Hudba pro Olomouc z Brna

15. říjen 2018, 17:00
Hudba pro Olomouc z Brna

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.

Večer s názvem Hudba pro biskupa Stanislava Pavlovského měl důkladně promyšlenou dramaturgii. Program sestával ze skladeb biskupského kapelníka Jacoba Handla Galla, jehož oslavné moteto Undique flammatis oslavující zvolení nového biskupa je dnes prvním známým Handlovým tiskem. Kromě Handla – o jehož hudbě nelze ve spojení se Stanislavem II. Pavlovským pochybovat – zazněla také díla výše zmíněného německého skladatele Nicolause Zangia, který v Olomouci roku 1617 zemřel. Jak ostatně nastínil i program koncertu, počátek 17. století byl dobou velkých stylových změn a obdobím, kdy na Moravu začalo pronikat rané baroko. Z tohoto důvodu byly pro koncert rovněž vybrány tři skladby pro dva sopránové hlasy a basso continuo od raně barokního skladatele Giacoma Finettiho. Ani tento tvůrce nebyl zvolen náhodně, neboť všechna tři díla pocházejí ze sbírky kůru kostela biskupského města Příbor. Koncert tak nabídl skladby z velmi specifického a časově ohraničeného období a přitom neslevil z požadavků na hudební pestrost a vnitřní rozdílnost jednotlivých děl. Již před započetím první skladby bylo avizováno, že struktura večera bude připomínat mši, což ostatně naznačovalo i pořadí jednotlivých částí mešního ordinária.

Duchovní hudba – ačkoliv do kostela nezpochybnitelně patří – občas bojuje s nevhodnou akustikou chrámových lodí. Kostel Zvěstování Páně na Dolním náměstí však pro toto relativně malé obsazení (a to i přes spojení těles Ensemble Versus a Capella Ornamentata) nabídl ideální rovnováhu mezi plností zvuku a jeho srozumitelností. Nezřídka se stává, že dlouhý dozvuk kostelů rychlým a v hudbě tohoto období tolik užívaným imitacím zamezí naplno vyznít. V těch horších případech se srozumitelnost sdělení vytratí úplně a jediné, co občas přežije tuto smršť polyfonie bývá závěrečné amen. V kostele Zvěstování Páně však zůstaly všechny hlasy čitelné, každý nástup jasný, ohraničený a ani se nestávalo, že by ve vzduchu visela hutná masa neidentifikovatelného zvuku. Rovnováha mezi zpěvními hlasy a nástrojovou hrou dávala vyniknout složité a přesto posluchačsky přívětivé struktuře skladeb.

Koncert zahájila instrumentální verze Zangiova moteta Exultate iusti, jejíž sborová varianta uzavírala celý program. V tomto kruhu zazněly kromě výše zmíněných částí mešního ordinária a jednotlivých motet také dva chorální zpěvy. Hudebníci i sboristé zahájili koncert s vervou a přesvědčením. První polovina byla intonačně jistá a také rytmicky sbor držel pohromadě. Obzvláště imitace v Gallusově Undique flammatis vyzněly jasně a působivě. Velký vliv na celkovou barvu zvuku měly samozřejmě hudební nástroje, které nejenže podporovaly některé zpěvní hlasy a ozvláštňovaly barvu výsledného zvuku, ale také jednotlivým melodiím zdařile kontrapunktovaly. Charakter hudby měnilo i různé zapojování hudebních nástrojů v průběhu skladeb. Zatímco v některých případech se kostelem rozléhaly trombóny, cinky, dulcian, housle a theorba, jindy zaznívaly například pouze housle s theorbou a sólovým zpěvem. Na hudbu měla taktéž vliv práce s prostorem – barva zvuku a jeho uchopení se tak v průběhu koncertu měnily v závislosti na momentálním umístnění umělců. Ve druhé polovině však jakoby začal zpěvákům ale také instrumentalistům docházet dech: objevovalo se více intonačních a rytmických nedokonalostí a celková soudružnost se někam vytratila. Nástupy zpěváků nebyly již tak přesné a hráč na cink se zdál také unaven. Ne, že by výsledek nebyl kvalitní, ale Ensemble Versus i Capella Ornamentata mají na víc a mnohokrát o tom své posluchače přesvědčili.

Předposlední koncert Podzimního festivalu duchovní hudby nabídl hudbu 16. a 17. století v autentické interpretaci s promyšlenou dramaturgií i příkladnou prací s prostorem. Vnitřní tempo večera dokázalo zužitkovat nejen bohatý zvuk žesťových nástroj, cinků či dulcianu, ale také chorální zpěv, sborovou tvorbu i sólový přednes. A to vše se odehrálo v akusticky vhodném sále kostela Zvěstování Páně, kde snahy obou ansámblů nevyzněly nadarmo. Škoda jen, že v závěru koncertu částečně došel interpretům dech. I tak se jednalo o kvalitní a poučené uchopení hudby, která se na programech festivalů a koncertů často neobjevuje.

Ensemble Versus
Capella OrnamentataVladimír Maňas a Richard Šeda – umělečtí vedoucí
Nicolaus Zangius: Exultate iusti à 6 (instrumentální)
Jacobus Handl Gallus: Undique flammatis à 7
Gaudeamus omnes in Domino (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Kyrie, Gloria à 7
Giacomo Finetti: Ecce tu pulchra es à 6
Nicolaus Zangius: Tota pulchra es à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Credo à 7
Giacomo Finetti: Ab initio et ante saecula creata sum à 2
Nicolaus Zangius: Jesu dulcis memoria à 6
Nicolaus Zangius: Deus misereatur nostri à 8
Ave Maria (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Sanctus à 7
Giacomo Finetti: Laudate pueri Dominum à 6
Nicolaus Zangius: Ego flos campi à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Agnus à 8
Nicolaus Zangius: Exultate justi in Domino à 6
neděle 14. října 2018, kostel Zvěstování Páně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Nejčtenější

Kritika

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více