Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.

Ivančice berou festival pokaždé za svůj, o čemž mj. svědčila účast zdejšího starosty Milana Bučka a hlavně zaplněné auditorium. Odměnou byl neobvyklý hudební zážitek, který spojil příznivce Leoše Janáčka a jeho zpracování lidových hudebních motivů z Moravské Slovače, jak se dřív říkávalo, v interpretaci smyčcového kvarteta s autentickou lidovou muzikou a zpěváky z Janáčkova oblíbeného Horňácka.

Přibližně pět let trvá spolupráce klasického smyčcového Kvarteta Jiřího PospíchalaHorňáckou muzikou Petra Mičky a zpěvačkou Veronikou Malatincovou. Ukázky z Janáčkových písňových kompozic vytvořených na základě bohatých písňových sběrů v okolí Hrubé a Malé Vrbky či Velké nad Veličkou mohli posluchači porovnat s autentickým zpěvem a hrou horňáckých lidových muzikantů nedotčených hudebním vzděláním, ale vyškolených generacemi předků-muzikantů, které měl možnost na Horňácku slyšet právě Leoš Janáček. Postupně se rozvíjející projekt je společným dílem lidového muzikanta, primáše a školeného muzikologa Petra Mičky s houslistou a učitelem hudby Miroslavem Kolaciou, který vybrané Janáčkovy skladby upravil pro smyčcové kvarteto. Právě spolupráce (a zároveň částečná praktická „konfrontace“) dvou hudebníků narozených na Horňácku a odchovaných od dětství zdejšími muzikami dává jejich projevu potřebnou zemitost, autenticitu a maximální porozumění pro vybraný hudební materiál. Současně jde o vzájemný respekt mezi výraznými, syrovými interprety horňáckých písňových sad v rytmu sedlácké, starosvětské, melodických táhlic i verbuňků a mezi klasickými hudebními profesionály, interprety Janáčkových artificiálních kompozic na stejné motivy.

concentus_moraviae_hornacka_muzika_02_foto_bretfeldovaPořad představil nejprve obě hudební tělesa odděleně.  Úvodní polovina koncertu nabídla reprezentativní ukázku herního i pěveckého stylu Horňácké muziky Petra Mičky, která je ve svém domovském regionu momentálně nejvýraznějším pokračovatelem tradičního syrového zvuku lidových souborů, kterými bývaly Janáčkem tolik ceněné rodinné či sousedské sedlácké muziky. Muzikanti neprošli žádným unifikačním a kultivačním hudebním školením – hrají, jak se naučili od svých otců, strýců a dědů, místních amatérských muzikantů. Základní šestičlenná muzikantská sestava stojí na houslové hře primáše Petra Mičky, kterého podporuje dvojice violových kontrášů, houslový terc a rytmicko-harmonický základ cimbál-basa (v jednodušší hudecké sestavě pouze smyčce bez cimbálu). Přímočarý, jednoduchý horňácký sólový zpěv primáše Petra Mičky střídá Petr Chovanec a hostující Veronika Malatincová. Stylově přesný je především mužský sbor muziky (dominuje v sedláckých sadách, verbuňcích – jak a capella, tak s doprovodem nástrojů), postavený na hlasovém souladu bratří Petra a Aleše Mičkových. V bezmála hodinovém průřezu repertoárem zazněly verbuňky (mj. Rakúský císar pán, Už Turek ide) sady sedláckých (Okolo mlýna, Mal sem já galánku), táhlice (Šohajku, duša má, Preletělo vtáča), epické starosvětské (Bola jedna děvečka) i starobylé instrumentální sady z moravsko-slovenského pomezí, zčásti inspirované proslulou muzikou Samka Dudíka (Bánovce, Trnovy noty).

concentus_moraviae_hornacka_muzika_03_foto_bretfeldovaDruhá část koncertu byla koncepčně vyváženým porovnáním Janáčkových hudebních úprav horňáckého písňového materiálu s jejich zdrojem tedy původní lidovou podobou písní, střídavě i společně interpretovaných smyčcovým Kvartetem Jiřího Pospíchala a Mičkovou muzikou. V úvodní skladbě Láska (incipit Ej, lásko, lásko) se zaskvěl jasný, čistý hlas Veroniky Malatincové. Potom už se v rychlém sledu střídali muzikanti i zpěváci: zazněly mj. Koníčky milého (Dybych já věděla), Karafiát (Pred vaším je zahrádečka), Jablúčko (Fuč větríčku z Podolí), Jindy a nyní (Hrdélenko moje). Společné hraní obou sestav hudebníků vygradovalo skladbami Památky (Toto je ten chodníček) a Pohřeb zbojníkův (Keď sme šli na hody) se strhující závěrečnou cifrou v excelentním „souboji primášů“.

