Hudba i slovo v Domě strach

18. říjen 2018, 18:00
Hudba i slovo v Domě strach

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.

expozice_2018_dum_strach_01

Prostory brněnské káznice slouží po dlouhé době bohumilým účelům – v posledních několika letech se totiž brány věznice otvírají dokořán kultuře a umění. U mnoha projektů, které se v budově na Cejlu v poslední době odehrály, sázeli inscenátoři a interpreti především na atraktivitu prostoru samotného a k jeho minulosti se vyjadřovali přinejlepším v náznacích a mlhavě. V případě koncertu Brno Contemporary Orchestra prostory káznice ovšem sjednocovaly a to v těsném sepjetí jeho hudební, básnickou i prostorovou stránku. Když se ve ztemnělé místnosti kaple rozezněl shůry hlas recitátora Otakara Blahy a první slova ze Zahradníčkovy básně Dům strach se snesla k posluchačům, bylo hned zřejmé, že verše popisující neradostnou realitu vězeňského života, vyslýchání a kruté zacházení by jen stěží dokázaly dosáhnout stejné výpovědní hodny v hudebním sále nebo divadle. Předně je třeba pochválit s jakou vážností a taktem uchopili inscenátoři básníkovu zpověď – Blaha přednášel ve vší prostotě a ve většině případů ozářen pouze malou lampičkou, verše tak mohly nerušeně a ve vší čistotě proniknout až k posluchačům. Blahův klidný, smířlivý, avšak intenzivní a uvěřitelný projev dokázal postihnout, zdůraznit i naráz nechat vyvanout všechna vnitřní pnutí, vzedmutí a nádechy Zahradníčkova uměleckého jazyka. Kromě básně Dům strach zazněla také díla Bratislavská ulice, Samovazba, Procházka po cele a Návštěva. Tyto texty rámovaly skladby v provedení Brno Contemporary Orchestra.

expozice_2018_dum_strach_03

Zvolit hudbu, která by zazněla po boku Zahradníčkovy poezie ve srovnatelném emočním vypětí, by mohlo být takřka nemožné nebo realizovatelné pouze s jistými dramaturgickými ústupky; díla Fausta Romitelliho a Francesca Filideie však utvářela s těmito verši pozoruhodnou symbiózu. U obou autorů se hudba dotýkala křehkých, bezmála lyrických okamžiků, stejně jako se dokázala rozbouřit a smést vše, co jí stálo v cestě. Obzvláště ony meditativní chvíle v díle Fausta Romitelliho souzněly se Zahradníčkovým smířlivě teskným popisováním vězeňské reality. Hned úvodní glissanda skladby Amok Koma připomínající kvílející vítr prohánějící se po ztichlých a studených chodbách věznice dokázala nečekaně vybarvit Zahradníčkovo líčení. Tento pocit částečně umocňuje také Romitelliho další skladba La sabbia del tempo, ve které vyvěrá na povrch autorova fascinace francouzským spektralismem a která ve vší tichosti a křehkosti podtrhuje pomyslnou provázanost hudby a poezie. Ve své hudební všestrannosti mi Romitelliho hudba evokovala však také básně Christiana Morgensterna, se kterými sdílí fascinaci pro těsné balancování na hraně tradičního a nového, nečekaného, temně a jaksi zkaženě kouzelného.

expozice_2018_dum_strach_04

Největší zásluhu na celkovém vyznění hudby měl samozřejmě orchestr v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Již několikrát jsem veřejně přiznal svoji náklonnost k tělesu Brno Contemporary Orchestra, ovšem až dnes jsem se v jejich produkci setkal s něčím – alespoň pro mne – skutečně jedinečným. Nejenže orchestru hudební materiál jednoduše „sedl“ (a to i navzdory značné technické náročnosti), ale především se hráčům podařilo – vlivem svědomitého uchopením díla – dosáhnout všech jemných nuancí, které ještě zvyšují výpovědní hodnoty hudby. Hráči se děl zhostili se vší vážností, s respektem a s maximálním nasazením, které se na výsledku projevovalo v každém okamžiku. Bylo zřejmé, že si hudebníci uvědomují závažnost samotného sdělení i prostor, v nichž se koncert odehrával. Každý lyrický a v některých případech bezmála pastorální motiv se dočkal stejné pozornosti a vybroušenosti jako syrové zářezy. Díla, která zazněla, jsou navíc plná nezvyklých hudebních postupů – objevuje se v nich hra smyčcem na sklenice nebo občasné využívání elektroniky či úderů metronomu. Žádný z těchto prvků ovšem není samoúčelný a nahodilý, všechny původně nehudební zvuky dopomáhají vytvářet cílené hudební sdělení.

expozice_2018_dum_strach_02

Předposlední koncert Expozice nové hudby si ukousnul velké sousto – interpretačně náročná hudba, jejíž patřičné vyznění závisí do značné míry na schopnostech instrumentalistů, citlivém zakomponování poezie, sepětí hudby, textů a prostoru – každý tento prvek vyžaduje maximální nasazení zúčastněných a výsledek se dostaví, jedině pokud se zhodnotí všechny sebemenší aspekty. Je důvodem k radosti, že orchestr, dirigent, zvukaři i recitátor táhli za jeden provaz a že se tak podařilo nastolit jedinečnou atmosféru na jedinečném místě. Jediná nevýhoda takto vážných kulturních událostí s lidským a historickým přesahem je, že člověk zůstává i po skončení příliš ponořen do vlastního světa a příliš konfrontován se vším, co právě prožil, než aby volal Bravo!

Fausto Romitelli: Amok Koma

Fausto Romitelli: La sabbia del tempo (Písek času)

Francesco Filidei: Finito ogni gesto

Fausto Romitelli: Cupio dissolvi (Chtěl bych se rozplynout)

Brno Contemporary Orchestra

Dirigent: Pavel Šnajdr

Jan Zahradníček: Dům strach, Bratislavská ulice, Samovazba, Procházka po cele Návštěva

Recitace: Otakar Blaha

Režie: Radim Nejedlý

17. října 2018, kaple káznice na Cejlu

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více