Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Filharmonie Brno k jubileu Leonarda Bersnteina

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.

Žalostnou Sinfonii da Requiem zkomponoval Benjamin Britten na objednávku a k oslavě japonského císařství. Svým žalozpěvným charakterem a odkazem ke křesťanské liturgii sice nebyla přijata, mladý Britten se tak ale zapsal mezi slavná jména evropských skladatelů. Na úvod koncertů se často objevují kratší programy, které mají aklimatizovat publikum i orchestr. Interpretační pojetí včera hned zpočátku však dalo naplno pocítit zneklidňující a bezútěšný žal, vzrůstající napětí a pulsaci smutečního pochodu, který v samém závěru došel klidu partem žesťů, ledově rezonujících pod stropem sálu. Soustředěné těleso odstiňovalo postupně barvy náročné kompozice, která si celou dobu udržela tah i přes množství možných dynamických vrcholů vystoupala až k třetí větě dýchající klidem věčného odpočinku.

FB_2018_berstein_01

Hluboce duchovní Žalmové symfonii dal Igor Stravinskij dle vlastních slov vzniknout ve stavu náboženského a hudebního vytržení. A těžko bychom právě s onou symfonií srovnávali dílo, které by se lépe přiblížilo neoklasicistnímu ideálu. Specifický výraz této kompozice tkví v obsazení orchestru bez houslí a viol a za účasti velkého sboru. Při brněnském provedení s angažmá Českého filharmonického sboru však společný projev utrpěl jeho postavením v nejzadnější části jeviště, což přes rozlehlé orchestřiště nebylo možné řešit jinak. V tomto uzavřeném prostoru jeviště však zvuk poněkud utonul. Určující byla jistě ztížená komunikace dirigenta se zpěváky, sboru však i tak scházela nezbytná artikulace. Byť velmi vhodně sloužilo titulkovací zařízení, srozumitelnost textu by nikdy neměla být na úkor mohutnosti zvuku. Ten se povětšinu času sléval v jednu velkou zvukovou kaluž, která sice přes orchestr k posluchači stékala, avšak bez jasné kontury deklamace, a vzala si tak bohužel za následek i úbytek výrazné rytmické pulsace. Závěrečná katarzní pasáž stopadesátého žalmu „Vše, co má dech, ať chválí Hospodina!“ ovšem vznešeně plynula nádherným portamentem v symbióze s výborně sehranou instrumentální složkou.

FB_2018_berstein_02

Monumentální a dramatická třetí symfonie Kadiš Leonarda Bernsteina pokračuje v náboženské intenci jeho symfonií předešlých a lze v ní nacházet také předobraz pochybností, náboženské krize či přímo skepse, naplno se vylévající ve skladatelově Mši. Třetí symfonie s plným obsazením orchestru, smíšeného i dětského sboru, mezzosopránu a vypravěče se textem autora obrací k židovskému truchlivému chvalozpěvu Kadiš za mrtvé a umírající. Vypravěči je pak svěřeno jakési poslední oslovení Boha člověkem, v jeho hněvu i smíření. Brian Caspe jej ztvárnil přesvědčivě rétoricky i výrazově, s důstojným patosem. Sopranistka Pavla Vykopalová do každého sóla vložila lehkou melancholickou čistotu a jí vlastní přirozenost, krásu bez vynuceného dramatického vibrata. Byť jí byl svěřen part mezzosopránový, její neobyčejný hlasový fond zůstal jasný i v nízkých polohách. I v této symfonii však ulpěly sborové pasáže v pozadí. Příjemný efekt to vybarvilo v místech, kdy závěry sólových frází přebíraly ženské hlasy sboru a jejich vstup tak zůstával echem. Ke škodě to však bylo zejména pro dětský sbor, který mohl vyniknout snad jen v a capella části kanonicky opakované hebrejské modlitby. Přitom však nelze říci, že by je orchestr přehlušoval. Bylo zjevné, že dirigent drží všechny složky na uzdě, má naprosto jasnou představu, avšak příliš uzavřený prostor celého jeviště kumuloval výsledný zvuk nad sebou. Do hlediště se tak v nejexponovanějších pasážích hrnula jeho trochu neučesaná masa.

Přes všechna akustická úskalí měl koncert efekt. Přívětivý a hudebně promyšlený přístup šéfdirigenta Dennise Russel Daviese se zdá být ve spolupráci s brněnskou filharmonií funkční. Svou dramaturgií se mohl večer zdát ponurým, avšak v těchto „dušičkových“ dnech a hlavně výpovědí uvedených děl se ukázal umělecky i myšlenkově platný.

BENJAMIN BRITTEN: Sinfonia da requiem op. 20
IGOR STRAVINSKIJ: Žalmová symfonie
LEONARD BERNSTEIN: Symfonie č. 3 „Kaddish“

Pavla Vykopalová / soprán
Brian Caspe / vypravěč
Kantiléna, sbor dětí a mládeže při FB / sbormistři Jakub Klecker a Michal Jančík
Český filharmonický sbor Brno / sbormistr Petr Fiala

Filharmonie Brno
Dennis Russell Davies / dirigent

Psáno z premiéry 1. listopadu 2018.

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Dvojalbum Hrubá Hudba, na kterém se společně podíleli producent Jiří Hradil (mj. Lesní zvěř, Tata Bojs, Kafka Band) a Horňácká muzika Petra Mičky, je mimořádný hudební počin, který vedle sebe klade ryzí horňácké zpěvy (CD Hlasy starého světa) a folklor posunutý k modernímu hudebnímu vyjádření (CD Hrubá hudba). V rozsáhlém dvoudílném rozhovoru hovoříme s oběma otci projektu, Jiřím Hradilem a Petrem Mičkou, o jejich dlouholeté spolupráci, o cestě k Hrubé Hudbě a nakonec i o dvojalbu samotnému a o případném pokračování projektu.  více

Nejčtenější

Kritika

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více