Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.

Žalostnou Sinfonii da Requiem zkomponoval Benjamin Britten na objednávku a k oslavě japonského císařství. Svým žalozpěvným charakterem a odkazem ke křesťanské liturgii sice nebyla přijata, mladý Britten se tak ale zapsal mezi slavná jména evropských skladatelů. Na úvod koncertů se často objevují kratší programy, které mají aklimatizovat publikum i orchestr. Interpretační pojetí včera hned zpočátku však dalo naplno pocítit zneklidňující a bezútěšný žal, vzrůstající napětí a pulsaci smutečního pochodu, který v samém závěru došel klidu partem žesťů, ledově rezonujících pod stropem sálu. Soustředěné těleso odstiňovalo postupně barvy náročné kompozice, která si celou dobu udržela tah i přes množství možných dynamických vrcholů vystoupala až k třetí větě dýchající klidem věčného odpočinku.

FB_2018_berstein_01

Hluboce duchovní Žalmové symfonii dal Igor Stravinskij dle vlastních slov vzniknout ve stavu náboženského a hudebního vytržení. A těžko bychom právě s onou symfonií srovnávali dílo, které by se lépe přiblížilo neoklasicistnímu ideálu. Specifický výraz této kompozice tkví v obsazení orchestru bez houslí a viol a za účasti velkého sboru. Při brněnském provedení s angažmá Českého filharmonického sboru však společný projev utrpěl jeho postavením v nejzadnější části jeviště, což přes rozlehlé orchestřiště nebylo možné řešit jinak. V tomto uzavřeném prostoru jeviště však zvuk poněkud utonul. Určující byla jistě ztížená komunikace dirigenta se zpěváky, sboru však i tak scházela nezbytná artikulace. Byť velmi vhodně sloužilo titulkovací zařízení, srozumitelnost textu by nikdy neměla být na úkor mohutnosti zvuku. Ten se povětšinu času sléval v jednu velkou zvukovou kaluž, která sice přes orchestr k posluchači stékala, avšak bez jasné kontury deklamace, a vzala si tak bohužel za následek i úbytek výrazné rytmické pulsace. Závěrečná katarzní pasáž stopadesátého žalmu „Vše, co má dech, ať chválí Hospodina!“ ovšem vznešeně plynula nádherným portamentem v symbióze s výborně sehranou instrumentální složkou.

FB_2018_berstein_02

Monumentální a dramatická třetí symfonie Kadiš Leonarda Bernsteina pokračuje v náboženské intenci jeho symfonií předešlých a lze v ní nacházet také předobraz pochybností, náboženské krize či přímo skepse, naplno se vylévající ve skladatelově Mši. Třetí symfonie s plným obsazením orchestru, smíšeného i dětského sboru, mezzosopránu a vypravěče se textem autora obrací k židovskému truchlivému chvalozpěvu Kadiš za mrtvé a umírající. Vypravěči je pak svěřeno jakési poslední oslovení Boha člověkem, v jeho hněvu i smíření. Brian Caspe jej ztvárnil přesvědčivě rétoricky i výrazově, s důstojným patosem. Sopranistka Pavla Vykopalová do každého sóla vložila lehkou melancholickou čistotu a jí vlastní přirozenost, krásu bez vynuceného dramatického vibrata. Byť jí byl svěřen part mezzosopránový, její neobyčejný hlasový fond zůstal jasný i v nízkých polohách. I v této symfonii však ulpěly sborové pasáže v pozadí. Příjemný efekt to vybarvilo v místech, kdy závěry sólových frází přebíraly ženské hlasy sboru a jejich vstup tak zůstával echem. Ke škodě to však bylo zejména pro dětský sbor, který mohl vyniknout snad jen v a capella části kanonicky opakované hebrejské modlitby. Přitom však nelze říci, že by je orchestr přehlušoval. Bylo zjevné, že dirigent drží všechny složky na uzdě, má naprosto jasnou představu, avšak příliš uzavřený prostor celého jeviště kumuloval výsledný zvuk nad sebou. Do hlediště se tak v nejexponovanějších pasážích hrnula jeho trochu neučesaná masa.

Přes všechna akustická úskalí měl koncert efekt. Přívětivý a hudebně promyšlený přístup šéfdirigenta Dennise Russel Daviese se zdá být ve spolupráci s brněnskou filharmonií funkční. Svou dramaturgií se mohl večer zdát ponurým, avšak v těchto „dušičkových“ dnech a hlavně výpovědí uvedených děl se ukázal umělecky i myšlenkově platný.

BENJAMIN BRITTEN: Sinfonia da requiem op. 20
IGOR STRAVINSKIJ: Žalmová symfonie
LEONARD BERNSTEIN: Symfonie č. 3 „Kaddish“

Pavla Vykopalová / soprán
Brian Caspe / vypravěč
Kantiléna, sbor dětí a mládeže při FB / sbormistři Jakub Klecker a Michal Jančík
Český filharmonický sbor Brno / sbormistr Petr Fiala

Filharmonie Brno
Dennis Russell Davies / dirigent

Psáno z premiéry 1. listopadu 2018.

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více