Filharmonie Brno ve vlnách německého romantismu

8. březen 2019, 16:00
Filharmonie Brno ve vlnách německého romantismu

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_02l

Dramaturgie večera sestávala převážně z pochmurných a hloubavých děl německých skladatelů. Ostatně jak již název samotného koncertu – Smrt a vykoupení – naznačoval, že tentokrát bylo pramálo prostoru pro bezstarostné veselí. Jedinou výjimkou byla úvodní skladba Carla Marii von Webera Vyzvání k tanci, která zazněla v orchestrální úpravě velkého obdivovatele skladatelova díla a současně jednoho z nejdůmyslnějších instrumentátorů 19. století Hectora Berlioze. Je paradoxní, že Berliozova půvabná a jemnou elegancí oplývající orchestrace vznikla víceméně jako nutné zlo. Ředitel pařížské opery Léon Pillet nabídl Berliozovi spolupráci na novém uvedení Weberovy opery Čarostřelec, kterou měl skladatel opatřit recitativy. Protože ale inscenátoři navíc požadovali také baletní vsuvku, rozhodl se Berlioz – byť s neskrývanou nevolí – zinstrumentovat pro tyto účely Weberovu původně klavírní skladbu Vyzvání k tanci. Dílo se od té doby stalo oblíbeným doplňkem mnoha koncertních programů a do jisté míry se od opery oddělilo, žilo vlastním životem. Berliozova instrumentace akcentuje eleganci tance, kterou odívá bohatě zdobeným orchestrálním šatem, samotná interpretace Filharmonie Brno naneštěstí začala trochu těžkopádně – tam, kde měl orchestr docílit bezmála řezavé jasnosti, jednotnosti a taneční lehkosti, zněla drobná, avšak přesto postřehnutelná tenze a křeč. Hudebníkům se nicméně brzy podařilo požadované bezstarostnosti a elegance dosáhnout.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_04

Na perlu večera v podobně Brahmsovy skladby Čtyři vážné zpěvy, opatřenou instrumentací a preludii hamburského rodáka Detleva Glanerta, již byli instrumentalisté bezezbytku připraveni. Truchlivé dílo zkomponované v předtuše smrti skladatelovy dlouholeté přítelkyně Clary Schumannové naplnilo prostory Kulturního centra Babylon pokojnou vážností. Velkou zásluhu na celkovém vyznění měl basbarytonista Krešimir Stražanac, který věnoval zvláštní pozornost proměnlivé dikci, a především různorodému uchopení i těch nejjemnějších emočních rozdílů textové předlohy. Zpěvák citlivě a v duchu zhudebňovaných slov měnil zabarvení hlasu a neméně dobře si počínal i u dynamických změn. Právě pestrost v barvě hlasu zaručovala, že každičké zvolání a každá otázka budou mít své výsadní a jedinečné hudební sdělení. Velkou pochvalu zaslouží také dirigentské nastudování, které umně zvýrazňovalo citovost Brahmsovy hudby a obzvláště velmi pozvolné závěrečné doznívání skladby naplnilo prostor čímsi nevyřčeným a stěží uchopitelným. Vzhledem k prostorám koncertu je velkým štěstím, že se „odvedle“ neozýval hřmot taneční nebo jiné hlasité hudby, který by tuto jedinečnou chvíli narušil.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_01

Pokračování koncertu v podobě předehry z opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera ukázalo další směřování německé romantické hudby. Po předehře následovala část Isoldina smrt z lásky, která na koncertních jevištích tvoří s předehrou častou dvojici. Liebreich na rozdíl od mnoha jiných dirigentů zvolil v případě předehry poněkud svižnější tempo, které však nic neubíralo efektu, jenž Wagnerova hudba má. Po Isoldině smrti z lásky navázal koncert takřka bez přerušení skladbou Smrt a vykoupení Richarda Strausse, která dala jméno i celému večeru. Plynulý přechod od jednoho díla ke druhému byl navíc umocněn podobným kompozičním jazykem. Dirigent v tomto případě vsadil především na rytmické rozvrstvení a rubato, které vévodilo celé interpretaci. Rozvolnění vedlo obzvláště u houslových tremol k výraznému překrývání jednotlivých hráčů, až se v některých případech se zdálo, že smykují dle libosti a představení diriguje Leopold Stokowski. Liebreich však nezapomínal ani na úderné a homofonnější části Straussovy hudby a mezi těmito rytmickými extrémy přecházel s plným pochopením romantického repertoáru a jeho charakteristického zvuku. Kromě duchaplného uchopení hudby si však dirigent zaslouží ještě jednu, méně častou pochvalu – cit pro to, kdy začít. Zatímco mnohdy začínají dirigenti téměř ještě před dozněním prvotního potlesku, Liebreich počkal, než se obecenstvo usadí, dovrtí a otevře si přiložené programy. Může se to zdát jako maličkost, ale vyhranit si chvíli času pro naprostou koncentraci hudebníků i publika je nejen naprosto v pořádku a často také nezbytné.

Brněnská filharmonie se z japonského turné vrátila v plné síle. I když některé drobnosti nebyly z intonačního hlediska zcela bezchybné, nelze popřít, že čtvrteční koncert byl díky promyšlené interpretaci svátkem pro všechny milovníky romantické hudby.

CARL MARIA von WEBER / arr. HECTOR BERLIOZ Vyzvání k tanci op. 65 JOHANNES BRAHMS / DETLEV GLANERT Čtyři preludia a Vážné zpěvy op. 121 RICHARD WAGNER Předehra a Isoldina smrt z lásky z opery Tristan a Isolda RICHARD STRAUSS Smrt a vykoupení, symfonická báseň op. 24 Krešimir Stražanac basbaryton Filharmonie Brno dirigent Alexander Liebreich

Foto Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více