Folk Team – Jako živýí na narozeninovém záznamu z Musilky

Folk Team – Jako živýí na narozeninovém záznamu z Musilky

Narozeninové turné přineslo minulý rok posluchačům průřez čtyřiceti lety tvorby brněnského Folk Teamu. Koncertní záznam na CD i na DVD zachytil jeho poslední koncert z loňského listopadu.

Repertoár Folk Teamu možná není tak rozsáhlý, členitý a variabilní (ve smyslu – na každém koncertě jiná verze písně) jako Dylanův, studijní obory mapující tvorbu brněnské kapely zatím nevznikly, nicméně po čtyřiceti letech trvání jsou písně Romana Venclovského, Ivana Huvara a dalších autorů hodny utřídění. Při poslechu alba Jako živýí, které přináší záznam posledního koncertu narozeninového turné z roku 2014, mě napadají minimálně tři kritéria, podle nichž lze hity i rarity Folk Teamu roztřídit – na písně zadumané a odlehčené (tedy podle hudby), na závažné a jednodušší (podle textu) a v neposlední řadě na starší a novější. I když totiž v oněch čtyřiceti letech lze vymezit několik period (éra zhudebněné poezie, raná tvorba Ivana Huvara atd.), sám vnímám jako nejdůležitější mezník album Velký prachy z roku 2000. S ním totiž kapela, která v druhé polovině 90. let s ničím novým nepřicházela, chytila druhý dech. Od té doby se s Folk Teamem pravidelně potkávám například na letních hudebních festivalech a vystoupení koncerty pro mne vždy patří k nejlepším zážitkům.

Titul Jako živýí nabízí narozeninový koncert ve dvou formátech – na CD a DVD. Předpokládám, že většina posluchačů se bude častěji vracet k audio nosiči, ovšem je dobré se aspoň jednou podívat i na video. Ne proto, abychom viděli, jak se vlasatý Roman Venclovský při zpěvu usmívá, jak pečlivě artikuluje a jak v písni Nadčlověk tančí. Ne proto, aby si ženy, které rodily v brněnské Nemocnici milosrdných bratří, prohlédly pana primáře Huvara s elektrickou kytarou (i já říkávám své dceři: „To je pan doktor, který ti pomáhal na svět“). Hlavním aktérem videa je totiž kapelník a houslista Pavel Kopřiva. Jeho průvodní slovo, občas laskavě jízlivé, uvádí písně do kontextu, provází nás dějinami Folk Teamu a pomáhá nám třídit skladby nejen podle výše nastíněných kritérií. Upozorní na Mluvícího koně, jediný textařský příspěvek ženy Ivana Huvara, lékařky Marie Huvarové, který ovšem do poetiky Folk Teamu skvěle zapadá. A stejně tak zdůrazní to, co každý letitý fanoušek kapely ví, totiž že někdejší velký hit Káva a čaj se naopak zbytku repertoáru kapely vymyká. Zajímavá je i historie další netypické písně, úvodního rokenrolu Včera jsem se tě viděl poprvé, který Tomáš Úlehla do Folk Teamu přinesl ze své dřívější skupiny Hrobaři.

Celkem na CD zazní 23 písní, na DVD je jedna navíc (Kainarovo Odcházím z domova). Kapele se povedlo udělat rozumný kompromis mezi současným koncertním repertoárem (stojícím hodně na písních z poslední řadové desky Nebudu) a staršími hity. Nechybí například Ptačí song, za který skupina obdržela v polovině 80. let Autorskou Portu (druhá oceněná skladba, Člověk je jak den, se na výběr nedostala). Po delší době pánové oprášili Mluvícího koně, za kterého jsem rád. Ze starších rychlých písní se na výběr dostala Beze slov, kterou bych – stejně jako Kávu a čaj – oželel, naopak rád jsem si poslechl další starou – Za pět minut pět. Z alba Velký prachy pánové vybrali například Ještě jsme neumřeli, Putovní holku, Měsíční dítě a jako přídavek Opilého anděla. Nedostalo se naopak na můj zvlášť oblíbený Konec století, na poetické Bastily, ve kterých však melodik Venclovský trochu čerpal sám ze sebe, a ani na Huvarovu Julii, podle mne jednu z nejsilnějších písní Folk Teamu vůbec, pro narozeninovou veselici však ne příliš vhodnou. Ostatně tyto moje glosy – tedy co bych na výběru uvítal a co spíše ne – mají pouze ten smysl, aby ukázaly, že kapela se stěží někomu zavděčí na sto procent. Lepší je tedy zopakovat, že dramaturgie je dobře sestavená a reprezentativní. Chce-li si někdo v osmdesáti minutách udělat obrázek o tvorbě Folk Teamu od rané tvorby až po poslední hit Skála („Ivan napsal po několika desítkách let milostnou píseň“), je album Jako živýí dobrá volba. Letité klenoty, jako byly písně Evropa nebo Golem, si zájemce může dohledat na příslušných starých deskách.

