Francouzské výlety Magdaleny Kožené

8. květen 2013, 10:39

Francouzské výlety Magdaleny Kožené

Magdalena Kožená se několik dní po vystoupení s Berlínskými filharmoniky vrátila do Španělského sálu s komorním recitálem. Především první polovina koncertu věnovaná výhradně písňové tvorbě Maurice Ravela byla v podstatě dokonalá. Druhá trochu zaskřípala dramaturgicky, ale k tomu se dostanu.

Akustika místa je pro písně a sólové kantáty s doprovodem klavíru vstřícná, ne-li vhodná (naopak orchestrální koncerty by se ve Španělském sále snad vůbec pořádat neměly). Dozvuk lehce rozmlžuje zpěv i klavír, ale ne až k nesrozumitelnosti. Spíš jim dodává vzdušnost a měkkost, která se především k Ravelovi hodila se vším všudy. Nejde samozřejmě zdaleka jen o akustické vlastnosti prostředí, hlavní je, že Magdalena Kožená je ve francouzském repertoáru jako doma a možná patří k tomu vůbec nejlepšímu, co v jejím podání můžeme slýchat.

Maurice Ravel ve svých písních vytváří hudební paralely k náladám textů, což se s interpretačním přístupem Magdaleny Kožené pozoruhodně stýká. Pěvkyně z textů vychází, je jí skvěle rozumět, a pokládá je do hudebního proudu. Vytváří z písní malé dramatické útvary, které srozumitelně promlouvají i k těm, kdo nerozumějí francouzsky (přesto ale oceňuji překlady textů v programu).

Histoires naturelles je cyklus pěti písní věnovaný zvířatům a lidským zvykům i vlastnostem, které jim přisuzujeme. Texty Julese Renarda jsou uštěpačné, ironické, se smyslem pro kontrast, dívají se nejen do přírody, ale i na vesnický dvorek. Máme před sebou krásu Ledňáčka, přičinlivost Cvrčka, ale také Labuť, která žere to samé co husa. Drůbež je znuděná stálou přítomností krásy Páva a neustále popuzovaná otravnou Perličkou. Magdalena Kožená je ztvárnila jako pět pěvecko-hereckých etud na kontrastní nálady. Vynikající byl i klavírní doprovod Malcolma Martineau. Dvě hebrejské melodie přinášejí kombinaci chvalozpěvu Kadiš a marného tázání po smyslu světa Věčné tajemství. Magdalena Kožená je zazpívala prakticky bez pauzy a vytvořila z nich oslavu Všemohoucího s ironickou kódou. Jen odpověď na marné otázky nezněla 42, ale tralala. Působivý byl začátek Kadiše, kdy se k sólovému zpěvu přidával jen zvolna houstnoucí klavírní doprovod.

První část koncertu završil Ravelův cyklus Malgašské písně, ke klavíru se připojil ještě flétnista Kaspar Zehnder a violoncellista Tomáš Jamník. Trošku jsem litoval, že se nepovedlo provést všechny tři písně vcelku bez potlesku, který se vloudil mezi druhou a třetí. Střídání nálad od roztoužené Nahandove přes vzrušeně varující Střezte se bílých až po klidnou Je sladké tvoří krásný trojdílný celek. Bezvadně zněl dvojhlas violoncellových flažoletů a zpěvu, písně z Madagaskaru byly prostě úchvatné.

Druhá část večera začala sólovou kantátou Josepha Haydna Ariadna na Naxu. Ta mě vytrhla do úplně jiného světa a když mám být upřímný, nadšený jsem z toho nebyl. Magdalena Kožená tyto věci zpívat umí, o tom není potřeba diskutovat, jen ta skladba patřila na dramaturgicky jinak postavený koncert (a možná by se k ní víc hodil i kladívkový klavír). Krásný závěr vytvořily Vesnické scény – pět slovenských písní v úpravách Bély Bartóka. Texty směřující až ke karikatuře spolu s bohatým klavírním partem vytvořily výrazový oblouk s úvodními Ravelovými Historkami.

Jako přídavek zazněla jedna milostná píseň Antonína Dvořáka, dále MuzikantiLoučení Leoše Janáčka (jenž by se k Bartókovi hodil mnohem více než Haydn). Předtím ale také sborové Happy Birthday zpívané publikem za klavírního doprovodu ředitele České filharmonie Davida Marečka. Magdalena Kožená má totiž v květnu narozeniny, tak dostala od posluchačů malý dárek. Všechno nejlepší a ještě aspoň pětkrát tolik přeje i Brno – město hudby.

Maurice Ravel: Histoires naturelles, Deux mélodies hébraïques, Chanson madécasses, Joseph Haydn: Arianna a Naxos, Béla Bartók: Falun, Vesnické scény. Magdalena Kožená – mezzosoprán, Malcolm Martineau – klavír, Tomáš Jamník – violoncello, Kaspar Zehnder – flétna. 6. 5. 2013, Španělský sál Pražského hradu.

Hodnocení autora: 90 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více