Filharmonie Brno ve vlnách německého romantismu

8. březen 2019, 16:00
Filharmonie Brno ve vlnách německého romantismu

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_02l

Dramaturgie večera sestávala převážně z pochmurných a hloubavých děl německých skladatelů. Ostatně jak již název samotného koncertu – Smrt a vykoupení – naznačoval, že tentokrát bylo pramálo prostoru pro bezstarostné veselí. Jedinou výjimkou byla úvodní skladba Carla Marii von Webera Vyzvání k tanci, která zazněla v orchestrální úpravě velkého obdivovatele skladatelova díla a současně jednoho z nejdůmyslnějších instrumentátorů 19. století Hectora Berlioze. Je paradoxní, že Berliozova půvabná a jemnou elegancí oplývající orchestrace vznikla víceméně jako nutné zlo. Ředitel pařížské opery Léon Pillet nabídl Berliozovi spolupráci na novém uvedení Weberovy opery Čarostřelec, kterou měl skladatel opatřit recitativy. Protože ale inscenátoři navíc požadovali také baletní vsuvku, rozhodl se Berlioz – byť s neskrývanou nevolí – zinstrumentovat pro tyto účely Weberovu původně klavírní skladbu Vyzvání k tanci. Dílo se od té doby stalo oblíbeným doplňkem mnoha koncertních programů a do jisté míry se od opery oddělilo, žilo vlastním životem. Berliozova instrumentace akcentuje eleganci tance, kterou odívá bohatě zdobeným orchestrálním šatem, samotná interpretace Filharmonie Brno naneštěstí začala trochu těžkopádně – tam, kde měl orchestr docílit bezmála řezavé jasnosti, jednotnosti a taneční lehkosti, zněla drobná, avšak přesto postřehnutelná tenze a křeč. Hudebníkům se nicméně brzy podařilo požadované bezstarostnosti a elegance dosáhnout.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_04

Na perlu večera v podobně Brahmsovy skladby Čtyři vážné zpěvy, opatřenou instrumentací a preludii hamburského rodáka Detleva Glanerta, již byli instrumentalisté bezezbytku připraveni. Truchlivé dílo zkomponované v předtuše smrti skladatelovy dlouholeté přítelkyně Clary Schumannové naplnilo prostory Kulturního centra Babylon pokojnou vážností. Velkou zásluhu na celkovém vyznění měl basbarytonista Krešimir Stražanac, který věnoval zvláštní pozornost proměnlivé dikci, a především různorodému uchopení i těch nejjemnějších emočních rozdílů textové předlohy. Zpěvák citlivě a v duchu zhudebňovaných slov měnil zabarvení hlasu a neméně dobře si počínal i u dynamických změn. Právě pestrost v barvě hlasu zaručovala, že každičké zvolání a každá otázka budou mít své výsadní a jedinečné hudební sdělení. Velkou pochvalu zaslouží také dirigentské nastudování, které umně zvýrazňovalo citovost Brahmsovy hudby a obzvláště velmi pozvolné závěrečné doznívání skladby naplnilo prostor čímsi nevyřčeným a stěží uchopitelným. Vzhledem k prostorám koncertu je velkým štěstím, že se „odvedle“ neozýval hřmot taneční nebo jiné hlasité hudby, který by tuto jedinečnou chvíli narušil.

smrt_a_vykoupeni_filharmonie_brno_foto_vojtech_kaba_01

Pokračování koncertu v podobě předehry z opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera ukázalo další směřování německé romantické hudby. Po předehře následovala část Isoldina smrt z lásky, která na koncertních jevištích tvoří s předehrou častou dvojici. Liebreich na rozdíl od mnoha jiných dirigentů zvolil v případě předehry poněkud svižnější tempo, které však nic neubíralo efektu, jenž Wagnerova hudba má. Po Isoldině smrti z lásky navázal koncert takřka bez přerušení skladbou Smrt a vykoupení Richarda Strausse, která dala jméno i celému večeru. Plynulý přechod od jednoho díla ke druhému byl navíc umocněn podobným kompozičním jazykem. Dirigent v tomto případě vsadil především na rytmické rozvrstvení a rubato, které vévodilo celé interpretaci. Rozvolnění vedlo obzvláště u houslových tremol k výraznému překrývání jednotlivých hráčů, až se v některých případech se zdálo, že smykují dle libosti a představení diriguje Leopold Stokowski. Liebreich však nezapomínal ani na úderné a homofonnější části Straussovy hudby a mezi těmito rytmickými extrémy přecházel s plným pochopením romantického repertoáru a jeho charakteristického zvuku. Kromě duchaplného uchopení hudby si však dirigent zaslouží ještě jednu, méně častou pochvalu – cit pro to, kdy začít. Zatímco mnohdy začínají dirigenti téměř ještě před dozněním prvotního potlesku, Liebreich počkal, než se obecenstvo usadí, dovrtí a otevře si přiložené programy. Může se to zdát jako maličkost, ale vyhranit si chvíli času pro naprostou koncentraci hudebníků i publika je nejen naprosto v pořádku a často také nezbytné.

Brněnská filharmonie se z japonského turné vrátila v plné síle. I když některé drobnosti nebyly z intonačního hlediska zcela bezchybné, nelze popřít, že čtvrteční koncert byl díky promyšlené interpretaci svátkem pro všechny milovníky romantické hudby.

CARL MARIA von WEBER / arr. HECTOR BERLIOZ Vyzvání k tanci op. 65 JOHANNES BRAHMS / DETLEV GLANERT Čtyři preludia a Vážné zpěvy op. 121 RICHARD WAGNER Předehra a Isoldina smrt z lásky z opery Tristan a Isolda RICHARD STRAUSS Smrt a vykoupení, symfonická báseň op. 24 Krešimir Stražanac basbaryton Filharmonie Brno dirigent Alexander Liebreich

Foto Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Hudební vydavatelství Indies oslaví na den přesně 14. února 2020 v brněnském Sono Centru úctyhodných třicet let od svého založení. Na dvou pódiích zahraje tucet kapel a na programu je i několik opravdu unikátních koncertů. Na vše, co tomuto jedinečnému podniku v podobě firmy i slavnostního večera předcházelo, vzpomíná zakladatel Indies Milan Páleš.  více

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkova divadla v Brně, má vedle klasické hudby blízko také k undergroundu, spolupracuje s básníky a napsal několik zásadních skladeb na pomezí soudobé a alternativní hudby. Jeho nové sólové album Josef Klíč & His One Man Cello Squad obsahuje písně beze slov, což je, jak Klíč podotkl v loňském rozhovoru pro náš server, forma, „která existovala už v době renesance“. A vysvětluje: „Píseň beze slov je skladba, do které si můžeš dosadit text. Má nějakou melodii a ty si na ni dokážeš text sám pro sebe zazpívat. Musí to tedy být skladba s nosnou melodií.“  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více