I když je album oslavou historie kapely, je zároveň dokumentem o její současnosti. I nejstarší písně totiž otcové zakladatelé hrají s rytmickou sekcí, kterou tvoří bubeník Pavel Bříza, baskytarista Dalibor Dunovský a klávesista Roman Jež. Zde doporučuji nejen poslouchat a dívat se, ale také si přečíst v bookletu průvodní slovo Ivana Huvara – mimo jiné o tom, jak jej „přestal bavit ten typ folku, jak čtyři chlap sedí se španělkama na klíně a sdělují světu pravdy“. Španělky sice nezmizely úplně, ale doplnily je nástroje elektrické, s nimiž nakonec ještě víc vynikly i ty pravdy sdělované světu. Není možná náhoda, že špičkového kytaristu Miloše Makovského si Folk Team přizval do dvou výrazných nových protestsongů (Folkařovo blues II.Nebudu).

Folk Team není profesionální kapela v tom smyslu, že by se muzicírováním jednotliví členové naplno živili. Pochybuji, že by například Ivan Huvar svůj významný post vyměnil za nejisté řemeslo kytaristy. Výkony jednotlivých muzikantů však profesionální jsou a kapela v onen listopadový den podala v Brně na Musilce výborný výkon. Výkon samozřejmě adekvátní žánru – pokud občas ujede nějaký tón nebo některá ze slabik zanikne v ostatních zvucích, patří to k živému folkrocku nebo rokenrolu. A pánové skutečně hrají jako o život. Vlastně „jako živí“.

Folk Team: Jako živýi: FT Records 2015. 23, resp. 24 skladeb (CD/DVD). Stopáž: 79:31 (CD) & 105:50 (DVD)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brněnská skupina Folk Team letos slaví čtyřicet let od svého vzniku. Stačí vidět jedno jediné její vystoupení a člověk si uvědomí, že pánové mají i po těch čtyřech dekádách stále energie na rozdávání. Že své hudbě zdravě věří a že věří i tomu, že lidem se vedle léty ověřených hitů budou líbit i nové písně. O historii i současnosti Folk Teamu jsme hovořili s kapelníkem a houslistou Pavlem Kopřivou.  více




Nové a první vánoční album Pavla Šporcla Vánoce na modrých houslích s tradičními i méně známými koledami vyšlo koncem listopadu letošního roku. Zároveň s CD vyráží na trh i sám Pavel Šporcl a to se stejnojmenným turné po celé České republice. Do Brna zavítal 11. prosince spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, sopranistkou Janou Šrejma Kačírkovou a Českým chlapeckým sborem Boni pueri. Program (o kterém se předem ovšem nedalo zjistit mnoho) i místo konání koncertu v Bobycentru dávaly tušit poměrně velkolepou a náročnou produkci s mnoha otazníky a úskalími. A je třeba hned předeslat, že právě díky nim vlastně nelze koncert hodnotit umělecky.  více

Rozhovor Kateřiny Bajo, která je hlavní koordinátorkou členství Prahy jako města literatury v Síti kreativních měst UNESCO a Davida Dittricha, hlavního koordinátora členství Brna jako města hudby v téže Síti. Síť kreativních měst UNESCO vznikla v roce 2004 a jejím hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce a kreativity. Nyní sdružuje 180 členských měst ze 72 zemí celého světa. Města jsou v síti zastoupena v 7 kreativních oblastech – literatura, hudba, design, film, gastronomie, lidová řemesla a média. Město, které se o členství v síti uchází, musí splnit velice přísná kritéria, podporu mu musí vyjádřit nejenom komise odborníků, ale i všechna členská města.  více

