Hudba pro Olomouc z Brna

15. říjen 2018, 17:00
Hudba pro Olomouc z Brna

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.

Večer s názvem Hudba pro biskupa Stanislava Pavlovského měl důkladně promyšlenou dramaturgii. Program sestával ze skladeb biskupského kapelníka Jacoba Handla Galla, jehož oslavné moteto Undique flammatis oslavující zvolení nového biskupa je dnes prvním známým Handlovým tiskem. Kromě Handla – o jehož hudbě nelze ve spojení se Stanislavem II. Pavlovským pochybovat – zazněla také díla výše zmíněného německého skladatele Nicolause Zangia, který v Olomouci roku 1617 zemřel. Jak ostatně nastínil i program koncertu, počátek 17. století byl dobou velkých stylových změn a obdobím, kdy na Moravu začalo pronikat rané baroko. Z tohoto důvodu byly pro koncert rovněž vybrány tři skladby pro dva sopránové hlasy a basso continuo od raně barokního skladatele Giacoma Finettiho. Ani tento tvůrce nebyl zvolen náhodně, neboť všechna tři díla pocházejí ze sbírky kůru kostela biskupského města Příbor. Koncert tak nabídl skladby z velmi specifického a časově ohraničeného období a přitom neslevil z požadavků na hudební pestrost a vnitřní rozdílnost jednotlivých děl. Již před započetím první skladby bylo avizováno, že struktura večera bude připomínat mši, což ostatně naznačovalo i pořadí jednotlivých částí mešního ordinária.

Duchovní hudba – ačkoliv do kostela nezpochybnitelně patří – občas bojuje s nevhodnou akustikou chrámových lodí. Kostel Zvěstování Páně na Dolním náměstí však pro toto relativně malé obsazení (a to i přes spojení těles Ensemble Versus a Capella Ornamentata) nabídl ideální rovnováhu mezi plností zvuku a jeho srozumitelností. Nezřídka se stává, že dlouhý dozvuk kostelů rychlým a v hudbě tohoto období tolik užívaným imitacím zamezí naplno vyznít. V těch horších případech se srozumitelnost sdělení vytratí úplně a jediné, co občas přežije tuto smršť polyfonie bývá závěrečné amen. V kostele Zvěstování Páně však zůstaly všechny hlasy čitelné, každý nástup jasný, ohraničený a ani se nestávalo, že by ve vzduchu visela hutná masa neidentifikovatelného zvuku. Rovnováha mezi zpěvními hlasy a nástrojovou hrou dávala vyniknout složité a přesto posluchačsky přívětivé struktuře skladeb.

Koncert zahájila instrumentální verze Zangiova moteta Exultate iusti, jejíž sborová varianta uzavírala celý program. V tomto kruhu zazněly kromě výše zmíněných částí mešního ordinária a jednotlivých motet také dva chorální zpěvy. Hudebníci i sboristé zahájili koncert s vervou a přesvědčením. První polovina byla intonačně jistá a také rytmicky sbor držel pohromadě. Obzvláště imitace v Gallusově Undique flammatis vyzněly jasně a působivě. Velký vliv na celkovou barvu zvuku měly samozřejmě hudební nástroje, které nejenže podporovaly některé zpěvní hlasy a ozvláštňovaly barvu výsledného zvuku, ale také jednotlivým melodiím zdařile kontrapunktovaly. Charakter hudby měnilo i různé zapojování hudebních nástrojů v průběhu skladeb. Zatímco v některých případech se kostelem rozléhaly trombóny, cinky, dulcian, housle a theorba, jindy zaznívaly například pouze housle s theorbou a sólovým zpěvem. Na hudbu měla taktéž vliv práce s prostorem – barva zvuku a jeho uchopení se tak v průběhu koncertu měnily v závislosti na momentálním umístnění umělců. Ve druhé polovině však jakoby začal zpěvákům ale také instrumentalistům docházet dech: objevovalo se více intonačních a rytmických nedokonalostí a celková soudružnost se někam vytratila. Nástupy zpěváků nebyly již tak přesné a hráč na cink se zdál také unaven. Ne, že by výsledek nebyl kvalitní, ale Ensemble Versus i Capella Ornamentata mají na víc a mnohokrát o tom své posluchače přesvědčili.

Předposlední koncert Podzimního festivalu duchovní hudby nabídl hudbu 16. a 17. století v autentické interpretaci s promyšlenou dramaturgií i příkladnou prací s prostorem. Vnitřní tempo večera dokázalo zužitkovat nejen bohatý zvuk žesťových nástroj, cinků či dulcianu, ale také chorální zpěv, sborovou tvorbu i sólový přednes. A to vše se odehrálo v akusticky vhodném sále kostela Zvěstování Páně, kde snahy obou ansámblů nevyzněly nadarmo. Škoda jen, že v závěru koncertu částečně došel interpretům dech. I tak se jednalo o kvalitní a poučené uchopení hudby, která se na programech festivalů a koncertů často neobjevuje.

Ensemble Versus
Capella OrnamentataVladimír Maňas a Richard Šeda – umělečtí vedoucí
Nicolaus Zangius: Exultate iusti à 6 (instrumentální)
Jacobus Handl Gallus: Undique flammatis à 7
Gaudeamus omnes in Domino (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Kyrie, Gloria à 7
Giacomo Finetti: Ecce tu pulchra es à 6
Nicolaus Zangius: Tota pulchra es à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Credo à 7
Giacomo Finetti: Ab initio et ante saecula creata sum à 2
Nicolaus Zangius: Jesu dulcis memoria à 6
Nicolaus Zangius: Deus misereatur nostri à 8
Ave Maria (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Sanctus à 7
Giacomo Finetti: Laudate pueri Dominum à 6
Nicolaus Zangius: Ego flos campi à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Agnus à 8
Nicolaus Zangius: Exultate justi in Domino à 6
neděle 14. října 2018, kostel Zvěstování Páně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více