Folkové prázdniny: kouzla v zámeckém parku

Pod pojmem Folkové prázdniny se dnes skrývá směs world music, popmusic, jazzu, klasiky, šansonu i nezávislého rocku. Ale jde také ještě o něco jiného. Týden plný hudby všech možných žánrů (26. června – 2. srpna) spojovala nejen působivá atmosféra zámeckého parku v Náměšti nad Oslavou, ale také cosi, co člověku zřetelněji dochází až s odstupem, když rekapituluje své zážitky i reakce publika. To „cosi“ nemá přímou spojitost s konkrétním hudebním žánrem, neboť na „Folkovkách“ vystupovali například svébytní vokalisté z jižní Francie Lo Cor de la Plana, Bára Hrzánová a Condurango, klezmerské trio Kroke z Krakova, moravský Hradišťan, kanadská tradiční fidlerka a stepařka April Verch, slovenská šansoniérka Szidi Tobias, polotradiční ukrajinská kapela Veseli Vujky či poprocková hvězda Jana Kirschner. V pestrém – a zdánlivě nesourodém – výčtu bych mohl ještě pokračovat. Poskytnutí podrobnějšího přehledu však není mým cílem, spíše bych rád postihl hlubší esenci této neobyčejné akce. Je to snaha o vysokou autenticitu hudebního a v posledku lidského poselství. Snaha o ryzost sdělení, za nímž je cítit život, radost, smutek, opravdově žitá nejen hudební, ale i životní filosofie.

Folk není mrtev aneb radost z objevování

Tak jako folk ve svém nejširším významu (ne v tom českém, kdy splývá spíše s představou autorského písničkaření s kytarou) představuje nejasně ohraničené živoucí pole současné hudební tvořivosti vycházející jak z tradiční hudby, tak z momentálních tvůrčích impulsů „lidových“ (tedy akademicky neškolených) tvůrců, tak dramaturgie Folkových prázdnin zrcadlí tuto skutečnost jako málokterý z našich festivalů. Oproti jiným nesází z 90 procent na marketingovou jistotu (známá jména), ale spíše na s neobyčejnou poctivostí cizelovaný cit pro hudební (či vůbec umělecké) poselství a věrohodnost interpretů. A stejně se hodnotí i výsledek. Náměšťské publikum je totiž z velké části složeno z těch, kteří přicházejí objevovat a mají srdce doširoka otevřeno. To také znamená, že snadněji vycítí machu, kalkul, manipulativní exhibice či zcela obyčejnou vyprázdněnost, která se může skrývat i za dříve zvučným jménem. Ne každý koncert se musí vždy vydařit, ne každý interpret se v tomto svébytném prostředí jeví stejně, jako na propagačních videích či cédéčkách. To se stává i na Folkovkách. Ke cti festivalového dramaturga Michala Schmidta je nutno říct, že nenechává mnoho prostoru náhodám a snaží se pozvané kapely vidět živě ještě před tím, než jim pošle nabídku na účinkování. Mimochodem, jeho hlavní odměna za celoroční práci vypadá takto: Dostává proplacen pobyt na každoročním veletrhu word music Womex, který se koná každý rok v jiném evropském městě. Víceméně celé „Folkovky“ jsou totiž výsledkem dobrovolnické práce, pro niž vytváří administrativní a organizační zázemí Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou se svým skrovným, ale zato o to vstřícnějším osazenstvem. Minimální materiální ohodnocení dobrovolníků je daní za nekompromisní investici do programu, která plyne nejen z peněz sponzorů, ale též z grantů a dotací pracně dojednávaných se zahraničními kulturními institucemi a ambasádami. Málokterý z českých a moravských festivalů srovnatelného zaměření má tak vysoký podíl kvalitních zahraničních účinkujících. Folkové prázdniny je z toho hlediska nutno považovat za malý zázrak. Lidsky i z hlediska profese. Letošní Folkové prázdniny dva dramaturgické vrcholy, o nichž se chci zmínit podrobněji.

Cloud Cult: hudba životní alternativy

Prvním z nich bylo vystoupení americké skupiny Cloud Cult, jejíž ústřední postavou je zpěvák, multiinstrumentalista a písničkář Craig Minowa. Ten už v polovině 90. let začal tvořit hudbu, která byla současně odrazem jeho prohlubující se reflexe otázek spjatých se životním prostředím. Z jeho sólového projektu se posléze vyvinula skupina Cloud Cult, jejíž název odkazuje na dávná proroctví jisté skupiny severoamerických Indánů, která metaforicky upozorňovala na nebezpečí, jež vznikají z nerovnováhy mezi technickým pokrokem a lidskou sebereflexí. Minowa založil na své farmě, která se řídí ekologickými principy, vydavatelství Earthology Records (na níž vycházejí také alba Cloud Cult), poněvadž se nechtěl dostat do mechanismů standardního hudebního byznysu. Nebývale intenzívním tvůrčím impulsem se mu stala tragická událost v rodině, kdy jemu a jeho ženě, výtvarnici Connie, náhle ve spánku zemřel dvouletý syn. Z této osobní tragedie se doslova vypsal – během jednoho roku složil zhruba sto písní, které jednak reflektují smutné stránky života, ale současně jsou nabity touhou jít dál a najít své životní světlo. Ty se staly základem repertoáru Cloud Cult. Symbolická je jedna z nejznámějších – Step Forward.

