Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.

Ivančice berou festival pokaždé za svůj, o čemž mj. svědčila účast zdejšího starosty Milana Bučka a hlavně zaplněné auditorium. Odměnou byl neobvyklý hudební zážitek, který spojil příznivce Leoše Janáčka a jeho zpracování lidových hudebních motivů z Moravské Slovače, jak se dřív říkávalo, v interpretaci smyčcového kvarteta s autentickou lidovou muzikou a zpěváky z Janáčkova oblíbeného Horňácka.

Přibližně pět let trvá spolupráce klasického smyčcového Kvarteta Jiřího PospíchalaHorňáckou muzikou Petra Mičky a zpěvačkou Veronikou Malatincovou. Ukázky z Janáčkových písňových kompozic vytvořených na základě bohatých písňových sběrů v okolí Hrubé a Malé Vrbky či Velké nad Veličkou mohli posluchači porovnat s autentickým zpěvem a hrou horňáckých lidových muzikantů nedotčených hudebním vzděláním, ale vyškolených generacemi předků-muzikantů, které měl možnost na Horňácku slyšet právě Leoš Janáček. Postupně se rozvíjející projekt je společným dílem lidového muzikanta, primáše a školeného muzikologa Petra Mičky s houslistou a učitelem hudby Miroslavem Kolaciou, který vybrané Janáčkovy skladby upravil pro smyčcové kvarteto. Právě spolupráce (a zároveň částečná praktická „konfrontace“) dvou hudebníků narozených na Horňácku a odchovaných od dětství zdejšími muzikami dává jejich projevu potřebnou zemitost, autenticitu a maximální porozumění pro vybraný hudební materiál. Současně jde o vzájemný respekt mezi výraznými, syrovými interprety horňáckých písňových sad v rytmu sedlácké, starosvětské, melodických táhlic i verbuňků a mezi klasickými hudebními profesionály, interprety Janáčkových artificiálních kompozic na stejné motivy.

concentus_moraviae_hornacka_muzika_02_foto_bretfeldovaPořad představil nejprve obě hudební tělesa odděleně.  Úvodní polovina koncertu nabídla reprezentativní ukázku herního i pěveckého stylu Horňácké muziky Petra Mičky, která je ve svém domovském regionu momentálně nejvýraznějším pokračovatelem tradičního syrového zvuku lidových souborů, kterými bývaly Janáčkem tolik ceněné rodinné či sousedské sedlácké muziky. Muzikanti neprošli žádným unifikačním a kultivačním hudebním školením – hrají, jak se naučili od svých otců, strýců a dědů, místních amatérských muzikantů. Základní šestičlenná muzikantská sestava stojí na houslové hře primáše Petra Mičky, kterého podporuje dvojice violových kontrášů, houslový terc a rytmicko-harmonický základ cimbál-basa (v jednodušší hudecké sestavě pouze smyčce bez cimbálu). Přímočarý, jednoduchý horňácký sólový zpěv primáše Petra Mičky střídá Petr Chovanec a hostující Veronika Malatincová. Stylově přesný je především mužský sbor muziky (dominuje v sedláckých sadách, verbuňcích – jak a capella, tak s doprovodem nástrojů), postavený na hlasovém souladu bratří Petra a Aleše Mičkových. V bezmála hodinovém průřezu repertoárem zazněly verbuňky (mj. Rakúský císar pán, Už Turek ide) sady sedláckých (Okolo mlýna, Mal sem já galánku), táhlice (Šohajku, duša má, Preletělo vtáča), epické starosvětské (Bola jedna děvečka) i starobylé instrumentální sady z moravsko-slovenského pomezí, zčásti inspirované proslulou muzikou Samka Dudíka (Bánovce, Trnovy noty).

