Filharmonie Brno: sice komorně, ale živě!

27. květen 2020, 17:00
Filharmonie Brno: sice komorně, ale živě!

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfa, Harfa & kontrabas duo, Bicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.

Jako první skladba večera zazněl Vivaldiho třívětý Koncert g moll pro dvě violoncella a orchestr v úpravě litevského dirigenta a violoncellisty Davida Geringase. Již od počátečních taktů skladby bylo zřejmé, že Geringas hledal co možná největší sepětí mezi původním zvukem Vivaldiho verze a barevnými možnostmi současné violoncellové sekce. Oba tyto prvky pak snoubí v působivé symbióze barokního a soudobého, která se pranic nezdá polovičatá. Dlužno dodat, že ansámbl filharmoniků uchopil Geringasovu úpravu s energičností a dravostí, která navlékla skladbě švihácký kabátek. Vyzdvihnout zaslouží převážně vnitřně dynamické a svěží výkony Lukáše Svobody a Michala Greca, ačkoliv pochvala patří celému ansámblu – ostatně nejpůsobivěji skladba vyznívala právě tam, kde záleželo především na rytmické jednotě hudebníků. A té bylo dosaženo bez sebemenších kompromisů.

filharmonie_brno_konec_streamu_I_foto_jan_prokopius

Zatímco Vivaldiho jméno znají i lidé, kteří do koncertního sálu jaktěživ nevstoupili, autor díla Domine Jesu Alexander Graf patří mezi prakticky neznámé autory. Dílo samotné staví na tradičním hudebním jazyku a hojně čerpá z historie evropské hudby – ozývají se jak (krotčejší) akordické postupy pozdně romantické hudby, tak drobná, barokně laděná fugata využívající působivé imitace v hojném počtu violoncell. Inspirace minulostí není rozhodně ku škodě a skladba se i přes občasná kompoziční klišé se zbytkem programu organicky pojila.

Adagiettem ze Symfonie č. 5 cis moll Gustava Mahlera v úpravě Mischy Maiského vstoupil koncert do druhé poloviny. Vzhledem k rozvláčnému rytmickému toku skladby a potřebě vedení si svoji dirigentskou premiéru vyzkoušela členka violoncellové sekce Katarína Madariová. Skladba se právem stala středobodem celého večera; kulminovalo v ní všechno napětí z minulých týdnů společně s upřímnou radostí z hudby. Křehká melodie harfy v podání Dominiky Svozilové se zlehka vznášela nad plným violoncellovým „pedálem“. Samotný ansámbl violoncell byl působivý obzvláště z hlediska práce s dynamikou, která patří mezi pilíře Mahlerovy hudby, a hudebníci si to velmi dobře uvědomují. Rytmicky – navzdory vedení Katarínou Madariovou – se však v provedení občas objevily drobné nedostatky, převážně v podobě nesjednocených nástupů a příležitostných „zbloudilých pizzicat“, nic z toho však nerušilo pokojný pulz Mahlerovy hudby. V některých výše posazených a náročnějších polohách vystoupily na povrch mírné intonační odchylky koncertního mistra, přesto Mahlerovo Adagietto až do konce plným právem bralo dech.

filharmonie_brno_konec_streamu_I_foto_jan_prokopius_01

Koncert uzavřela předehra k opeře Vilém Tell skladatele Gioacchina Rossiniho ve verzi velšského violoncellisty a aranžéra Gwyna Seymoura. Podobně jako Mahlerovo Adagietto, také tato úprava dokázala, že vytvořit bohatý a barevně pestrý zvuk je možné i ve velmi omezených podmínkách. Není třeba za každou cenu velkého symfonického orchestru. Navzdory občasné intonační nejistotě ve výškách, se jednalo o provedení, které udělalo velmi příjemnou tečku za koncertem, jenž se stal předzvěstí návratu k lepším časům.

V následujících dnech čeká posluchače například hudba pro harfu a kontrabas, skladby pro bicí či odlehčený repertoár v podání smyčcového kvarteta. Zazní repertoár sahající od Bacha přes Piazzollu až třeba po Beatles. A ačkoliv se jedná o velmi nestandardní provoz a celého orchestrálního tělesa se ještě nějakou dobu nedočkáme, živá hudba se stala vítaným deštěm našeho vyprahlého kulturního života.

ANTONIO VIVALDI

Koncert g moll pro dvě violoncella a orchestr RV 531 (úprava pro 6 violoncell: David Geringas)

ALEXANDER GRAF

Domine Jesu

GUSTAV MAHLER

Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll

GIOACCHINO ROSSINI

Vilém Tell, předehra k opeře

Dominika Svozilová harfa

Pavel Šabacký, Michal Greco, Eva Koválová, Radan Vach, Rudolf Mrazík, Iveta Vacková, Pavlína Jelínková, Katarína Madariová, Lukáš Svoboda violoncella

Besední dům, úterý, 15:30.

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce