GoGo Penguin – elektronická extenze jazzu

GoGo Penguin – elektronická extenze jazzu

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Od většiny ostatních večerů JazzFestu se tento odlišoval tím, že nabídl pouze jednu účinkující formaci (nešlo tedy o obvyklý dvojkoncert), zato ovšem s přestávkou. Přitom krátká pauza nesloužila pouze k občerstvení účinkujících a diváků, ale měla v rámci gradující dramaturgie večera svou – možná nezamýšlenou – roli. Ale nepředbíhejme.

Trio, které tvoří pianista Chris Illingworth, kontrabasista Nick Blacka a bubeník Rob Turner, se netají tím, že při tvorbě skladeb využívá elektroniku a teprve takto „uměle“ vytvořenou hudbu posléze převádí do akustické řeči svých nástrojů. Ve výsledném zvuku se neztrácí silné (i když většinou jednoduché) klavírní melodie ani akustická kontrabasová sóla, ale výrazným konkurentem jim je nekonvenční hra na bicí, která připomene tepot automatických bubeníků z počátku 90. let. To vše je ovšem pouze základ, na který pánové roubují další více či méně překvapivé prvky – hru smyčcem na kontrabas, která s použitím efektů a netradiční techniky připomene kosmické syntezátorové zvuky, případně hypnotizující repetitivní sekvence hrané na klavír. Díky zvukové produkci se postupně stírá hranice mezi skutečně akustickým zvukem a jeho elektronickým „prodloužením“ (neboli „extenzí“ – po vzoru mediální teorie Marshalla McLuhana), což ve spojení s opravdu velmi dobrou akustikou Sono Centra vytváří mohutný nápor na uši, který nepřipravený posluchač od jazzového tria nečeká.

Je samozřejmě otázka, zda lze GoGo Penguin vůbec označit jako jazzové trio. Formálně z jazzu samozřejmě čerpá, používá jazzové postupy, ale podíl prvků „primitivní“ taneční hudby jeho skladby zdánlivě posouvá k současnému popu. Ale hra na slovíčka je zbytečná – jedná se o hudbu, která může oslovit tolerantního posluchače jazzu i otevřeného fanouška popu nebo elektronické hudby. Skladby GoGo Penguin mají – jakkoli se to v některých případech na první poslech nezdá – poměrně složitou strukturu. Trio pracuje s dynamickými a zlomy, s proměnami tempa a především s kontrasty – klidný klavír často doprovází nervní a/nebo strojová rytmika, ale funguje to i naopak. Někde vytvářejí všechny tři nástroje kompaktní plastický zvuk (In Amber), jinde se basa a bicí – jazzově – připojují k vůdčímu klavíru (Window) a ještě jinde předvádí pianista jakoby mimochodem širokou škálu prostředků, zatímco bicí na sebe neotřelými figurami strhnou většinu pozornosti (Raven).

Nelze sice říct, že by v první polovině koncertu převládaly pouze klidnější a akustičtější skladby, zatímco v části druhé dávala kapela přednost (pseudo)elektornickým momentům, ale k určitému posunu a gradaci naznačeným směrem přece jen došlo. A zde právě hrála důležitou roli zmíněná pauza, která od sebe obě poloviny představení oddělila a napomohla gradaci celého večera, který právem končil potleskem vestoje.

Využití elektronické estetiky v jazzu není ničím novým – už před několika desítkami let se o to úspěšně pokusil Herbie Hancock a mnozí jiní. Kombinace jazzu s hip hopem, elektrickým funkem nebo soulem je dnes také běžná. GoGo Penguin však jazyk strojové hudby propojili s formátem klavírního akustického (!) tria jako málokdo jiný. Výsledkem je cesta, která možná není kompozičně nejprogresivnější, ale rozhodně není slepá. A koncert v Brně byl – díky instrumentálnímu mistrovství všech tří hudebníků, ale i díky futuristickému prostoru a zvuku Sono Centra – výtečný.

GoGo Penguin, 5. 4. 2019, Brno, Sono Centrum (v rámci festivalu JazzFestBrno)

Foto archiv festivalu 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více