ten tak coby primitivistický, tribální prvek maximálně kontrastoval s kultivovaným chorálem. Závěrečný souzvuk v amen byl pak nesporným vrcholem první poloviny večera.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_04Beata viscera Magistera Perotina, kapelníka z Notre Dame, dala zazářit kontratenoru. Alessandro Carmignani skrze pozici vedoucího hlasu plně rozvinul svůj potenciál, který v kvartetu vyniknout nemohl. Jeho citlivé vibrato, pěkná barva a dynamická pestrost tak dopomohly k jednomu z nejpůsobivějších momentů večera.

V Josquinově chansonu Mille regrets kvartet z počátečního sóla vystavěl povedenou ansámblovku, interpreti navíc pracovali s prostorem, ve kterém měnili svoje pozice. Patrně nejznámější skladbou večera bylo mariánské Ave, maris stella od Guillauma Dufay. V ní si posluchači užili téměř kakofonní momenty, které střídaly průzračný chorál.

Původnímu projektu, jak je z nahrávky patrné, evidentně velmi prospěla plná klášterní akustika. Delší ozvy nejsou však doménou kostelního prostoru v Blahoslavově domě, nevelká místnost však za kratší dozvuk na oplátku nabízela vyšší intenzitu a žádný tón se tak neztratil. To jsou na druhou stranu podmínky pro hudebníky poněkud nemilosrdné. Kvartetu to sice během koncertu párkrát intonačně ustřelilo a vrzající židličky, na kterých seděli posluchači, celkovému vyznění rovněž příliš nepomáhaly. Interpreti nicméně slepě nekopírovali předešlý projekt, ale nechali ho volně dýchat a převedli své nesporné kvality. Jednalo se tak o zážitek v kategorii Výborný.

Galakoncert pro Concentus Moraviae. CANTAR LONTANO (Alessandro Carmignani – kontratenor, Paolo Borgonovo – tenor, Riccardo Pisani – tenor, Guglielmo Buonsanti – bas) GAVINO MURGIA – saxofon, MARCO MENCOBONI – umělecký vedoucí. Officium Divinum – Introito Gregoriano: Requiem Aeternam, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine, Pierre de La Rue: O Salutaris Hostia, Anonimo: Pulcherrima Rosa, Sequenza Gregoriano: Regnantem Sempiterna, Magister Perotinus: Beata Viscera, Josquin Desprez: Mille Regrets, Guillaume Dufay: Ave Maris Stella, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine. Úterý 4. dubna 2017, Blahoslavův dům, Brno.

Galakoncert pro Concentus Moraviae/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Nejčtenější

Kritika

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce