HF JAMU & RC Hague Connections: ambiciózní projekt studentské tvorby

HF JAMU & RC Hague Connections: ambiciózní projekt studentské tvorby

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagogu kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.

V rámci projektu skladatelé napíšou kompozice pro šest zvolených nástrojů a během jednoho týdne společně s interprety pracují na jejich nastudování. Samotný koncert je pouhou třešničkou, odměnou za píli a nasazení všech zúčastněných. Letošní premiéra proběhla již o týden dříve v Haagu. O týden později při repríze v prostorách brněnské akademie studenti navrch dostali možnost své kompozice nahrát v místním studiu. Ambiciózní myšlenka na poli soudobé experimentální hudby snoubící se s vášní pro toto řemeslo otevírá mladým talentům nové možnosti.

Všechny skladby nastudoval a dirigoval mladým talentovaný Ed Liebrecht (student RC), který zaujal posluchače především svým suverénním, sebevědomým přístupem. Velice příhodně využíval jednoduchá, stručná gesta, která však byla dosti výrazná, pro někoho až teatrální, nicméně účinná. Ojediněle jeho dirigentský projev splýval s obecnou gestikulací a vzhledem k polystylovosti některých skladeb se mohlo zdát, že Liebrecht občas zapomněl dirigovat a namísto toho si jednoduše hudbu užíval. To však není míněno nijak negativně, i přes tyto úsměvné momenty bylo znát, že dirigent má vše pod kontrolou a přesně ví, co dělá a v jaké části skladby se momentálně nachází.

Úvodní skladba koncertu Removal of the Images Zeynepa Oktara (student RC) představovala prudké vtáhnutí do extrémně expresivní kompozice (trombon, elektr. kytara, bicí), mírou zvuku často na hranici snesitelnosti. K tomuto pocit přispíval komorní sklepní prostor, který však i umocňoval intenzivní zážitek. Výrazovými prostředky a neotřelými hráčskými technikami na elektrickou kytaru (např. tapping) či trombon (např. práce s dýcháním do těla nástroje) se snažil skladatel vyjádřit svou inspiraci pro tuto skladbu, kterou byla kniha I Paint What I Want To See malíře, představitele abstraktního expresionismu Philipa Gustona. V tištěném programu Zeynep Oktar nastínil estetiku svého díla tímto komentářem: „Hledání nového přístupu ze zkoušení něčeho zcela nového, což se ukáže jako něco jiného, vyplývajícího s chybou, která utváří celou jeho (Gustonovu) estetiku.“ (volně přeloženo z angličtiny)

Jako konceptuální a žánrový protipól můžeme označit dílo Mr. White Livie Malossi Bottignole (student RC). Druhá skladba večera je hudba ke stejnojmenné hře, inspirované tzv. social deduction games jako je například Werewolf nebo Mafia. Ve hře je zobrazen konflikt mezi dvěma skupinami Undercover a Civilians, a mezi speciální postavičkou Mr. White. Skladba je založena na principu improvizace, závislé na předem určených pravidlech. Formálně je rozdělena na čtyři oddíly: Pojďme hrát, Hlasujte, Oh!, Byl zabit civilista a Oh! Mr. White byl zabit. Dílo je napsáno pro šest nástrojů a každý z nich má svůj charakteristický motiv, objevující se v konkrétních scénách. Jednotlivé výjevy – zimní prostředí, letní prostředí atd. – podkreslovala zvukomalebná hudba. Kromě zvukomalby skladatelka využila i polystylové plochy, během kterých si posluchač mohl všimnout inspirace ve funky, jazzu či jiných žánrech. Hravost a nadsázku podtrhovaly také autorkou vypsané reakce muzikantů (např. smutné „Ooooooh…“), především v situacích, kde někdo z postav byl zabit nebo naopak v samém závěru, kde radost byla vyjádřena jásotem. Aby byl prožitek celistvý, během provedení byla na velkou obrazovku promítaná animace hry, která nebyla pouze doplňkem, nýbrž důležitou součástí celého konceptu. Díky vizualizaci si diváci mohli všimnout, jak hudba odkazuje na dění v průběhu hry. Vzpomeňte si na legendární hru Mario, ze které si určitě také vybavíte originální zvukový podkres. Velice podobně tento princip fungoval i v případě skladby Mr. White.

From Another World studenta JAMU Filipa Zázvorky byla opět jedna z velmi expresivních skladeb večera. Jak už samotný název napovídá, skladatel si dal za cíl složit dílo, které by bylo kombinací tolika zvuků a barev, že by mělo na diváky působit jako z jiného světa. Jak sám autor ve svém komentáři píše: „Pozor: tóny a zvuky zde netvoří žádný příběh, jedná se pouze o uspořádané tóny a zvuky.“ (opět volně přeloženo z angličtiny) A to se autorovi podařilo. Kompozice vyznívala jako jistý druh anarchie, nebo taktéž zvukového chaosu, ve kterém se občas objevovaly rockové kytarové riffy či zajímavě využité glissy na elektronické kytaře (Michele Rampino). Práci s barvami podtrhovalo i užití mikrotenového sáčku místo paličky u perkusí, na které hrál sám skladatel.