concentus_moraviae_hornacka_muzika_03_foto_bretfeldovaDruhá část koncertu byla koncepčně vyváženým porovnáním Janáčkových hudebních úprav horňáckého písňového materiálu s jejich zdrojem tedy původní lidovou podobou písní, střídavě i společně interpretovaných smyčcovým Kvartetem Jiřího Pospíchala a Mičkovou muzikou. V úvodní skladbě Láska (incipit Ej, lásko, lásko) se zaskvěl jasný, čistý hlas Veroniky Malatincové. Potom už se v rychlém sledu střídali muzikanti i zpěváci: zazněly mj. Koníčky milého (Dybych já věděla), Karafiát (Pred vaším je zahrádečka), Jablúčko (Fuč větríčku z Podolí), Jindy a nyní (Hrdélenko moje). Společné hraní obou sestav hudebníků vygradovalo skladbami Památky (Toto je ten chodníček) a Pohřeb zbojníkův (Keď sme šli na hody) se strhující závěrečnou cifrou v excelentním „souboji primášů“.

Byl to výborný dramaturgický nápad tedy představit kromě samotné Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních také lidové interprety, podle nichž si kdysi melodie zapisoval. Program navíc posluchačů mimo tradiční okruh folkloristů nabídnul příležitost seznámit se s lidovou muzikou a zpěvem. Třeba některé z přítomných inspiruje k rozšíření hudebního zájmu o lidovou píseň Moravského Slovácka.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Petr

    11. leden 2018, 18:13
    Jaký má váš příspěvek vztah k uvedenému článku? Nepochopil jsem.
  • Antonín Řimák

    8. leden 2018, 2:13
    BROLN byl vytvořen jak uvádí příspěvek na stránce pro archivaci lidové muziky a její údajné propagaci.Minulým bolševickým nemravným reźimem byla i tato činnost estébácky sledována jako každá činnost sdružující populaci ve zvýšené míře.Její propagátoři ,kteří stáli u počátku této činnosti,neměli koncepci pro propagaci a tudíž nebyla tato hudba ani systematicky propagována.Záznamy uložené v archivu ČR Brno nejsou dodnes součástí programů s touto tématikou nebo tomu brání digitální zpracování,ale rozhodně se nejedná o náhodu!Za více jak půl století musí těch záznamů být obrovské množství,které stárne bez užitku v archivu a ČR Brno tento stav ignoruje.Patrně není u kormidla dobrý ředitel,který chápe vyjímečnost tohoto depositu jako prospěšnou pro všechny posluchaće,kteŕí lidovou muziku chápou jako kultivovaný odkaz naśich předků!Možná tomu brání vysílací "schéma" dramaturgie nebo jiné nesmysly,kterými jsou často odbýváni tazatelé.Možný důvod je také ten,že tuto funkci získal jedinec z minulého režimu,který aby se uplatnil ve svém oboru projevil dostatečnou loajalitu k bolševismu a proto nemá organizační předpoklady,nutné pro samostané rozhodování.V minulosti o kulktuře rozhodovali "uvědomělí" pracovníci a ti ostatní pouze "zobali z ruky"! Pan Prudil svého času uváděl svůj pořad "Lepší zpívati nežli klívati" a do tohoto pořadu zařadil znělku a píseň s lidovou zpěvačkou paní Šulákovou.Proti této uznávané valašské interpretce nic nemám,jen mi přijde neseriózní obsadit do zněľky hlas z jiného regionu,když měl k dispozici paní Šebetovskou,která byla stálou interpretkou BROLNu celá léta a to ji již předurčovalo k obsazení do této role.Tato zpěvačka nemá do dnešních dnů konkurenci svým naprosto ojedinělým venkovským lyrickým hlasem,který se nedá napodobit!Měkkost a potenciál tohoto hlasu je naprosto fenomenální,v minulosti byl znalci vysoko ceněn,ale pracovníci ČR Brno neuznali ani za vhodné ve výročí jejího odchodu z tohoto světa zařadit komponovaný hodinový pořad této interpretky.Osobně se stydím za příspěvek zařazený na Internetu,který komentovali její bývalí spolupracovníci jako pan Krček a M.Holý.Obsah pořadu byl dramaturgickou ostudou nejen z pohledu nedostatećných postřehů ale také co do výběru skladeb,prostě ubohost nehodná jedinců,kteří byli léta u vývoje paní Šebetovské.Stejná situace je také v ČT.Tato instituce každoročně zaznamená velké množství materiálu,ale ve zprávách uvede vždy 2Os záznamu v době konání různých lidových akcí a ostatní zůustane v archivu.Mají tam pravděpodobně podobně neschopného ředitele jako v ČR Brno!Celková úroveň dramaturgie ve veřejnoprávním médiu je ubohá a je odůvodněně předmětem kritiky,která je mířena na individua,kteří si drží v rozhlasu jisté místa,která je nenutí pruźně reagovat na požadavky kultivovaných posluchačů.Tzv.pořady na přáni,tyto slaboduché, podbízivé a komerční programy jsou vizitkou neprofesionality této rozhl.stanice.Do tohoto pořadu volají oslavenci,které nikdo nezná a dokonce stálí posluchači,kteří si tímto způsobem vytváří "vazbu" na Brno,což je z hlediska poslání tohoto média nepřípustné z důvodu naprosté nezávislosti.Je to podpora primitivního furiantství,které je tolerováno z hlediska sledovanosti této stanice.Mluvené slovo navíc zabraňuje vysílat více hudby,čímž jsou diskriminováni ostatní posluchači!Jistý slovenský posluchać volající denodenně již musí mít pocit vlastnictví k této stanici a to je selhání vedení ČR Brno!Ale v nemravném režimu,který se nezbavil bývalých "kádrů" nemůže nikdo očekávat kvalitativní změnu,tito jedinci jsou kompromitováni minulostí jednou provždy!!!Nenaučili se v minulosti samostatně myslet,tudíž to neumí ani dnes.Poturčenci jsou vždycky horší Turka!

