Gazdina roba: První poslední

11. duben 2018, 5:00

Gazdina roba: První poslední

„Historie kapely Gazdina roba sahá až do 90. let minulého století, kdy se většina dnešních členů potkávala v brněnských regionálních kapelách. […] Gazdina roba fungovala dlouhá léta jako studiový projekt. Zásadní zlom nastává až po deseti letech existence, završené v roce 2004 vydáním prvního regulérního alba s příznačným názvem Deset let jsme se neviděli. […] V roce 2017 vydala kapela druhé album První poslední.“  Tolik základní údaje z webu www.gazdinaroba.cz. Suchá fakta, z nichž zdaleka není zřejmé, že Gazdina roba, tak trochu utajená kapela na brněnské scéně, patří v žánru rockového písničkářství, k němuž se hlásí, ke špičkám. Hudební energie se v jejím případě dokonale pojí s poetikou textů.

Základ skupiny tvoří zpěvačka Petra Jonášová, kytarista Lukáš Hrabovský, hráč na klávesy Václav Kramář a Zbyněk Raušer, nejen bubeník, ale také producent alba, jinak známý ze skupin Portless nebo Tibet. Stěží lze odhadnout, kolik do celkového zvuku desky vložil právě on jako jednotlivec a kolik kapela jako celek (písně jsou podepsány kolektivně), ale výsledek zní kompaktně a jasný producentský rukopis je za ní znát.

Napsat, že skupina hraje rock, by bylo velmi zjednodušující. Zatímco úvodní skladba Marná je skutečně přímočarý rock s klávesami, v dalších písních Gazdina roba představuje další varianty žánru – od folkrocku (Za dveřmi) přes moderní poprock (Hrom do Kytice) až po ostřejší kytary s tvrdou rytmikou (Litera skripta manet). K pestrosti alba přispívají i odlehčené pasáže, jako je houpavá titulní píseň První poslední. Zpěvačka Petra Jonášová se všem těmto stylům dokáže výborně přizpůsobit, v každé z těchto poloh je důvěryhodná a srozumitelná.

Navzdory naznačené pestrosti je Gazdina roba zakotvena v rockovém mainstreamu, a i když hraje skvěle, nevybočuje z mantinelů šíře pojatého žánru. Naprosto jedinečná je však v textech, které čerpají z obyčejného života (jakkoli to zní fádně) i z literatury a historie. Přitom nejde ani tak o formu (rýmy jsou často očekávatelné, možná až příliš často se navzájem rýmují jednoslabičná slova), ale o obsah. Za všechny písně, z nichž bychom mohli vybírat a analyzovat pasáže o trochejích, Peteru Gabrielovi ve sluchátkách nebo vidličce, noži, lžíci a krvavé břitvě, vyberu jen některé. Hrom do Kytice je neotřelé vyznání Karlu Jaromíru Erbenovi a „prapodivným skutkům“, které ve své knize zachytil. Čas dronů je varovně aktuální text o mraku nad Fukušimou a o Adamovi s Evou vyhnaných z daňového ráje. V Za dveřmi se známé fráze („Pěšky jako za vozem“, „Jakpak je dnes u nás doma“, „Že tu chcípnul jenom pes“) slévají v text směřující k jasnému „Svět zůstává stejný, i když přečteš spoustu knih“, následovanému však méně jasným a otevřeným „Za dveřmi náhle slyšet smích“.

Texty písní Gazdiny roby nejsou izolované. Napříč celým albem najdete jednotící témata, z nichž můžeme sestavit binární opozice: nejen první a poslední, ale také válka a mír, moderní a staré; a také krev, která k sobě žádnou opozici nepotřebuje. O tom, že v těchto písňových příbězích nemám být vše naprosto jasné, že kapela klade víc otázek než odpovědí, svědčí například verše: „Kams dala vlasy? Onkolog nebo kadeřník?“ Co se může jevit jednoduché, má více významů. A právě takto ve spojení s texty působí i zdánlivě jednoduchá hudba Gazdiny roby. A vlastně i v okamžiku, kdy zpěv Petry Jonášové v písni Nehtem hladí doplní notoricky známý hlas Petra Bendeho, nebo v momentě, kdy rockovou kapelu v Čase dronů doprovází orchestr, si posluchač klade otázku: Je to střední proud, nebo alternativa? I v tom je síla Gazdiny roby.

Gazdina roba – První poslední. Vyšlo vlastním nákladem 2017, 12 skladeb, celkový čas 39:44

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Dvojalbum Hrubá Hudba, na kterém se společně podíleli producent Jiří Hradil (mj. Lesní zvěř, Tata Bojs, Kafka Band) a Horňácká muzika Petra Mičky, je mimořádný hudební počin, který vedle sebe klade ryzí horňácké zpěvy (CD Hlasy starého světa) a folklor posunutý k modernímu hudebnímu vyjádření (CD Hrubá hudba). V rozsáhlém dvoudílném rozhovoru hovoříme s oběma otci projektu, Jiřím Hradilem a Petrem Mičkou, o jejich dlouholeté spolupráci, o cestě k Hrubé Hudbě a nakonec i o dvojalbu samotnému a o případném pokračování projektu.  více

Nejčtenější

Kritika

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více