Hudba i slovo v Domě strach

18. říjen 2018, 18:00
Hudba i slovo v Domě strach

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.

expozice_2018_dum_strach_01

Prostory brněnské káznice slouží po dlouhé době bohumilým účelům – v posledních několika letech se totiž brány věznice otvírají dokořán kultuře a umění. U mnoha projektů, které se v budově na Cejlu v poslední době odehrály, sázeli inscenátoři a interpreti především na atraktivitu prostoru samotného a k jeho minulosti se vyjadřovali přinejlepším v náznacích a mlhavě. V případě koncertu Brno Contemporary Orchestra prostory káznice ovšem sjednocovaly a to v těsném sepjetí jeho hudební, básnickou i prostorovou stránku. Když se ve ztemnělé místnosti kaple rozezněl shůry hlas recitátora Otakara Blahy a první slova ze Zahradníčkovy básně Dům strach se snesla k posluchačům, bylo hned zřejmé, že verše popisující neradostnou realitu vězeňského života, vyslýchání a kruté zacházení by jen stěží dokázaly dosáhnout stejné výpovědní hodny v hudebním sále nebo divadle. Předně je třeba pochválit s jakou vážností a taktem uchopili inscenátoři básníkovu zpověď – Blaha přednášel ve vší prostotě a ve většině případů ozářen pouze malou lampičkou, verše tak mohly nerušeně a ve vší čistotě proniknout až k posluchačům. Blahův klidný, smířlivý, avšak intenzivní a uvěřitelný projev dokázal postihnout, zdůraznit i naráz nechat vyvanout všechna vnitřní pnutí, vzedmutí a nádechy Zahradníčkova uměleckého jazyka. Kromě básně Dům strach zazněla také díla Bratislavská ulice, Samovazba, Procházka po cele a Návštěva. Tyto texty rámovaly skladby v provedení Brno Contemporary Orchestra.

expozice_2018_dum_strach_03

Zvolit hudbu, která by zazněla po boku Zahradníčkovy poezie ve srovnatelném emočním vypětí, by mohlo být takřka nemožné nebo realizovatelné pouze s jistými dramaturgickými ústupky; díla Fausta Romitelliho a Francesca Filideie však utvářela s těmito verši pozoruhodnou symbiózu. U obou autorů se hudba dotýkala křehkých, bezmála lyrických okamžiků, stejně jako se dokázala rozbouřit a smést vše, co jí stálo v cestě. Obzvláště ony meditativní chvíle v díle Fausta Romitelliho souzněly se Zahradníčkovým smířlivě teskným popisováním vězeňské reality. Hned úvodní glissanda skladby Amok Koma připomínající kvílející vítr prohánějící se po ztichlých a studených chodbách věznice dokázala nečekaně vybarvit Zahradníčkovo líčení. Tento pocit částečně umocňuje také Romitelliho další skladba La sabbia del tempo, ve které vyvěrá na povrch autorova fascinace francouzským spektralismem a která ve vší tichosti a křehkosti podtrhuje pomyslnou provázanost hudby a poezie. Ve své hudební všestrannosti mi Romitelliho hudba evokovala však také básně Christiana Morgensterna, se kterými sdílí fascinaci pro těsné balancování na hraně tradičního a nového, nečekaného, temně a jaksi zkaženě kouzelného.

expozice_2018_dum_strach_04

Největší zásluhu na celkovém vyznění hudby měl samozřejmě orchestr v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Již několikrát jsem veřejně přiznal svoji náklonnost k tělesu Brno Contemporary Orchestra, ovšem až dnes jsem se v jejich produkci setkal s něčím – alespoň pro mne – skutečně jedinečným. Nejenže orchestru hudební materiál jednoduše „sedl“ (a to i navzdory značné technické náročnosti), ale především se hráčům podařilo – vlivem svědomitého uchopením díla – dosáhnout všech jemných nuancí, které ještě zvyšují výpovědní hodnoty hudby. Hráči se děl zhostili se vší vážností, s respektem a s maximálním nasazením, které se na výsledku projevovalo v každém okamžiku. Bylo zřejmé, že si hudebníci uvědomují závažnost samotného sdělení i prostor, v nichž se koncert odehrával. Každý lyrický a v některých případech bezmála pastorální motiv se dočkal stejné pozornosti a vybroušenosti jako syrové zářezy. Díla, která zazněla, jsou navíc plná nezvyklých hudebních postupů – objevuje se v nich hra smyčcem na sklenice nebo občasné využívání elektroniky či úderů metronomu. Žádný z těchto prvků ovšem není samoúčelný a nahodilý, všechny původně nehudební zvuky dopomáhají vytvářet cílené hudební sdělení.