Od alba Sme len hostia na zemi (2009) vydává Tomáš Kytnar se skupinou Tady To Máš nová alba vždy po dvou letech. V době, kdy U2 dokončí desku tři roky od předchozí a kritikům se to zdá příliš brzy, se to může jevit jako nadprodukce, ale co je to proti Neilu Youngovi, který i po sedmdesátce zásobuje fanoušky tempem více než jedna deska za rok… Frekvence je tedy pojem relativní, který v tomto případě souvisí s tím, že Kytnar – pianista kdysi rockový, dnes řekněme bluesovo-šansonový – má stále co zhudebňovat. Před lety mu učarovala slovenština jako velmi hudební jazyk, a tak jeho alba, třebaže vznikají v Brně v okruhu kolem klubu Stará Pekárna a studia Indies, obsahují zhudebněnou slovenskou poezii. Přitom nové album přímo navazuje na předchozí titul Srdičeka tiché a obsahuje výhradně verše bratislavského rodáka a výborného básníka města Erika Ondrejičky (* 1964). Kytnar se s jeho poetikou sžívá dlouhodobě – vedle obou monotematických alb jeho básně zařadil i na předchozí nahrávky Vôňa rána (2011) a Krátkovlasá čembalistka (2013).  více

Kapli brněnského Paláce šlechtičen v předvečer první adventní neděle rozezněla dvě hudební tělesa, která se zaměřují na historicky poučenou interpretaci (převážně) renesanční tvorby. Komorní sbor Versus se věnuje duchovní hudbě z období renesance, raného baroka ale i dílům soudobým. V roce 2009 se stal součástí brněnského tělesa Ensemble Opera Diversa. Zakladatelem sboru i jeho uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas. Sbor Versus doplnil profesionální soubor historických dechových nástrojů Capella Ornamentata. Hlavním posláním tohoto ansámblu je autentická intepretace duchovní hudby 16. a 17. století.  více

V rámci turné, které probíhá už od jara, přijede 28. listopadu do Brna na Flédu skupina Zrní. Představí své nejnovější album s názvem Jiskřící. Na naše otázky reagovali členové skupiny (čtyři Honzové a jeden Ondra) kolektivně, pouze odpovědi Honzy Ungera coby autora textů občas vystoupily do popředí.  více

Největší halu brněnského Výstaviště – pavilon P – včera zaplnila tisícovka diváků. Zdejší premiéra baletu West Side Story byla zcela vyprodána. Představení uvádí Národní divadlo Brno, autorem původního konceptu jakožto i původní režie a choreografie je Jerome Robbins, libreto sepsal Arthur Laurents, hudbu Leonard Bernstein a texty písní Stephen Sondheim. Brněnské baletní provedení světoznámého muzikálu režíroval Mário Radačovský, který vytvořil také choreografii nové inscenace. Scénu navrhl Marek Hollý, kostýmy Alexandra Grusková. O light design se postaral Tomáš Morávek, projekce řídili Jan Fuksa a Martin Svobodník.  více

Svou progresivnější, na současnější hudební tvorbu orientovanou řadu zahájila Filharmonie Brno úvodním koncertem abonentního cyklu Filharmonie doma II. Koncert se konal pod názvem Opuštěné ostrovy 23. listopadu 2017 v brněnském Besedním domě. Program večera tvořily skladby Toshia Hosokawy, Bernda Aloise Zimmermanna a Josepha Haydna. Sólový hoboj zazněl v podání Viléma Veverky a představení řídil německý dirigent Alexander Liebreich. Koncert byl v přímém přenosu odvysílán na Českém rozhlasu Vltava a rozhlasovou sítí Eurorádia v rámci prestižní koncertní řady Euroradio Premium Concerts.  více