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více

Na včerejším Koncertu hejtmana jihomoravského kraje na slavkovském zámku představil světoznámý kontratenorista Dominique Visse i s nově vzniklým hudebním tělesem Vis musica nevážné, komické a někdy i drze ironické skladby. A nebyla to náhoda. Další koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae, jehož letošní ročník je zasvěcen hudbě a humoru, tak svrchovaně naplnil dramaturgickou linku. Visse se navíc s úspěchem představil již na třech festivalových ročnících.  více

Nazpívat album notoricky známých jazzových standardů v překladech do češtiny a přitom si nejen nevylámat zuby, ale dokonce působit přirozeně a v rámci možností i originálně je mimořádně náročná disciplína. Darku Neumannovi, „takové té brněnské figurce“ (jak stojí v bookletu alba) se to povedlo. Na tom, že se zdárně pohybuje na samé hraně sentimentu a bluesové ryzosti, mají velkou zásluhu i texty Ester Kočičkové.  více

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.  více

Skupina D.N.A. Brno, vítěz finále Porty z roku 2011, vydala po čtyřech letech nové album. Vedle nového příjmení baskytaristky (ale stále je to tatáž Barbora, která před lety – tehdy ještě dívčí a dětskou – kapelu spoluzakládala) došlo v sestavě k důležité změně. Novým členem se stal Ondra Bojanovský (syn kapelník FT Primu Aleše Bojanovského), který ovládá rytmické nástroje. Bývalá perkusistka Lenka Ručková se tím pádem mohla naplno přesunout ke klavíru. Jinak zůstává vše zdánlivě při starém: D.N.A. jsou skupina mladých lidí, z větší části klasicky vzdělaných, kteří mají vedle klasické hudby rádi folk. Ten hrají po muzikantské stránce mistrně – k jejich zručnosti, kterou v jednotlivých písních dávají najevo, nelze mít výhrad. Samotný repertoár už na minulém albu vyrostl z dětských let a novinka je pochopitelně i v tomto ohledu ještě o kus dospělejší. Kapela vlastně nepřekvapila nějakým nečekaným posunem. Ale výsledek je o kus vyzrálejší a sebevědomější. A přibylo také vážných, a přitom důvěryhodně podaných témat.  více

