Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Horňácko se v Ivančicích uvedlo hudbou Leoše Janáčka

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.

Ivančice berou festival pokaždé za svůj, o čemž mj. svědčila účast zdejšího starosty Milana Bučka a hlavně zaplněné auditorium. Odměnou byl neobvyklý hudební zážitek, který spojil příznivce Leoše Janáčka a jeho zpracování lidových hudebních motivů z Moravské Slovače, jak se dřív říkávalo, v interpretaci smyčcového kvarteta s autentickou lidovou muzikou a zpěváky z Janáčkova oblíbeného Horňácka.

Přibližně pět let trvá spolupráce klasického smyčcového Kvarteta Jiřího PospíchalaHorňáckou muzikou Petra Mičky a zpěvačkou Veronikou Malatincovou. Ukázky z Janáčkových písňových kompozic vytvořených na základě bohatých písňových sběrů v okolí Hrubé a Malé Vrbky či Velké nad Veličkou mohli posluchači porovnat s autentickým zpěvem a hrou horňáckých lidových muzikantů nedotčených hudebním vzděláním, ale vyškolených generacemi předků-muzikantů, které měl možnost na Horňácku slyšet právě Leoš Janáček. Postupně se rozvíjející projekt je společným dílem lidového muzikanta, primáše a školeného muzikologa Petra Mičky s houslistou a učitelem hudby Miroslavem Kolaciou, který vybrané Janáčkovy skladby upravil pro smyčcové kvarteto. Právě spolupráce (a zároveň částečná praktická „konfrontace“) dvou hudebníků narozených na Horňácku a odchovaných od dětství zdejšími muzikami dává jejich projevu potřebnou zemitost, autenticitu a maximální porozumění pro vybraný hudební materiál. Současně jde o vzájemný respekt mezi výraznými, syrovými interprety horňáckých písňových sad v rytmu sedlácké, starosvětské, melodických táhlic i verbuňků a mezi klasickými hudebními profesionály, interprety Janáčkových artificiálních kompozic na stejné motivy.

concentus_moraviae_hornacka_muzika_02_foto_bretfeldovaPořad představil nejprve obě hudební tělesa odděleně.  Úvodní polovina koncertu nabídla reprezentativní ukázku herního i pěveckého stylu Horňácké muziky Petra Mičky, která je ve svém domovském regionu momentálně nejvýraznějším pokračovatelem tradičního syrového zvuku lidových souborů, kterými bývaly Janáčkem tolik ceněné rodinné či sousedské sedlácké muziky. Muzikanti neprošli žádným unifikačním a kultivačním hudebním školením – hrají, jak se naučili od svých otců, strýců a dědů, místních amatérských muzikantů. Základní šestičlenná muzikantská sestava stojí na houslové hře primáše Petra Mičky, kterého podporuje dvojice violových kontrášů, houslový terc a rytmicko-harmonický základ cimbál-basa (v jednodušší hudecké sestavě pouze smyčce bez cimbálu). Přímočarý, jednoduchý horňácký sólový zpěv primáše Petra Mičky střídá Petr Chovanec a hostující Veronika Malatincová. Stylově přesný je především mužský sbor muziky (dominuje v sedláckých sadách, verbuňcích – jak a capella, tak s doprovodem nástrojů), postavený na hlasovém souladu bratří Petra a Aleše Mičkových. V bezmála hodinovém průřezu repertoárem zazněly verbuňky (mj. Rakúský císar pán, Už Turek ide) sady sedláckých (Okolo mlýna, Mal sem já galánku), táhlice (Šohajku, duša má, Preletělo vtáča), epické starosvětské (Bola jedna děvečka) i starobylé instrumentální sady z moravsko-slovenského pomezí, zčásti inspirované proslulou muzikou Samka Dudíka (Bánovce, Trnovy noty).

concentus_moraviae_hornacka_muzika_03_foto_bretfeldovaDruhá část koncertu byla koncepčně vyváženým porovnáním Janáčkových hudebních úprav horňáckého písňového materiálu s jejich zdrojem tedy původní lidovou podobou písní, střídavě i společně interpretovaných smyčcovým Kvartetem Jiřího Pospíchala a Mičkovou muzikou. V úvodní skladbě Láska (incipit Ej, lásko, lásko) se zaskvěl jasný, čistý hlas Veroniky Malatincové. Potom už se v rychlém sledu střídali muzikanti i zpěváci: zazněly mj. Koníčky milého (Dybych já věděla), Karafiát (Pred vaším je zahrádečka), Jablúčko (Fuč větríčku z Podolí), Jindy a nyní (Hrdélenko moje). Společné hraní obou sestav hudebníků vygradovalo skladbami Památky (Toto je ten chodníček) a Pohřeb zbojníkův (Keď sme šli na hody) se strhující závěrečnou cifrou v excelentním „souboji primášů“.

Byl to výborný dramaturgický nápad tedy představit kromě samotné Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních také lidové interprety, podle nichž si kdysi melodie zapisoval. Program navíc posluchačů mimo tradiční okruh folkloristů nabídnul příležitost seznámit se s lidovou muzikou a zpěvem. Třeba některé z přítomných inspiruje k rozšíření hudebního zájmu o lidovou píseň Moravského Slovácka.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Petr

    11. leden 2018, 18:13
    Jaký má váš příspěvek vztah k uvedenému článku? Nepochopil jsem.
  • Antonín Řimák

    8. leden 2018, 2:13
    BROLN byl vytvořen jak uvádí příspěvek na stránce pro archivaci lidové muziky a její údajné propagaci.Minulým bolševickým nemravným reźimem byla i tato činnost estébácky sledována jako každá činnost sdružující populaci ve zvýšené míře.Její propagátoři ,kteří stáli u počátku této činnosti,neměli koncepci pro propagaci a tudíž nebyla tato hudba ani systematicky propagována.Záznamy uložené v archivu ČR Brno nejsou dodnes součástí programů s touto tématikou nebo tomu brání digitální zpracování,ale rozhodně se nejedná o náhodu!Za více jak půl století musí těch záznamů být obrovské množství,které stárne bez užitku v archivu a ČR Brno tento stav ignoruje.Patrně není u kormidla dobrý ředitel,který chápe vyjímečnost tohoto depositu jako prospěšnou pro všechny posluchaće,kteŕí lidovou muziku chápou jako kultivovaný odkaz naśich předků!Možná tomu brání vysílací "schéma" dramaturgie nebo jiné nesmysly,kterými jsou často odbýváni tazatelé.Možný důvod je také ten,že tuto funkci získal jedinec z minulého režimu,který aby se uplatnil ve svém oboru projevil dostatečnou loajalitu k bolševismu a proto nemá organizační předpoklady,nutné pro samostané rozhodování.V minulosti o kulktuře rozhodovali "uvědomělí" pracovníci a ti ostatní pouze "zobali z ruky"! Pan Prudil svého času uváděl svůj pořad "Lepší zpívati nežli klívati" a do tohoto pořadu zařadil znělku a píseň s lidovou zpěvačkou paní Šulákovou.Proti této uznávané valašské interpretce nic nemám,jen mi přijde neseriózní obsadit do zněľky hlas z jiného regionu,když měl k dispozici paní Šebetovskou,která byla stálou interpretkou BROLNu celá léta a to ji již předurčovalo k obsazení do této role.Tato zpěvačka nemá do dnešních dnů konkurenci svým naprosto ojedinělým venkovským lyrickým hlasem,který se nedá napodobit!Měkkost a potenciál tohoto hlasu je naprosto fenomenální,v minulosti byl znalci vysoko ceněn,ale pracovníci ČR Brno neuznali ani za vhodné ve výročí jejího odchodu z tohoto světa zařadit komponovaný hodinový pořad této interpretky.Osobně se stydím za příspěvek zařazený na Internetu,který komentovali její bývalí spolupracovníci jako pan Krček a M.Holý.Obsah pořadu byl dramaturgickou ostudou nejen z pohledu nedostatećných postřehů ale také co do výběru skladeb,prostě ubohost nehodná jedinců,kteří byli léta u vývoje paní Šebetovské.Stejná situace je také v ČT.Tato instituce každoročně zaznamená velké množství materiálu,ale ve zprávách uvede vždy 2Os záznamu v době konání různých lidových akcí a ostatní zůustane v archivu.Mají tam pravděpodobně podobně neschopného ředitele jako v ČR Brno!Celková úroveň dramaturgie ve veřejnoprávním médiu je ubohá a je odůvodněně předmětem kritiky,která je mířena na individua,kteří si drží v rozhlasu jisté místa,která je nenutí pruźně reagovat na požadavky kultivovaných posluchačů.Tzv.pořady na přáni,tyto slaboduché, podbízivé a komerční programy jsou vizitkou neprofesionality této rozhl.stanice.Do tohoto pořadu volají oslavenci,které nikdo nezná a dokonce stálí posluchači,kteří si tímto způsobem vytváří "vazbu" na Brno,což je z hlediska poslání tohoto média nepřípustné z důvodu naprosté nezávislosti.Je to podpora primitivního furiantství,které je tolerováno z hlediska sledovanosti této stanice.Mluvené slovo navíc zabraňuje vysílat více hudby,čímž jsou diskriminováni ostatní posluchači!Jistý slovenský posluchać volající denodenně již musí mít pocit vlastnictví k této stanici a to je selhání vedení ČR Brno!Ale v nemravném režimu,který se nezbavil bývalých "kádrů" nemůže nikdo očekávat kvalitativní změnu,tito jedinci jsou kompromitováni minulostí jednou provždy!!!Nenaučili se v minulosti samostatně myslet,tudíž to neumí ani dnes.Poturčenci jsou vždycky horší Turka!

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více