Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

Festival Concentus Moraviae vypustil první koncert, který boural bariéry

V brněnském Blahoslavově domě se  uskutečnil koncert čerpající z odkazu Jana Garbarka a The Hilliard Ensemble. Spíše než o kopírování projektu z devadesátých let předvedl soubor Cantar Lontano a Gavino Murgia autentickou interpretaci a vesměs velmi zdařilou.

V roce 1994 nahrál norský saxofonista Jan Garbarek ve spolupráci s The Hilliard Ensemble úspěšné album Officium, které smělým způsobem vytvořilo fúzi raně renesančních vokálních kompozic a jazzu. Ukončení činnosti souboru před třemi lety přimělo Marca Mencoboniho, cembalistu a varhaníka se zvláštním zaujetím pro starou hudbu, k nastudování větší části Officia ve spolupráci se souborem Cantar Lontano a Gavinem Murgiou, hráčem na sopránsaxofon. Bylo mu zkrátka líto, že repertoár, ke kterému si sám vytvořil silný vztah, by už nikdo živě neuváděl.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_02Sérii skladeb, která je fakticky přehlídkou nejvlivnějších skladatelů raně renesanční Evropy, na rozdíl od Garbarkovy předlohy, předcházel gregoriánský Introitus, což bylo logickou reminiscencí na tradici západní křesťanské liturgie. Zatímco kvartet pěvců pomalu nastoupil do čelní části sálu, Murgia jim kontroval ze zádveří. Efekt nevyšel na sto procent - intonace souboru nebyla zpočátku nejlepší, stejně tak i celková soudržnost.

Ansámbl plynule přešel do skladby Parce Mihi Domine Cristóbala de Morales, při níž se poprvé svojí barvou hlasu zaskvěl kontratenorista Alessandro Carmignani. Murgia se staral o pojítko mezi jednotlivými skladbami. Jeho improvizované vstupy si místy držely určitou modálnost korespondující s charakterem vokálních kompozic. Prosakování jazzových figur a ornamentace byly však velmi patrné. Oproti Garbarkovi byl Murgiův přednes zahuštěnější a s výraznějšími dynamickými zvraty. Rozdíl mezi norským a italským naturelem byl tak více než patrný. Murgia navíc v několika momentech přidal hrdelní alikvótní zpěv, což výrazně rozšířilo efekt již tak výrazného spojení dvou zdánlivě neslučitelných světů.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_03Vztah sólového nástroje a vokálního kvarteta se během provedení cyklu organicky proměňoval. Zatímco někde řeč saxofonu jen citlivě komentovala probíhající zpěv, jinde Murgia vstupoval s vervou a téměř free-jazzovou roztržitostí. Šlo tak o neustálé střídání souznění a protikladů.

Ve skladbě Pulcherima Rosa neznámého autora se poprvé prosadil basista Guglielmo Buonsanti, což bylo však spíše výjimkou, protože nižší hlasy po celou dobu koncertu spíše zanikaly. V gregoriánské sekvenci Regnantem Sempiterna došlo opět na Murgiův alikvótní zpěv. Ten tak coby primitivistický, tribální prvek maximálně kontrastoval s kultivovaným chorálem. Závěrečný souzvuk v amen byl pak nesporným vrcholem první poloviny večera.

mecoboni_CM_2017_foto-slama_04Beata viscera Magistera Perotina, kapelníka z Notre Dame, dala zazářit kontratenoru. Alessandro Carmignani skrze pozici vedoucího hlasu plně rozvinul svůj potenciál, který v kvartetu vyniknout nemohl. Jeho citlivé vibrato, pěkná barva a dynamická pestrost tak dopomohly k jednomu z nejpůsobivějších momentů večera.

V Josquinově chansonu Mille regrets kvartet z počátečního sóla vystavěl povedenou ansámblovku, interpreti navíc pracovali s prostorem, ve kterém měnili svoje pozice. Patrně nejznámější skladbou večera bylo mariánské Ave, maris stella od Guillauma Dufay. V ní si posluchači užili téměř kakofonní momenty, které střídaly průzračný chorál.

Původnímu projektu, jak je z nahrávky patrné, evidentně velmi prospěla plná klášterní akustika. Delší ozvy nejsou však doménou kostelního prostoru v Blahoslavově domě, nevelká místnost však za kratší dozvuk na oplátku nabízela vyšší intenzitu a žádný tón se tak neztratil. To jsou na druhou stranu podmínky pro hudebníky poněkud nemilosrdné. Kvartetu to sice během koncertu párkrát intonačně ustřelilo a vrzající židličky, na kterých seděli posluchači, celkovému vyznění rovněž příliš nepomáhaly. Interpreti nicméně slepě nekopírovali předešlý projekt, ale nechali ho volně dýchat a převedli své nesporné kvality. Jednalo se tak o zážitek v kategorii Výborný.

Galakoncert pro Concentus Moraviae. CANTAR LONTANO (Alessandro Carmignani – kontratenor, Paolo Borgonovo – tenor, Riccardo Pisani – tenor, Guglielmo Buonsanti – bas) GAVINO MURGIA – saxofon, MARCO MENCOBONI – umělecký vedoucí. Officium Divinum – Introito Gregoriano: Requiem Aeternam, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine, Pierre de La Rue: O Salutaris Hostia, Anonimo: Pulcherrima Rosa, Sequenza Gregoriano: Regnantem Sempiterna, Magister Perotinus: Beata Viscera, Josquin Desprez: Mille Regrets, Guillaume Dufay: Ave Maris Stella, Christóbal de Morales: Parce Mihi Domine. Úterý 4. dubna 2017, Blahoslavův dům, Brno.

Galakoncert pro Concentus Moraviae/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více