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.   více

Miloš Štědroň se letos podílí jako rezidenční umělec na festivalu Concentus Moraviae. Stalo se to vítanou záminkou k rozhovoru. Byl věnován jeho muzikantským začátkům, jeho cestě k hudebnímu vzdělání, jeho uměleckému vývoji a jeho znamenitým učitelům, příklonu k odkazu hudební avantgardy i příčině, proč se k ní záhy dobral určitého odstupu, jak se zasvětil věrné a úspěšné spolupráci s Divadlem Husa na provázku i jak se ho dotýkaly dobové politické proměny, jak překonával jejich tlak, jak spolupracoval se zakázaným dramatikem a svým dnešním tazatelem, jak tvořil pro skvělé Due Boemi di Praga, jak vyučoval hudbě a hudebním dějinám a působil jako oblíbený popularizátor, jak zasvěceně vykládal starou hudbu, ale i Leoše Janáčka, jak pracoval jako editor, jak se stal významnou a známou kulturní osobností, a to nejen brněnskou, a jak všemi úlohami, které si vytkl a jež za svůj pestrý a bohatý tvůrčí život plnil a plní, jak tím vším je rád.  více

Brněnského písničkáře Michala „Kosmonauta“ Šimíčka vnímám dlouhodobě jako člověka, který umí napsat poetický, často mnohovrstevnatý text a propojit jej se zajímavou hudbou. Už první album jeho skupiny Nevermore & Kosmonaut na mne působilo jako koncepční projekt. Písně na sebe sice nenavazovaly přímo, ale díky drobným detailům, textovým i hudebním, jako by jedna s druhou souvisely. Na novince Bleděmodré město však jde kapela mnohem dál. Tentokrát je to tematicky sevřený celek, věnovaný městu Brnu, propracovaný do posledního detailu. „Konceptuální album je naší odpovědí na současný trend, kdy se stává zvykem udělat jeden singl s videoklipem a poslouchat písně útržkovitě bez pořadí,“ vysvětluje Šimíček v bookletu alba a tento booklet je nedílnou součástí projektu a „příběhu“.  více

Ulice a náměstí po celé republice včera ovládli malí umělci. Do druhého ročníku celostátního happeningu se zapojilo na 400 základních uměleckých škol v 333 městech. Takřka tisíc akcí probíhalo na nejrůznějších místech Čech i Moravy. Malí umělci se vydali do ulic, kostelů, zámků, muzeí, galerií, nádraží, nákupních center a kaváren. Do programu ZUŠ Open se opět osobně zapojila patronka projektu Magdalena Kožená, která včera zamířila do Liberce, Benátek nad Jizerou a zúčastní se i slavnostního závěrečného večera ve Valdštejnské zahradě v Praze. Do ZUŠ Open se zapojila i celá řada dalších umělců například garanti jednotlivých uměleckých oborů za ZUŠ Open Alice Nellis a bratři Bubeníčkové, dále En.dru, Jiří Bárta, Karolína Berková, Vadim Petrov, ale i třeba hráči Karlovarského symfonického orchestru. ZUŠ Open proběhlo v Brně ve spolupráci Brnem městem hudby kreativní sítě UNESCO. Brněnské vystoupení základních uměleckých škol moderoval Pavel Borský, zástupce ředitelky ZUŠ Kaprálová.  více

