Gastronomický i audiovizuální požitek v podání BCO

Gastronomický i audiovizuální požitek v podání BCO

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.

Program zahájila inscenovaná performance Le Dînner / Večeře. Pódium nebylo uspořádáno klasicky. Jeho střední části dominoval rozměrný stůl s bílým ubrusem obestavěný židlemi ze tří stran. Na levé i pravé straně pódia se pak nacházely nástroje a pulty. V zadní části stálo velké plátno, které bylo při performanci využíváno k promítání i k malbě Charlotte Guibé, která během kompozice také recitovala a která přišla ke stolu jako první, když začala „oprašovat“ stůl. Tato činnost měla v kompozici vizuální i zvukový charakter. Poté ke stolu postupně přicházelo dvanáct muzikantů a dirigent, kteří byli oděni v černých kalhotách a různě barevných košilích, oproti kompletní černé, na kterou jsme u koncertů BCO zvyklí. Gubié byla oděna v bílé. Potemnělý prostor se začal postupně rozjasňovat, když muzikanti zapnuli lampičky, které měli na stolech. Vznikl nejen hezký vizuální efekt, ale hudebníci museli vidět na noty, neboť všechny zvuky byly pečlivě zapsány v partituře.

Kromě obsluhy klasických nástrojů muzikanti vytvářeli i tóny, ruchy a šumy například pomocí lžiček, přejížděním prstů po hraně sklenic, přeléváním tekutin, točením plastovými trubicemi či cinkáním o hrníčky. Dynamičnosti performance přispělo, že muzikanti měnili svá místa: během kompozice se přemístili do krajů pódia a zase zpátky ke stolu. Guibé během skladby vytvořila krásnou velkoformátovou malbu. Spojení těchto aspektů mělo za následek, že diváci si ani sekundu neoddechli, což je v tomto případě myšleno stoprocentně pozitivně. Sloučení perfektně provedené, pestré a často i okouzlující hudby s recitací, malířstvím a výborně nasvíceného prostoru připravilo pastvu jak pro uši, tak pro oči. Za zmínku stojí, že skladba, ač se to na první pohled nemuselo zdát, vyžadovala od performerů absolutní soustředěnost, která ovšem během celého provedení nepominula.

bco_gastro_2025_01_foto_jan_mikolasek_02

Druhou polovinu zahájil Ondřej Adámek, který nejprve připomněl výročí Magdaleny Dobromily Rettigové. Poté publikum naučil frázi, se kterou se mělo připojit k muzikantům na konci Happeningu: Hudebně-rytmického vaření. Skládala se ze dvou částí. První: pochvalné Mmmmmmm, vyjadřující spokojenost s jídlem. Podruhé šlo o krátkou větu: Nes to ihned na stůl!. Ta pochází přímo z jednoho receptu Rettigové. Adámek při tom publikum dirigoval a vyslovil přání, aby byly obě fráze pronášeny poco a poco crescendo. Na závěr Adámek zavtipkoval, že původně měl na tuto část přijít Filharmonický sbor Brno, ale nakonec to nedopadlo. S výkonem publika je ale spokojen stejně, možná i více, než by byl s výkonem sboru. Také s úsměvem sdělil, že má podezření, že v hledišti nesedí jen tak ledajaké laické publikum.

Happening: Hudebně-rytmické vaření byla na rozdíl od Večeře kompozice vzniklá bez partitury. Žádný z muzikantů zde také neobsluhoval klasické nástroje a všichni, opět rozesazeni kolem stolu, zvuky vytvářeli pomocí hlasu, ingrediencí a nádobí. Tyto zvuky vycházeli přímo z receptu samotného a publikum tak mohlo zaslechnout strouhání a krájení zeleniny, drcení pepře, cinkání nádobí či citace z receptu. V samém závěru Ondřej Adámek ukázal publiku, že mají potichu začít s frází Mmmm, nes to ihned na stůl! Při postupném zesilování na pódium opět přišla Charlotte Guibé, která smíchala ingredience připravené muzikanty, z čehož vznikl pokrm, který mohli diváci po koncertu ochutnat.

Originálnímu koncertu lze vytknout, že z pozice diváků nebylo úplně dobře vidět, co se na stole odehrává. Najít či vytvořit prostor, odkud by všichni diváci na stůl viděli, je ovšem téměř nereálné. Zatímco první polovina byla nazvučená výborně, ve druhé byla intenzita některých zvuků lehce nepříjemná (alespoň pro ty, co seděli blízko reproduktorů). To jsou jen malé drobnosti a Gastro v podání BCO vytvořilo opravdu velmi povedený a také silně netypický zážitek, který v sobě skloubil jevy zvukové, vizuální a pro ty, co po koncertu pokrm ochutnali, také gastronomický.

Ondřej Adámek: Le Dînner / Večeře, inscenovaná performance s textem a videem pro 12 muzikantů u stolu, malířku a dirigenta

Ondřej Adámek: Happening – Hudebně-rytmické vaření

Charlotte Guibé – malba a recitace

Aleš Lenomar – světla

Filip Dobrocký, Edgar Mojdl – audiovizuální realizace

Jiří Klement, Lukáš Lukáš – zvuk

Brno Contemporary Orchestra

Ondřej Adámek – dirigent 

neděle 2. února v 19 hodin, jídelna Masarykova studentského domova

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více