Byl to výborný dramaturgický nápad tedy představit kromě samotné Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních také lidové interprety, podle nichž si kdysi melodie zapisoval. Program navíc posluchačů mimo tradiční okruh folkloristů nabídnul příležitost seznámit se s lidovou muzikou a zpěvem. Třeba některé z přítomných inspiruje k rozšíření hudebního zájmu o lidovou píseň Moravského Slovácka.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Petr

    11. leden 2018, 18:13
    Jaký má váš příspěvek vztah k uvedenému článku? Nepochopil jsem.
  • Antonín Řimák

    8. leden 2018, 2:13
    BROLN byl vytvořen jak uvádí příspěvek na stránce pro archivaci lidové muziky a její údajné propagaci.Minulým bolševickým nemravným reźimem byla i tato činnost estébácky sledována jako každá činnost sdružující populaci ve zvýšené míře.Její propagátoři ,kteří stáli u počátku této činnosti,neměli koncepci pro propagaci a tudíž nebyla tato hudba ani systematicky propagována.Záznamy uložené v archivu ČR Brno nejsou dodnes součástí programů s touto tématikou nebo tomu brání digitální zpracování,ale rozhodně se nejedná o náhodu!Za více jak půl století musí těch záznamů být obrovské množství,které stárne bez užitku v archivu a ČR Brno tento stav ignoruje.Patrně není u kormidla dobrý ředitel,který chápe vyjímečnost tohoto depositu jako prospěšnou pro všechny posluchaće,kteŕí lidovou muziku chápou jako kultivovaný odkaz naśich předků!Možná tomu brání vysílací "schéma" dramaturgie nebo jiné nesmysly,kterými jsou často odbýváni tazatelé.Možný důvod je také ten,že tuto funkci získal jedinec z minulého režimu,který aby se uplatnil ve svém oboru projevil dostatečnou loajalitu k bolševismu a proto nemá organizační předpoklady,nutné pro samostané rozhodování.V minulosti o kulktuře rozhodovali "uvědomělí" pracovníci a ti ostatní pouze "zobali z ruky"! Pan Prudil svého času uváděl svůj pořad "Lepší zpívati nežli klívati" a do tohoto pořadu zařadil znělku a píseň s lidovou zpěvačkou paní Šulákovou.Proti této uznávané valašské interpretce nic nemám,jen mi přijde neseriózní obsadit do zněľky hlas z jiného regionu,když měl k dispozici paní Šebetovskou,která byla stálou interpretkou BROLNu celá léta a to ji již předurčovalo k obsazení do této role.Tato zpěvačka nemá do dnešních dnů konkurenci svým naprosto ojedinělým venkovským lyrickým hlasem,který se nedá napodobit!Měkkost a potenciál tohoto hlasu je naprosto fenomenální,v minulosti byl znalci vysoko ceněn,ale pracovníci ČR Brno neuznali ani za vhodné ve výročí jejího odchodu z tohoto světa zařadit komponovaný hodinový pořad této interpretky.Osobně se stydím za příspěvek zařazený na Internetu,který komentovali její bývalí spolupracovníci jako pan Krček a M.Holý.Obsah pořadu byl dramaturgickou ostudou nejen z pohledu nedostatećných postřehů ale také co do výběru skladeb,prostě ubohost nehodná jedinců,kteří byli léta u vývoje paní Šebetovské.Stejná situace je také v ČT.Tato instituce každoročně zaznamená velké množství materiálu,ale ve zprávách uvede vždy 2Os záznamu v době konání různých lidových akcí a ostatní zůustane v archivu.Mají tam pravděpodobně podobně neschopného ředitele jako v ČR Brno!Celková úroveň dramaturgie ve veřejnoprávním médiu je ubohá a je odůvodněně předmětem kritiky,která je mířena na individua,kteří si drží v rozhlasu jisté místa,která je nenutí pruźně reagovat na požadavky kultivovaných posluchačů.Tzv.pořady na přáni,tyto slaboduché, podbízivé a komerční programy jsou vizitkou neprofesionality této rozhl.stanice.Do tohoto pořadu volají oslavenci,které nikdo nezná a dokonce stálí posluchači,kteří si tímto způsobem vytváří "vazbu" na Brno,což je z hlediska poslání tohoto média nepřípustné z důvodu naprosté nezávislosti.Je to podpora primitivního furiantství,které je tolerováno z hlediska sledovanosti této stanice.Mluvené slovo navíc zabraňuje vysílat více hudby,čímž jsou diskriminováni ostatní posluchači!Jistý slovenský posluchać volající denodenně již musí mít pocit vlastnictví k této stanici a to je selhání vedení ČR Brno!Ale v nemravném režimu,který se nezbavil bývalých "kádrů" nemůže nikdo očekávat kvalitativní změnu,tito jedinci jsou kompromitováni minulostí jednou provždy!!!Nenaučili se v minulosti samostatně myslet,tudíž to neumí ani dnes.Poturčenci jsou vždycky horší Turka!

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více