Přístav, mnohonásobný vítěz Porty a dalších trampských a folkových festivalů, nová alba nechrlí. V roce 2001 debutoval nahrávkou Prašná cesta, v roce 2008 vznikl Papírový drak a až v roce 2017 třetí deska PřiHrátky. Průměrně osmileté rozestupy mezi dlouhohrajícími nahrávkami mají jednu výhodu. Kapela mezitím intenzivně hraje, pracuje na sobě a určitý pokrok by měl být s každým dalším albem znát. Teoreticky by to tak mělo být a u Přístavu to naštěstí platí. A tak podobně jako jsem v souvislosti s minulou deskou tvrdil, že je Přístav čím dál přesvědčivější, u novinky se tento pocit prohloubil.  více

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.  více

Mnoho comebacků bývá spíše nostalgickým až smutným ohlednutím za tím, co už se nikdy nevrátí. Jsou tu ale výjimky potvrzující pravidlo. Gaia Mesiah se vrátila s vervou sobě vlastní a snad ještě větší energií než kdysi. Husí kůži ve středu na Flédě měli v publiku i na podiu.  více

Zajímavé preview festivalu Janáček Brno 2018 představoval pondělní koncert v brněnském divadle Reduta. Na programu večera bylo Divertimento pro klavír levou rukou a komorní orchestr Bohuslava Martinů, Capriccio pro klavír jednou rukou, flétnu/pikolu, dvě trubky, tři trombony a tenorovou tubu a Příběh vojáka (L’Historie du soldat) pro vypravěče, klarinet, fagot, kornet, trombón, housle, kontrabas a bicí od Igora Stravinského. Za klavírem se vystřídali Daniel Wiesner a Jan Jiraský. Orchestr Brno Contemporary Orchestra řídil dirigent Pavel Šnajdr. V recitovaných rolích se představila Soňa Červená jako Vypravěč, Štěpán Kaminský jako Voják a Petr Bláha jako Ďábel.  více

První koncert z abonentního cyklu Filharmonie na Stadionu, nahrazující původní cyklus Filharmonie v divadle, se uskutečnil ve čtvrtek 9. listopadu 2017 v Kulturním centru Babylon. Na programu večera byla díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Edvarda Hagerupa Griega v provedení Filharmonie Brno a pod taktovkou norského dirigenta s českými kořeny Stefana Veselky.  více

Poslední koncert 49. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno Moravský podzim dozněl sobotu 28. Října. Festival si těsně před svými padesátými narozeninami zvolil jako zastřešující téma ®evoluci a nevyhnutelný vývoj vpřed. Poutače a plakáty v Brně měsíce volaly na kolemjdoucí a lákaly na ambiciózní podívanou. Po zběžném přehlédnutí programu bylo zřejmé, že stěžejními hudebními díly letos budou především novátorské počiny první poloviny 20. století navrch okořeněné o hudební lahůdky tzv. staré hudby.  více

Brno nyní stojí po boku 180 měst z celého světa, která patří do Sítě kreativních měst UNESCO. Pouze tři desítky z těchto měst se soustředí na hudbu. Z České republiky jde vedle Prahy teprve o druhé město přijaté do této Sítě. Udělený titul oceňuje práci umělců, kulturních pracovníků, žánrovou rozmanitost i spolupráci s okolním regionem.  více

Budoár staré dámy býval brněnská a z větší části dívčí kapela. Neplatí už ani jedno. Charismatickou kapelnici a zpěvačku Martu Kovářovou (dříve Svobodovou) momentálně doprovázejí tři pánové. A i když část kapely stále žije v jihomoravské metropoli, sama Marta se provdala a vychovává dvě děti ve „vesnici v mrazivé kotlině“. Její nová role provdané ženy a hospodyňky se promítla do několika písní „o vaření“ a s životem na nehostinném venkově možná souvisí výběr básně Lubora Kasala Z ježatých hor („Mrazem to mrská a zimu pase“), jejíž zhudebnění skupina zařadila na samý úvod nového alba. Byl to dobrý tah, protože jde o píseň energickou, hitovou, s osobitým a barvitým textem („…kde jektají mývalové umývadel a syčí hadi sprch“) a s mistrně zvládnutou dynamikou, rytmem a stoptimy. Kapela, která v poslední době zdaleka nemá tolik možností zkoušet a písně společně cizelovat jako dřív, se zde ukazuje ve vrcholné formě – sehraná, dravá, ale při všem tom zdánlivém chaosu zorganizovaná – ani tón navíc tu nepadne.  více