Vystoupení Cloud Cult mají daleko do muzikantské exhibice, vše je podřízeno určité atmosféře. Jejich duch i energie připomíná nejpůsobivější éru kalifornských „květinových dětí“ přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale k prostým heslům „love and peace“ by člověk ještě mohl intuitivně připojit „hope, awareness“ (naděje, uvědomění) a náboj pozitivní energie. Úctyplný vztah k životnímu prostředí a vztah k rodině jsou jedněmi z určujících v životní filosofii Cloud Cult. Vystoupení skupiny dostalo od počátku svéráznou a inovativní dimenzi zapojením výtvarníků (Connie Minowa a Scott West), kteří během koncertu vytvářejí spontánně obrazy a ty jsou nakonec vydraženy pro různé účely. Cloud Cult se během minulých deseti let stali fenoménem, který získal ve Spojených státech značnou popularitu a renomé a vyprodává sály po celé zemi. Vydali doposud 10 alb a Jejich hudba je označována za nezávislý experimentální rock, i když dnešní sestava je víceméně akustická a zahrnuje nástroje jako housle, cello, trombón a lesní roh.

Záslužný a objevitelský počin Michala Schmidta, který zařídil první český koncert Cloud Cult, je pozoruhodný i tím, že to byl vůbec první evropský koncert skupiny. Dorazili na něj fanoušci skupiny až z Holandska a ze Švédska. Přidám perličku na závěr: Organizátoři měli jisté obavy, zda-li zdárně zajistí zázemí pro takto výrazně ekologicky orientované umělce. Budou to přísní vegani nebo budou mít jiné „ekopožadavky“? Nakonec přijeli neobyčejně milí lidé, kteří jedli, co se jim dalo, zajímali se o všechno, užívali si pro ně nezvyklého prostředí a vycházeli organizátorům ve všem vstříc. A pro publikum vytvořili v zámeckém parku uhrančivou atmosféru, tak jinou než většina ostatních účinkujících.

Tři hlasy – ojedinělé setkání tří kultur

Druhým vrcholem festivalu a současně i posledního festivalového dne v sobotu 2.srpna byl projekt houslistky a zpěvačky Jitky Šuranské Tři hlasy. Jeho základem měla původně být svého druhu tvůrčí dílna tří vokalistek – Izraelky Michal Elia Kamal z istanbulské skupiny Lightin Babylon, Maďarky Irén Lovász, která vystoupila na festivalu se svým Groove and Voice Triem a Jitky samotné. Jitka Šuranská nakonec využila ještě několika dalších hudebníků ze skupiny Light in Babylon, z mezinárodní formace Shum Davar a mandolinistu Martina Krajíčka z vlastního tria. A právě tento muzikant spolu se slovenským houslistou Jurajem Stierankou a tureckým hráčem na santur (druh cimbálu) Metehanem Çifçi vytvořili zdatnou instrumentální protiváhu skvělým zpěvačkám. Napínavá a intenzívní příprava, která trvala pouhé dva dny a v níž se projevily naplno i různé emotivity a vlivy různých kultur, vyústila nakonec v plnohodnotný koncertní projekt. Ten střídal komornější polohy s písněmi jednotlivých zpěvaček s „velkokapelovými“ čísly, v nichž účinkovaly všechny tři. Zpívalo se česky, maďarsky, hebrejsky a turecky a tento jazykový Babylón vůbec nenarušil jednolité vyzařování. Hudba je univerzálnějším médiem než jednotlivé jazyky. Všechny peripetie náročné a stresující přípravy byly zapomenuty ve chvíli, kdy všichni aktéři stáli na pódiu a proudila mezi nimi a z nich radostná energie. Trefně tento princip vystihla Jitka Šuranská v rozhovoru pro Denik.cz.

Koncertní setkání Tři hlasy se stalo vrcholem festivalu, přestože v závěrečném dni mělo těžkou konkurenci – domácí zavedenou kapelu Traband a mezinárodně uznávané britské kvarteto Spiro. Stalo se vrcholem, protože spontánně a bez nadbytečných spekulací zosobnilo výsostnou schopnost hudby – schopnost spojovat. Zažil jsem takový a tak vydařený projekt na tuzemských festivalech poprvé a můžu dosvědčit, že by se neztratil ani na nejlepším festivalu svého žánru v Evropě, v Rudolstadtu. Zázračné je, že se zrodil na mnohonásobně menším festiválku, což svědčí o výjimečnosti poměrů v zákulisí Folkových prázdnin a doufejme, že tento příklad povzbudí i další.

A co říct závěrem? Příští rok se Folkové prázdniny konají už potřicáté! Jsem zvědav, jak se dál bude rozvíjet pozoruhodný příběh tohoto festivalu a jaká překvapení nám jubilejní ročník přinese.

Folkové prázdniny. 26. června – 2. srpna, Náměšť nad Oslavou.

Foto Jiří Polehla. Jiří Plocek se věnoval Folkovým prázdninám také v Kulturních novinách 4. srpna 2014.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jedním z důležitých výročí, které zohledňovala dramaturgie letošního Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, bylo 160. výročí narození hudebního skladatele Leoše Janáčka. Bylo těch výročí vlastně více – ještě 90 let Českého rozhlasu Brno a Rok české hudby – a všechna spolu jaksi souvisela. Programová rada se jim tedy rozhodla věnovat jeden z pořadů. Postupně se ustavilo trio autorů – muzikoložka Jarmila Procházková, já sám a nakonec k nám přibyl režisér Břetislav Rychlíkvíce

Se serverem Město hudby začíná spolupracovat Jiří Plocek. Hrál na mandolínu s Poutníky i se svojí kapelou Teagrass, naposledy natočil album Písňobraní s Jitkou Šuranskou. Působí jako hudební redaktor a dramaturg v Českém rozhlasu Brno, stojí v čele družstva Kulturních novin. Mluvili jsme o všem možném, ale vlastně jsme pořád kroužili kolem jednoho bodu: jak se biochemik dostal k hudbě a hlavně jak skrze ni objevuje sebe sama.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více