Spousta krásných skladeb, emocí a životních mouder. To byla neděle v podání Glena Hansarda a jeho kapely, kterou si s sebou do Brna přivezl ve velkém stylu s dechovou i smyčcovou sekcí. Vše navíc ozdobila Markéta Irglová.
Turné k desce Didn’t He Ramble je pojato poctivě a tím pádem tak trochu velkolepě. Ne na každou tour si autor může vzít kromě kapely také smyčcové a dechové trio. Ale byla by vyloženě škoda se o tyto složky na živo ochudit vzhledem k pojetí poslední Hansardovy desky. Navíc se jako bonus podařilo přizvat také Markétu Irglovou, která se v Brně ujala role předskokana a úvodních 45 minut patřilo jen jí a klavíru. Večer zahájila skladbou Let Me Fall In Love ze sólového debutu Anar. Písně z posledního alba Muna pak proložila dobře známými songy z Once jako If You Want me a The Hill, ale také novinkou Remember Me. Markéta bohužel nebyla zcela fit a její hlas byl zastřený a chraplavý, což sama po třetí písni omlouvala s žádostí o pochopení. V konečném důsledku ale nakřáplý hlas písním neubral a naopak oživil Markétin obvyklý projev.
První skladba nové desky Grace Beneath The Pines se stala také úvodem Hansardova vystoupení. To představilo album Didn’t He Ramble v průběhu večera kromě posledních dvou písní celé. Sáhl také do tvorby Swell Season a interpretace When Your Minds Made Up střídáním tichých a hlasitých pasáží doslova naháněla husí kůži. Práce s hlastostí či tempem provázela v podstatě celý koncert a navozovala příjemné napětí téměř u všech skladeb. V playlistu se objevily také kousky z desky Rhythm and Repose, ale také z čerstvého únorového EP A Season On The Line. Specialitou uprostřed koncertu byla Come Away To The Water z filmu Hunger Games, kterou Hansard uvedl lehce sarkastickou historkou o vzniku písně a průběhu jejího natáčení s Adamem Levinem (Maroon 5). Glen obecně v průběhu večera slovem nešetřil a snažil se posluchače uvést do dějů svých songů, vykládal historky a různé životní pravdy: kdy a proč začal hrát na ulici; příběhy o svém otci; o neupřímnostech, které nám komplikují život; o tom, jaké je to vidět uprchlíky na vlastní oči; posílal různá věnování – například těm, kteří musí po nocích pracovat.
Glen Hansard opět potvrdil, že je skvělý frontman a muzikant. Atmosféra koncertu by ale nebyla taková beze všech ostatních hudebníků, jejichž výkony nelze opomenout. Lehkost celého projevu viditelně pramenila se vzájemného lidského i hudebního porozumění a pocitu, že se při svém vystoupení můžou o sebe opřít. Dámské smyčcové trio podalo perfektní výkon od irských až po polské melodie a nezaleklo se ani lahve slivovice, kterou Glen dostal a hned okoštoval při přídavcích. A naopak čistě pánské dechové trio kromě sólových výkonů na své nástroje předvádělo výborný doprovodný vokál včetně samostatného pěveckého sóla trombonisty Curtise Fowlkese, a to především v písni Wedding Ring, což bylo velmi příjemným zpestřením. A v neposlední řadě léty sehraná kapela spoluhráčů z The Frames doplněna o zručnou pianistku Ruth O’Mahony Brady.
Atmosféra v publiku i na podiu vygradovala do všeobecného nadšení, takže po hodinu a čtyřicet minut dlouhém koncertě došlo na přídavky, které za všeobecného veselí zahájil Hansard s kytaristou a bubeníkem unplugged na balkóně mezi diváky. Po přesunu na podium se ke kapele konečně na dvě písně přidala také Markéta a mohlo dojít na Falling Slowly a I Have Loved You Wrong. Pomalejší tempo nahodil zpět na rychlejší notu kytarista Rob Bochnik, který si specielně pro polskou část turné připravil píseň svých předků a s lehkým americkým přízvukem bravurně zvládl polskou lidovou. V dobré náladě se Glen rozhodl propůjčit reflektory a kapelu mladým talentům a pozval z publika kamarádku Zoe. I když předem uvedl koncert do neoficiální roviny, slečna z Brna do nálady příliš nezapadla, ale třeba za pár let… kdo ví. A protože v Irsku i jinde v anglofonním světě se 6. března slaví den matek, bylo třeba vzpomenout ještě i na ně s písní Bruce Springsteena. Téměř hodinový přídavek pak zakončil hit Her Mercy a teprve čtvrt hodiny před půlnocí mohlo povznesené publikum odtančit k domovům.
Jedno z životních ponaučení, které během večera z úst Glena zaznělo, bylo o upřímnosti a zrovna tou by se dal výkon všech i celý večer krásně charakterizovat. Takže hudební terapii, kterou Markéta, Glen a celý jeho band Brnu poskytl, můžeme uzavřít s jeho poselstvím: „Life is so much better when you are honest! / Život je o tolik lepší, když jste upřímní!“
Glen Hansard, Markéta Irglová a band. 6. března 2016, Sono Centrum, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..