Filharmonie Brno vzbudila emoce i vášně

29. listopad 2019, 14:00
Filharmonie Brno vzbudila emoce i vášně

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.

Koncert zahájily proslavené melodie Bizetovy opery Carmen, tentokrát však v neobvyklém hávu. Do podoby třináctidílné baletní suity pro smyčce a bicí nástroje je upravil Rodion Ščedrin. Podařilo se mu tak vytvořit samostatné a svébytné dílo odkazující však ke klasice operní. Osm vybraných částí zahájila temně znějící Introdukce s tématem Habanery ve zvonech střídaných pizzicatem smyčců. Ani v dalších částech, obsahujících znovu Habaneru nebo proslulé Torero, nechybělo originální předávání melodie jednotlivými nástrojovými sekcemi nebo sóly, což umocnilo barevnou nápaditost a promyšlenost celé kompozice. Preciznost každého vyhraného tónu byla patrná ve hbitých staccatových i táhlých legátových pasážích, krátké violové sólo nevyjímaje. Nutno vyzdvihnout také četné sólové party celé plejády bicích nástrojů v podání Lukáše Krejčího, Radka Tomáška, Petra Hladíka, Tomoe Sonody a Maximiliana Joppa, které zřetelně a sebejistě vynikaly, i když nebyly z předních řad hlediště vidět.

filharmonie_brno_emoce_a_vasne_2019_foto_jan_prokopius_04

Souhru a zřetelnost nejen první skladby večera měl spolehlivě pod kontrolou bývalý šéfdirigent brněnských filharmoniků Petr Altrichter, který obzvláště v exponovaných částech všech skladeb pobízel rozmáchlými a vláčnými gesty orchestr ke dramaticky procítěnému výkonu. Bylo patrné, že se jeho jasné výrazové i tempové požadavky u hráčů setkaly s porozuměním a přímočarost dirigentova gesta se následně odrazila ve výsledném zvuku.

Druhou skladbu večera, Rumunskou rapsodii č. 1 George Enesca, doplnily i dechové nástroje. Těm také byla svěřena zahajovací úloha překvapivě temperamentní a exoticky vyznívající kompozice. A tak se zejména dřevěné dechy mohly představit v působivé přehlídce, v níž se sólové vstupy proplétaly v hravých melodiích. Odlehčený a folklorní nádech poté převzal celý orchestr v elegantním valčíkovém rytmu směřujícím k nově vznikajícím hudebním myšlenkám.

filharmonie_brno_emoce_a_vasne_2019_foto_jan_prokopius_02

Kvůli akustickým dispozicím vyznívaly v největší míře první housle a violoncella sedící na okraji pódia, což však není v prostorách Stadionu žádnou novinkou. Neuhlídaná síla smyčců pak poněkud zastínila sólové vyhrávky violy a fagotu, avšak preciznímu sólu flétny a na ni navazujících dechů už se vyniknout podařilo. Tempově narůstající běh melodie následně tolikrát směřoval k vrcholnému závěru, který však byl vždy nečekaně přerušen novými hudebními myšlenkami. I přesto však orchestr dokázal udržet tah a náboj, které dílo vyžadovalo a energicky dospěl do již opravdového vygradovaného finále.

Druhá polovina programu dala prostor klasikovi ruského romantismu, Petru Iljiči Čajkovskému a jeho Čtvrté symfonii f moll. Přestože v sobě tato symfonie nese všechny charakteristické rysy skladatelovy hudby, nabyla první věta po odeznění vydařené úvodní fanfáry žesťů poněkud zdlouhavý a uspávací charakter. V průběhu čtyř vět se také oproti první polovině koncertu začaly vyskytovat drobné nepřesnosti v souhře a rytmu celého tělesa, které však lze v kontextu večera pominout.

Z uspávajícího dojmu první věty naštěstí diváky vytrhl příchod věty druhé. Jestliže byl název koncertu zvolený podle konkrétního hudebního místa programu, pak to jistě bylo právě úvodní hobojové sólo, jehož emotivní nádech vzápětí naplno rozvinul orchestr ve stále se navracejícím tématu. Rozutíkané myšlenky diváků udržela také brilantní třetí věta, v jejímž úvodu smyčcová sekce odložila smyčce a předvedla efektivní a obdivuhodně sehranou pasáž.

filharmonie_brno_emoce_a_vasne_2019_foto_jan_prokopius

Večer by také mohl být opatřený souslovím „přehlídka barev“, neboť málokdy program nabídne tolik prostoru jednotlivým nástrojům v plné kráse - v sólovém i skupinovém podání. Šlo o zpestření posluchačům i hráčům uvyklým jednolitému proudu orchestrální hudby.

Přestože Čajkovského dílo nelze označit za méněcenné, dalo by se z dramaturgického hlediska polemizovat o výměně první a druhé poloviny koncertu. Symfonie by svým delším „rozjezdem“ dovedla diváky až ke známým operním melodiím a večer by zakončila živelná rapsodie, jejíž závěr by jako finální část programu vynikl.

Přes tyto výhrady nelze dramaturgii upřít výbornou volbu skladeb, ať už v jakémkoliv pořadí, orchestru skvělou kondici a vložené množství energie, dirigentovi potom jisté a vstřícné vedení. To vše ve výsledku umožnilo zahájit jmenované abonmá se vší elegancí a jiskrou.

Emoce a vášně

RODION ŠČEDRIN

Carmen-suita

GEORGE ENESCU

Rumunská rapsodie č. 1 A dur

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ

Symfonie č. 4 f moll

Petr Altrichter – dirigent

Filharmonie Brno

Sál Stadionu

Čtvrtek 28. 11. 2019

 

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Nejčtenější

Kritika

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více