První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.
Program zahájila inscenovaná performance Le Dînner / Večeře. Pódium nebylo uspořádáno klasicky. Jeho střední části dominoval rozměrný stůl s bílým ubrusem obestavěný židlemi ze tří stran. Na levé i pravé straně pódia se pak nacházely nástroje a pulty. V zadní části stálo velké plátno, které bylo při performanci využíváno k promítání i k malbě Charlotte Guibé, která během kompozice také recitovala a která přišla ke stolu jako první, když začala „oprašovat“ stůl. Tato činnost měla v kompozici vizuální i zvukový charakter. Poté ke stolu postupně přicházelo dvanáct muzikantů a dirigent, kteří byli oděni v černých kalhotách a různě barevných košilích, oproti kompletní černé, na kterou jsme u koncertů BCO zvyklí. Gubié byla oděna v bílé. Potemnělý prostor se začal postupně rozjasňovat, když muzikanti zapnuli lampičky, které měli na stolech. Vznikl nejen hezký vizuální efekt, ale hudebníci museli vidět na noty, neboť všechny zvuky byly pečlivě zapsány v partituře.
Kromě obsluhy klasických nástrojů muzikanti vytvářeli i tóny, ruchy a šumy například pomocí lžiček, přejížděním prstů po hraně sklenic, přeléváním tekutin, točením plastovými trubicemi či cinkáním o hrníčky. Dynamičnosti performance přispělo, že muzikanti měnili svá místa: během kompozice se přemístili do krajů pódia a zase zpátky ke stolu. Guibé během skladby vytvořila krásnou velkoformátovou malbu. Spojení těchto aspektů mělo za následek, že diváci si ani sekundu neoddechli, což je v tomto případě myšleno stoprocentně pozitivně. Sloučení perfektně provedené, pestré a často i okouzlující hudby s recitací, malířstvím a výborně nasvíceného prostoru připravilo pastvu jak pro uši, tak pro oči. Za zmínku stojí, že skladba, ač se to na první pohled nemuselo zdát, vyžadovala od performerů absolutní soustředěnost, která ovšem během celého provedení nepominula.
Druhou polovinu zahájil Ondřej Adámek, který nejprve připomněl výročí Magdaleny Dobromily Rettigové. Poté publikum naučil frázi, se kterou se mělo připojit k muzikantům na konci Happeningu: Hudebně-rytmického vaření. Skládala se ze dvou částí. První: pochvalné Mmmmmmm, vyjadřující spokojenost s jídlem. Podruhé šlo o krátkou větu: Nes to ihned na stůl!. Ta pochází přímo z jednoho receptu Rettigové. Adámek při tom publikum dirigoval a vyslovil přání, aby byly obě fráze pronášeny poco a poco crescendo. Na závěr Adámek zavtipkoval, že původně měl na tuto část přijít Filharmonický sbor Brno, ale nakonec to nedopadlo. S výkonem publika je ale spokojen stejně, možná i více, než by byl s výkonem sboru. Také s úsměvem sdělil, že má podezření, že v hledišti nesedí jen tak ledajaké laické publikum.
Happening: Hudebně-rytmické vaření byla na rozdíl od Večeře kompozice vzniklá bez partitury. Žádný z muzikantů zde také neobsluhoval klasické nástroje a všichni, opět rozesazeni kolem stolu, zvuky vytvářeli pomocí hlasu, ingrediencí a nádobí. Tyto zvuky vycházeli přímo z receptu samotného a publikum tak mohlo zaslechnout strouhání a krájení zeleniny, drcení pepře, cinkání nádobí či citace z receptu. V samém závěru Ondřej Adámek ukázal publiku, že mají potichu začít s frází Mmmm, nes to ihned na stůl! Při postupném zesilování na pódium opět přišla Charlotte Guibé, která smíchala ingredience připravené muzikanty, z čehož vznikl pokrm, který mohli diváci po koncertu ochutnat.
Originálnímu koncertu lze vytknout, že z pozice diváků nebylo úplně dobře vidět, co se na stole odehrává. Najít či vytvořit prostor, odkud by všichni diváci na stůl viděli, je ovšem téměř nereálné. Zatímco první polovina byla nazvučená výborně, ve druhé byla intenzita některých zvuků lehce nepříjemná (alespoň pro ty, co seděli blízko reproduktorů). To jsou jen malé drobnosti a Gastro v podání BCO vytvořilo opravdu velmi povedený a také silně netypický zážitek, který v sobě skloubil jevy zvukové, vizuální a pro ty, co po koncertu pokrm ochutnali, také gastronomický.
Ondřej Adámek: Le Dînner / Večeře, inscenovaná performance s textem a videem pro 12 muzikantů u stolu, malířku a dirigenta
Ondřej Adámek: Happening – Hudebně-rytmické vaření
Charlotte Guibé – malba a recitace
Aleš Lenomar – světla
Filip Dobrocký, Edgar Mojdl – audiovizuální realizace
Jiří Klement, Lukáš Lukáš – zvuk
Brno Contemporary Orchestra
Ondřej Adámek – dirigent
neděle 2. února v 19 hodin, jídelna Masarykova studentského domova
Zatím nebyl přidán žádný komentář..