Festival Janáček Brno 2014 otevřela nová Makropulos

22. listopad 2014, 11:53

Festival Janáček Brno 2014 otevřela nová Makropulos

Věc Makropulos se v Janáčkově městě Brně nehrála už hodně dlouho. Inscenace, kterou nyní pro úvodní večer janáčkovského mezinárodního festivalu připravil nastupující operní šéfdirigent Marko Ivanović, vzácný režisérský host David Radok a výtvarníci Zuzana Ježková a Ondřej Nekvasil, je událostí. Souzní s hudbou a potřebné poselství předává neokázale, ale s plnou silou.

Na premiérovém představení (21. listopadu) bylo vidět, že David Radok je ve zralých letech, že nemá ambici oslňovat samoúčelnými nápady, že naopak věci důkladně promýšlí a zůstává u toho podstatného… a hlavně: že poslouchá a slyší hudbu. Míst, kdy se děj pohybuje nebo zřetelně posune v rytmu a podle proměn Janáčkovy hudby, je v inscenaci řada. Nebylo by to tak ani nezbytné, ale když taková situace nastane, je to skvělé. Samozřejmě nejde o žádná schémata či „choreografii“, pouze o vítanou synergii. Radokovo vedení postav je celkově múzické, přirozené a jednoduché, v souladu nejen s hudbou, ale i s textem. Samozřejmost, dokonalost a míra, s níž se tak děje, je hodna pozoru.

Je vlastně v současném operním provozu a zvyklostech vzácné, že vyjádření děje zůstává v době, kterou měli autoři díla na mysli, na místě, které stvořili. V tomto případě jde o Čapkovu a Janáčkovu meziválečnou civilní současnost. Žádná „nadčasová“ řešení, žádné letecké základny či jiná domýšlení, žádné abstraktní kulisy či šokující přeznačení. Nic než dílo, jak bylo napsáno, respektive vlastní výklad zůstávající v souladu s ním. V Radokově pojetí se civilnost odráží i v poměrně nízké míře patosu a divadelní stylizovanosti. Což se ovšem nevylučuje s okamžiky, kdy se vše zastaví, kdy se promění nasvícení nebo je něco pohybem či gestem zvýrazněno nad běžnou úroveň realismu. Režie v tomto konkrétním případě působí jako vzácně vyvážená – ani bezradná, ani chtěná, ani nedomyšlená, ani schematická. Je pokorná. V Česku nerežíroval Radok operu víc než deset let – a brněnská inscenace jasně říká, že to byla škoda. Má totiž co říci, a to několikrát víc než někteří jiní.

Třistaletá Emilia Marty ožívá v tomto představení jako zahořkle nešťastná, vyhaslá a zoufalá, nikoli však cynicky krutá žena. Její poznání, že život bez konečnosti, bez smrti, ztrácí smysl, je uvěřitelné a aktéři příběhu je chápou.

Marko Ivanović se zatím jako výrazně operní dirigent neprofiloval. Do souřadnic hudebního divadla patří, a to dokonce i jako autor nebo jako aranžér, ale stejně tak patří třeba k edukativním orchestrálním koncertům pro mladé a doposud i k pardubické filharmonií. Má-li v lednu nastoupit do brněnské opery, nemohl se uvést lépe než novou janáčkovskou inscenací. Není typem maestra nořícího se do odkazu klasika. Spíše dává najevo, aniž by s klasikou bojoval, že má svůj názor. Detektivní konverzační drama obdařuje až překvapivým lyrismem. Janáčkovu hudbu cítí méně vyhroceně, nezvýrazňuje v ní exaltovanou zkratkovitost. Zpočátku to dokonce vede k pocitu menšího spádu děje. Ani ve scéně se senilním staříkem Haukem, ve vzpomínce na Španělsko, není přítomno tolik náhle probuzeného elánu jako v jiných inscenacích. O to působivější je dirigentovo posílení závažnosti závěru opery – generální pauzou, odsazením, pomalým tempem.

Titulní role je svěřena švédské sopranistce Gittě-Marii Sjöberg, která není typem heroiny, není ani výrazně dramatickým hlasem. Působí zranitelněji, lidsky, její postava není monstrem. Zpívá bez jakéhokoli tlaku, někdy je dokonce v dynamice z hlediska srozumitelnosti textu trochu překryta orchestrem. Nedominuje tolik. Postavu však zpívá a hraje velmi přesvědčivě. Její protihráči se sešli v inscenaci v reprezentativním pěveckém výběru, typově jsou odlišeni a každý je oborově na svém místě.