expozice_2018_dum_strach_02

Předposlední koncert Expozice nové hudby si ukousnul velké sousto – interpretačně náročná hudba, jejíž patřičné vyznění závisí do značné míry na schopnostech instrumentalistů, citlivém zakomponování poezie, sepětí hudby, textů a prostoru – každý tento prvek vyžaduje maximální nasazení zúčastněných a výsledek se dostaví, jedině pokud se zhodnotí všechny sebemenší aspekty. Je důvodem k radosti, že orchestr, dirigent, zvukaři i recitátor táhli za jeden provaz a že se tak podařilo nastolit jedinečnou atmosféru na jedinečném místě. Jediná nevýhoda takto vážných kulturních událostí s lidským a historickým přesahem je, že člověk zůstává i po skončení příliš ponořen do vlastního světa a příliš konfrontován se vším, co právě prožil, než aby volal Bravo!

Fausto Romitelli: Amok Koma

Fausto Romitelli: La sabbia del tempo (Písek času)

Francesco Filidei: Finito ogni gesto

Fausto Romitelli: Cupio dissolvi (Chtěl bych se rozplynout)

Brno Contemporary Orchestra

Dirigent: Pavel Šnajdr

Jan Zahradníček: Dům strach, Bratislavská ulice, Samovazba, Procházka po cele Návštěva

Recitace: Otakar Blaha

Režie: Radim Nejedlý

17. října 2018, kaple káznice na Cejlu

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.  více

V pátek 19. října vystoupil v HaDivadle big band Cotatcha Orchestra s významným zahraničním hostem: trombonistou, skladatelem a aranžérem Iljou Reijngoudem. Po recenzi koncertu vám nyní přinášíme také rozhovor s tímto nizozemským jazzmanem, držitelem Latin Grammy a dalších významných ocenění. Reijngoud na naše otázky odpovídal krátce před brněnským koncertem.  více

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.  více

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.  více

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.  více

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.  více

Brněnský zpěvák a hráč na foukací harmoniku Darek Neumann (*1967) prošel kapelami různých žánrů od folku přes bigbít po zpívání s velkou jazzovou kapelou. Na svém aktuálním albu Svět, který znám zpívá úpravy jazzových standardů s novými českými texty, které – většinou přímo pro něj – psala Ester Kočičková.  více

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.  více

„Beránci a vlci jsou moje osobní vize moravské world music,“ tvrdí Marian Friedl, který je stejně skvělým hráčem na vlastnoručně vyrobené lidové píšťalky jako na jazzový kontrabas. Právě jeho zkušenosti s různými žánry od folkloru po free jazz plus samozřejmě spojení s podobně stylově rozkročenou Jitkou Šuranskou vedly ke vzniku mimořádného hudebního pásma, které má svůj prapůvod v představení Z kořenů k world music na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Díky grantu z Ministerstva kultury vzniklo album Beránci a vlci s účastí čtyř hudebních uskupení různých stylů (což je dohromady přes dvacet muzikantů a zpěváků), které získalo zaslouženě Anděla v rozšířené kategorii Folk (pod kterou nově spadá i žánr world music). Mezitím v létě 2017 proběhla koncertní premiéra Beránků a vlků opět v Náměšti nad Oslavou (s účastí vydavatele alba Milana Páleše v převleku za Ovčí babičku) a poté další festivalová vystoupení – na Hradeckém slunovratu v Hradci nad Moravicí nebo na Colours of Ostrava. Malým snem Mariana Friedla a všech jeho beránků a vlků bylo přenést pásmo do zvukově čistého prostředí brněnského Sono centra, což se díky úspěšné crowdfundingové kampani povedlo. Zhruba hodinový koncert byl tím pádem nejen prostým „přehráním“ desky, ale především obrovskou oslavou a možná i novým startem projektu – vstříc větším a větším sálům.  více

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.  více

Nejčtenější

Kritika

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více