Filharmonie Brno: anglické inspirace a švýcarská preciznost

Filharmonie Brno: anglické inspirace a švýcarská preciznost

Třetí koncert 16. mezinárodního festivalu Špilberk s podtitulem Ve jménu Shakespeara a Byrona začal ústupkem – z důvodu deštivého počasí byl přesunut do Besedního domu. To však nebylo pro tradičně obsazený symfonický orchestr žádnou situační výzvou, spíše naopak. Akusticky je totiž domácí prostředí Besedního domu přeci jenom vhodnější než festivalové podium hradu Špilberk.

Koncert byl, jak je z názvu patrno, zaměřen na kusy programní hudby, jejichž autoři se nechali inspirovat anglickými osobnostmi zásadního literárního významu. Z hlediska dramaturgie tak šlo o velmi soudržně sestavený program, a to i hudebně.

Filharmonie Brno do koncertu vstoupila sérií pěti pochodů britského pozdního romantika Edwarda Elgara s podtitulem Pomp & Circumstance. S drobným škobrtnutím v prvních taktech se pochodová mašinerie pod vedením dirigenta Kaspara Zehndera rozjela a šlapala s dostatečnou přesvědčivostí až do samého konce. Hra měla jiskru a první věta vyzněla jaksepatří hymnicky. Není tedy divu, že ji Angličané hrdě přijímají jako jednu z národních melodií. Pokud posluchači přijde Elgar po vyslechnutí první věty jako rozený autor hymen, pak ho také už se začátkem věty druhé napadne, že by dnes mohl být skvělým skladatelem filmové hudby. Věta byla precizně zahraná, leč kompozičně mohla náročnějšího posluchače po chvíli poněkud nudit. Třetí věta byla rytmicky komplexnější, v téměř latino frázích vynikaly zejména perkuse. Až teprve čtvrtá věta nechala posluchače vydechnout. Do té doby vojenský charakter skladby byl vystřídán nenadálou citovostí. Pátá věta nabídla další lyrické pasáže a pozoruhodnou dynamickou pestrost. Celkově vyšla pochodová série velmi dobře, především v kontrastu s poněkud slabým provedením Elgarovy Enigmy v lednu tohoto roku.

Elgarovy pochody v sobě mají bezpochyby víc noblesy než většina vojenských skladeb jeho současníků. Zároveň se však nabízí otázka dramaturgické funkčnosti. Byť je provádění celých cyklů namísto hudebních útržků chvályhodné, pět po sobě jdoucích vojenských pochodů může posluchače slušně převálcovat. O významnou vadu na kráse celého koncertu však rozhodně nešlo. Poslední výtka míří k publiku, které si ani po čtvrté větě nebylo s to odpustit nepatřičný potlesk. Pravdou ovšem je, že monumentální závěry každé z vět k potlesku vybízely.

Druhým číslem první půlky byla symfonická báseň Mazeppa novoromantického velikána Franze Liszta. Skladbu Liszt původně napsal jako klavírní kus v cyklu Études d’exécution transcendante a o dekádu později ji instrumentoval pro orchestr. Mazeppa začal s vášní pro Liszta typickou. Housle bravurně zvládaly zběsilé úprky a žesťová sekce zněla mocně. Bohužel, po akustickém tlaku Elgarových pochodů nastalo riziko, že bude mít leckterý posluchač unavené uši. Potom pro něj mohly trubky a trombony, byť vynikajicího podání, vyznít trochu fádně. Nutno ovšem pochválit hornistu za znamenité sólo ve velmi tiché poloze, stejně jako trubky v jejich fanfárovém rozjezdu. Celkově byla Lisztova kompozice mnohem méně předvídatelná než večer otevírající Elgar a velmi dobře připravila půdu pro následujícího Smetanu a Čajkovského.

Druhou půlku večera zahájila symfonická báseň Richard III. Bedřicha Smetany. Ten skladbu poprvé uvedl v Praze v lednu roku 1862 po svém návratu ze švédského Göteborgu, kde působil jako dirigent. Smetana se začal věnovat symfonickým básním pod vlivem korespondence s Lisztem, jenž mu byl ve vícero ohledech velkým vzorem. Uvedení Liszta před Smetanou bylo tedy navýsost vhodné a funkční. Podobně jako v první půli koncertu, celý orchestr šlapal pod Zehnderovým vedením jako švýcarské hodinky, žestě naprosto skvěle ladily i v nejdisonantnějších souzvucích. Zvuk byl smetanovsky plný a pompézní.

Čtvrtým a posledním koncertním kusem byla orchestrální overtura Hamlet Petra Iljiče Čajkovského. Orchestr na Zehndera skvěle reagoval, nejpatrněji v náhlých změnách tempa. Smyčce vydržely až do samého konce svěží, závratným tempům navzdory. Úžasně si vedla také hobojistka v lyrickém sólu (zajímavostí budiž fakt, že sólová melodie hoboje je až nápadně podobná jazzovému standardu Autumn Leaves, napsanému o mnoho let později).

Zehnder se nebál tok hudby v žádoucích místech zcela zastavit, aby ho poté vášnivě uvedl zpět do pohybu. Závěrečná ponurost díla byla věrohodná, téměř pohřební. Kaspar Zehnder odvedl skvělou práci a rozhodně jej lze označit jako jednoho z nejsilnějších hostů na postu dirigenta ve Filharmonii Brno. Koncert nepochybně potěšil příznivce romantické hudby, neboť nabídl díla známých autorů v našich končinách téměř nehraná, a to v podání vysokých kvalit. Nutno také podotknout, že v rámci festivalu šlo dramaturgicky pravděpodobně o nejzajímavější večer tohoto ročníku.

Filharmonie Brno, dirigent Kaspar Zehnder. 18. srpna 2015, Besední dům, Brno. V rámci MHF Špilberk 2015.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat
  • Rosťa Tománek

    20. srpen 2015, 21:23
    Něco k úternímu koncertu... :-)

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno svým druhým vystoupením na festivalu Špilberk 2014 udělala radost snad všem přítomným a zdálo se, že radost z hudby má i celý orchestr, což často nebývá patrné. Pořad nazvaný „Symfonické tance“ pod vedením Jakuba Hrůši byl nabitý jiskřivou energií a přitom vůbec nekoketoval s lacinou zábavou.  více





Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více