Jediným dramaturgickým problémem této opery je Prusův syn Janek, jehož dobrovolný odchod ze života, závažný dějový faktor, důležitý moment, o němž se divák dozvídá před vrcholem hry, nelze asi v dané zkratce nikdy dostatečně přesvědčivě psychologicky vyargumentovat. Barytonista Svatopluk Sem, jeho dominantní otec, ústřední mužská figura, zpívá, deklamuje i hraje velmi přirozeně. Je umělecky v nejlepších letech. Stejně tak tenorista Aleš Briscein. Žádná hlasová forze, žádné postávání či přehrávání. S nimi Eva Štěrbová, Peter Račko, Petr Levíček, František Ďuriač a další. Srdečný premiérový ohlas byl plně zasloužený.

David Radok se rozhodl hrát celou operu bez pauzy. Jednotlivá dějství zůstávají zřetelně oddělena, ale odpadá vyrušení přestávkovým vytržením z atmosféry a nesouvisejícím klábosením. Stopáž čistého času díla kolem sta minut takovou soustředěnost umožňuje bez problémů. Děj získal na soudržnosti a atmosféře, má tah až k závěrečnému poselství. U Čapka je ve hře možná trochu mravoučné, v Janáčkově opeře je stručně úderné. Režisér s dirigentem zvolili jeho zvýraznění slyšitelným zmírněním tempa, doprovázeného pomalým zavíráním opony. Vzácně dávají čas pointu pochopit a prožít. Stojí za to, je přes atraktivní zábavnost podání především moudrá.

Leoš Janáček: Věc Makropulos, libreto skladatel podle komedie Karla Čapka. Hudební nastudování: Marko Ivanović, režie: David Radok, scéna: Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková, kostýmy: Zuzana Ježková, světelný design: Petr Kozumplík, sbormistr: Pavel Koňárek, dramaturgie: Pavel Petráněk. Emilia Marty – Gitta-Maria Sjöberg, Albert Gregor – Aleš Briscein, Solicitátor Vítek – Petr Levíček, Kristina – Eva Štěrbová, Jaroslav Prus – Svatopluk Sem, Janek – Peter Račko, Advokát dr. Kolenatý – František Ďuriač, Strojník – Jiří Klecker, Poklízečka – Jitka Zerhauová, Hauk-Šendorf – Josef Škrobánek, Komorná – Jana Hrochová Wallingerová. Orchestr a sbor Janáčkovy opery ND Brno. 21. listopadu 2014, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra. V rámci festivalu Janáček Brno 2014.

Foto Jana Hallová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nenápadný luxus advokátní kanceláře, v níž se protne několik obyčejných životů s jedním neobyčejným, a nekonečným. K tomu dráždivě pichlavá energie hudebního nastudování. To je nová brněnská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos v kostce.  více

Režisér David Radok se na české operní scéně objevil naposledy v roce 2001, kdy režíroval v pražském Národním divadle Kouzelnou flétnu a Vojcka. Minulý týden jsme se spolu sešli v Janáčkově divadle, kde připravuje novou inscenaci opery Věc Makropulos. Mluvili jsme spolu o práci na tomto představení, jak a proč nevylepšovat Janáčka, o opeře obecně, ale dotkli jsme se i jeho vztahu k otci a také otázky, jaké jsou opravdové hodnoty. Ta původně nebyla vůbec v plánu, ale se včerejším výročím Sametové revoluce se střetla dokonale.  více

Festival Janáček Brno - Matiné HF JAMU

22.11.2014, 11:00 / Koncertní sál HF JAMU v Brně

Festival Janáček Brno - Sborový koncert, Kantiléna

22.11.2014, 16:00 / Janáčkovo divadlo

Festival Janáček Brno - Příhody lišky Bystroušky

22.11.2014, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Festival Janáček Brno - Janáček Ensemble

23.11.2014, 10:00 / Památník Leoše Janáčka

Festival Janáček Brno - Alice in bed

23.11.2014, 15:00 / Reduta

Vánoční koncert Václava Hybše

23.11.2014, 17:00 / Mahenovo divadlo

Festival Janáček Brno - Její pastorkyňa

23.11.2014, 18:00 / Janáčkovo divadlo

Festival Janáček Brno - Věc Makropulos

24.11.2014, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více