Se čtvrtou skladbou v pořadí se proměnila nálada koncertu a do dramaturgie vstoupila atmosféra romantismu. Eunika Pechánková, studentka JAMU, složila tonální, oproti ostatním velmi umírněnou skladbu s příznačným názvem Múzu nespoutáš (A Muse Shall Not Be Bound). Název je původně prvotní verš básně pojednávající o hledání múzy. I v této kompozici byl velice dominantní kytarový part, výborně technicky i výrazově zahraný. Obdobně bych chtěla vyzdvihnout houslistku Lindu Lukas a violoncellistku Elsu le Moigne z Royal Conservatoire, které do skladby interpretačně přispěly sytým zvukem a barevným vášnivým pojetím svých partů. I když dílo vychází z básně, je čistě instrumentální a po formální stránce kopíruje jednotlivé sloky. Nutno dodat, že po předešlých třech skladbách spíše experimentálního typu, působila na člověka tato kompozice zčásti jako patos. Tento jev byl velice zajímavým okamžikem koncertu, kdy člověk sám na sobě poznává a uvědomuje si, jakým způsobem ho formuje poslech naprosto odlišných děl v rychlém sledu za sebou.

Ondrej Kalužák (JAMU) uvedl svou skladbu A Chase of Sorts, kterou lze přeložit jako „Honička“. Název poukazuje na nahrávku, která je spuštěna do sluchátek dirigentovi (a také posluchačům do beden) a podle níž se dirigent celou dobu řídí. V nahrávce je záznam různě se měnícího tikání, které dílu dodává pulzaci a skrytý řád. Interpreti mají poté před sebou svůj part. Ten se snaží zahrát co nejpřesněji dle dirigentových gest, tempově ovlivněných nahrávkou v sluchátkách. Po celou dobu průběhu skladby zde vyvstávala otázka, jestli je hlavní nahrávka nebo party nástrojů, což ale do samotného konce není nijak rozklíčováno. Skladba je ve svém finále groteskní. Těleso v určitý moment skončí na společné době s tikáním, ale samotný závěr je poněkud nadstavovaný až do závěrečného durového akordu, který svou tonalitou slouží jako muzikantský vtípek. Tady se publikum opravdu pobavilo.

Poslední dílo večera nabídlo opojení minimalismem jako jedním z hlavních kompozičních směrů 20. i 21. století. Skladatel Niko Schroeder (RC) svou kompozici Hinkson Creek Park Trail Bridge popisuje jako „hledání zvuku ve vánku“. Jedná se o jakousi vzpomínku na dobu lockdownu, kdy autor chodil na most komponovat a odpočívat. Fakturou křehké, výrazem meditativní a filozofické dílo působilo velice vyspěle. Vytříbená práce se skrytými disonancemi v úzké harmonii kontrastovala s ostinátní figurou, v minimalismu často označovanou jako pattern, v elektrické kytaře. Stabilitu, homogennost podtrhovala postupná gradace až do tzv. zlatého řezu, od kterého přicházelo opětovné zklidnění. Skladba v závěru tak stylově a posluchačsky náročného koncertu byla satisfakcí.

Zkušenost se soudobou tvorbou a orientace v ní byla vidět v samotné dramaturgii. Musím velice vyzdvihnout výstavbu devadesátiminutového koncertu bez přestávky I přes jeho délku a náročnost naprosto dramaturgicky fungoval. V neposlední řadě byly obdivuhodné samotné výkony všech interpretů – mladých hudebníků, studentů, kteří svými výkony, a především profesionálním přístupem k interpretaci hudby 21. století, převyšovali mnohé jiné známější hudebníky z řad profesionálů.

Program:

Zeynep Oktar – Removal of the Images

Livia Malossi Bottignole – Mr. White

Filip Zázvorka - From Another World

Eunika Pechánková – Múzu nespoutáš/ A Muse Shall Not Be Bound

Ondrej Kalužák – A Chase of Sorts

Niko Schroeder – Hinkson Creek Park Trail Bridge

Obsazení:

Linda Lukas – housle

Elsa le Moigne – violoncello

Michele Rampino – elektrická kytara

David Derner – trombon

Eliška Michálková – příčná flétna

Filip Zázvorka – bicí nástroje

Pátek 17. února 2023 v 19 hodin, Komorní sál HF JAMU

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více