Včerejší premiérou v Mahenově divadle přibyla do repertoáru Národního divadla Brno (NdB) opera Così fan tutte Wolfganga Amadea Mozarta v zajímavém zpracování Anny Petrželkové. V příběhu o neprozřetelném pokoušení lidských citů vystoupila sopranistka Pavla Vykopalová jako Fiordiligi, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková jako Dorabella a Andrea Široká jako Despina. Z mužských rolí stanul na pódiu Ondřej Koplík jako Ferrando, Roman Hoza jako Guglielmo a Jan Šťáva představil Dona Alfonsa. V představení dále účinkoval sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB.  více

Skupina Plachý host vznikla v Brně kolem kytaristy a skladatele Martina Kostaše a zpěváka Pavla Kudrny. V souvislosti s jejím prvním albem, natočeným v roce 2015, jsem upozorňoval na sympatickou „plachost“, která jako by se z názvu tělesa přenesla do samotných písní. Skladby to byly opravdu tiché a jejich meditativní atmosféru jen občas narušovaly rockovější rejstříky Kudrnova hlasu a výpomoc hostů. Ostatně skupinu na debutu vedle obou zakladatelů teoreticky tvořili saxofonista Marek Bílý a hráč na perkuse Lukáš Krejčí, avšak celá sestava se představila pouze ve čtyřech skladbách. Na druhém albu Sbírka otazníků, natočeném v roce 2017 je to jinak. Vedle zmíněné čtveřice jsou jako členové skupiny uvedeni baskytarista Radovan Leskovský a bubeník Pavel Magnusek, a i když se všech šest hráčů sejde pouze v písni Uvnitř, zvuk Plachého hosta zhutněl, lehce zrockověl, vybarvil se. Písně jsou méně plaché, a tak zatímco minulé album mi svou náladou připomínalo Oldřicha Janotu nebo sólového Vladimíra Václavka, tentokrát jako bych za některými písněmi slyšel AG Flek.  více

Pavel Koudelka, bývalý bubeník skupin Dunaj, Z kopce, Krutnava nebo Mňága a Žďorp, se nedávno stal členem hned dvou nových formací. Jednou z nich je bubenické duo s Pavlem Fajtem Zesilovači a tou druhou skupina Kucharski. V ní spolupracuje s muzikanty známými z třebíčské skupiny FruFru – zpěvákem Václavem Bartošem, kytaristou Vladimírem Dudkem a baskytaristou Adamem Kotrbou – a s hráčem na klávesy Víťou Košíčkem. Kapela Kucharski bude mít koncertní premiéru ve čtvrtek 17. května v Brně ve Staré Pekárně.  více

Na začátku i na konci jarního programu letošního JazzfestuBrno stály koncerty bigbandů. A v obou případech to byl vrcholný umělecký zážitek. Christian McBride Big Band se při jednom ze tří závěrečných koncertů letošního evropského turné poprvé představil v brněnském Sono Centru. A byla to paráda: nadžánrové, zábavné a odlehčené hraní, přitom plné virtuozity a hráčské i tvůrčí invence. „Když spolu hrajeme, je to jeden velký večírek,“ předeslal kontrabasista a bandleader Christian McBride v anonci na své vystoupení – on i jeho spoluhráči to bezezbytku potvrdili.  více

Po třech letech natočily Rózinky z jihomoravských Kozojídek své druhé album. Děvčata spolu navštěvují základní uměleckou školu a písničky jim stále píše jejich paní učitelka Kateřina Mičková, která skupinu dala dohromady. Dívky společně vystoupily v rozhlasových a televizních pořadech a hrály na různých festivalech od Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou až po rockový TrutnOff. Otázka, zda skupina bude životaschopná, až její členky vyrostou a dopějí (a budou mít zřejmě jiné hudební zájmy a chutě), stále visí ve vzduchu. Nad deskou Cvrkot se lehce vznáší, ovšem nikoli jako hrozba, ale spíše jako důvod k větší pestrosti alba.  více

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.  více

Nejčtenější

Kritika

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více