Filharmonie Brno: anglické inspirace a švýcarská preciznost

Filharmonie Brno: anglické inspirace a švýcarská preciznost

Třetí koncert 16. mezinárodního festivalu Špilberk s podtitulem Ve jménu Shakespeara a Byrona začal ústupkem – z důvodu deštivého počasí byl přesunut do Besedního domu. To však nebylo pro tradičně obsazený symfonický orchestr žádnou situační výzvou, spíše naopak. Akusticky je totiž domácí prostředí Besedního domu přeci jenom vhodnější než festivalové podium hradu Špilberk.

Koncert byl, jak je z názvu patrno, zaměřen na kusy programní hudby, jejichž autoři se nechali inspirovat anglickými osobnostmi zásadního literárního významu. Z hlediska dramaturgie tak šlo o velmi soudržně sestavený program, a to i hudebně.

Filharmonie Brno do koncertu vstoupila sérií pěti pochodů britského pozdního romantika Edwarda Elgara s podtitulem Pomp & Circumstance. S drobným škobrtnutím v prvních taktech se pochodová mašinerie pod vedením dirigenta Kaspara Zehndera rozjela a šlapala s dostatečnou přesvědčivostí až do samého konce. Hra měla jiskru a první věta vyzněla jaksepatří hymnicky. Není tedy divu, že ji Angličané hrdě přijímají jako jednu z národních melodií. Pokud posluchači přijde Elgar po vyslechnutí první věty jako rozený autor hymen, pak ho také už se začátkem věty druhé napadne, že by dnes mohl být skvělým skladatelem filmové hudby. Věta byla precizně zahraná, leč kompozičně mohla náročnějšího posluchače po chvíli poněkud nudit. Třetí věta byla rytmicky komplexnější, v téměř latino frázích vynikaly zejména perkuse. Až teprve čtvrtá věta nechala posluchače vydechnout. Do té doby vojenský charakter skladby byl vystřídán nenadálou citovostí. Pátá věta nabídla další lyrické pasáže a pozoruhodnou dynamickou pestrost. Celkově vyšla pochodová série velmi dobře, především v kontrastu s poněkud slabým provedením Elgarovy Enigmy v lednu tohoto roku.

Elgarovy pochody v sobě mají bezpochyby víc noblesy než většina vojenských skladeb jeho současníků. Zároveň se však nabízí otázka dramaturgické funkčnosti. Byť je provádění celých cyklů namísto hudebních útržků chvályhodné, pět po sobě jdoucích vojenských pochodů může posluchače slušně převálcovat. O významnou vadu na kráse celého koncertu však rozhodně nešlo. Poslední výtka míří k publiku, které si ani po čtvrté větě nebylo s to odpustit nepatřičný potlesk. Pravdou ovšem je, že monumentální závěry každé z vět k potlesku vybízely.

Druhým číslem první půlky byla symfonická báseň Mazeppa novoromantického velikána Franze Liszta. Skladbu Liszt původně napsal jako klavírní kus v cyklu Études d’exécution transcendante a o dekádu později ji instrumentoval pro orchestr. Mazeppa začal s vášní pro Liszta typickou. Housle bravurně zvládaly zběsilé úprky a žesťová sekce zněla mocně. Bohužel, po akustickém tlaku Elgarových pochodů nastalo riziko, že bude mít leckterý posluchač unavené uši. Potom pro něj mohly trubky a trombony, byť vynikajicího podání, vyznít trochu fádně. Nutno ovšem pochválit hornistu za znamenité sólo ve velmi tiché poloze, stejně jako trubky v jejich fanfárovém rozjezdu. Celkově byla Lisztova kompozice mnohem méně předvídatelná než večer otevírající Elgar a velmi dobře připravila půdu pro následujícího Smetanu a Čajkovského.

Druhou půlku večera zahájila symfonická báseň Richard III. Bedřicha Smetany. Ten skladbu poprvé uvedl v Praze v lednu roku 1862 po svém návratu ze švédského Göteborgu, kde působil jako dirigent. Smetana se začal věnovat symfonickým básním pod vlivem korespondence s Lisztem, jenž mu byl ve vícero ohledech velkým vzorem. Uvedení Liszta před Smetanou bylo tedy navýsost vhodné a funkční. Podobně jako v první půli koncertu, celý orchestr šlapal pod Zehnderovým vedením jako švýcarské hodinky, žestě naprosto skvěle ladily i v nejdisonantnějších souzvucích. Zvuk byl smetanovsky plný a pompézní.

Čtvrtým a posledním koncertním kusem byla orchestrální overtura Hamlet Petra Iljiče Čajkovského. Orchestr na Zehndera skvěle reagoval, nejpatrněji v náhlých změnách tempa. Smyčce vydržely až do samého konce svěží, závratným tempům navzdory. Úžasně si vedla také hobojistka v lyrickém sólu (zajímavostí budiž fakt, že sólová melodie hoboje je až nápadně podobná jazzovému standardu Autumn Leaves, napsanému o mnoho let později).

Zehnder se nebál tok hudby v žádoucích místech zcela zastavit, aby ho poté vášnivě uvedl zpět do pohybu. Závěrečná ponurost díla byla věrohodná, téměř pohřební. Kaspar Zehnder odvedl skvělou práci a rozhodně jej lze označit jako jednoho z nejsilnějších hostů na postu dirigenta ve Filharmonii Brno. Koncert nepochybně potěšil příznivce romantické hudby, neboť nabídl díla známých autorů v našich končinách téměř nehraná, a to v podání vysokých kvalit. Nutno také podotknout, že v rámci festivalu šlo dramaturgicky pravděpodobně o nejzajímavější večer tohoto ročníku.

Filharmonie Brno, dirigent Kaspar Zehnder. 18. srpna 2015, Besední dům, Brno. V rámci MHF Špilberk 2015.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat
  • Rosťa Tománek

    20. srpen 2015, 21:23
    Něco k úternímu koncertu... :-)

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno svým druhým vystoupením na festivalu Špilberk 2014 udělala radost snad všem přítomným a zdálo se, že radost z hudby má i celý orchestr, což často nebývá patrné. Pořad nazvaný „Symfonické tance“ pod vedením Jakuba Hrůši byl nabitý jiskřivou energií a přitom vůbec nekoketoval s lacinou zábavou.  více





Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více