Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.

Žalostnou Sinfonii da Requiem zkomponoval Benjamin Britten na objednávku a k oslavě japonského císařství. Svým žalozpěvným charakterem a odkazem ke křesťanské liturgii sice nebyla přijata, mladý Britten se tak ale zapsal mezi slavná jména evropských skladatelů. Na úvod koncertů se často objevují kratší programy, které mají aklimatizovat publikum i orchestr. Interpretační pojetí včera hned zpočátku však dalo naplno pocítit zneklidňující a bezútěšný žal, vzrůstající napětí a pulsaci smutečního pochodu, který v samém závěru došel klidu partem žesťů, ledově rezonujících pod stropem sálu. Soustředěné těleso odstiňovalo postupně barvy náročné kompozice, která si celou dobu udržela tah i přes množství možných dynamických vrcholů vystoupala až k třetí větě dýchající klidem věčného odpočinku.

FB_2018_berstein_01

Hluboce duchovní Žalmové symfonii dal Igor Stravinskij dle vlastních slov vzniknout ve stavu náboženského a hudebního vytržení. A těžko bychom právě s onou symfonií srovnávali dílo, které by se lépe přiblížilo neoklasicistnímu ideálu. Specifický výraz této kompozice tkví v obsazení orchestru bez houslí a viol a za účasti velkého sboru. Při brněnském provedení s angažmá Českého filharmonického sboru však společný projev utrpěl jeho postavením v nejzadnější části jeviště, což přes rozlehlé orchestřiště nebylo možné řešit jinak. V tomto uzavřeném prostoru jeviště však zvuk poněkud utonul. Určující byla jistě ztížená komunikace dirigenta se zpěváky, sboru však i tak scházela nezbytná artikulace. Byť velmi vhodně sloužilo titulkovací zařízení, srozumitelnost textu by nikdy neměla být na úkor mohutnosti zvuku. Ten se povětšinu času sléval v jednu velkou zvukovou kaluž, která sice přes orchestr k posluchači stékala, avšak bez jasné kontury deklamace, a vzala si tak bohužel za následek i úbytek výrazné rytmické pulsace. Závěrečná katarzní pasáž stopadesátého žalmu „Vše, co má dech, ať chválí Hospodina!“ ovšem vznešeně plynula nádherným portamentem v symbióze s výborně sehranou instrumentální složkou.

FB_2018_berstein_02

Monumentální a dramatická třetí symfonie Kadiš Leonarda Bernsteina pokračuje v náboženské intenci jeho symfonií předešlých a lze v ní nacházet také předobraz pochybností, náboženské krize či přímo skepse, naplno se vylévající ve skladatelově Mši. Třetí symfonie s plným obsazením orchestru, smíšeného i dětského sboru, mezzosopránu a vypravěče se textem autora obrací k židovskému truchlivému chvalozpěvu Kadiš za mrtvé a umírající. Vypravěči je pak svěřeno jakési poslední oslovení Boha člověkem, v jeho hněvu i smíření. Brian Caspe jej ztvárnil přesvědčivě rétoricky i výrazově, s důstojným patosem. Sopranistka Pavla Vykopalová do každého sóla vložila lehkou melancholickou čistotu a jí vlastní přirozenost, krásu bez vynuceného dramatického vibrata. Byť jí byl svěřen part mezzosopránový, její neobyčejný hlasový fond zůstal jasný i v nízkých polohách. I v této symfonii však ulpěly sborové pasáže v pozadí. Příjemný efekt to vybarvilo v místech, kdy závěry sólových frází přebíraly ženské hlasy sboru a jejich vstup tak zůstával echem. Ke škodě to však bylo zejména pro dětský sbor, který mohl vyniknout snad jen v a capella části kanonicky opakované hebrejské modlitby. Přitom však nelze říci, že by je orchestr přehlušoval. Bylo zjevné, že dirigent drží všechny složky na uzdě, má naprosto jasnou představu, avšak příliš uzavřený prostor celého jeviště kumuloval výsledný zvuk nad sebou. Do hlediště se tak v nejexponovanějších pasážích hrnula jeho trochu neučesaná masa.

Přes všechna akustická úskalí měl koncert efekt. Přívětivý a hudebně promyšlený přístup šéfdirigenta Dennise Russel Daviese se zdá být ve spolupráci s brněnskou filharmonií funkční. Svou dramaturgií se mohl večer zdát ponurým, avšak v těchto „dušičkových“ dnech a hlavně výpovědí uvedených děl se ukázal umělecky i myšlenkově platný.

BENJAMIN BRITTEN: Sinfonia da requiem op. 20
IGOR STRAVINSKIJ: Žalmová symfonie
LEONARD BERNSTEIN: Symfonie č. 3 „Kaddish“

Pavla Vykopalová / soprán
Brian Caspe / vypravěč
Kantiléna, sbor dětí a mládeže při FB / sbormistři Jakub Klecker a Michal Jančík
Český filharmonický sbor Brno / sbormistr Petr Fiala

Filharmonie Brno
Dennis Russell Davies / dirigent

Psáno z premiéry 1. listopadu 2018.

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více